Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 5. července 2022
Ukrajina zakázala mužům v branném věku opouštět místo bydliště bez zvláštního povolení, oznámil dnes generální štáb ukrajinské armády. Ministerstvo obrany po kritice uklidňuje obyvatele, že není důvod k panice. Na základě zákona o povinné vojenské službě z roku 1992 potřebují muži ve věku od 18 do 60 let v době války k opuštění místa svého trvalého bydliště povolení od příslušného okresního vojenského úřadu.
Nová okupační vláda
V čele ruské okupační vlády ukrajinské Chersonské oblasti stanul bývalý důstojník ruské tajné služby FSB Sergej Jelisejev. S odvoláním na šéfa oblastní administrativy Volodymyra Salda o tom nformovala agentura AFP. Jednapadesátiletý Jelisejev podle ní dosud působil jako zástupce šéfa vlády ruské Kaliningradské oblasti.
Náčelník ukrajinských ozbrojených sil poděkoval Česku a Polsku za tanky
Valerij Zalužnyj poděkoval České republice a Polsku za dodávky tanků. V době, kdy Ukrajina čelí ruské vojenské agresi, je podle něj pomoc z obou zemí k nezaplacení. Díky těmto tankům Ukrajina bojuje se společným staletým nepřítelem, napsal Zalužnyj na facebooku, kde rovněž zveřejnil fotografie bojových vozidel s českou a polskou vlajkou.
Putin zřejmě nařídil ruské invazní armádě operační pauzu
Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Ve Švýcarsku plánují obnovu Ukrajiny
Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Na těchto i dalších principech se podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise dohodli účastníci konference ve městě Lugano. Společné prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené země.
Rusové se soustředí na vytvoření kontroly nad Luhanskou oblastí
Ruské invazní jednotky ostřelují ukrajinské pozice podél celé frontové linie, přičemž útočí ve směru na obce Novoluhanske a Spirne v oblasti východoukrajinského Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to uvedl ukrajinský generální štáb. Hlavní úsilí nepřátelských sil se podle něj soustředí na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.
"Nepřítel přijímá opatření k obnově infrastruktury v týlových oblastech," píše ukrajinské velení. Generální štáb přitom nezmiňuje jmenovitě situaci ve městě Lysyčansk, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení potvrdilo v neděli a Moskva následně vyhlásila vítězství v celé Luhanské oblasti na východě země.
Zprávy ze dne 4. července 2022
Žena zasažená napalmem ve válce ve Vietnamu odvezla z Polska 240 migrantů
Žena, jejíž fotografie se stala symbolem hrůz války ve Vietnamu, dnes doprovodila na cestě z Polska do Kanady asi 240 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Informuje o tom agentura AP. Kim Phuc je dívkou ze světoznámého snímku fotografa agentury AP, na němž v roce 1972 coby devítiletá utíká z vesnice bombardované napalmem.
Žena s ukrajinskými uprchlíky odcestovala letadlem jedné nevládní organizace do Reginy, hlavního města kanadské provincie Saskatchewan. Chce, aby její příběh a to, co dělá pro uprchlíky, byly poselstvím míru. Nyní 59letá Kim Phuc je občankou Kanady.
Mezi uprchlíky z různých částí Ukrajiny je většina žen a dětí. Jde o malou část z tisíců ukrajinských občanů, kterým Kanada v důsledku ruského útoku na jejich vlast poskytla humanitární víza.
Letoun mířící do Kanady dnes pilotoval argentinský filantrop Enrique Piñeyro, někdejší profesionální pilot a zakladatel nevládní organizace Solidaire.
Reuters: Válka si vybírá velkou daň na ukrajinském sportu
Mladí fotbalisté v Charkově truchlí nad smrtí svého trenéra, jehož minulý týden zabil ruský granát při incidentu, jenž upozorňuje na vysokou daň, kterou si vybírá válka ve všech částech ukrajinské společnosti - včetně sportu. Ukrajina je dlouhodobě hrdá na své úspěchy v gymnastice, boxu, fotbale a dalších sportech, nyní ovšem počítá, jaké škody působí válka, která trvá už pět měsíců, na její sportovní infrastruktuře i sportovcům, píše agentura Reuters.
"Strašně to bolí, je to jako bych ztratil otce," svěřil se fotbalista Danil Kaskov, jenž se zúčastnil zápasu uspořádaného na počest Andrije Doroševa. Ten zahynul 27. června, když do obytné čtvrti druhého největšího ukrajinského města dopadly granáty. "Doufám, že na nás shora dohlíží, že na nás může být hrdý. Tento turnaj je poctou jemu, všechny trofeje jsou na jeho památku. Všechno je pro něj," dodal Kaskov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli v Kyjevě jednal s šéfem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem. "Více než 100.000 ukrajinských sportovců bylo připraveno o jakoukoli možnost trénovat, stovky ukrajinských sportovních zařízení byly zničeny," prohlásil prezident během setkání s šéfem MOV.
"Mnoho ukrajinských sportovců vstoupilo do ozbrojených sil, aby chránili naši zemi, aby ji na bojišti bránili. V bojích bylo zabito 89 sportovců a trenérů, 13 jich bylo zajato a jsou drženi v ruském zajetí," dodal.
