Zelená kniha řeší, jak regulovat sex ve vesmíru a jeho dopady
Někdy po 21. květnu by měla k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovat mise Axiom Space Ax-2. Jejím hlavním cílem bude na palubě ISS otestovat efekty mikrogravitace na vývoj kmenových buněk. Cílem projektu by měla být identifikace způsobů, jak tyto indukované pluripotentní kmenové buňky množit v co nejširší míře a následně je využít k léčbě pacientů na Zemi. Gravitace totiž představuje největší překážku, aby jich vědci dokázali pěstovat více. „Otázkou je také dosažení jejich patřičné kvality,“ uvedl jeden z vedoucích výzkumu Arun Sharma z losangeleské nemocnice Cedars-Sinai.
Gravitace v tomto případě brání širšímu pěstování pluripotentních buněk tím, že zahajuje jejich specializaci. Indukované pluripotentní buňky jsou de facto přeprogramované dospělé buňky, které se funkčně „vrátily“ zpět do stavu, než dostaly biologický pokyn, aby se začaly specializovat. A právě odstranění gravitace by mělo – teoreticky – zajistit, že se indukovaná kmenová buňka bude dál množit ve svém nespecializovaném stavu. „To je cíl naší mise, zjistit, zda je lze takto rychle a efektivně pěstovat a také zda nedochází k uvedení genetických mutací do jejich jader,“ uvedl vedoucí kliniky regenerativní medicíny při Cedars-Sinai Clive Svendsen.
A zatímco v Cedars-Sinai si lámou hlavu, jak na orbitě „jen“ pěstovat buňky, ve firmě Spaceborn United z Eindhovenu, kterou mimochodem v brzké době čeká první investorské kolo financování, řeší stav vesmírné turistiky ve vztahu k lidskému reprodukčnímu cyklu a regulačním a sociologickým rámcům. Zkrátka jak moc dobré nebo špatné vlivy může z pohledu byznysu, biologie, genetiky či práva přinést sex ve vesmíru a samotná prokreace lidského druhu ve vesmíru.
Autoři před pár týdny vydaného green paperu argumentují, že stávající vědecké poznání, právní regulace, veřejná diskuze, a z toho vyplývající praxe rodícího se vesmírného turismu jsou relativně tristně připraveny na to, až si některý z budoucích vesmírných turistů bude chtít ve stavu téměř beztíže zasouložit. A, nedej bože, při tom přivede partnerku do jiného stavu.
Zvídavý čtenář se v tomto díle může dočíst celou řadu definic: kdo je to vesmírný turista, proč za Kármánovou hranicí začíná kosmický prostor a co je to vlastně „nekontrolované početí ve vesmíru“; a s tím vším souvisejících zajímavých problémů, nastínění jejich řešení, anebo jen jejich nastolení k další debatě. Jako jeden částečně popsaný problém zmiňují třeba možný vliv radiace při dozrávání reprodukčních buněk. Aby se eliminovalo riziko, že se radiací geneticky poškozená reprodukční buňka zúčastní tvorby nového života, mohli by prý astronauti a astronautky 70, respektive až 120 dní sexuálně abstinovat.
Dalším problémem je třeba částečné potlačení fungování imunitního systému, které je často pozorováno u astronautů při misi i po ní. Ke stejnému biologickému jevu ale dochází také u těhotných žen. Kombinace těchto dvou efektů může představovat zdravotní riziko pro matku a její plod. Tedy za předpokladu, že k vývoji plodu po oplodnění vůbec dojde.
Autoři připomínají dřívější pokusy ve vesmíru s „přirozeným vývojem“ embryí, a to ještě na palubě raketoplánu Columbia. Vědci tehdy nechali vynést 49 dvoubuněčných myších embryí, vývoj všech v mikrogravitaci ale ustal. O dekádu později vědci vyslali stovku čtyřbuněčných embryí. Výsledek však byl totožný. V roce 2018 pak NASA zkoumala dopady stavu beztíže na mobilitu spermií. Výsledky ale zatím nebyly publikovány.
Ve hře ale zůstávají třeba sociologické dopady na lidstvo: jak bude nahlížet na vesmírné sexuální dobrodruhy a jejich případné potomky? Podle autorů se dá čekat, že vesmírný turismus bude lákat právě hazardéry a hledače dobrodružství. A právě na ty už nyní cílí tvůrci aplikace Lusso, údajně luxusní verze Tinderu, kteří nabízejí sjednat „první rande ve vesmíru“. Marketingoví mágové některých firem již vesele nabízejí také „líbánky ve vesmíru“, nebude chybět a objeví se také svatby ve vesmíru. Uznají je však některé pozemské státy? V neposlední řadě pak bude nutné vyřešit i konstrukční aspekty vesmírných lodí. Odpovědí, nebo spíše usnadněním vedoucím k „vyššímu riziku“ výskytu vesmírného sexu mohou být koncepty vesmírných hotelů, které turistům nabídnou o dost vyšší míru soukromí nežli například stávající kapsle Crew Dragon o jedné společné místnosti.
Elon Musk a projekt Starlink:
Do všeho patrně budou chtít mluvit také nejrůznější organizace, třeba církve a uskupení „hájící počatý život“. Podle autorů green paperu se prostě regulatorní rámec zatím stále vyvíjí a přidání kapitoly „početí ve vesmíru“ je nutné velmi důkladně zvážit.
Autoři podle mě opomněli ještě jedno téma. Oficiálně nenadefinovali podmínky tak, jako je má třeba na Zemi (nebo vlastně v jejím vzduchu?!) etablovaný Mílový klub. Mohlo by tak dojít ke vzniku klubu těch, kteří zvládnou provozovat sex výše než 100 kilometrů nad Zemí. Navrhuji, aby se jmenoval Kármánův klub.
