Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajině po ruských útocích stále chybí 30 procent elektřiny

Ukrajině šest dní po poslední vlně rozsáhlých raketových útoků Ruska na energetickou infrastrukturu stále chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Na zasedání vlády také podle agentury Reuters zmínil, že země má v zásobnících dost plynu, aby přečkala zimu.

Vzhledem k nedostatečné výrobě jsou na Ukrajině nadále nutné odstávky a vypínání elektřiny, aby bylo možné stabilizovat systém a udržovat rovnováhu mezi poptávkou a výrobou. Premiér nicméně podle serveru RBK-Ukrajina hovořil o možnosti dodávat elektřinu do domácností až na pět či šest hodin denně, pokud se vypínání proudu podaří rovnoměrně rozložit mezi všechny spotřebitele. Až dosud elektrárenské firmy v případě Kyjeva hovořily, že se vynasnaží dodávat elektřinu po dvě až tři hodiny denně.

Stoltenberg: NATO bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v Bukurešti generáoní tajemník organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

Šéf IEA: Rusko přišlo navždy o Evropu jako největšího odběratele energie

Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta. Uvedl to na energetické konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně.

Birol také ocenil Norsko za to, že zvýšilo vývoz plynu do Evropy, když to kontinent nejvíce potřeboval a zmizely ruské dodávky. „Rád bych poděkoval Norsku za to, že v těžké době zvýšilo vývoz do Evropy a že znovu dokázalo, že země je spolehlivým dodavatelem,“ prohlásil.

Birol se vyjádřil také k obnovitelným zdrojům energie. Uvedl, že považuje za pozitivní, že se do obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových řešení investuje obrovské množství peněz. IEA podle něj brzy zveřejní nová čísla, která ukazují, že investice do obnovitelných zdrojů v Evropě nebyly nikdy tak vysoké jako nyní. Investice jsou podle něj poháněné úvahami o energetické bezpečnosti, klimatickými závazky a touhou zemí podpořit nový průmyslový rozvoj.

Ukrajině by mohly pomoci generátory z vyřazených lokomotiv

Ukrajině by mohly při obstarávání dodávek elektřiny pomoci generátory z vyřazených lokomotiv. Na okraj jednání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti to řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Podle ní Berlín nyní hledá způsoby, jak tyto výkonné generátory na Ukrajinu dopravit.

Generátory už dodává na Ukrajinu řada aliančních zemí a ministři se na schůzce v Bukurešti nejspíš shodnou, že dodávky se ještě navýší.

Moskva varuje USA před zapojením do konfliktu na Ukrajině

Rusko nevede se Spojenými státy dialog o Ukrajině, na to se stanoviska příliš liší. Existuje jen pravidelná výměna signálů, řekl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj posílá Washingtonu signály, že rostoucí zapojení USA do konfliktu na Ukrajině hrozí vážnými následky a rizika rostou.

„Nemáme s USA dialog ohledně ukrajinské otázky, protože pozice se radikálně liší. Máme periodickou výměnu signálů o tom, jak ty či jiné kroky Moskvy a Washingtonu jsou vnímány v Moskvě či Washingtonu,“ řekl Rjabkov. Moskva podle diplomata posílá Washingtonu signály, že americká politika zaměřená „na zvyšování napětí, na stále hlubší zabřednutí do tohoto konfliktu (na Ukrajině) hrozí vážnými následky, rizika rostou“.

V Bukuřešti začalo jednání ministrů zahraničí NATO

 V Bukurešti začalo jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Očekává se, že přislíbí další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi, včetně komponentů potřebných pro opravu elektrické soustavy, poškozené ruskými vzdušnými útoky. Zasedání se účastní také ministři zahraničí Finska a Švédska, které usilují o vstup do aliance.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský před jednáním uvedl, že doufá ve shodu ohledně nevojenské pomoci Ukrajině, která zemi pomůže přežít zimu.

