Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Londýn: Rusko nasadilo na Ukrajině střely s odstraněnými jadernými hlavicemi

Rusko zřejmě na Ukrajině nasadilo střely, z nichž odstranilo jaderné hlavice. Ve své pravidelné svodce k válce na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Krok Moskvy podle něj ukazuje na to, že zásoby ruských střel schopných zasáhnout cíle na Ukrajině se tenčí.

Volně dostupné snímky z Ukrajiny ukazují trosky sestřelené ruské řízené střely, kterou je patrně typ Ch-55 (v označení NATO AS-15 Kent). Střela byla vyvinuta v 80. letech jako nosič jaderných hlavic. V případě sestřelené rakety byla jaderná hlavice nejspíše nahrazena jinou výplní.

Podle britského ministerstva může takto modifikovaná střela způsobit určité škody svou kinetickou energií a případně výbuchem nespotřebovaného paliva. Je ale nepravděpodobné, že by dosáhla spolehlivých účinků proti stanoveným cílům.

"Rusko téměř určitě doufá v to, že takovéto střely poslouží jako návnada ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany," uvedl Londýn. "Ať už je záměr Ruska jakýkoliv, tato improvizace ukazuje na stupeň vyčerpání zásob ruských střel dlouhého doletu," dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně provádět vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Zelenskyj kritizoval vedení Kyjeva za nedostatečnou pomoc lidem bez proudu 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval nezvykle ostře kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle ukrajinského prezidenta kyjevské vedení musí vyvinout větší nasazení, napsala agentura Reuters. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na prezidentovu kritiku zatím nereagoval.

Zelenskyj ve videu, který zveřejnil v pátek večer, řekl, že ne ve všech ukrajinských městech byla reakce úřadů na problémy způsobené ruskými útoky dostatečná. Podle něj mnoho stížností přicházelo z Kyjeva a jeho okolí. "Mnoho (lidí) zůstalo bez proudu 20 nebo 30 hodin. Od radnice očekáváme kvalitní práci," uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident například kritizoval připravenost nouzových míst, kam se lidé postižení útoky mohou přijít ohřát či dobýt mobilní telefony. "Mírně řečeno, chce to více práce," řekl na adresu špiček Kyjeva. Podle něj také někteří představitelé o nouzových místech, kterých je podle úřadů v celé zemi na 4000, lhali. Zelenskyj však další podrobnosti nesdělil.

Rusko tento týden opět masivně zaútočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, úplně bez proudu byla bezprostředně o útocích celá Kyjevská oblast a částečně některá města včetně Lvova a Kyjeva. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla také aktivována havarijní ochrana v Rivnenské, Jihoukrajinské a Chmelnycké jaderné elektrárně. V pátek společnost Ukrenerho, která provoz ukrajinské rozvodné sítě zajišťuje, oznámila, že se podařilo obnovit 70 procent dodávek proudu.

Ukrajinský prezident uvedl, že bez elektrické energie zůstává zhruba šest milionů odběratelů, což je o polovinu méně než ve středu večer. Zhruba 600.000 odběratelů je bez proudu právě v hlavním městě. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že se podařilo obnovit dodávky elektrické energie pro téměř celou kritickou infrastrukturu, a to včetně nemocnic, tepláren či vodáren a zařízení pro distribuci vody, napsal server BBC News.

Při ruském ostřelování Chersonu dnes zahynulo 15 lidí, uvedl úřad

Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo během dneška 15 jeho obyvatel, dalších 35 jich utrpělo zranění. Je mezi nimi i dítě. S odvoláním na městskou radu Chersonu to napsala agentura Ukrinform. Nedávno osvobozený Cherson zasáhla smršť ruského ostřelování už druhý den v řadě. Je to výrazná eskalace útoků od chvíle, kdy se Rusko po osmiměsíční okupaci z města stáhlo, napsala dříve agentura AP. Ve čtvrtek zahynulo podle ukrajinských úřadů v Chersonu kvůli ruským útokům deset lidí.

Označení Ruska za stát podporující terorismus nemá nic do činění s opravdovým bojem s terorismem, reaguje Moskva na Evropský parlament.

MAAE přezkoumá bezpečnostní opatření v ukrajinských jaderných elektrárnách

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) přezkoumá bezpečnostní opatření ve všech ukrajinských jaderných elektrárnách. Oznámil to dnes podle agentury DPA generální ředitel organizace Rafael Grossi. Zatímco návštěva odstaveného rektoru v havarované jaderné elektrárně Černobyl už se uskutečnila, příští týden zamíří zástupci MAAE do Jihoukrajinské jaderné elektrárny.

Podle Grossiho MAAE plánuje brzké inspekce na místě také v Chmelnycké a Rivnenské jaderné elektrárně. Podle zprávy MAAE z počátku tohoto měsíce by mohli experti organizace mimo jiné posoudit technické systémy a nouzové plány ve čtyřech ukrajinských jaderných elektrárnách z hlediska bezpečnosti a představit možná doporučení.

V Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárně jsou pracovníci MAAE už od září a soustavně sledují situaci v zařízení, které bývá často terčem ostřelování. Z něj se navzájem obviňují Rusko a Ukrajina.

Nejpozději tuto středu bylo jasné, že kvůli válce na Ukrajině není ohrožena jen Záporožská jaderná elektrárna. Poprvé musely být dočasně spuštěny dieselgenerátory na ochlazování palivových tyčí také v Jihoukrajinské, Chmelnycké a Rivnenské jaderné elektrárně, protože ruské útoky znemožnily jejich vnější napájení. „To je nanejvýš znepokojivé,“ poznamenal k tomu Grossi. Podle MAAE jsou už všechny čtyři jaderné elektrárny znovu napojené na síť.

Bez spolehlivého chlazení se zvyšuje riziko jaderné havárie v důsledku přehřátí štěpného materiálu.

Ukrajina vyzývá firmy, aby Rusko odřízly od čipů, které slouží k navádění raket

Kyjev žádá zahraniční firmy, aby přestaly vyrábět čipy kompatibilní s ruským navigačním systémem Glonass. Tento systém totiž používá ruská armáda k raketovým útokům na Ukrajinu. Pokud nebude mít Rusko k zahraničním čipům přístup, bude muset začít s výrobou vlastních, a to od nuly, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka.

Glonass je sovětská analogie amerického systému GPS. Sověti systém vyvíjeli na zakázku ministerstva obrany od konce 70. let minulého století. První družice systému byla umístěna na oběžnou dráhu v roce 1982. Glonass se sice používá jak pro vojenské, tak civilní účely, podle ukrajinské vojenské rozvědky z něj ale těží hlavně ruská armáda, která s jeho pomocí navádí rakety na ukrajinská města. Systém závisí na mikročipech vyráběných zahraničními společnostmi, což je jeho slabé místo.

„Obvykle jde o čipy pro civilní užití, ale Rusové je používají k armádním účelům. Čipy dostávají od systému Glonass souřadnice a zpracovávají je. Rakety se s pomocí těchto informací orientují v prostoru a cílí na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu,“ sdělila rozvědka na telegramu.

Čipy s podporou systému Glonass vyrábějí například americké firmy Linx Technologies, Broadcom, Qualcomm, Telit, Maxim Integrated, Trimble nebo Cavli Wireless, kanadské Sierra Wireless a NovAtel, švýcarské U-blox a STMicroelectronics, britská Antenova a belgická Septentrio, vyjmenovala rozvědka. Podle ní se tyto čipy používají například v dronech Orlan-10 a Šáhed-136, v raketách Iskander a Kinžal, Kalibr, Ch-101, Ch-555, Ch-38 nebo v salvových raketometech Tornado-S a Smerč.

Ukrajinské úřady evakuují kvůli ruskému ostřelování pacienty z nemocnic v Chersonu, uvedl šéf správy Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč.

Putin se setkal s matkami vojáků, televize vysílala jen slova prezidenta

Ruský prezident Vladimir Putin, který na konci února nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly v bojích o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že „začíná volná diskuse“. Rusko za devět měsíců bojů podle odhadu ukrajinského generálního štábu přišlo o více než 86 tisíc vojáků. Dnešní setkání už dopředu kritizovala představitelka organizace sdružující matky a manželky vojáků Olga Cukanovová, která tvrdila, že akce bude zinscenovaná.

„Já osobně a celé vedení země sdílíme tuto bolest, chápeme, že nic nemůže nahradit syna, ztrátu dítěte, zvláště matce,“ oslovil Putin účastnice setkání. Prezident dnes tvrdil, že s některými vojáky, kteří se účastní bojů, mluvil po telefonu. „Dokonce mě udivili svou náladou, svým přístupem k věci. Nečekali telefonát ode mne,“ poznamenal. Dodal, že tyto hovory se podařilo zorganizovat právě díky matkám vojáků.

Dnešního setkání v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy se podle zveřejněného videozáznamu účastnilo asi 17 žen. Ruská nezávislá média identifikovala jednu z nich jako zastupitelku jedné z moskevských městských částí a členku vládnoucí strany Jednotné Rusko Olgu Belcevovou a další jako šéfku výkonného výboru Putinova provládního uskupení zvaného Všeruská lidová fronta (ONF) Juliji Belechovovou. Po Putinově levici seděla režisérka filmů pravoslavného a vlasteneckého zaměření Olesja Šiginová. Zda synové nebo jiní příbuzní těchto žen skutečně bojují na Ukrajině, známo není, uvedl portál Meduza.

Dnešní setkání už v úterý ve videoprohlášení ostře kritizovala Olga Cukanovová, představitelka organizace Rada matek a manželek, která se zasazuje mimo jiné o dodržování pravidel částečné mobilizace. Cukanovová uvedla, že ani jedna z představitelek jejího spolku nebyla na setkání s Putinem pozvána, přestože o to ženy žádaly a sjely se i za tímto účelem do Moskvy. „Asi se bojí, že bychom kladly nepříjemné otázky,“ řekla aktivistka před dnešním setkáním agentuře AFP.

