Zatímco se Česku ekonomicky daří, u sousedů už to taková selanka není. Hned tři sousední státy včetně Německa se zařadily do žebříčku deseti evropských zemí s nejnižším růstem HDP. Ukazuje to aktuální predikce Mezinárodního měnového fondu (IMF) pro rok 2025. Jaké další státy se umístily v žebříčku?
10.–9. Švýcarsko
Švýcarsko. | Zdroj: Profimedia
První země v tomto žebříčku se blíží jednoprocentnímu růstu. První z nich je Švýcarsko, kterému letos podle predikce IMF vzroste HDP o 0,9 procenta. Jednou z hlavních příčin nižšího růstu je silný švýcarský frank.
Síla měny negativně ovlivňuje konkurenceschopnost švýcarského exportu, zejména ve farmaceutickém průmyslu, strojírenství a finančních službách. Další brzdou jsou rostoucí ceny energií a náklady na pracovní sílu, které snižují výkonnost firem.
Země s robustním finančním sektorem si dlouhodobě udržuje pověst bezpečného investičního prostředí. Domácí poptávka zůstává relativně silná, zejména díky vysoké kupní síle obyvatel. I tak se Švýcarsko jako symbol bohatství musí mít na pozoru. V současné geopoliticky nejisté době se začínají ukazovat jeho slabiny.
10.–9. Slovensko
Bratislava. | Zdroj: Profimedia
Slabší export ovlivňuje také HDP Slovenska, kterému IMF předpovídá letos shodný růst o 0,9 procenta. Značnou část slovenského vývozu tvoří automobilový průmysl, který byl zasažen narušením dodavatelských řetězců, rostoucími cenami energií a poklesem zahraniční poptávky. K tomu se přidává i vyšší inflace, která v posledním roce zasáhla spotřební trh a brzdí reálnou domácí spotřebu.
Pomalejší tempo růstu zčásti vyvažuje nízká nezaměstnanost a pokračující poptávka po pracovní síle v určitých sektorech. Strukturální problémy, jako jsou nízká míra digitalizace a přetrvávající regionální nerovnosti, ale poukazují na nutnost dlouhodobých reforem.
8. -7. Švédsko
Stockholm | Zdroj: Profimedia
Nejistá poptávka v automobilovém sektoru a dalších odvětvích sráží také HDP Švédska, které letos poroste o 0,7 procenta. Nejistota na globálních trzích zasahuje velké švédské exportéry, jako jsou Volvo, Ericsson nebo Sandvik, což vede k omezení investic a zpomalení růstu průmyslové produkce.
Na domácím trhu se ekonomika potýká s klesající spotřebitelskou aktivitou, která souvisí s napjatým realitním trhem a vysokým zadlužením domácností. I přes snižování úrokových sazeb a nízkou inflaci zůstávají švédské domácnosti zranitelné, mimo jiné kvůli rostoucím cenám energií.
8.–7. Francie
Paříž | Zdroj: Profimedia
Stejného růstu (0,7 procenta) by se měla dočkat také Francie, což odráží stagnaci v klíčových odvětvích. Země se potýká s vysokými veřejnými výdaji a zadlužením, což dlouhodobě zatěžuje státní rozpočet a omezuje prostor pro investice.
Průmyslová výroba, zejména v automobilovém sektoru a energetice, čelí poklesu produktivity a konkurenceschopnosti kvůli rostoucím cenám energií a relativně rigidnímu pracovnímu trhu. K tomu se přidává sociální napětí a protesty, které mohou narušovat ekonomickou aktivitu a investiční prostředí.
Navzdory těmto výzvám si Francie udržuje status jedné z největších evropských ekonomik s robustním domácím trhem a silnou infrastrukturou. Celkově však ekonomická situace vyžaduje strukturální reformy a fiskální konsolidaci, aby země dokázala opět dosáhnout vyšší dynamiky a konkurenceschopnosti v evropském srovnání.
6. Maďarsko
Budapešť | Zdroj: Profimedia
Maďarskou ekonomiku dlouhodobě trápí vysoká inflace. I proto IMF predikuje růst HDP jen o 0,6 procenta. Růst cen potravin, energií a služeb výrazně snížil kupní sílu obyvatel a oslabil domácí spotřebu, jež je významným motorem maďarské ekonomiky. K tomu se přidává zvýšená nejistota na trzích, což opět ovlivňuje ceny energií i obchodní vztahy s jinými zeměmi.
