Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Pavel: Útok na Kyjev je dalším důkazem o cynickém přístupu Ruska k jednáním
Noční útok na Kyjev je podle prezidenta Petra Pavla dalším z mnoha důkazů o cynickém přístupu Ruska k mírovým jednáním. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Jičíně. Konkrétní činy svědčí o tom, že chce Rusko spíše celou situaci protahovat, vytvářet další podmínky a tlak na to, aby prosadilo vše na úkor Ukrajiny i Evropy.
Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev, ale i na další města. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kyjev dříve přijal americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal. Vyhlásil pouze krátké velikonoční příměří, obě strany se následně obviňovaly z jeho porušování.
Ukrajinská tajná služba s pomocí ČR rozbila mezinárodní skupinu hackerů
Ukrajinská tajná služba (SBU) a policie ve spolupráci s kolegy z Česka odhalily mezinárodní hackerskou skupinu, která se zaměřovala na bankovní konta a kryptoměnové peněženky lidí v EU a ve Spojených státech. Informují o tom ukrajinská média s odvoláním na pobočku SBU ve Lvovské oblasti.
Policisté na Ukrajině odhalili dva organizátory a klíčové členy skupiny. Vyvinuli vlastní malware (škodlivý program), který vkládali do phishingových e-mailů s cílem získat přístup do počítačů svých obětí. Kradli osobní údaje uložené v počítačích, které následně použili, aby odcizili peníze z účtů a peněženek s virtuálními měnami. Software, který tito lidé vyvinuli, prodávali na hackerských fórech, včetně těch, které kontrolují ruské tajné služby, uvádí SBU.
Na západě Ukrajiny začaly exhumace polských obětí volyňského masakru, píše PAP
Na západě Ukrajiny opět začaly exhumace polských obětí volyňského masakru, spáchaného ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Uvedla to dnes polská agentura PAP s odvoláním na ministerstvo kultury a národního dědictví, které má na starosti péči o polské válečné hroby v zahraničí. Jsou to první exhumace od loňského listopadu, kdy ukrajinská strana zrušila předchozí zákaz pátrat po ostatcích polských obětí válek a konfliktů na ukrajinském území, napsala PAP.
Ukrajinské úřady zákaz vydaly poté, co byl v Polsku v dubnu 2017 odstraněn památník bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Zrušení zákazu oznámili ministři zahraničí obou zemí po schůzce loni v listopadu. Historický spor kalil vztahy obou zemí. Varšava patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, která se brání čtvrtým rokem ruské agresi.
Ústupky Putina nezastaví, zdůraznil ukrajinský ministr po ruském útoku na Kyjev
Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Ruský prezident Vladimir Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev, který si podle úřadů vyžádal nejméně osm mrtvých a 77 raněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům. Moskva dnes obvinila Kyjev, že není schopen ústupků či dohody a že torpéduje mírový proces. Noční útok byl podniknut na zbrojovky a další vojenské, a ne civilní cíle, tvrdí Rusko.
WP: Trumpova administrativa přestává vyšetřovat ruské válečné zločiny
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post (WP). Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, ktrý se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Fiala: Cesta k míru vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Při vzdušných úderech na Kyjev zahynulo nejméně devět lidí a dalších 70 bylo zraněno, mezi nimi je šest dětí, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na záchranáře. Úderům dnes v noci čelil i Charkov a další ukrajinská města.
Ruská tajná služba zabila dva podezřelé z přípravy útoku na rafinérii
Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila, že zabila dva migranty původem ze Střední Asie, kteří prý chystali útok na petrochemický podnik v Nižegorodské oblasti. FSB tvrdí, že dvojice konala na základě pokynů ukrajinské rozvědky. Rusko před více než třemi lety sousední zemi vojensky napadlo.
„Během zatýkání (podezřelí) kladli ozbrojený odpor. Byli zneškodněni odvetnou střelbou,“ citoval list Kommersant z vyjádření tajné služby, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB. Na místě agenti našli dva drony s výbušným zařízením, útočnou pušku kalašnikov a pistoli Makarov. V mobilních telefonech pak podle tvrzení FSB našli komunikaci s ukrajinským řídícím důstojníkem, se kterým projednávali přípravy na útok. Podezřelí byli podle tajné služby přívrženci „ideologie mezinárodní teroristické organizace, zakázané v Rusku“.
Zelenskyj ruší část své státní návštěvy JAR kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z dnešní noci a vrací se zpět do vlasti. Oznámil to na síti Telegram.
Útok na Kyjev podle vůdce slovenské opozice potvrzuje, že Rusko nemá zájem o mír
Noční vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal mrtvé a desítky zraněných, podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky potvrzuje, že Rusko nemá zájem o mír. Plánovaná květnová cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy by byla arogantním výsměchem obětem ruské agrese, uvedl dnes předseda opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Šimečka. Fica vyzval, aby zrušil návštěvu ruské metropole, kde se ministerský předseda chce zúčastnit oslav výročí konce druhé světové války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před více než třemi lety.
