Jak uvařit pecoky, bryju nebo stírku. Téměř dvě stovky receptů na různá jídla i nápoje sesbírala Eva Peterková do nové Hornické kuchařky.
Vše začalo před čtyřmi lety během jednoho setkání u kávy. Eva Peterková a její dvě kamarádky si povídaly, co vařily jejich babičky, a jak jim to jako dětem chutnalo. Eva Peterková začala recepty sbírat a vydávat. První byla Kuchařka z Hlučínska, následovala Kuchařka z Opavska a nyní vydala opavská Matice Slezská prozatím poslední – Hornickou kuchařku.
Co jsou pecoky, bryja a šmórák?
Pecoky jsou velké fazole, z nichž havířské ženy vařily výbornou polévku, bryja je sladká omáčka z ovoce a šmórák je havířská specialita, o které se čtenář dozví v kuchařce.
Proč jste zvolila právě Hornickou kuchařku?
Hlučínská kuchařka je orientovaná spíš na zemědělce, Opavská zase na město. A havíře měli ve Slezsku téměř v každé rodině. Proto jsem se zaměřila na jídla, která se vařila v havířských rodinách.
Proto ji vydala Matice Slezská? Ano. Jsem její členkou a předala jsem jim autorská práva na tuto knihu.
První dvě kuchařky nebyly jen pouhým seznamem receptů, ale lidé si mohli přečíst také o zvycích a historii. Je to i v této? Jistě. Podařilo se nám najít různé zajímavosti, o kterých už dnes málokdo ví. Až do roku 1953 například fungoval v Ostravě ženský spolek Dobromila. Jeho členky učily havířské ženy vařit a vést domácnost. Jak tenkrát havíři žili?
Rodiny byly početné a žily velmi chudě. Příčinou byl i alkohol. I když muž výplatu propil, musel se před šichtou dosyta najíst. A rodiny hladověly. Aby se najedli, vařily ženy husté polévky z fazolí a hrachu. Hodně se jedlo čerstvé nebo nakládané zelí, protože zasytilo, tuřín a brambory.
Co maso? Toho bylo poskrovnu. Když zabíjeli prase, byla to taková událost, že dostali na šachtě den volna. Zabíjačky byly před Vánocemi nebo před svátkem svaté Barborky počátkem prosince. Maso pak udili v domácích udírnách, kterým se říkalo venzoky.
Co jedli havíři na šachtě?
Bandaska kávy z pražených obilovin a později z cikorky a krajíc chleba bylo kolikrát jejich jediné jídlo na dvanáctihodinové šichtě. Obvykle si do kávy přidávali i rum. Protože na šachtě musely pracovat i děti, pily to i ony.
Jak jste takové zajímavosti získala? Pomohl mi Miloslav Rucký, průvodce na dolu Michal, a Markéta Palowská z Ostravského muzea. Potom mě kontaktoval i Zdeněk Buchta, který pracoval jako kuchař v ostravském Atomu a nabídl mi svůj materiál, jak jedli lidé na Ostravsku.
Odkud jste vzala recepty? Posílali mi je dopisy i e-mailem úplně neznámí lidé. Sbírali jsme je rok a byly mezi nimi recepty i sto let staré.
Dá se podle nich vařit i dnes?
Museli jsme je upravit. V tom mi pomohla Anna Wenzlová, která učila na hotelové škole.
