Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 28. listopadu 2022
Zelenskyj varoval lidi na Ukrajině před dalšími ruskými raketovými útoky
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tomto týdnu chystá další raketové útoky, jimiž poškozuje energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Příští dny tak budou podobně náročné jako ty předchozí, upozornil.
„Chápeme to tak, že teroristé připravují nové útoky, to přesně víme. A dokud budou mít rakety, neuklidní se,“ řekl prezident Zelenskyj v neděli ve svém pravidelném večerním proslovu.
Zprávy ze dne 27. listopadu 2022
Podle šéfa Enerhoatomu se Rusové možná chystají opustit Záporožskou elektrárnu
Šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin dnes prohlásil, že existují známky toho, že se ruská armáda připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu. Elektrárny se Rusové zmocnili v březnu, krátce po invazi na Ukrajinu, provoz zařízení stále zajišťují Ukrajinci. Informovala o tom agentura Reuters.
„V posledních týdnech jsme skutečně dostali informace, že existují náznaky možných příprav odchodu ruských sil z elektrárny,“ řekl Kotin v ukrajinské televizi. Zdůraznil přitom, že je příliš brzy na to tvrdit, že Rusové elektrárnu opouštějí, ukrajinská strana se ale na takovou variantu připravuje.
„V ruských médiích se objevilo velké množství zpráv, že by stálo za to (elektrárnu) opustit a předat kontrolu nad ní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE),“ prohlásil Kotin. „Zdá se, že balí kufry a kradou přitom, co můžou,“ dodal.
Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z ostřelování elektrárny, které vyvolává obavy z jaderné katastrofy. Šéf MAAE Rafael Grossi se 23. listopadu v Istanbulu sešel s ruskou delegací k jednání o zřízení ochranné zóny kolem zařízení, které je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Dříve Záporožská jaderná elektrárna vyráběla asi pětinu celkové energie na Ukrajině, nyní elektřinu neprodukuje.
V Kyjevě byly téměř zcela obnoveny dodávky elektřiny, vody a tepla. Oprava rozvodné sítě poškozené ruskými útoky je v závěrečné fázi, uvedla radnice.
Rusko v noci ostřelovalo raketami Záporoží, výbuchy hlásí také Kryvyj Rih
Rusko v noci na dnešek ostřelovalo raketami ukrajinské město Záporoží, podle úřadů utrpěl zásah zemědělský podnik. Výbuchy dnes ráno hlásí také Kryvyj Rih. Podle dosavadních informací si útoky nevyžádaly oběti na životech.
Šéf oblastní správy Oleksandr Staruch uvedl, že v důsledku zásahu dvěma ruskými raketami vypukl požár v zemědělském podniku na předměstí Záporoží. Pravděpodobně se jednalo o rakety S-300, které jsou původně určeny k protivzdušné obraně, ruská armáda je ale používá i proti pozemním cílům. Lidé podle něj při tomto útoku zraněni nebyli.
Server RBK-Ukrajina s odkazem na místní obyvatele uvedl, že v Záporoží byla dnes ráno slyšet řada výbuchů. Městem zněly sirény. Úřady nové ruské údery na město zatím nepotvrdily.
Ruské raketové útoky hlásí také Krivyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Šéf tamní vojenské správy Oleksandr Vilkul vyzval obyvatele, aby se odebrali do krytů. Není jasné, zda si útok vyžádal mrtvé nebo zraněné.
Podle šéfa Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka v noci na dnešek ruské síly ostřelovaly raketomety a dělostřelectvem Nikopolský okres, který leží na pravém břehu řeky Dněpr naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně. V celkem pěti útocích, které si podle dosavadních informací nevyžádaly oběti na životech, byly podle něj zasaženy obce Marhanec a Červonohryhorivka. Letecký poplach trval prakticky celou noc.
Bloomberg: Rusko chystá výnos zakazující prodej ropy zemím, které zavedou strop
Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg.
