Němečtí dodavatelé v hluboké krizi: ruší desetitisíce míst a desítky závodů. Čeští partneři v obavách

Česká pobočka německého gigantu ZF.

Česká pobočka německého gigantu ZF. Zdroj: Profimedia

Jiří Liebreich
Diskuze (0)

Velcí němečtí dodavatelé, kteří zásobují hlavně automobilky a na jejichž kondici závisí spousta českých firem, čelí vážné krizi. Někdejší dominance a takřka neotřesitelné postavení na světových trzích se drolí, zároveň se managementům nedaří restartovat uvadající byznysmodel, který z velké míry závisí na výrobě automobilů se spalovacími motory. Tržby ze segmentu elektromobilů už sice některým dodavatelům významně rostou, vytvářet z nich zajímavější zisky se ale prozatím spíše nedaří.

Vyplývá to z analýzy magazínu Automobilwoche, která se zaměřila na aktuální kondici největších dodavatelů jako Bosch, Continental, Schaeffler nebo ZF.

Právě poslední zmíněná společnost z Friedrichshafenu, která vyrábí například převodovky, podvozkové či brzdové systémy a elektroniku, je zasažena vůbec nejvíce. Kromě pomalejšího než očekávaného růstu trhu s elektromobily, který trápí i ostatní dodavatele, doplácí gigant z jihu Německa na dvě drahé akvizice financované na dluh.

Konkrétně se jednalo o nákup společností TRW a Wabco v letech 2015 a 2018. Splátky úvěrů a úroků drtí ZF dodnes, závazky firmy v pololetí přesáhly deset miliard eur. Výsledkem byla ztráta jak loni, tak v prvním letošním pololetí: asi 1,2 miliardy eur.

Management proto škrtá, kde může, především v personálních nákladech. Zhruba polovina propuštěných ze všech zemí, kde ZF působí, dostala „padáka“ v Německu, kde bylo od loňského roku zrušeno asi 5700 pracovních míst. ZF uzavírá mimo jiné i závod na Slovensku, který v Detvě vyráběl součástky pro autoprůmysl. O práci přijde asi 250 zaměstnanců, uvedla televize TA3.

Ani to však v žádném případě není konec smutného příběhu, prohlásil generální ředitel Holger Klein při prezentaci pololetních čísel. Automobilwoche uvádí, že se ZF ocitá v dokonalé bouři – její současné obchodní aktivity slábnou, takže má být prakticky nemožné splácet dluh z peněžních toků. Tržby firmy klesly v pololetí o deset procent na necelých dvacet miliard eur.

Německo svírá nejistota

Management skupiny Schaeffler, která vyrábí ložiska, spojky, setrvačníky, elektromotory, součásti baterií a nespočet dalších produktů, řeší jiný typ výzvy. Tržby v divizi „elektromobilita“ rychle rostou a i přísun dalších objednávek má vypadat slibně, ruku v ruce s tím se však zmenšuje byznys navázaný na výrobu spalovacích vozů.

Problém je v tom, že zatímco dodávky do elektromobilů zatím generují zápornou návratnost až devatenáct procent, marže v tradičním segmentu naopak přesahují deset procent. I Schaeffler si proto prochází zeštíhlovací kúrou, celosvětově ruší 4700 míst, z toho 2800 v Německu.

Vedení nicméně považuje firmu za dobře připravenou na budoucnost. Tu mají zajistit zakázky z oblastí elektromobilita, pohonná ústrojí, podvozky, ložiska a řešení pro celoživotní servis vozidel. Zejména poslední zmíněný obchod s opravami a náhradními díly nabízí silné marže. I přes nepříznivé okolnosti je skupina na dobré cestě, zdůrazňuje generální ředitel Klaus Rosenfeld: „Trend v oblasti elektromobility je povzbuzující.“ Za pololetí utržila celá skupina téměř 12 miliard eur, meziročně o necelá tři procenta méně.

Neblahá situace těchto velkých německých dodavatelů je velmi významná pro české firmy, varuje Sdružení automobilového průmyslu.

