Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

AP: Ukrajinští chirurgové pracují kvůli poškozené energetické síti s baterkami

Oleh Duda je chirurg, který se ve lvovské nemocnici věnuje péči o pacienty s rakovinou. Nedávno byl uprostřed složité a nebezpečné operace, když uslyšel v blízkosti výbuchy. O chvíli později zhasla světla. Neměl jinou možnost než pokračovat v práci s čelovou svítilnou. Za tři minuty naskočil generátor a světla se znovu rozsvítila, působilo to však jako věčnost, napsala agentura AP.

"Ty osudné minuty mohly stát pacienta život," prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.

Ničivé údery, které pokračovaly i minulý týden a opět uvrhly zemi do temnoty, narušily systém zdravotní péče, už tak poznamenaný roky korupce, špatným hospodařením, pandemií covidu-19 a devíti měsíci války. Plánované operace se odkládají, záznamy o pacientech nejsou kvůli výpadkům internetu k dispozici a zdravotníci museli při vyšetření pacientů v potemnělých místnostech používat baterky.

Minulý týden kyjevský kardiologický ústav zveřejnil na své facebookové stránce video, na němž chirurgové operují srdce dítěte, přičemž jediné světlo jim poskytovaly čelové svítilny a svítilna na baterie. "Radujte se, Rusové, na stole leží dítě a během operace úplně zhasla světla," komentuje situaci na videu ředitel institutu a lékař Borys Todurov. "Teď zapneme generátor - bohužel to bude trvat několik minut," dodal.

Útoky zasáhly nemocnice a ambulantní zdravotnická střediska také na jihovýchodě Ukrajiny. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden uvedla, že od 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, do 23. listopadu ověřila nejméně 703 útoků na zdravotnická zařízení. Moskva vytrvale odmítá obvinění, že se zaměřuje na civilní zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden opět trval na tom, že Rusko cílí pouze na objekty "přímo či nepřímo související s vojenskou silou".

Jenže zrovna minulý týden při úderu na porodnici v nemocnici ve městě Vilňansk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul novorozenec a dva lékaři byli těžce zraněni. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé poté, co ruské síly ostřelovaly polikliniku.

Duda mezitím popsal ze Lvova, že výbuchy byly tak blízko nemocnice, až "se třásly stěny" a lékaři i pacienti museli sejít do krytu ve sklepě - což se děje pokaždé, když se rozezní sirény. Nemocnice, která se specializuje na léčbu rakoviny, provedla ten den pouze deset ze 40 plánovaných operací.

V nedávno osvobozeném jihoukrajinském Chersonu, který se po ústupu Ruska ocitl bez proudu, představují skutečnou výzvu pro tamní zdravotníky zastavené výtahy. Musejí snášet nepohyblivé pacienty dolů po schodech obytných domů a pak je zase vynášet nahoru na operační sály. Lékaři ve městě, kde se koncem listopadu začíná stmívat po 16. hodině, používají čelové svítilny, světla z telefonů a baterky. V některých nemocnicích nefunguje klíčové vybavení.

Minulé úterý ruské údery na město zranily třináctiletého Artura Voblikova a lékaři mu museli amputovat ruku. Zdravotníci nesli mladíka temnými schodišti dětské nemocnice na operační sál v šestém patře. "Nefungují dýchací přístroje, nefunguje rentgen... Je tu jen jeden přenosný ultrazvuk a ten neustále přenášíme," popisuje lékaři Volodymyr Mališčuk, vedoucí chirurgického oddělení dětské nemocnice v Chersonu.

Generátor, který dětská nemocnice používá, se minulý týden porouchal a zdravotnické zařízení zůstalo hodiny bez dodávek energie. Lékaři balí novorozence do přikrývek, protože nefunguje topení, přibližuje zástupkyně vedoucího oddělení intenzivní péče Olha Piljarská. Podle lékařky Maji Mendelové ztěžuje nedostatek tepla i operace. "Nikdo nepoloží pacienta na operační stůl, když jsou teploty pod nulou," uvedla.

Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v pátek řekl, že se neplánuje uzavření žádné z nemocnic v zemi, ať už bude situace jakkoli špatná. Úřady podle něj nicméně budou "optimalizovat využití míst a kumulovat vše nezbytné v menších prostorách" kvůli snazšímu vytápění. Do všech ukrajinských nemocnic byly podle něj dodány dieselové nebo plynové generátory a v nadcházejících týdnech dostanou dalších 1100 generátorů, které poslali západní spojenci. V současné době mají podle ministra nemocnice dostatek paliva na sedm dní. Potřebné jsou však podle něj další záložní generátory. Generátory jsou navrženy tak, aby fungovaly krátkou dobu - tři až čtyři hodiny, ale výpadky proudu mohou trvat až tři dny, řekl Ljaško.

Na nedávno znovudobytých územích se zdravotnický systém vzpamatovává z několikaměsíční ruské okupace. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z uzavření zdravotnických zařízení v Chersonské oblasti a rabování zdravotnického vybavení - dokonce i sanitek. Lékařka Olha Kobevková, která se nedávno vrátila z osvobozených míst Chersonské oblasti, kam přivezla humanitární pomoc, se vyjádřila podobně jako Zelenskyj. "Rusové ukradli ze zdravotnických zařízení dokonce i ručníky, přikrývky a obvazy," uvedla.

V Kyjevě většina nemocnic funguje jako obvykle, přičemž se částečně spoléhají na generátory. Menší soukromé ordinace a zubařské kliniky mají ovšem při poskytování péče pacientům obtíže. Kyjevský zubař Viktor Turakevič musí přesouvat i naléhavé termíny, protože výpadky proudu v ordinaci trvají nejméně čtyři hodiny denně a objednaný generátor dorazí až za několik týdnů.

Výpadky proudu také ztížily přístup k on-line záznamům pacientů a systém ministerstva zdravotnictví, který uchovává všechna data, byl nedostupný, popsala Kobevková, která pracuje v západoukrajinském městě Černivci. Duda poznamenal, že tři lékaři a několik zdravotních sester z jeho nemocnice odjelo léčit ukrajinské vojáky na frontu. "Válka zasáhla každého lékaře na Ukrajině, ať už na západě nebo na východě, a míra bolesti, které denně čelíme, je těžko měřitelná," řekl Duda.

WHO minulý týden uvedla, že ukrajinský zdravotnický systém čelí "dosud nejtemnějším dnům války". Děje se tak v době rostoucí energetické krize, nástupu chladného zimního počasí a dalších problémů. "Letošní zima ohrozí životy milionů lidí na Ukrajině," prohlásil šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Předpověděl, že další dva až tři miliony lidí mohou opustit své domovy ve snaze najít teplo a bezpečí, přičemž budou čelit zdravotním obtížím včetně respiračních infekcí, jako je covid-19, zápal plic a chřipka.

Ministři zahraničí NATO budou jednat o další podpoře Ukrajiny

O další podpoře Ukrajiny před očekávanými těžkými zimními měsíci bojů s ruským agresorem budou dnes jednat ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během prvního dne dvoudenního zasedání v Bukurešti proberou mimo jiné i možnosti, jak modernizovat arzenál ukrajinské armády, aby odpovídal standardům NATO.

Generální tajemník Jens Stoltenberg hodlá zástupce aliančních vlád vyzvat, aby zvýšili dodávky nejen zbraní, ale i vojenského vybavení potřebného pro náročné zimní boje. Na tiskové konferenci před zasedáním prohlásil, že aliance dodá Kyjevu další palivo, zimní výstroj či rušičky bezpilotních letounů. Ukrajina se v poslední době potýká s útoky dronů, které dodává Rusku Írán a které po útoku na cíl explodují. Proti nim má Ukrajině pomoci technika rušící signál bezpilotních strojů.

K aliančním kolegům se na jednání připojí ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který je seznámí s aktuálními potřebami Kyjeva. Západní země začaly v posledních měsících v reakci na masivní ruské raketové útoky dodávat Ukrajině vyspělou obrannou techniku, Kyjev ale vzhledem k nepolevujícím útokům proti energetické infrastruktuře a civilním cílům potřebuje více například systémů protivzdušné obrany.

Ruská invaze zvýšila riziko použití zbraní hromadného ničení, uvádí OPCW

Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila riziko použití zbraní hromadného ničení. Uvedl to dnes šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Fernando Arias, podle kterého OPCW i nadále situaci na Ukrajině sleduje.