Výnos bude zakazovat obchodování s firmami a zeměmi, které se připojí k mechanismu cenového stropu, upřesnil zdroj. V podstatě zakáže jakoukoli zmínku o cenovém stropu v dohodách týkajících se ruské ropy či ropných produktů a zakáže také dodávky do jakýchkoli zemí, které omezení přijmou, dodal.
Země Evropské unie se zatím nedohodly, jak vysoký by cenový strop měl být. V pátek diplomaté přerušili jednání o navrhovaném stropu ve výši 65 dolarů za barel, což je více než cena, za jakou se ruská ropa aktuálně u některých kontraktů obchoduje. Rozhovory byly odloženy na pondělí.
Otázkou je, jak velký dopad mohou cenový strop či odvetné opatření Kremlu mít. Zastánci opatření, které má Rusku omezit příjmy z prodeje ropy pomáhající financovat válku na Ukrajině, totiž již nyní od nákupů ruské ropy upouštějí, píše Bloomberg.
Opatření je ve skutečnosti zacíleno na další velké odběratele jako Indie, kteří nebudou mít přístup k západnímu pojištění a dalším službám, pokud budou za ruskou ropu platit vyšší cenu, než bude stanovený strop.
Ruský prezident Vladimir Putin a někteří další ruští představitelé opakovaně uvedli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Země místo toho začne dodávat ropu „tržně orientovaným partnerům“ či sníží produkci, prohlásil tento týden místopředseda ruské vlády Alexandr Novak.
Zprávy ze dne 26. listopadu 2022
Policie: Od stažení Rusů zahynulo v Chersonské oblasti při ostřelování 32 lidí
Od osvobození jihoukrajinského města Cherson před dvěma týdny zahynulo v Chersonské oblasti v důsledku ruského ostřelování nejméně 32 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila ukrajinská policie.
Ruské síly dokončily stahování z Chersonu 11. listopadu po téměř devítiměsíční okupaci. Nyní zaujímají pozice na východním břehu řeky Dněpr, odkud pravidelně město ostřelují.
"Každodenní ruské ostřelování ničí město a zabíjí mírumilovné místní občany. Celkem Rusko zabilo v Chersonské oblasti od deokupace 32 civilistů," napsal na facebooku šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
"Mnoho lidí se evakuuje, aby vyhledali útočiště v klidnějších regionech země. Ale mnoho obyvatel zůstává ve svých domovech a my jim musíme zajistit maximální možnou bezpečnost," dodal.
Podle prezidentské kanceláře byly dnes v Chersonu poprvé od osvobození obnoveny dodávky elektřiny.
Klymenko uvedl, že vyšetřovatelé v Chersonské oblasti zaznamenali 578 "válečných zločinů" spáchaných ruskými vojáky a jejich spojenci. Moskva opakovaně odmítla, že by její armáda páchala násilí na civilistech.
Zelenskyj navrhl výrazně přísnější strop na ruskou ropu než státy G7
Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.
Návrh G7 ale nemá na Západě jednoznačnou podporu. Vlády zemí Evropské unie, které chtějí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zkomplikovat financování války, se mezi sebou zatím na společném postoji neshodly. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Itálie a Francie, Evropská unie jako celek s nimi spolupracuje.
Cenový strop má začít platit od 5. prosince a od stejného data chce EU přestat ruskou ropu dovážet. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, který přivádí ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Embargo je součástí sankcí, které západní státy zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
"Limit, o kterém se dnes uvažuje - kolem 60 dolarů - je podle mého názoru limitem umělým," řekl Zelenskyj. Ten se neustále snaží spojence tlačit k tvrdším protiruským sankcím všeho druhu. "My bychom rádi, aby sankce byly v tom boji velmi efektivní, a tedy aby limit byl stanoven na úrovni 30 až 40 USD a Rusko ty sankce pocítilo," řekl na tiskové konferenci.