„Nestačí mluvit o míru. Slovensko musí jasně stát po boku Ukrajiny, našich evropských spojenců a na straně dodržování mezinárodního práva a míru,“ napsal Šimečka na sociální síti. Jeho hnutí zorganizuje 8. května na Slovensku shromáždění, jimiž chce kromě vzpomínky na ukončení druhé světové války a na začátek poválečné evropské integrace ukázat, že obyvatelé země stojí na správné straně.
Rusko v noci proti Ukrajině vyslalo 215 dronů, střel a raket, z nichž se 112 podařilo sestřelit, dalších 68 dronů nedoletělo do cíle, tvrdí Kyjev.
Ústupky Putina nezastaví, zdůraznil ukrajinský ministr po ruském útoku na Kyjev
Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Ruský prezident Vladimir Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev s nejméně devíti oběťmi na životech a sedmi desítkami zraněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům.
Washington vyvíjí tlak na Kyjev, aby se v zájmu míru smířil s územními a dalšími ústupky Rusku, které invazí do sousední země v únoru 2022 rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Při úderech na Kyjev zemřelo devět lidí, uvedli záchranáři
Při vzdušných úderech na Kyjev z dnešní noci zahynulo nejméně devět lidí a dalších 63 bylo zraněno. Uvedla to dnes ráno před 6:00 SELČ agentura AFP s odkazem na záchranáře. Předchozí informace uváděly, že ruský útok na ukrajinské hlavní město zabil dva lidi. Úderům dnes v noci čelil i Charkov.
„Podle předběžných údajů bylo zabito devět lidí, 63 bylo zraněno,“ uvedla podle agentury AFP ukrajinská záchranná služba. Podle ní údery zasáhly obytné budovy. „Hledání lidí v sutinách pokračuje,“ uvedla služba. Vojenská správa dříve oznámila, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů agentury Reuters bylo ve městě slyšet několik silných výbuchů.
Trump: USA mají dohodu s Ruskem o ukončení války, zbývá dohoda se Zelenským
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN řekl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
První krok k jednání musí být příměří, řekli v Londýně Ukrajinci
Prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří, řekla v Londýně ukrajinská delegace americkému vyslanci pro Ukrajinu a Ruko Keithovi Kelloggovi podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Ten ve svém vyjádření dodal, že Kyjev bude při jednáních hájit principy, které jsou základem suverenity a územní celistvosti jeho vlasti.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v dialogu a udržovat pravidelné kontakty,“ uvedl na síti X Jermak ke schůzce s Kelloggem. Ke svému výroku ohledně nutnosti příměří dodal, že Ukrajinci vyjádřili naději, že se to shoduje s vizí šéfa Bílého domu. Kellogg jednání s ukrajinskou delegací na síti X označil za pozitivní.
V Londýně se původně měli sejít ministři zahraničí Ukrajiny, Británie, Francie, Německa a Spojených států. Ale po ohlášené absenci šéfa americké diplomacie jednali podle médií činitelé na nižší úrovni, byť Ukrajinu stále zastupovali šéfové resortů zahraničí a obrany. Jádrem dnešních jednání v Londýně byl pokus zjistit, co může Kyjev akceptovat poté, co Američané minulý týden předložili svůj návrh na podobném zasedání v Paříži, napsala agentura Reuters. Tři diplomaté podle ní uvedli, že návrh podle všeho požaduje od Ukrajiny více ústupků než od Ruska.
Podle zdrojů Reuters americký návrh zahrnuje uznání ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO, což se ukázalo jako nepřijatelné pro Kyjev i další evropské země. Také další média popisují návrh Američanů podobně. Deník The Washington Post zmiňuje kromě amerického uznání ruské anexe Krymu také zmrazení současné frontové linie.
Pavel: Územní ústupky na Ukrajině mohou být jen dočasným řešením
Územní ústupky na Ukrajině by měly být dočasným řešením, řekl prezident Petr Pavel. Pokud Rusko z války vyjde posílené a přesvědčené o správnosti svého postupu, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být co nejspravedlivější pro Ukrajinu, vyplynulo z jeho vyjádření. Pavel se koncem dubna chystá na varšavský summit iniciativy Trojmoří, kde se setká i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„K dosažení míru je nutný kompromis. Kompromis by ale neměl být naplněním ultimáta pro Ukrajinu a odměněním agresora. Proto, když Spojené státy přišly s heslem 'Mír skrze sílu', tak jsem to považoval za postup, který může vést k cíli,“ řekl novinářům Pavel. Ze strany Spojených států ale vnímá mnohem větší tlak na Ukrajinu než na Rusko. „To, co je teď na stole, pokud jsou to správné informace, tak to spíše naznačuje, že je snaha uzavřít dohodu, ať už je jakákoli, aby Donald Trump mohl oznámit, že se mu podařilo uzavřít deal (dohodu) bez ohledu na to, jak bude výhodný pro Ukrajinu, co přinese Evropě,“ míní český prezident.