Na alpský ostrov doráží geopolitické tsunami. Záruka kvality „Made in Switzerland“ je v ohrožení
Neunijní Švýcarsko roky vzbuzovalo závist chudších evropských zemí a sloužilo jako vzor politikům, kteří razí euroskepticismus a přímou demokracii. Geopolitická nestabilita současného světa ale ukazuje, že nezávislost a neutralita mohou být v těžkých časech problematické. Malá alpská země musí vážně řešit nejenom svoji bezpečnost, ale také ekonomické problémy. Americký prezident Donald Trump ji přitlačil ke zdi a uvalil na ni daleko tvrdší cla než na EU. Mnohé tamní firmy tak váhají, zda zachovat věrnost švýcarské identitě, nebo prchnout za Atlantik.
Šéf Bílého domu na začátku srpna oznámil, že USA budou na švýcarský dovoz uplatňovat clo ve výši 39 procent, což je jeden z nejtvrdších tarifů vůbec. Například sedmadvacítce se nakonec podařilo dosáhnout patnáctiprocentních cel u většiny zboží. Trump svůj krok zdůvodnil americkým obchodním deficitem vůči Švýcarsku, který loni dosáhl 38 miliard dolarů. Silně exportně orientovaná země se stále vzpamatovává z šoku a ptá se, proč je k ní Washington tak nepřátelský.
Bern se už dva měsíce pokouší s Trumpem dohodnout na lepších podmínkách, ale zatím s ním nedokázal pohnout. Srpnový výlet prezidentky Karin Kellerové-Sutterové za Atlantik skončil fiaskem. Federace v současnosti nabízí Washingtonu investice do amerického průmyslu zpracování zlata.
Slitky žlutého kovu podle amerických standardů jsou totiž klíčovým prvkem švýcarského exportu do USA. A současná vysoká poptávka po zlatu, která úzce souvisí s Trumpovou nevyzpytatelností, paradoxně pohání vývoz k dalšímu nárůstu obchodní asymetrie. Švýcarsko by tak podle Bloombergu některé rafinerie ušlechtilého materiálu mohlo přesunout na americké území.
Velcí farmaceuti nejspíš zůstanou ušetřeni
„Diplomatická a politická jednání budou pokračovat s cílem dosáhnout rychlého snížení dodatečných cel,“ uvedla jeho vláda. Bern pod tlakem zvažuje také povolení dovozu drůbeže dezinfikované chlórem i další ústupky. Jenže jako malá země nemá na Washington větší páky a možnosti odplaty. Pomoc zemi s náročným jednáním už nabídl německý kancléř Friedrich Merz. Prezidentka opáčila, že Švýcarsko si musí svůj problém řešit samo, je však připravené přijmout asistenci spojenců.
Cla mezitím začínají tvrdě dopadat na švýcarské exportéry. Nezlatý vývoz do USA se v srpnu propadl o více než čtvrtinu. Prodeje hodinek do této destinace šly dolů téměř o desetinu. Mírně klesl dokonce i farmaceutický export, který je dalším pilířem vzájemného obchodu. Léčiva přitom byla dosud z cel vyňata stejně jako po určitých zmatcích zlato. Jenže nyní od začátku října platí na značkové i patentované farmaceutické výrobky nová Trumpova stoprocentní cla a zatím není jasné, nakolik se Švýcarska dotknou.
Evropská unie si i pro léky zajistila patnáctiprocentní sazbu. Výjimku z nových cel pak mají mít firmy, které fyzicky zahájily výstavbu výrobního závodu v USA. Švýcarští farmaceutičtí giganti Roche a Novartis už dopředu zdůrazňovali, že tento požadavek splňují. „Budujeme tam a očekáváme, že do konce roku oznámíme výstavbu pěti nových lokalit,“ sdělila firma Novartis.
Někteří experti ale těsně před zavedením nových cel zdůrazňovali, že jejich podmínky zůstávají vágní a bude potřeba s hodnocením dopadů vyčkat. „Velké společnosti jako Roche a Novartis by mohly být osvobozeny, ale mnoho menších společností to ovlivní,“ varoval podle AFP ekonom Hans Gersbach ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH).