Návrh na zavedení cenového stropu předpokládá, že pro firmy poskytující přepravu, pojištění a další služby už nebude mít smysl obchodovat s ruskou ropou. Atraktivní by to pro ně bylo pouze tehdy, kdy by cena ropy klesla pod limit stanovený zeměmi G7 a jejich spojenci.
Nižší strop než 65 až 70 USD za barel se snaží prosadit Polsko, Estonsko a Litva. Naopak Řecko, Kypr a Malta chtějí strop nastavit na vyšší úrovni.
Severomořská ropa Brent, která je považována za hlavní typ ropy na světových trzích, se nyní prodává za méně než 85 dolarů za barel, zatímco v létě se dostala zhruba na 120 USD. Ruská ropa je levnější, aktuálně stojí zhruba 67 dolarů za barel. Na jaře stála více než 100 USD za barel.
Při ostřelování ukrajinského Dnipra bylo zraněno 13 lidí, uvedly místní úřady
Nejméně 13 lidí dnes utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Dnipro. S odvoláním na místní úřady o tom informovala ukrajinská agentura Unian.
"Třináct lidí, kteří byli zraněni v důsledku raketového útoku na Dnipro, se již obrátilo na lékaře. Čtyři jsou v nemocnici. Mezi nimi je i 17letý chlapec," řekl šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. "Záchranáři odstraňují sutiny. Mohl by pod nimi být člověk," dodal.
Ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC News napsala, že jedna žena je po útoku ve vážném stavu. BBC zároveň upozornila, že informace válčících stran není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Rezničenko prohlásil, že útočníci zasáhli poklidnou část města. V důsledku ostřelování bylo částečně zničeno sedm soukromých obytných domů, v jednom z nich vypukl požár, dodal.
Ukrajina zahájila program na vývoz svého obilí do chudých zemí v Africe a v Asii
Kyjev dnes přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.
"Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability," řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.
Program s názvem Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) má za cíl do konce jara příštího roku vypravit z ukrajinských přístavů do zemí ohrožených hladem a suchem nejméně 60 plavidel s obilím. Mezi příjemci ukrajinského obilí mají být Etiopie, Súdán, Jemen či Somálsko. Podle Zelenského by program mohl zabránit hladomoru nejméně pěti milionů lidí.
Zelenskyj podle agentury Reuters také uvedl, že Kyjev od 20 zemí a Evropské unie vybral zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy Kč), které budou použity na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na Ukrajinu v tuto chvíli míří Německem financovaná loď, která má dopravit ukrajinské obilí do Etiopie.
Summitu se kromě De Crooa osobně zúčastnili také šéfové vlád Polska a Litvy Mateusz Morawiecki a Ingrida Šimonytéová, přítomna byla také maďarská prezidentka Katalin Nováková. Německý kancléř, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vystoupili s projevem přes video.
Politickým cílem iniciativy je mimo jiné vyvrátit tvrzení Moskvy, že bohaté západní země svými protiruskými sankcemi vyvolaly celosvětovou potravinovou krizi. Zatímco Západ ruskou agresivní válku na Ukrajině ostře odsoudil, mnohé chudé země se s hodnocením drží zpátky - zčásti kvůli obavám před možnými důsledky pro vlastní zemi. Rusko patří stejně jako Ukrajina k největším dodavatelům obilí na světový trh.
OSN a Turecku se v červenci podařilo Moskvu přimět, aby zrušila námořní blokádu ukrajinských černomořských přístavů určených pro vývoz obilí. Minulý týden Ukrajina a Rusko dohodu o vývozu ukrajinských potravinových produktů prodloužily o 120 dní.
Ukrajina si dnes připomíná 90 let od hladomoru, při němž v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků zahynulo 3,5 až šest milionů Ukrajinců.
Ukrajina a Rusko si vyměnily dalších zajatce, dohromady přes 20
Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších v součtu více než 20 zajatců. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi dvanácti navrátilci na Ukrajinu také obránci Mariupolu či tři civilisté. Moskva podle agentury TASS informovala o devíti propuštěných.