„Situace na Ukrajině opět zvýšila opravdovou hrozbu, kterou představují zbraně hromadného ničení včetně těch chemických,“ řekl Arias na každoročním setkání organizace v nizozemském Haagu. „Stávající napětí to prohloubilo do té míry, že už nelze předpokládat jednotu mezinárodního společenství v otázce společných globálních problémů souvisejících s mezinárodní bezpečností a mírem,“ dodal šéf OPCW.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Boje od té doby neustaly, přičemž obě strany se podle agentury AFP navzájem viní z možného použití jaderných, chemických a biologických zbraní, aniž pro to předložily jasné důkazy.

Ukrajina a Rusko patří mezi 193 světových zemí, které se zavázaly, že nebudou „vyvíjet, vyrábět, získávat, skladovat, převážet nebo používat chemické zbraně,“ připomněl Arias. OPCW je podle něj v kontaktu s Kyjevem i Moskvou.

Ukrajině organizace na její žádost poskytla školení reakce na útok chemickými zbraněmi i pro odhalování úniků chemických látek.

Šéf NATO: Rusko bude nejspíš dál útočit na ukrajinskou energetickou síť

Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby. Během návštěvy Rumunska to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Když v tom budou pokračovat ve chvíli, kdy nastupuje zima, znamená to, že se prezident (Vladimir) Putin snaží využít...zimu jako zbraň ve válce proti Ukrajině,“ dodal Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů zahraničí NATO, která se uskuteční v Bukurešti v úterý a ve středu.

Generální tajemník NATO rovněž na společné tiskové konferenci s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem poděkoval Rumunsku za podporu, kterou Ukrajině a jejím obyvatelům poskytuje. „Pomáháte s vývozem milionů tun ukrajinského obilí, aby se dařilo zmírnit celosvětovou potravinou krizi. A rovněž poskytujete Ukrajině významnou vojenskou pomoc,“ řekl Stoltenberg.

„Nemůžeme nechat Putina vyhrát. To by ukázalo všem autoritářským vůdcům po celém světě, že mnohou dosahovat cílů pomocí vojenské síly, a svět by se stal mnohem nebezpečnějším místem k životu pro nás všechny,“ dodal s tím, že je v zájmu o naši bezpečnost Ukrajinu podpořit.

Generální tajemník NATO uvedl již minulý týden, že Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Alianční země rovněž navýší dodávky potřebného vybavení, jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj.

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za návrat svých synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

Celý článek najdete zde >>>

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti nemá od minulého týdne elektřinu

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Ruské síly minulý týden ve středu zaútočily na Ukrajinu asi 70 střelami s plochou dráhou letu najednou. Tyto rozsáhlé útoky způsobily plošné výpadky proudu prakticky po celé Ukrajině a vyžádaly si také přes deset obětí na životech. Za poslední měsíce šlo už o několikátý ruský útok cílící na ukrajinské energetické objekty.

Energetici na některých místech v oblasti, kde je situace nejhorší, pracují podle Kuleby na nápravě škod i přes noc. Šéf oblastní správy také uvedl, že v regionu je 278 takzvaných „stanic nezlomnosti“, kde si lidé mohou dobít telefony a ohřát se. Lidé si na sociálních sítích ale podle ruského servisu BBC stěžují, že ne všechna tato střediska jsou funkční.

„Kvůli prudkému nárůstu energetického deficitu bylo dnes po celé Ukrajině přikročeno k havarijním odstávkám,“ uvedla na facebooku společnost Ukrenerho. „Všeobecný deficit v energetickém systému je důsledkem už sedmi vln ruských raketových útoků na energetickou infrastrukturu. Rozsah škod je velmi velký a jejich závažnost vysoká. Opravy probíhají nepřetržitě,“ dodala energetická firma.

Největší údery cílící na ukrajinská energetická zařízení Rusko provedlo 15. listopadu, kdy na napadenou zemi vyslalo zhruba 100 raket. O čtyři dny později ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Rusko poškodilo už asi polovinu ukrajinské energetické infrastruktury.