„Česká republika je s německým dodavatelským řetězcem pevně propojena – ať už jde o přítomnost českých poboček těchto koncernů, dodávky komponent či společné projekty ve vývoji nebo sdílení know-how,“ říká výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

„Německé firmy jsou donucené k omezování výroby a investic, což se nepochybně odrazí i u českých firem, a to z několika důvodů. Patří mezi ně obava zákazníků z ekonomického vývoje a s ní spojené odkládání nákupu nového vozu, navýšení amerických cel nebo příliš přísné regulatorní podmínky ve výrobě,“ dodává. Některé české společnosti podle něj už dnes cítí tlak v podobě nižší poptávky, delších platebních lhůt nebo odkládání nových projektů.

Na rychlý obrat trendu to však nevypadá. „Rok 2025 nám nepřinese průlom, který si všichni přejeme,“ prohlásil na jaře šéf gigantu Bosch Stefan Hartung. Firmě se přitom daří navyšovat tržby z elektromobility, softwaru a automatizovaného řízení, zároveň úspěšně snižuje svou závislost na dodávkách pro autoprůmysl. V létě například dokončila největší akvizici ve své více než stoleté historii, když za 7,4 miliardy eur nakoupila divizi společnosti Johnson Controls, která podniká v oblasti vytápění a klimatizací budov.

Bosch se však dál potýká s poklesem konkurenceschopnosti, s dražšími energiemi i mzdovými náklady. Od roku 2023 proto zrušil více než čtrnáct tisíc míst. Další škrt více než tisícovky pozic oznámila firma v červenci, dotkne se závodu v Reutlingenu na jihu Německa, kde Bosch vyrábí hlavně čipy a elektronická zařízení.

Bolestným obdobím prochází také Continental. Výrobce pneumatik postupně uzavírá závody ve Wetzlaru, Schwalbachu, Norimberku a v Karbenu. Například poslední zmíněný produkoval elektroniku nebo součástky do klimatizací, palivových senzorů nebo přístrojových desek.

Management už dříve avizoval, že hodlá zrušit přes sedm tisíc míst, a to především v Německu. Úspory mají už od letošního roku činit každoročně asi 400 milionů eur. Letos v únoru ohlásil další propouštění, do konce příštího roku má zrušit tři tisíce míst, polovinu z nich v Německu. Týká se to pozic v oblasti výzkumu a vývoje. Tržby celé skupiny za první pololetí poklesly o čtyři procenta na necelých deset miliard eur.

Kondice německých dodavatelů i automobilek je velmi důležitá i pro nespočet českých firem, kterým vytváří spoustu zakázek. Jejich budoucí množství se bude odvíjet mimo jiné od apetitu evropských zákazníků nakupujících automobily. Prodej těch osobních v EU v pololetí klesl o necelá dvě procenta na více než 5,5 milionu. Na čistě elektrické vozy připadal patnáctiprocentní podíl, tedy podstatně méně, než se očekávalo.

Varování pro český průmysl

Vývoj v tradičních německých průmyslových firmách může být poučením i pro tuzemské společnosti, říká Petzl: „Pokud nebudeme proaktivní, hrozí nám podobné strukturální problémy. Vysoké náklady na energii, rostoucí mzdové náklady, silná regulace a příliš rychlá transformace směrem k elektromobilitě – to jsou faktory, které působí na celý evropský automobilový sektor.“

Řešení vidí ve třech oblastech. První: investice do inovací a hledání zakázek i mimo automobilový průmysl, například ve strojírenství, energetice či obraně. Druhá: zvyšování produktivity. To znamená investice do automatizace, digitalizace a efektivního řízení výroby.

A třetí: „Aktivní spolupráce se státem a Evropskou unií na tvorbě podmínek, které podpoří konkurenceschopnost. Od dostupné energie až po pružný trh práce a podporu výzkumu a vývoje. Český automobilový průmysl má silnou tradici, kvalifikované lidi a velmi dobrou reputaci. Vnímám, že tak drastické dopady na zaměstnanost, jaké vidíme v Německu, zde nemusí nastat. Musíme ale jednat rychle, změny přicházejí v nebývalém tempu.“

Začít diskuzi