"Vojáci, kteří bránili Mariupol, černobylskou jadernou elektrárnu a Hadí ostrov, se vracejí domů," napsal šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak na komunikační síti Telegram. Mezi propuštěnými jsou podle něj příslušníci námořnictva, národní gardy a teritoriální obrany, pohraničníci a také tři civilisté - včetně muže, který byl považován za nezvěstného.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve deklaroval úmysl dostat na svobodu všechny zajaté Ukrajince. Podle Jermaka se jen za poslední týden podařilo dostat z ruského zajetí 98 lidí.
Ruské ministerstvo obrany dnes v prohlášení uvedlo, že se z ukrajinského zajetí vrací devět ruských vojáků, kteří budou převezeni do Moskvy na léčení a rehabilitaci.
V Kyjevě je bez proudu 130 tisíc lidí, Cherson má elektřinu poprvé od osvobození
V ukrajinské metropoli Kyjevě po ruských útocích z tohoto týdne k dnešnímu dopoledni zůstává bez proudu kolem 130 tisíc lidí, uvedla městská rada. Vodu již podle ní mají k dispozici všichni obyvatelé a pokračuje také obnova dodávek tepla. V jihoukrajinském Chersonu byly podle prezidentské kanceláře poprvé od osvobození v první polovině listopadu obnoveny dodávky elektřiny.
Podle kyjevské radnice byly dodávky vody obnoveny ve všech částech třímilionové metropole. V některých výškových budovách, které jsou dosud bez elektřiny, mohou ale nastat problémy s nízkým tlakem vody, upozornilo vedení ukrajinského hlavního města.
"Veškeré práce na obnově mají být hotovy do 24 hodin. Voda, teplo a komunikace se vrátí k normálnímu provozu," uvedla městská rada na komunikační síti Telegram. Mobilní signál je podle ní dostupný na celém území města.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním videoposelství nezvykle ostře kritizoval kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle něj kyjevské vedení v čele se starostou Vitalijem Kličkem musí vyvinout větší úsilí.
Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko dnes uvedl, že se podařilo částečně obnovit dodávky elektrické energie do Chersonu, který ukrajinská armáda osvobodila před více než dvěma týdny. Město bylo od té doby bez elektřiny. Obnovu dodávek podle ukrajinských představitelů znesnadňovala skutečnost, že ruské síly v oblasti zaminovaly kritickou infrastrukturu.
"Dodali jsme elektřinu do Chersonu," napsal Tymošenko na síti Telegram. Upřesnil, že nejprve bude dodána objektům kritické infrastruktury a ihned poté i domácnostem.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Země se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.
Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru i současné zločiny na Ukrajině, uvedl u příležitosti 90. výročí tragédie šéf Zelenského kanceláře.
Rueters: Britský premiér slíbí, že jeho vláda udrží nebo zvýší pomoc Ukrajině
Britský premiér Rishi Sunak dnes podle agentury Reuters zřejmě slíbí, že jeho vláda příští rok udrží pomoc Ukrajině čelící ruské agresi na současné úrovni nebo ji ještě zvýší. Sunak plánuje s velkým projevem o zahraniční politice vystoupit v londýnské finanční čtvrti.
Britská podpora Ukrajině se nemění, ačkoliv tamní politická scéna zažila turbulentní období. Za posledních několik měsíců se na postu premiéra vystřídali tři politici: Borise Johnsona nahradila Liz Trussová, po níž do Downing Street nastoupil Sunak. Někteří konzervativci Sunaka považují v zahraniční politice za menšího "jestřába" než Trussovou, ačkoliv původně plánovaná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem na nedávném summitu zemí skupiny G20 na Bali se nekonala a minulý týden Londýn zakázal umisťovat na citlivých vládních budovách bezpečnostní kamery vyrobené v Číně.