Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Finsko a Polsko zaznamenaly narušení vzdušného prostoru ruskými letouny

Dvě ruská vojenská letadla narušila dnes odpoledne finský vzdušný prostor na jihu země u města Porvoo, informovalo finské ministerstvo obrany. Polské ministerstvo obrany oznámilo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, informují Reuters a agentura PAP.

„Podezření na narušení (finského vzdušného prostoru) bereme vážně a probíhá vyšetřování,“ uvedl na síti X finský ministr obrany Antti Häkkänen.

Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

„Vracíme naše lidí domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

Prezident Zelenskyj potvrdil výměnu zajatců s Ruskem, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 lidí a o víkendu výměny budou pokračovat.

Moskva oznámila výměnu s Ukrajinou 270 vojáků a 120 civilistů na každé straně

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 válečných zajatcích z řad vojáků a 120 civilistů na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Kyjev zatím informaci nepotvrdil. Podle Moskvy je výměna součástí dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy dohodly na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

Lavrov označil za nereálné, aby se jednání s Ukrajinou konalo ve Vatikánu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zpochybnil, že by se mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mohly konat ve Vatikánu. S takovou možností podle italské premiérky Giorgie Meloniové souhlasil papež Lev XIV. Lavrov však jednání mezi pravoslavnými zeměmi na katolické půdě označil za nepříliš elegantní.

Podle serveru The Moscow Times Lavrov řekl, že rusko-ukrajinská jednání ve Vatikánu jsou nereálná a že na uskutečnění takového scénáře není nutné vynakládat síly. „Nebylo by příliš elegantní, aby pravoslavné země na katolické půdě diskutovaly o zásadních otázkách týkajících se odstranění základních příčin (ruské invaze na Ukrajinu),“ řekl Lavrov a obvinil Kyjev, že ničí ukrajinskou pravoslavnou církev. „Pro samotný Vatikán by nebylo příliš pohodlné v takových okolnostech hostit delegace z obou zemí,“ dodal šéf ruské diplomacie. Agentura AFP napsala, že Rusko má po staletí napjaté vztahy s Vatikánem.

Soud potrestal muže, který hrozil podporovatelce Ukrajiny postřílením dětí 

Soud potrestal muže, který vyhrožoval podporovatelce Ukrajiny postřílením jejích dětí. Soukromou zprávu jí poslal přes sociální síť Facebook z ciziny, policie ho přesto dokázala vypátrat. Pravomocný rozsudek mu uložil tříměsíční podmínku s roční zkušební dobou a také peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. O případu informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Muž narozený v roce 1970 vyhrožoval z Velké Británie ženě, která je o devět let mladší. Oba byli aktivní na facebooku. Ve druhé polovině loňského roku muž zareagoval na to, že žena na síti vyjádřila podporu Ukrajině. Ze svého profilu jí zaslal vulgární zprávu, ve které mimo jiné napsal „doufám že jestli máš děti tak je postřílet jako první, ať to ty svině vidíš“.

Ukrajina útočila na továrnu na baterie na západě Ruska, osm lidí je zraněných

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na město Jelec v Lipecké oblasti na západě Ruska. Podle vedení regionu utrpělo zranění osm lidí. Cílem útoku byla podle všeho tamní továrna na baterie a akumulátory, uvádí ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na různé telegramové kanály. Po ruských útocích jsou zase hlášeny škody z ukrajinské Černivické nebo Poltavské oblasti.

Gubernátor Lipecké oblasti Igor Artamonov informoval, že v průmyslové zóně v Jelci se zřítil bezpilotní letoun a na místě začalo hořet. Zraněných je osm lidí, kterým zdravotníci poskytli pomoc. Podle Artamonova nejsou pravdivé zprávy, že při požáru unikly do ovzduší nebezpečné látky. Trosky sestřeleného dronu dopadly také na střechu obytného domu, nikomu se nic nestalo, obyvatele domu ale bylo třeba evakuovat.

Rusko vytváří nárazníkovou zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl Putin

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Rusko od ukrajinské strany obdrželo seznam válečných zajatců, kteří mají být zařazeni do výměny 1000 na 1000, uvedl mluvčí Kremlu podle agentury TASS.

Dánsko dá Ukrajině další zbrojní pomoc, část peněz půjde i na muniční iniciativu

Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard korun), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.

Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.

Rusko předalo Ukrajině seznam pro výměnu zajatců, řekl mluvčí Kremlu

Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.

Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.

Fiala: Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska

Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

ČR je opakovaně terčem kyberútoků nejen z Ruska a dělá aktivní kroky směrem k obraně, řekl Fiala. Podle Pavla pomáhá k obraně i členství v EU a NATO.

ČR je opakovaně terčem kyberútoků nejen z Ruska a dělá aktivní kroky směrem k obraně, řekl Fiala. Podle Pavla pomáhá k obraně i členství v EU a NATO.