Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Bidenovo označení Putina za válečného zločince je nepřijatelné, uvedl Kreml

Poznámka prezidenta USA Joea Bidena o tom, že je ruský prezident Vladimir Putin válečný zločinec, je nepřijatelnou a neodpustitelnou rétorikou, řekl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov.

Biden dnes nazval Putina jako první vysoký americký činitel válečným zločincem kvůli postupu ruské armády na Ukrajině, USA se dosud podobnému označení vyhýbaly.

Hřib žádá opatření proti oligarchovi, jenž by získal část výnosů ze stavby metra

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) žádá vládu o opatření proti ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi, který by získal díky podílu ve firmě Strabag část výnosů ze stavby metra D v Praze. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Děripaska má údajně blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Od roku 2018 je proto na americkém sankčním seznamu a letos po ruském útoku na Ukrajinu uvalila na Děripasku sankce také Velká Británie. Děripaska je však jedním z mála ruských oligarchů, kteří vyzvali k ukončení bojů na Ukrajině a mírovému řešení konfliktu.

Pražský dopravní podnik (DPP) loni podepsal smlouvu se sdružením společností Subterra, Hochtief, Strabag, Hochtief Infrastructure a Ed. Züblin AG na stavbu prvního úseku trasy metra D za 13,75 miliardy korun. V rakouském Strabagu má podíl i Děripaska, což podle Seznam Zpráv vadí vedení hlavního města. „Ani za nouzového stavu ale nemůže město jako veřejný zadavatel zasáhnout do již vysoutěžené zakázky s podepsanou smlouvou, protože by šlo o nezákonný postup. Vláda nicméně může přijímat opatření a měla by, je na to nejvyšší čas,“ řekl serveru Hřib.

„Zákony nám neumožňují nikoho ze zakázky vyloučit kvůli postojům jednoho z akcionářů,“ řekl serveru k zapojení Strabagu do zakázky na metro generální ředitel DPP Petr Witowski. Město je ale podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě) připraveno konat v případě, že by vláda přijala sankce proti oligarchům. „Jakmile se tak stane, jsme ve spojení s dopravním podnikem a advokáty, abychom byli schopni rychle reagovat,“ řekl Seznam Zprávám.

„Apeloval jsem na ministerstvo financí a na vládu, aby záležitost ruských oligarchů a neprůhledných vlastnických vztahů začala intenzivně řešit. Ruku v ruce to ale musí také začít efektivně řešit EU. Praha a další evropská města nemohou sloužit jako útočiště pro oligarchy, kteří podporují putinovský režim, který páchá válečné zločiny na Ukrajině,“ doplnil pražský primátor.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve médiím řekl, že by česká vláda mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie. Vláda také podle něj uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy.

Reakce vlády musí být podle pražského primátora co nejrychlejší. „Příklady ze zahraničí totiž ukazují, že lidé ze sankčních seznamů své majetky přesouvají například do svěřeneckých fondů, účelově přepisují na své příbuzné nebo jinak ukrývají,“ uvedl dnes na twitteru. „Je také třeba hledat cesty, jak tento majetek alespoň dočasně využít, a to například i pro mírnění následků ruské invaze na Ukrajině. Nemovitosti by se daly například využít pro posílení ubytovacích a školských kapacit. V metropoli bychom to v současné chvíli velmi ocenili,“ doplnil Hřib.

Rusové bombardovali v Mariupolu divadlo, kde se ukrývaly stovky lidí. Rusko to popírá

Ruský nálet dnes zasáhl Činoherní divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývaly stovky lidí. Informace o případných obětech jsou dosud upřesňovány. Informovala o tom mariupolská radnice, která v prohlášení útok na divadlo označila za „cílený a cynický“. Gubernátor Doněcké oblasti později sdělil, že Rusko letecky zaútočilo také na sportovní centrum Neptun, které sloužilo jako úkryt pro těhotné ženy a matky s dětmi, informovala agentura Ukrinform. Ruské ministerstvo obrany bombardování divadla popřelo a zprávu o této události označilo za „krvavou provokaci“.