Ekonomiku Maďarska by mohly pozvednout zahraniční investice, které do země přišly v posledních letech. Na druhou stranu země posiluje vztahy s Čínou prostřednictvím půjček na infrastrukturní projekty. Tyto investice sice krátkodobě posilují hospodářskou aktivitu, ale zároveň vytvářejí dlouhodobá rizika spojená s udržitelností dluhu a potenciálním politickým vlivem zahraničních partnerů.
5.–3. Estonsko
Tallinn. | Zdroj: Profimedia
O půl procenta poroste letos HDP Estonska, což potvrzuje stagnaci z posledních let, kdy hrubý domácí produkt v některých čtvrtletích dokonce klesal. Jedním z důvodů je stejně jako v Maďarsku vysoká inflace.
Rostoucí ceny, především energií, měly v Estonsku mimořádně silný dopad vzhledem k jeho geografické poloze a vysoké závislosti na dovozu. Energetická krize v regionu, podpořená geopolitickými faktory a blízkostí konfliktu na Ukrajině, vedla ke zpomalení průmyslové výroby. Exportně orientované sektory, jako jsou IT služby a dřevařský průmysl, čelí snížené poptávce a narušeným obchodním vztahům zejména s východními trhy.
5.–3. Finsko
Helsinky | Zdroj: ara
Období stagnace nepřeruší ani Finsko. Tamní export, tradičně orientovaný na strojírenství, papírenský průmysl a technologie, se potýká se slabší poptávkou a ztrátou odbytišť ve východní Evropě. K tomu se přidává demografické stárnutí, které zpomaluje růst pracovní síly a zvyšuje tlak na sociální systém a veřejné finance.
Krátkodobé výhledy zůstávají omezené kvůli slabé domácí poptávce a pomalu se zotavujícímu exportu. Spotřeba domácností je ovlivněna vysokými cenami energií a rostoucími náklady na bydlení, zatímco podniky čelí nejistotě ohledně budoucí poptávky. Pomoci by mohly investice do energetiky, například rozvoj větrných a jaderných elektráren.
5.–3. Itálie
Řím | Zdroj: Profimedia5.–3. Itálie
Nízká produktivita práce, stárnoucí populace a vysoká míra veřejného dluhu, která patří mezi nejvyšší v Evropské unii – to vše negativně dopadá na růst HDP Itálie, který se od roku 2022 drží kolem nuly.
Tyto problémy se prohloubily kvůli energetické krizi a zvýšené inflaci, která zasáhla zejména domácnosti s nižšími příjmy. Slabá výkonnost průmyslového sektoru, zejména v tradičních odvětvích, jako je výroba textilu a strojírenství, přispívá k dlouhodobé stagnaci, zatímco investice zůstávají utlumené.
2. Rakousko
Vídeň | Zdroj: Profimedia2. Rakousko
Slabší spotřeba domácností způsobená zdražováním i slabší zahraniční poptávka zpomalují růst HDP Rakouska. To by mělo letos vyrůst podle IMF jen o 0,3 procenta. Inflace způsobená mimo jiné růstem cen energií nadále tíží domácnosti i energeticky náročná odvětví. Tlaku čelí také průmyslová výroba kvůli výrazně slabší zahraniční poptávce, což souvisí i se slabým ekonomickým výsledkem Německa.
Prognózy Rakousku zatím příliš optimismu nepřinášejí. Geopolitická nejistota a výkyvy v cenách energií nadále zvyšují rizika pro průmyslové podniky i domácnosti, jejichž spotřebu sráží vysoké ceny. Země by se však v budoucnu mohla odrazit od kvalitní infrastruktury a kvalifikované pracovní síly, která může pomoci ekonomiku znovu rozhýbat.
1. Německo
Berlín | Zdroj: Profimedia
Vůbec nejnižší růst HDP v Evropě letos bude mít podle IMF možná překvapivě Německo. Jeho hrubý domácí produkt by měl vyrůst o 0,2 procenta. Ekonomiku výrazně zatěžují strukturální problémy, které se prohloubily kvůli energetické krizi, globální nejistotě a geopolitickým konfliktům.
Silná závislost na průmyslové výrobě, zejména automobilovém sektoru, se ukazuje jako zranitelné místo – obzvlášť v situaci, kdy poptávka po tradičních spalovacích motorech klesá, zatímco přechod na elektromobilitu je nákladný a technologicky náročný.
Německý export trpí kvůli globálnímu zpomalení a narušeným dodavatelským řetězcům, zatímco konkurenceschopnost soukromého sektoru je pod tlakem rostoucích mzdových nákladů a nedostatku kvalifikované pracovní síly.