Při masivním ruském útoku z minulé středy přešly do režimu havarijní ochrany všechny tři fungující ukrajinské atomové elektrárny, které jsou dosud pod kontrolu Ukrajiny, což znamenalo odpojení všech jejich bloků. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že celá Ukrajina se potýká s blackouty, tedy rozsáhlými výpadky dodávek elektrické energie. Ještě následující den bylo bez proudu 70 procent domácností v Kyjevě.

Zelenskyj varoval, že Rusko se tento týden zřejmě chystá k další vlně podobných útoků. Kyjevský starosta Vitalij Kličko v rozhovoru se webem RBK-Ukrajina upozornil, že havarijní odstávky proudu v Kyjevě mnohou trvat až do jara.

V Rusku nyní rodiny padlých vojáků dostávají tři ručníky místo „peněz na pohřeb“.

Prezident Zelenskyj navrhl vytvoření nové mezinárodní instituce jako reakce na globální hrozby: potravinové, humanitární, bezpečnostní. Se sídlem v Kyjevě nebo Oděse, odkud brzy vyrazí loď v rámci programu Grain From Ukraine.

EU zařadila obcházení sankcí mezi celounijní trestné činy

Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu přijal bezprecedentní sérii sankcí, které mají ochromit fungování ruské ekonomiky a omezit režimu prezidenta Vladimira Putina příjmy k financování válečného tažení. Moskva se však snaží postihy obcházet, což jejich dopad v řadě případů snižuje. Unie se proto od května dohadovala na společném postupu proti porušování sankcí.

Rusko stále kontroluje Záporožskou JE a stažení neplánuje, tvrdí okupační správa

Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. Informují o tom dnes agentury Reuters a Interfax. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.

„Média aktivně šíří falešné zprávy o tom, že Rusko údajně plánuje stažení z Enerhodaru a opuštění Záporožské jaderné elektrárny. Tato informace neodpovídá skutečnosti,“ uvedla proruská městská administrativa v prohlášení na platformě Telegram. Interfax s odkazem na okupační úřady dále píše, že pracovníci elektrárny dostávají ruské pasy, pracovní smlouvy s „novým zaměstnatelem“ a vyšší plat.

Gazprom nesníží dodávky plynu do Moldavska, ale vyhradil si právo to udělat

Ruská plynárenská společnost Gazprom se rozhodla nesnížit dodávky plynu do Moldavska. V dnešním prohlášení si ale vyhradila právo dodávky snížit nebo zastavit, pokud Moldavsko neuhradí dohodnuté platby. Informovala o tom agentura Reuters.

Gazprom minulý týden obvinil Ukrajinu, že zadržuje část plynu, který je určen Moldavsku. Ruský podnik pohrozil omezením dodávek do Moldavska, začátek anoncoval na dnešek. Trasu přes Moldavsko Gazprom v omezené míře využívá i pro tranzit plynu dál do Evropy. Ukrajinský provozovatel plynovodní soustavy tvrzení Gazpromu vzápětí odmítl a naopak obvinil Rusko, že používá energie jako zbraň.

Výpadky dodávek elektřiny mohou trvat až do jara, prohlásil kyjevský starosta Vitalij Kličko. Úplná evakuace ukrajinské metropole podle něj nepřipadá v úvahu, nejhorším možným scénářem je evakuace části obyvatel.

Rusové v noci ostřelovali vesnice v Dněpropetrovské oblasti, bez obětí

Ruské jednotky v noci na dnešek ostřelovaly tři obce v Dněpropetrovské oblasti, ale podle místních úřadů se ostřelování obešlo bez obětí. Nejméně dva civilisty zabily ruské útoky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev tvrdí, že za poslední den bylo zabito 430 ruských okupantů.

Ruské jednotky v noci na dnešek ostřelovaly tři obce v Dněpropetrovské oblasti v jižní části Ukrajiny raketami Grad a těžkým dělostřelectvem. Ráno to oznámil šéf dněpropetrovské vojenské civilní správy Valentyn Rezničenko s tím, že celou noc podle něj čelila útokům oblast kolem Nikopolu.

V nejvyšším počtu ukrajinských uprchlíků se statusem dočasné ochrany vedou Polsko, Německo a Česká republika. Celkově bylo v celé Evropě zaznamenáno kolem 7,8 milionu ukrajinských uprchlíků.