Jednání Ruska a USA o jaderných zbraních se už letos patrně neuskuteční, uvedla Moskva. Okolo smlouvy Nový START má jiné priority než Washington.

Český ministr zahraničí Lipavský podle Reuters před schůzkou se svými protějšky z NATO v Bukurešti řekl, že doufá ve shodu na další pomoci Ukrajině.

AP: Ukrajinské tzv. stanice nezlomnosti nabízejí útočiště, odolnost i zábavu

Ukrajina v posledních týdnech otevřela stovky míst, která nazvala "stanice nezlomnosti". V těchto centrech pojmenovaných po ukrajinském vzdoru vůči ruské vojenské agresi se obyvatelé země, kteří kvůli ruským vzdušným úderům už několik týdnů čelí výpadkům v dodávkách elektřiny, topení a vody, mohou ohřát, nabít si mobilní telefony, občerstvit se a dát si horké nápoje. Dokonce se tam mohou i pobavit, uvedla dnes agentura AP. Tyto stanice podle ní lidem poskytují i odolnost.

Stavební dělník v důchodu Borys Markovnikov se musel už několikrát stěhovat. Vzpomíná, jak byl vyhnán ze svého domova na východoukrajinském Donbasu, když se části tamního území v roce 2014 zmocnili Moskvou podporovaní separatisté. Letos prchal znovu - z adoptivního města Buča v Kyjevské oblasti, které se do povědomí světa dostalo kvůli masakrům lidí za krátké okupace ruskými silami. Markovnikov se pěšky dostal přes frontovou linii do Kyjeva. Později se mohl vrátit, ale život doma pořád není snadný.

Vyhledal proto útočiště a teplo v místní "stanici nezlomnosti". "Sousedé mi řekli, že je tady stan s elektřinou a televizí, a tak jsem se přišel podívat," řekl agentuře AP osmasedmdesátiletý muž při sledování pondělního zápasu fotbalového mistrovství světa mezi Ghanou a Jižní Koreou. Poznamenal, že doma nemá elektřinu. "Pořád věříme. Bez víry se nedá přežít," upozornil.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) v pátek oznámila, že od 18. listopadu vyrostlo po celé zemi 1000 takovýchto středisek. Existuje i zvláštní webová stránka s on-line mapou, kde si lidé tyto stanice mohou dohledat. Do pátku v nich vyhledalo pomoc přes 67.000 lidí a další k nim mohou přibýt, pokud se naplní varování odborníků a prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko podnikne další údery.

"Stanice nezlomnosti", které často tvoří zateplené stany, jež nejsou větší než školní třída, vznikly právě včas, jelikož série masivních ruských vzdušných útoků připravuje od října mnoho Ukrajinců o přístup k základním službám v jejich domovech. Střediska jsou v podstatě provizoriem, zatímco se pracovníci veřejných služeb snaží opravovat přerušené elektrické vedení a zprovozňovat dodávky vody, popisuje AP. Po havarijních výpadcích obvykle následují řízené odstávky, které jsou podle úřadů mimo jiné nezbytné ke stabilizování ochromené energetické soustavy a zamezení dalším výpadkům.

Nedaleko "stanice nezlomnosti" v Buči se mezitím koulovali kluci a před nafukovacím stanem brnkal na svůj hudební nástroj kytarista. Vevnitř děti hrály hry na mobilní telefonech, dospělí cosi ťukali do klávesnic notebooků a starší ženy jen tak tiše posedávaly. Pracovníci stanice nalévali do hrnků horký čaj a sladili ho medem. "Stanice nezlomnosti" tak nabízejí bezplatnou alternativu mnoha kavárnám a restauracím, které se staly středisky pro přístup k internetu a také k teplu pro mnoho Ukrajinců, kteří hledají útočiště před chladem a tmou ve svých vlastních domovech.