Victorinox se bojí unijní konkurence
Švýcarská vláda očekává, že ekonomika země v příštím roce poroste kvůli americkým tarifům pomaleji, než se původně předpokládalo. „V současné době se neočekává vážná recese. Ekonomický dopad by však mohl být pro některá odvětví a společnosti značný,“ tvrdí zpráva vládního střediska pro ekonomické expertízy SECO. Centrum očekává i mírné zvýšení nezaměstnanosti.
Akademický ekonom Benedikt Zoller-Rydzek v srpnu odhadl, že švýcarské firmy dotčené tarify by mohly přijít v průměru o čtvrtinu exportu. Očekává propad celkového vývozu země do USA téměř o deset miliard dolarů ročně, což podle něj vyústí ve čtyřmiliardovou ztrátu zisku domácích firem. „Tyto ztráty jsou vysoce soustředěny do několika kategorií produktů, konkrétně do strojírenství, přesných optických přístrojů, šperkařství a hodinářství,“ dodal.
Současná situace staví švýcarské producenty před velké dilema: zůstat doma nebo přesunout aspoň část produkce do USA? Je to případ i legendárního výrobce víceúčelových zavíracích nožů Victorinox, pro kterého je americký trh nejdůležitější. „Byl to šok,“ řekl k clům listu The New York Times šéf společnosti Carl Elsener, který stejně jako mnoho švýcarských manažerů očekával sazbu podobnou té unijní. „Nikdo nečekal tak drastický krok,“ dodal. Některé výrobky firmy jako kuchyňské nože tak nyní budou v zámoří těžko konkurovat výrobcům ze sedmadvacítky.
Elsener proto zvažuje přesun některých závěrečných fází výroby, včetně čištění a balení profesionálních nožů do Spojených států. Zatím se ale nechce smířit s představou, že by se švýcarské armádní nože zvané „švýcaráky“ vyráběly v Americe. „Je to švýcarská ikona, která je neoddělitelně spjata s příslibem kvality Made in Switzerland,“ vysvětluje. „Přesun výroby do zahraničí by podkopal samotnou podstatu naší značky,„ dodal.
Zbrojní průmysl už utíká
Obchodní válka ale není jediným mrakem v americko-švýcarských vztazích v posledních letech. Po vypuknutí války na Ukrajině byli Američané frustrovaní pomalých zaváděním švýcarských sankcí na Rusko. Představitelé Washingtonu naléhali na globální finanční centrum a středisko obchodu s komoditami, aby učinilo více. Švýcarská nechuť vzdát se své neutrality a lavírování ale čelily kritice i jinde, včetně Evropské unie.
Velké pozdvižení vyvolal zejména postoj země ke své zbrojní produkci. Odmítání povolení k reexportu zbraní na Ukrajinu vyvolalo obavy o budoucnost obranného průmyslu země v době, kdy Evropa mohutně investuje do své bezpečnosti. „Produkty z našeho švýcarského výrobního závodu byly zařazeny na černou listinu mnoha našich evropských klientů,“ připustil letos pro Bloomberg Giuseppe Chillari, šéf GDELS-Mowag, což je dceřiná firma amerického konglomerátu General Dynamics.
I tento problém řeší někteří zbrojaři přesouváním části své výroby jinam, aby se vyhnuli striktním švýcarským exportním pravidlům. „Zákazníci u nás zadávali nové objednávky pouze tehdy, pokud jsme mohli zaručit, že naše výrobky nebudou vyrobeny ve Švýcarsku,“ řekl zmíněné agentuře podnikatel Peter Huber, který rozšířil produkci své společnosti Systems Assembling poblíž portugalského Porta. „Neznám žádnou švýcarskou obrannou firmu, která by již nepřesunula své kapacity do zahraničí, nebo alespoň neměla připravený plán B,“ tvrdí Huber.
Země nyní pod nátlakem řeší, zda 25 státům včetně většiny členů NATO uleví od povinnosti získávat povolení k reexportu. Nejde však pouze o byznys. Bezpečnostní situace vede Švýcary ke zvýšenému zájmu o spolupráci se západními strukturami. Letošní průzkum ukazuje, že 53 procent si jich přeje sbližování s NATO a téměř třetina si dokáže představit plné členství své země v alianci.