Ruský prezident, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, ruské vojáky na frontě nikdy nenavštívil, na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se za obránci Ukrajiny již několikrát podíval. Zelenskyj takto naposledy zavítal do nedávno osvobozeného Chersonu, jediného oblastního centra, které se Rusům za 275 dnů války podařilo dobýt a o které nedávno zase přišli.

Šéf ruského státu dnes prohlásil, že život je mnohem složitější, než se ukazuje na obrazovce televizoru či počítače - a na internetu se podle Putina nedá „vůbec ničemu věřit“, protože se tam vyskytuje „spousta všelijakých falešných informací, podvrhů, klamání a lží“. Dodal, že informace jsou dnes také jednou ze zbraní. Rusko po začátku války výrazným způsobem omezilo dostupnost většiny celosvětových sociálních sítí i internetových stránek západních médií. Odborníci už také řadu let upozorňují na ruské šíření dezinformací a informační válku vůči západním společnostem.

Vzdušné údery Ruska na Ukrajinu od října zabily 77 civilistů, uvedla OSN

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes uvedl, že ruské vzdušné útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny od 10. října zabily nejméně 77 civilistů a miliony dalších uvrhly do krajní nouze. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Červeného kříže ruské údery vyhánějí z domovů čím dál více lidí.

„Útoky uvrhly miliony lidí do extrémní nouze a otřesných životních podmínek,“ uvedl Türk v prohlášení. „V souhrnu to vyvolává vážné problémy z hlediska mezinárodního humanitárního práva, které vyžaduje (získání) konkrétní a přímé vojenské výhody pro každý napadený objekt,“ dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Türk v prohlášení také uvedl, že předběžná analýza videozáznamů zachycujících pravděpodobně ukrajinské vojáky při popravě ruských válečných zajatců ukazuje, že jsou snímky „s vysokou pravděpodobností autentické“.

Z brutální popravy ruských zajatců ukrajinskou armádu v souvislosti se zveřejněnými videi minulý týden obvinilo ruské ministerstvo obrany. Podle ukrajinských představitelů je na plné verzi videí jasně vidět, že část z těchto Rusů na Ukrajince zaútočila.

„V nadcházejících měsících očekáváme další pohyb obyvatelstva. V Kyjevě už to vidíme, město se vyprazdňuje,“ řekla dnes podle agentury DPA novinářům v Ženevě vedoucí operací Červeného kříže (IFRC) Violaine des Rosierová. Podle ní se zvyšuje i počet vysídlených osob uvnitř Ukrajiny.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale zatím nezaznamenal zvýšený počet překročení hranic, uvedla jeho mluvčí. Podle dostupných údajů je na Ukrajině nyní 6,5 milionu vnitřních uprchlíků a na 4,7 milionu lidí získalo ochranu v sousedních zemích.

Polský prezident chce, aby systémy Patriot nabízené Německem chránily Polsko

Protiraketové systémy, které Německo nabízí Varšavě, měly být rozmístěny v Polsku a ne na Ukrajině. Navrhuje to polský prezident Andrzej Duda, řekl šéf jeho kanceláře. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak ve středu navrhl, aby systémy Patriot získala Ukrajina čelící ruským raketovým útokům a německá vláda podle svého mluvčího o tomto návrhu jedná se spojenci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že je na jednotlivých zemích, zda se rozhodnou systémy protivzdušné obrany poslat na Ukrajinu.

„Názor prezidenta Dudy v této věci je celkem jasný - když se Německo rozhodne poskytnout systémy Patriot ze svého arzenálu, pak by měly chránit polské území a polské občany,“ řekl šéf kanceláře polského prezidenta Pawel Szrot v Polském rozhlasu.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla Polsku systém Patriot poté, co minulý týden dopadla u polské obce Przewodów poblíž ukrajinských hranic raketa a zabila dva lidi. Polský ministr nejprve uvedl, že nabídku s radostí přijímá, pzději ale navrhl, aby Německo tyto systémy raději poskytlo Ukrajině.

TASS: Rusko zařadilo Meta Platforms mezi extremistické organizace

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo Meta Platforms mezi extremistické organizace. Svým krokem prakticky potvrzuje kroky dalších ruských institucí, které tak učinily už dříve a de facto tak zakázaly fungování platform Facebook, Instagram a WhatsApp v Rusku. 

Na Ukrajinu putují další houfnice M109, o jejichž darování válčící zemi dříve rozhodlo Norsko. Součástí nynější zásilky je také munice.

Ukrajinci jsou připraveni vydržet bez proudu až tři roky, řekla Zelenská

Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská. Podle nedávného ukrajinského průzkumu přes 90 procent respondentů uvedlo, že jsou připraveni žít bez tepla a světla další dva až tři roky, pokud mají vyhlídku na připojení k Evropské unii, řekla.