"Když vypadla elektřina, musel jsem hledat místo s připojením," řekl šestadvacetiletý obyvatel Buče Mykola Pestikov, zatímco se krčil nad svým počítačem. "Mohou to být kavárny, které berou energii z jiných míst, nebo hledám 'stanici' - jako právě teď," dodal. Hasič Jurij Michajlovskyj, jenž pomáhá s provozem tohoto místa, mezitím dal agentuře nahlédnout do úředních záznamů, podle nichž prošlo tímto střediskem od jeho otevření před deseti dny více než 1000 lidí.

Ukrajinou se rozezněly sirény, zatím nejsou zprávy o ruských úderech

Takřka celou Ukrajinou se dnes po poledni místního času rozezněly sirény varující před vzdušnými útoky. Výjimkou byl ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. O něco později úřady vzdušný poplach ve většině regionů odvolaly. Zatím nejsou hlášeny nové ruské vzdušné údery. Ukrajinští činitelé před tím varovali, že Rusko chystá novou vlnu raketových útoků především proti energetické infrastruktuře země.

Učinil tak například prezident Volodymyr Zelenskyj. "Chápeme to tak, že teroristé připravují nové útoky, to přesně víme. A dokud budou mít rakety, neuklidní se," řekl prezident Zelenskyj v neděli ve svém pravidelném večerním proslovu.

Rusko od října zintenzivnilo vzdušné údery na Ukrajinu a zaměřuje se při nich na energetiku. Následkem jsou mimo jiné rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie, tepla a vody. Ukrajinské úřady po nich také hlásí oběti z řad civilistů.

Naposledy takto ruské síly zaútočily minulý týden ve středu asi 70 střelami s plochou dráhou letu najednou a způsobily rozsáhlé škody na ukrajinské energetické infrastruktuře, zemřelo při nich více než deset lidí.

Téměř týden po těchto úderech se Ukrajina stále snaží obnovit dodávky elektrické energie, napsala dnes agentura Reuters.

V rumunské metropoli Bukurešti se dnes sejdou ministři zahraničí členských zemí NATO. Očekává se, že přislíbí další podporu Ukrajině včetně komponentů potřebných pro opravu elektrické soustavy. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před zasedáním prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selhává a chce využít zimu jako zbraň. Severoatlantická aliance by proto měla dál podporovat Kyjev a pomáhat zejména s opravami a zprovozněním energetické infrastruktury a zajištěním protivzdušné obrany.

Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba zvýšit pomoc Ukrajině, řekl Stoltenberg

Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selhává a chce využít zimu jako zbraň, Severoatlantická aliance by proto měla dál podporovat Kyjev a pomáhat zejména s opravami a zprovozněním energetické infrastruktury a zajištěním protivzdušné obrany. Před zahájením schůzky ministrů zahraničí zemí NATO to dnes v Bukurešti řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Podle něj by žádné země neměly podporovat ruskou "nezákonnou válku" dodávkami zbraní; konkrétně Stoltenberg zmínil Írán, jehož drony ruská armáda na Ukrajině hojně využívá.

Šéf NATO už před schůzkou zástupce aliančních vlád vyzval, aby zvýšili nejen dodávky zbraní, ale i vojenského vybavení potřebného pro náročné zimní boje na Ukrajině. Slíbil, že aliance dodá Kyjevu další palivo, zimní výstroj či rušičky bezpilotních letounů.

"Dodali jsme generátory a náhradní díly a spojenci pomáhají s obnovou poškozené infrastruktury," řekl dnes Stoltenberg.

V Bukurešti se má mluvit také o ukrajinské žádosti o přijetí do NATO, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj podal v září. Stoltenberg před novináři v této souvislosti ale pouze zopakoval, že aliance pokračuje ve své politice "otevřených dveří".

