Vzhůru do obyčejného života. Známí politici, které v novém složení sněmovny už neuvidíte
Po uplynulých volbách se stal nejznáměnším odpadlíkem. Zbyněk Stanjura ale není jediný, kdo už v nové sněmovně neusedne. Podívejte se, koho ze známějších tváří už nebudete za pultíkem vídat.
Zbyněk Stanjura (ODS)
V Moravskoslezském kraji kandidoval z prvního místa. Křeslo ve sněmovně měl tedy jisté. Voliči ale rozhodli jinak. Bývalého ministra financí přeskočili všichni na kandidátce za ním, do sněmovny se tak dostal i bývalý reprezentant Česka ve skocích na lyžích Jakub Janda. Stanjura nebyl na kandidátce Spolu jediný, z prvního místa nepostoupil ani občanský demokrat Stanislav Blaha nebo Petr Beitl. Kroužky vynesly do sněmovny také mnohé lidovce, kteří tak přeskákali kandidáty ODS i TOP 09.
Jakub Michálek (Piráti)
Poslední čtyři roky byl jedním ze čtyřčlenného klubu Pirátů. Letos si strana polepšila, má osmnáct poslanců, Jakub Michálek ale mezi nimi není. Není to však kvůli kroužkům, ale kvůli pozici na kandidátce. Vystudovaný právník totiž kandidoval z posledního místa. Podle svých slov záměrně, chtěl totiž změnu. Michálek kdysi kandidoval do sněmovny z pražského zastupitelstva, spolu s ním i jeho kolegové Mikuláš Ferjnečík nebo Vojtěch Pikal. Ti v poslaneckých lavicích chyběli už poslední čtyři roky, letos se oba objevili na kandidátce, ani jeden ale neuspěl. Nikoli kvůli kroužkování, byť i to se letos Pirátů dotklo. Voliči dali přednostní hlasy velkému počtu žen.
Petr Gazdík (STAN)
Dlouholetý předseda Starostů a nezávislých a také mnoholetý poslanec odešel do ústraní. Vaz mu zlomila aféra Dozimetr, po které se vzdal postu ministra školství. Nyní se rozhodl skončit i ve sněmovně. Gazdík se stal přede dvěma lety ředitelem pražského soukromého gymnázia Duhovka, ve volbách už nekandidoval.
Jan Lacina (STAN)
Do poslanecké sněmovny nastoupil teprve před čtyřmi lety, letos se do ní nevrátí. Lacina kandidoval v Praze ze třetího místa, místo něj ale postoupily Starostky, a to hned dvě. Lucie Sedmihradská ze šestého místa kandidátky a Julie Smejkalová z devátého místa kandidátky, Lacina tak podlehl stejnému trendu, jaký nastal u Pirátů. I u Starostů totiž voliči na kandidátkách kroužkovali ve velkém ženy. Výrazný zastupitel Prahy 6, který se dříve podílel například na pořadu České televize Krásný ztráty, skončil letos v květnu i ve vedení hnutí Starostové a nezávislí, kde zastával pozici místopředsedy.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Od roku 2019 je předsedkyní TOP 09, od roku 2021 je také předsekdyní sněmovny. V dalším volebním období, ale nezasedne ani u předsednického stolku, ani v poslanecké lavici. Pekarová Adamová se totiž rozhodla nekandidovat. Konec v politice oznámila už letos v únoru, důvodem jsou zdravotní problémy.
Vladimír Balaš (STAN)
Ve vládě Petra Fialy zastával post ministra školství, byť jen necelý rok. Kdo by si ho nepamatoval, nastoupil po Petr Gazdíkovi, který skončil kvůli kauze Dozimetr, a jeho nástupcem byl Mikuláš Bek, který ve funkci setrval až do voleb. Vysokoškolský profesor Balaš byl až na sedmém místě pražské kandidátky, tedy celá čtyři místa pod Janem Lacinou. Neuspěl ani další ministr hnutí STAN, a to Petr Kulhánek, který je od října loňského roku v čele ministerstva pro místní rozvoj.
Stanislav Berkovec (ANO)
V poslanecké sněmovně nezasedne poprvé po dvanácti letech. Někdejší moderátor kandidoval až z devatenáctého místa středočeské kandidátky, což na postup nestačilo ani přesto, že obdržel přes 3,5 tisíce preferenčních hlasů. Berkovec se ve sněmovně proslavil mimo jiné díky tomu, že nechal na oficiální akci mluvit proruské náboženské hnutí AllatRa.
Pavel Blažek (ODS)
V roce 2021 získal ve volbách do sněmovny skoro deset tisíc preferenčních hlasů. V nové vládě se pak stal ministrem spravedlnosti. Na postu vydržel do letoška, zlomila mu ale vaz takzvaná bitcoinová aféra. Demisi podal na konci května, na začátku června řekl, že ve vlbách kandidovat nebude, a o pár dní později Blažek také ukončil svoje členství v ODS.
Bohuslav Svoboda (ODS)
V poslanecké sněmovně je od roku 2013, od roku 2023 je ovšem také primátorem hlavního města. Za to, že hodlá zastávat obě funkce, čelil kritice. Teď už však Svoboda zastává pouze pozici pražského starosty. Ve voblách do dolní komory už znovu nekandidoval. Důvodem je prý to, že se chce věnovat funkci v hlavním městě.
Andrea Babišová (ANO)
Proslavila se ve volbách v roce 2017. Tehdy vyskočila z osmého místa kandidátky v Moravskoslezském kraji. Dostala šest tisíc preferenčních hlasů. Ona sama to obhajovala svojí činností v komunální politice, média to ale dávala na vrub spíš jejímu jménu. Až po volbách se řešilo, zda je nějak s předsedou hnutí, Andrejem Babišem, nějak příbuzná. Ukázalo se, že nikoli. Zdá se přitom, že letos voliče zkoušel i jiný kandidát, jehož jméno by se dalo snadno s tím předsedovým zaměnit.
Kateřina Konečná (KSČM)
Voliči letos ve volbách nevykroužkovali jen ji, ale celou komunistickou stranu. Ta ve volbách propadla i se členy Sociální demokracie, které měla na kandidátkách. Stačilo!, jak se spolek jmenuje, získalo ve volbách 4,30 procenta hlasů a nepokořilo tak hranici pro vstup do sněmovny. Návrat obou stran, které se ze sněmovny poroučely už v roce 2021, se tak nekonal.
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
Někdejší předseda lidovců strávil po svém odchodu z čela strany ve sněmovně přes dvě volbení období. Mnozí by řekli, že zaslouženě, byl to totiž právě Pavel Bělobrádek, kdo KDU-ČSL do sněmovny znovu dovedl poté, co z ní v roce 2010 na další čtyři roky vypadli. Politik nyní oznámil, že chce víc času věnovat svojí rodině, a tak na poslanecký post už někandidoval.
