Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu přes sto dronů, od začátku týdne jich bylo 375, uvedl Zelenskyj. Moskva oznámila sestřelení 34 ukrajinských dronů.

Rusko dosáhne na Ukrajině svých cílů, upřednostňuje ale mírovou cestu, tvrdí Kreml s tím, že konflikt je příliš složitý, aby byl vyřešen rychle.

Ukrajina i Rusko informují o nepřátelských nočních vzdušných útocích

Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.

Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně. „V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.

Trump řekl, že Putin chce mír. A chválil svých 100 dní ve funkci

Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období. Krátce před tím na mítinku s voliči ve státě Michigan chválil svou migrační politiku či široce kritizovaná cla a útočil na politické oponenty. Podle Trumpa zažívají po jeho nástupu Spojené státy zlatý věk, podle nového průzkumu zveřejněného agenturou Reuters však prezidentova popularita klesla.

V bojích proti Ukrajincům zahynulo na 600 vojáků KLDR, tvrdí Soul 

V bojích proti Ukrajině zahynulo na 600 severokorejských vojáků, kteří pomáhali ruské armádě. Podle agentur AFP a Reuters to dnes uvedl jihokorejský poslanec na základě informací tajných služeb. Severokorejské ztráty činí celkem 4700 vojáků, z toho bylo 2000 zraněných přepraveno zpět do vlasti. Pchjongjang vyslal do bojů v ruské Kurské oblasti dohromady ve dvou vlnách 18.000 vojáků, uvedl poslanec.

Ukrajinec si má podle soudu odpykat 27 let za pokus otrávit ruské piloty

Ruský vojenský soud dnes odsoudil k 27 letům vězení Jegora Semjonova z okupovaného Mariupolu, obžalovaného z toho, že se v říjnu 2023 měl pokusit otrávit absolventy školy vojenského letectva v Armaviru na jihozápadě Ruska. Oznámila to dnes ruská média. Obžaloba žádala doživotí. Soud případ posuzoval za zavřenými dveřmi.

Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily návrhy na ukončení války, míní Rubio

Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily konkrétní návrhy na ukončení války na Ukrajině, je přesvědčen americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pokud nedojde k pokroku, Spojené státy se stáhnou z role zprostředkovatele. Postoj šéfa americké diplomacie dnes podle agentur AFP a Reuters tlumočila mluvčí úřadu Tammy Bruceová.

„Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu,“ řekla novinářům Bruceová.

Slíbené australské tanky se stále nedaří poslat na Ukrajinu, uvedla televize

Australská vláda loni v říjnu slíbila darovat Ukrajině 49 tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams, ani po půl roce se ale tanky nepodařilo odeslat. Představitelé ministerstva obrany z této situace viní Spojené státy, které dosud neposkytly formální souhlas s předáním tanků jiné zemi, uvedla australská televize ABC.

Zástupci zemí od Baltu po Jadran podpořili na summitu Ukrajinu, Maďarsko nikoliv

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu prostřednictvím videospojení řekl, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se s nimi o své zkušenosti podělit.

Šéf ukrajinských sil nařídil poslat na frontu vojáky z rekrutačních středisek

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.

Tělo novinářky, jež zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, píší média

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.

Média, která se pokusila rekonstruovat její poslední měsíce života, s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu a vyšetřovatele píší, že tělo Roščynové vykazuje známky mučení a vráceno bylo bez některých orgánů. „Na těle zemřelé byly nalezeny četné známky mučení a krutého zacházení, zejména odřeniny, krevní výrony na různých částech těla, zlomené žebro, poranění krku a možné stopy po zásazích elektrickým proudem na nohou,“ řekl podle webu Važnyje istorii Jurij Bělousov z ukrajinské generální prokuratury.

Z těla Roščynové byly před odesláním na Ukrajinu odstraněny oční bulvy, mozek a část hrtanu, píší dále zmíněná média s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování novinářčiny smrti. „Hrtan může být důkazem zardoušení. Když člověka škrtí, často mu zlomí jazylku. V případě zardoušení lze vidět v očním bělmu krvácení a lze zjistit nedostatek kyslíku v mozku,“ citují Važnyje istorii nejmenovaného soudního znalce. Dodávají, že podle zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb Rusko někdy vrací těla Ukrajinců bez vnitřních orgánů, což vysvětluje protokoly o manipulaci s těly, ale důvodem může být i snaha zakrýt stopy po mučení.

Ukrajinský prezident Zelenskyj varoval, že Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku

Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference.

„Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. „Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni,“ dodal.

Agentura Reuters píše, že Rusko a Bělorusko společné manévry oznámily na září. Podotýká také, že Zelenskyj pro své varování nepředložil důkazy. Bělorusko je dlouhodobým věrným politickým i vojenským spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu. V Bělorusku jsou rozmístěné ruské taktické jaderné zbraně.

Rusko hlásí dobytí další ukrajinské vsi, ISW postup ruských sil v Sumské oblasti

Ruské síly dobyly další ukrajinskou obec, konkrétně vesnici Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Ve svém hlášení to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Americký Institut pro studium války (ISW) pak ve své analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.

Francie obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z řady kybernetických útoků, jejichž cílem bylo podle ministerstva zahraničí destabilizovat zemi.

Maďarsko kvůli válce na Ukrajině prodloužilo nouzový stav do listopadu

Maďarský parlament dnes kvůli válce na Ukrajině schválil prodloužení nouzového stavu o dalšího půl roku, mimořádný režim tak v zemi nově platí do 14. listopadu. Informoval o tom portál 24.hu. Vláda premiéra Viktora Orbána prosadila nouzový stav v květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Díky nouzovému stavu může maďarská vláda rušit existující zákony a vydávat nouzová opatření, která ale následně musí schválit parlament, kde má ovšem Orbán většinu.