Zločinem je podle Berlína napadení Ukrajiny i ruská válečná taktika

Rusko se dopustilo mezinárodního zločinu nejen vojenským napadením Ukrajiny, ale i tím, jakým způsobem válku na Ukrajině vede. Dnes to před jednáním ministrů spravedlnosti skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 prohlásil německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann. G7, která si na jednání pozvala mimo jiné ukrajinského ministra spravedlnosti Denyse Maljusku a hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, tak chce podle Buschmanna jasně ukázat, že válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány.

"Zločinem není jen napadení Ukrajiny jako takové, ale i to, jak Rusko tuto válku vede. Ruská taktika, která je zaměřena proti civilistům a civilní infrastruktuře, je zločinná," řekl Buschmann na úvod závěrečného dne dvoudenního zasedání ministrů spravedlnosti států skupiny G7.

"Státy G7 jsou ekonomicky silné země, hospodářsky silné země. Jsme také společenstvím hodnot, které se cítí vázáno principy liberální demokracie, principy humanity, mezinárodního práva a nezcizitelnosti lidských práv. K tomu také patří, že válečné právo a mezinárodní trestní právo je nutné respektovat. A pokud je porušováno, že proti tomu budeme rozhodně a jednotně postupovat, " řekl Buschmann. "Dáváme tak jasný signál, že válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány. A je jedno, kdo je spáchal a kde byly spáchány," dodal.

Na Ukrajině bylo podle Buschmanna zdokumentováno na 45.000 válečných zločinů, mnohé z nich vyšetřuje nejen ukrajinská prokuratura, ale také Německo a další země a mezinárodní instituce. Německý ministr tak hlavní cíl dnešního jednání vidí v lepší koordinaci vyšetřování a sdílení poznatků, aby nebyly některé úkony dělány dvakrát a jiné nezůstaly opomenuty.

Khan při příchodu na jednání řekl, že je to poprvé, co byl prokurátor ICC pozván na jednání ministrů spravedlnosti G7. "Dnes vidíme, že spravedlnost se neobejde bez naší pomoci. Oběti po celém světě včetně Ukrajiny potřebují transparentnost," řekl o vyšetřování a stíhání válečných zločinů.

Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders poukázal na to, že Evropská unie se snaží na Rusko tlačit sankcemi, které dále rozšiřuje. "Doposud se tak podařilo zmrazit majetek ruských oligarchů o objemu 18,9 miliardy eur (460 miliard Kč)," řekl Reynders. Unie nyní hledá cesty, jak majetek zkonfiskovat a využít ho k poválečné obnově Ukrajiny.

Šéf ruské Účetní komory Kudrin po více než 25 letech odchází z veřejného sektoru

Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin končí v čele ruské Účetní komory, aby se mohl soustředit na projekty v soukromé sféře. Na svém webu o tom dnes informoval deník Kommersant. Kudrin měl během svého dlouholetého působení ve veřejném sektoru blízko k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle médií Kudrin přejde na vedoucí pozici v ruské internetové firmě Jandeks, která na evropském trhu působí pod názvem Yandex NV a je registrovaná v Nizozemsku.

Agentura Reuters uvedla, že Kudrin bude nejvýše postaveným ruským činitelem, který po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu opustí svou funkci.

"Dohromady jsem ve veřejném sektoru byl zhruba 25 let. Teď bych se chtěl zaměřit na významné projekty, které souvisejí s rozvojem v širokém smyslu soukromých aktivit a mají přitom velký vliv na lidi," napsal Kudrin na sociální síti Telegram. Doplnil, že Putinovi předal svou rezignaci. Kudrinův odchod má podle informací RIA Novosti ve středu přezkoumat horní komora ruského parlamentu.

Kudrin byl mezi lety 2000 a 2011 vlivným ministrem financí. Coby šéf Účetní komory, kontrolního orgánu dohlížejícího na ruské veřejné finance, se ale držel poměrně stranou.

Podle neoficiálních informací se exministr minulý týden setkal s Putinem, aby s ním projednal budoucnost ruského internetového gigantu Jandeks. Agentuře Reuters to potvrdily tři nejmenované zdroje obeznámené se situací.

