Jeskyně vydaly další tajemství
Teplice nad Bečvou / O dvaaosmdesát metrů narostla přes zimu délka Zbrašovských aragonitových jeskyní. Celkově tak podzemní prostory a chodby jediného hydrotermálního krasu v České republice měří 1322 metrů.
„Intenzivní průzkum tu skončil před takřka šestnácti lety, od té doby jsou objevy spíše nahodilé. Proto je každý nový metr malým zázrakem,“ hodnotí význam posledního úspěchu speleologů Barbora Šimečková, vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní. A jeden takový zázrak se právě stal.
Stojí za ním jeskyňář Miroslav Vaněk. Ač není členem základní organizace 6-23 Aragonit, která v Hranickém krasu působí, k jeskyním pod Zbrašovem má silný vztah.
„Různé práce tady provádím šest sedm let. Přes léto jeskyně patří návštěvníkům, po sezoně v nich bádáme my,“ vysvětluje Vaněk.
První etapa významných speleologických objevů pod Zbrašovem začala objevem místních jeskyní v roce 1912 a uzavřela ji druhá světová válka. Systematický výzkum pokračoval až po skoro půlstoletí od roku 1991, aby o čtyři roky později znovu ustal. Od té doby zaznamenali místní jeskyňáři jen dva významnější objevy.
V uplynulém roce ale Miroslav Vaněk postupně prozkoumával různé části Zbrašovských aragonitových jeskyní. První šestadvacet metrů dlouhou chodbu speleolog našel v takzvané Plakátově puklině, kterou jeskyňáři odkryli před lety při rekonstrukci návštěvní trasy.
„Puklina tehdy dostala jméno po mé přezdívce, protože jsem ji jako první prolezl,“ vysvětluje Vaněk. A právě toto místo považuje jeskyňář za jedno z nejzajímavějších. „Určitě je to jedna z velmi perspektivních oblastí dalšího výzkumu a vydáme se tam v nejbližší době znovu,“ doplňuje jeskyňář.
Speleologický instinkt pak Vaňka zavedl do míst, kde dochází ke křížení návštěvní trasy. Zde objevil dalších dvaadvacet metrů takzvaných plazivek. Velmi úzkých chodeb, jejichž název zcela vystihuje jediný způsob, jakým se v nich dá pohybovat.
Největším úspěchem je však objev pokračování jeskyně Barborka. Na konci čtyřiatřicetimetrové chodby je ale nestabilní suť. A to snahy o její další prodloužení limituje. „Tam už se nepustí ani sebevrah,“ říká Vaněk.
Postupné objevování
Jeskyňář je přesvědčen, že výzkumy v Teplicích nad Bečvou nejsou u konce. A že budou následovat i další objevitelské úspěchy. Jak ale pozná, kudy se vydat? Speleologická intuice, zkušenosti nebo snad štěstí? „Stačí se pozorně dívat kolem sebe a podle směru puklin je možné odhadnout pokračování jeskyní,“ popisuje speleolog. Čas od času si taky musí pomoci kopáním.
„Chodby tady totiž bývají zanesené sedimenty. A tak kde se nekope, nic se nenajde,“ podotýká Vaněk.
„Po mnoha letech objevitelského půstu je to příslib, že zbrašovské podzemí ještě ani zdaleka nevydalo všechna svá tajemství,“ myslí si Šimečková. Šance, že se do nových prostor unikátního jeskynního systému dostanou i turisté, je podle ní ale nulová.
„Jde povětšinou o velice malé prostory, kam se místy nevejde ani stojící člověk,“ uzavírá vedoucí jeskyní v Teplicích nad Bečvou.