„Letadlo shodilo bombu na budovu, kde se skrývaly stovky mírumilovných obyvatel Mariupolu. Prozatím nelze odhadnout rozsah tohoto strašného a nelidského činu, protože pokračuje ostřelování obytných čtvrtí města,“ sdělila radnice na sociální síti.

Podle dostupných informací byla bombardováním zničena centrální část Činoherního divadla a vstup do protileteckého krytu v budově.

„Nelze najít slova, která by popsala míru krutosti a cynismu, s jakou ruští okupanti ničí civilní obyvatelstvo přímořského ukrajinského města. Ženy, děti a staří lidé zůstávají v hledáčku nepřítele. Jsou to zcela neozbrojení mírumilovní lidé. Je zřejmé, že jediným cílem ruské armády je genocida ukrajinského lidu,“ dodala radnice. Agentura Reuters podotkla, že zatím nemohla informace o útoku na divadlo nezávisle ověřit.

„Snaží se fyzicky zlikvidovat Mariupol a obyvatele Mariupolu, kteří jsou už dlouho symbolem našeho odporu. Dnes provedli letecký útok na Činoherní divadlo a plavecký bazén Neptun. Těhotné ženy a ženy s dětmi jsou nyní pod troskami,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko s tím, že zatím nebylo možné určit počet obětí těchto útoků.

„Rusové už začínají lhát, že tam bylo velitelství praporu Azov. Sami však dobře vědí, že tam byli pouze civilisté,“ dodal Kyrylenko s odkazem na na Činoherní divadlo. Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters uvedlo, že se tímto útokem Rusko dopustilo válečného zločinu.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti zprávu o náletu na Činoherní divadlo v Mariupolu důrazně popřelo. Podle prohlášení budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy. „Budova divadla nebyla nikdy považována za cíl ruských jednotek kvůli potenciálnímu nebezpečí pro civilisty,“ tvrdí ministerstvo. Podle Reuters neposkytlo důkazy, které by jeho tvrzení podpořily.

Generální štáb ukrajinské armády na facebooku informoval, že ruští okupanti odpoledne vedli palbu raketometem na kolonu civilistů, kteří se evakuovali z Mariupolu směrem do Záporoží. Podle dostupných informací jsou na místě mrtví a zranění, včetně dětí.

Ruské ostřelování civilních cílů je hlášené v Kyjevě, Charkově, Mariupolu

Další oběti mezi civilisty si dnes v několika ukrajinských městech vyžádaly útoky ruských invazních sil. V Mariupolu bylo při ruském náletu zasaženo divadlo, v jehož krytu se podle radnice nacházely stovky lidí. Rusové v Mariupolu podle médií také pálili na evakuační konvoj, v Charkově umírali lidé v ostřelované tržnici a v Černihivu přišlo o život deset osob čekajících ve frontě na chleba. Hned ráno se v Kyjevě při ostřelování částečně zhroutil dvanáctipodlažní obytný dům.

Městská rada Mariupolu oznámila, že okupační vojska svrhla bombu mimořádně ničivé síly v centru města na Činoherní divadlo, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Informace o možných obětech zatím nelze kvůli trvající palbě zjistit.

Generální štáb ukrajinské armády na facebooku informoval, že ruští okupanti odpoledne vedli palbu raketometem na kolonu civilistů, kteří se evakuovali z Mariupolu směrem do Záporoží. Podle dosavadních informací jsou mrtví a zranění, včetně dětí.

Zpravodajka listu Ukrajinska pravda v Černihivu informovala, že dopoledne ruské síly v jedné z obytných čtvrtích ostřelovali lidi stojící ve frontě na chléb. O život jich při tom přišlo přinejmenším deset.