Společnost Jandeks minulý týden avizovala, že kvůli geopolitické situaci má v plánu své podnikání reorganizovat. Podle informací Kommersantu se od společnosti chystá oddělit její nizozemská součást Yandex NV, která pak změní i název.

Holdingová společnost Yandex NV má v Rusku dominantní postavení na trhu internetového vyhledávání, poskytuje ale i řadu dalších služeb, včetně automobilové přepravy. Od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se ale firma dostává pod narůstající tlak, aby státem kontrolované internetové společnosti VK odprodala některé své součásti, například zpravodajský servis.

Slovensko podle ministra obrany předalo Ukrajině bojová vozidla pěchoty

Ukrajina převzala od Slovenska 30 bojových vozidel pěchoty, jejichž dodávku Kyjevu Bratislava slíbila v létě. Oznámil to dnes slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Potvrdil zároveň dřívější dohodu s Německem, že Slovensko od něj na oplátku darem dostane 15 tanků Leopard 2A4, z toho první stroj už v prosinci. Stejný typ tanků předá Německo také České republice.

Dohodu o dodávkách tanků Leopard na Slovensko za to, že Bratislava daruje Ukrajině transportéry BVP-1 uzavřely slovenské a německé ministerstvo obrany v polovině listopadu. Tanky Leopard 2A4 po generální opravě dostane Slovensko postupně letos a v průběhu příštího roku. Součástí dodávek budou náhradní díly i munice, Německo také zajistí nutný výcvik slovenských vojáků.

Podle Nadě německé stroje posílí slovenský tankový prapor. Slovenská armáda nyní využívá 30 tanků T-72 ze sovětské éry.

Starší vozidla BVP-1, které dostala Ukrajina, slovenská armáda už nevyužívala, ale je měla uskladněné v záloze pro mobilizační potřeby. Letos Slovensko rozhodlo o nákupu nových kolových obrněnců Patria AMVXP a nových pásových obrněnců CV90.

Slovensko od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu už Kyjevu poskytlo nejrůznější 0vojenský materiál. Dodávky zahrnovaly například munici, raketový systém S-300 a pět vrtulníků. Obě země zároveň uzavřely komerční kontrakt, na jehož základě Ukrajina koupila od Slovenska osm samohybných houfnic Zuzana 2. Výrobu dalších 16 slovenských houfnic pro Ukrajinu zaplatí Německo, Dánsko a Norsko.

Česko od Německa darem dostane 14 starších tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo za to, že Praha podporuje dodávkami vojenského materiálu a zbraní ukrajinskou armádu v jejím boji proti ruské invazi. Příslušné dokumenty byly podepsány v říjnu. Česko podle dostupných informací poslalo na Ukrajinu tanky T-72 či další těžkou bojovou techniku.

ISW: Rusko zřejmě nebude schopné vystupňovat útoky na ukrajinskou infrastrukturu

Rusko kvůli malým zásobám střel zřejmě nebude schopno vystupňovat vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW). Novou vlnu úderů ale podle něj Moskva zřejmě chystá už na příští dny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncem minulého týdne varoval, že ruské síly připravují další útoky. Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková v souvislosti s tím uvedla, že v pondělí zahájila službu v Černém moři další ruská loď schopná odpalovat rakety. Podle Humenjukové to svědčí o přípravách na novou vlnu masivních raketových úderů v průběhu nadcházejícího týdne. K podobnému závěru dospěli podle ISW také někteří ruští vojenští blogeři.

"Vzhledem k pokračující degradaci ruského raketového arzenálu během předchozích úderů je pravděpodobné, že Rusko usiluje o udržení současného tempa úderů na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, nikoli o jeho vystupňování," uvedli američtí analytici.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Zatím poslední velký vzdušný útok ze středy minulého týdne způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské energetické soustavě.