V Charkově zahynuli tři lidé, když exploze ruských projektilů způsobily požár v tržnici. Dalších pět osob utrpělo zranění.

Agentura Interfax-Ukrajina hned ráno informovala, že v Kyjevě se po zásahu granátem nebo raketou se zhroutila dvě podlaží bytového domu, přičemž byla poškozena i sousední budova. Nejméně dva lidé utrpěli zranění. Hasiči evakuovali do bezpečí desítky obyvatel domu.

List Ukrajinska pravda na svém webu zveřejnil snímky zasažené budovy.

Stanice BBC v online-reportáži na svém ruskojazyčném webu před oznámením o částečném zhroucení obytné budovy uvedla, že uživatelé sociálních sítí hlásili silné výbuchy v ukrajinském hlavním městě a sloupy stoupajícího dýmu.

Výbuch dnes zahřměl i na železničním nádraží v Záporoží, uvedla Ukrajinska pravda s tím, že další podrobnosti zatím nejsou známy. Na místě zasahují záchranáři.

Válka na Ukrajině, která začala 24. února ruským útokem na sousední zemi, pokračuje dnes 21. dnem.

USA pošlou na Ukrajinu další zbraně a finanční podporu, řekl Biden

Prezident USA Joe Biden oznámil další balík pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi. Novinářům to řekl prezident USA Joe Biden, podle nějž tím jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden.

Při ruském náletu zasáhla bomba velké ničivé síly divadlo v Mariupolu, kde se ukrývaly stovky lidí, uvedly místní úřady. Údaje o obětech nejsou jasné.

Ministerstva a další úřady mají od pondělí uvolnit své ubytovací kapacity, rozhodla vláda. Vnitro je dostane k dispozici pro uprchlíky z Ukrajiny.

Ruský cenzurní úřad zablokoval na ruském území web britské stanice BBC, informoval Interfax. Již dříve ruské úřady zablokovaly ruskou službu BBC.

Soud v Haagu přikázal Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil jej za „naprosté vítězství“. Podle expertů se Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci.

„Ruská federace musí okamžitě pozastavit své zvláštní vojenské operace, které začala 24. února 2022,“ píše v rozhodnutí předsedající soudkyně Joan Donoghueová. Pro rozhodnutí se vyslovilo 13 z 15 soudců Mezinárodního soudního dvora, proti byli soudci z Ruska a Číny.

Rozhodnutí soudního dvora je pro členské státy OSN závazné. V případě neuposlechnutí může soud věc přednést před Radu bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta.

„Ukrajina dnes získala naprosté vítězství ve své kauze proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora,“ napsal na twitteru Zelenskyj. „Příkaz je podle mezinárodního práva závazný. Rusko se jím musí okamžitě zařídit. Ignorováním příkazu se Rusko dostane do ještě větší izolace,“ dodal.

Moskva opakovaně ospravedlňuje svůj útok na Ukrajinu mimo jiné tím, že Kyjev údajně utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo na východě Ukrajiny. Šéf Kremlu Vladimir Putin v tomto smyslu hovoří o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné. Proti takovému zdůvodnění se ohradil rovněž Kyjev, který tvrzení označuje za smyšlené.

Ukrajina svou stížnost k soudu opřela o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody právě před Mezinárodním soudním dvorem.

Rusko, jehož vojáci pokračují v ostřelování a bombardování ukrajinských měst, se minulý týden nezúčastnilo stání soudu a ukrajinskou stížnost označilo za absurdní. V psaných argumentech, které soudu předložilo, pak uvádí, že soudní dvůr v Haagu v tomto sporu nemůže rozhodovat a že v úmluvě OSN o genocidě není nic, co by zakazovalo použití síly.

Zelenskyj: Ukrajina dokončila proces připojení k evropské elektrické síti

Ukrajina dokončila proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. Ukrajinská elektřina tak nyní bude proudit do Evropské unie a zpět oběma směry, napsal dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Nyní proudí ukrajinská elektřina do EU a naopak,“ uvedl Zelenskyj.

O napojení evropské sítě na ukrajinskou dnes informovala i francouzská ministryně životního prostředí Barbara Pompiliová. „Zavázali jsme se k tomu, je to hotovo: ukrajinská elektrická síť, která funguje od začátku války v izolovaném režimu, je od dnešního rána připojena k evropské síti,“ uvedla ministryně. Francie nyní předsedá Evropské unii.

Generální ředitel hlavní ukrajinské energetické společnosti minulý týden agentuře Reuters řekl, že Ukrajina by mohla získávat až 15 procent své energie z EU, pokud by její výrobní kapacita byla zasažena ruskou invazí.

Protože ukrajinská elektrická síť nebyla propojená ani s ruskou, ani s běloruskou, ani se západními sousedními zeměmi, bývala by se mohla v důsledku bojů zhroutit. Propojení s evropskou sítí má podle rakouského provozovatele přenosových soustav elektřiny APG především stabilizovat frekvenci na Ukrajině a zamezit vážným nestabilitám. Obavy podle něj vzbuzoval především možný výpadek ochlazovacích systémů ukrajinských jaderných elektráren.

Ukrajině se v úterý podařilo obnovit dodávky elektřiny v odstavené černobylské jaderné elektrárně, které byly přerušeny poté, co v pondělí podle agentury Unian ruské jednotky znovu poškodily elektrické vedení. Elektrárna v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době neslouží k výrobě energie. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází.

Pokud by došlo k velkému výpadku proudu na Ukrajině a byly by ohroženy i rozvodné sítě na západě, energetické systémy by mohly být okamžitě znovu odpojeny, vysvětlil APG. Synchronizace mezi energetickými sítěmi západní a střední Evropy a Ukrajiny se plánuje od roku 2017. Podle plánu měla být provedena v roce 2023, uvedla agentura APA.

Bezpečnostní poradci Putina a Bidena spolu poprvé od invaze hovořili o Ukrajině

Bezpečností poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan dnes hovořil se svým ruským protějškem Nikolajem Patruševem. Podle agentury AFP se jednalo o první kontakt zástupců obou velmocí na vysoké úrovni od ruského útoku na Ukrajinu na konci února.

Patrušev podle agentury TASS vyzval Washington, aby přiměl Kyjev k diplomatickému řešení konfliktu. Sullivan zase poradci šéfa Kremlu Vladimira Putina řekl, že pokud to Moskva myslí s diplomacií vážně, musí přestat ostřelovat ukrajinská města, uvedl v prohlášení Bílý dům.

Patrušev podle TASS vysvětloval Sullivanovi postoj Moskvy, podle níž je nepřijatelné „zdržovat vyjednávací proces, jehož se Kyjev účastní, instrukcemi zvenčí“.

Sullivan při hovoru prohlásil, že předpokladem pro pokrok v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem je zastavení ruských útoků na ukrajinská města. Také „jasně vysvětlil závazek Spojených států“ nadále stupňovat ekonomický tlak na Rusko. Bidenův poradce rovněž varoval Patruševa před „následky a možnými dopady jakéhokoliv rozhodnutí Ruska použít chemické nebo biologické zbraně na Ukrajině“.

Telefonický hovor podle TASSu inicioval Washington, Patrušev nicméně souhlasil s americkým návrhem, aby obě strany nadále udržovaly kontakt.

Na Ukrajinu dojel z ČR další nákladní humanitární vlak s 84 tunami pomoci

Do ukrajinského Čopu dnes dojel další nákladní vlak Českých drah s 84 tunami humanitární pomoci. Suroviny a materiál pocházejí ze sbírek na tuzemských nádražích nebo Charity ČR. Dnes o tom informovaly České dráhy. Vlaky dopravce nyní vozí humanitární pomoc, evakuační vlaky pro uprchlíky z Ukrajiny jsou nadále pozastaveny, využívají proto pravidelné spoje.

Vlak vezl humanitární pomoc ze sbírek, pro které České dráhy vyčlenily na 63 tuzemských nádražích své pokladny nebo prostory úschoven zavazadel, dva speciální vozy dále zaplnila humanitární pomoc Charity. Část nákladu pocházela také z interních sbírek společnosti ze skupiny Českých drah a ministerstva dopravy.

České dráhy spolu se svým nákladním dopravcem vypravili na Ukrajinu několik humanitárních spojů. Na jejich palubě byly stovky tun pomoci. Zpět do České republiky pak dopravily na 3700 žen, dětí a seniorů z válkou postižených oblastí. V současnosti jde výhradně o nákladní vlaky, zpátky už proto uprchlíky z Ukrajiny nepoveze.

Evakuační spoje byly pozastaveny kvůli tomu že není možné slovenskou stranou zajišťovat kontrolu na vnější schengenské hranici. Uprchlíci proto nyní při cestách do ČR využívají zejména pravidelné linky ze Slovenska a Polska.

Vojenská operace jde podle plánu a sankce škodí celému světu, řekl Putin

Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen, Rusko se však s touto „zkouškou důstojně“ popasuje, ubezpečil Putin na televizí přenášené poradě k hospodářskému dění v zemi.

Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin dnes prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska. Zopakoval dřívější tvrzení Kremlu, že operace postupuje přesně podle plánu. Uvalení sankcí na Rusko vysvětlil snahou Západu Rusko oslabit a politiku západních zemí označil za agresivní.

„Jako zbraň si (západní země) zvolily ekonomické, finanční, obchodní a jiné sankce proti Rusku. Ty ale nyní dopadají na Evropany a Američany kvůli rostoucím cenám benzínu, energií a potravin i kvůli ztrátě pracovních míst souvisejících s ruským trhem,“ řekl Putin na ekonomické poradě s ruskými činiteli.

„Nepotřebují (západní země) silné a suverénní Rusko,“ prohlásil ruský prezident. Západní představitele obvinil, že chtějí z Ruska vytvořit slabou zemi a narušit její územní celistvost. Podle Putina ale Západ v této své snaze selhává a ruské hospodářství je prý zatím v dobré kondici. V důsledku sankcí po ruské invazi prudce klesla cena rublu, výrazně byl postižen ruský finanční sektor, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv a ze země například odešla řada západních firem.

„Naše ekonomika, státní rozpočet, soukromý byznys má k dispozici všechny prostředky, abychom mohli dostát dlouhodobým cílům,“ ujistil šéf Kremlu. Příjmová strana rozpočtu je dostatečná a dodatečné emise peněz nejsou na pořadu dne, ubezpečil Putin. Podotkl, že Rusko se se současnou „zkouškou důstojně vypořádá, jak tomu bylo i tisícileté historii země“.

Ruský prezident ale připustil, že „strukturní změny ruské ekonomiky“, které je zapotřebí provést, povedou k růstu inflace a nezaměstnanosti. Hlavním úkolem ruského vedení tak bude tato rizika minimalizovat, prohlásil Putin a slíbil například zvýšení životního minima i vyšší platy pracovníků ve státní sféře. Exportéry vyzval, aby dodávali více zboží na domácí trh. Dodal, že zapotřebí je zajistit například dostupnost léků.

Putin zároveň avizoval větší podporu ruských rodin. Systém sociálních dávek je podle něj nutné nastavit tak, aby bral v úvahu změny v „materiální situaci“ domácností. „Už je rozhodnuto, že od 1. dubna budou zavedeny dávky na děti ve věku od osmi do 16 let včetně, které pocházejí z rodin s nízkými příjmy,“ uvedl Putin. Ministr práce Anton Koťakov dříve řekl, že na toto opatření bude ze státního rozpočtu vyčleněno přes 500 miliard rublů (103 miliard korun).

Zásah koksovny v ukrajinském městě Avdijivka u Doněcku