Bývalý mistr světa v boxu v těžké váze a současný kyjevský starosta Vitalij Kličko sehrál spolu se Zelenským významnou roli při sjednocování ukrajinského odporu proti ruské invazi, kterou Moskva označuje za "zvláštní vojenskou operaci". Jeho mladší bratr Vladimir, rovněž boxerský šampion, narukoval do ukrajinské záložní armády krátce poté, co 24. února ruská invaze začala.
Jen minulý týden přinesl mnoho názorných příkladů ničivého dopadu války na ukrajinský sport. Videozáznam agentury Reuters ukázal, jak se sportovní komplex Charkovského polytechnického institutu 23. června proměnil v hromadu betonu a pokrouceného kovu, což podle úřadů způsobily ruské raketové údery. "Oheň zachvátil 200 metrů čtverečních. Hořelo sportovní vybavení, žíněnky, podlaha a obložení stěn. Nebyly žádné oběti," popsal zástupce záchranné služby Anatolij Torjanyk.
Jeden z ukrajinských vojáků uvedl, že ruské síly záměrně cílí na velké budovy - jako jsou sportovní haly a školy - v domnění, že je využívají ukrajinské ozbrojené síly. Ruské jednotky popírají, že by na civilní cíle na Ukrajině útočily.
Mezi dalšími snímky, které v posledních dnech kolují na sociálních sítích, je i fotografie masivního kráteru, jenž údajně způsobilo ruské ostřelování fotbalového hřiště v Mykolajivu na jihu země. Tedy ve městě, které rovněž čelí obzvláště silnému ruskému bombardování.
Thomas Bach při nedělní návštěvě Kyjeva prohlásil, že MOV je připraven pomoci s rekonstrukcí ukrajinských sportovišť a oznámil ztrojnásobení sumy ve fondu, který byl za tímto účelem zřízen v únoru, a to na 7,5 milionu dolarů (přes 178 milionů korun). Bach rovněž přislíbil podporu ukrajinským týmům, které se plánují zúčastnit olympijských her v Paříži v roce 2024 a zimní olympiády, která se bude konat v Itálii v roce 2026.
Prostranství u britské ambasády v Moskvě ponese jméno proruských separatistů
Prostor poblíž britského velvyslanectví v Moskvě se bude jmenovat "náměstí Luhanské lidové republiky". S odvoláním na radnici ruské metropole o tom dnes informovala agentura TASS, podle níž o názvu odkazujícím na proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny rozhodli obyvatelé města v on-line hlasování.
Ankety se zúčastnilo 109.603 lidí a vybraná varianta získala 56,85 procenta hlasů, uvádí TASS s odvoláním na úřady. "Rozhodnutí podpořená většinou hlasů budou ve městě realizována," cituje ruská agentura z městských webových stránek.
Dalšími možnostmi pro pojmenování prostoru po Luhanské lidové republice (LNR) byla území v blízkosti německého konzulátu a mezi ambasádami Litvy a Belgie, poznamenal nezávislý zpravodajský server Meduza. Ten také připomněl, že úřady hlasování spustily poté, co se v Moskvě nedávno objevilo náměstí Doněcké lidové republiky, které vzdává hold další separatistické proruské entitě na východě Ukrajiny. Ruské úřady po něm pojmenovaly území před velvyslanectvím Spojených států v Moskvě.
S návrhem přejmenovat prostranství u americké ambasády přišli před časem poslanci moskevského sněmu, kteří tak zareagovali na vlnu přejmenovávání ulic a náměstí u ruských ambasád na Západě. Například Praha přejmenovala část Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na ulici Ukrajinských hrdinů. Ruská ambasáda bude muset používat nové pojmenování ulice, případně jako adresu uvádět přilehlé náměstí Borise Němcova, již dříve pojmenované podle zavražděného ruského opozičního politika. V lotyšské Rize ulici u velvyslanectví přejmenovali na ulici Nezávislosti Ukrajiny, ve Vilniusu na ulici Hrdinů Ukrajiny.
Moskevští politici původně navrhovali pojmenovat náměstí před americkou ambasádou na počest obránců Donbasu. Diplomatická mise Spojených států na to reagovala tak, že je zaskočena, ale nikoliv uražena návrhem pojmenovat náměstí "na počest ukrajinských vojáků hrdinně bránících svou vlast před kremelskou agresí". Zaměstnanci radnice, kteří o výsledku internetového hlasování rozhodli, dostali podle opozičního serveru Mediazona pokyn hlasovat pro jednoznačnější variantu - náměstí Doněcké lidové republiky.
Americké velvyslanectví ponechalo na svých webových stránkách, kde má kontaktní údaje na své diplomatické úřady v Rusku, původní adresu. Na hlavní stránce svého webu ji nahradilo zeměpisnými souřadnicemi, podotkl server Meduza.
Luhanská lidová republika (LNR) a Doněcká lidová republika (DNR) jsou separatistické útvary na východě Ukrajiny, jejichž vznik vyhlásili proruští povstalci v roce 2014. Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. Kromě něj je uznala pouze Sýrie. Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil vítězství ruských invazních sil v ukrajinské Luhanské oblasti, na jejímž území se LNR nachází. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty ukrajinského odporu v tomto regionu.
Poslední ze tří cizinců odsouzených k smrti ukrajinskými separatisty se odvolal
Britský občan Aiden Aslin odsouzený v červnu ukrajinskými separatisty k trestu smrti se proti verdiktu odvolal. Soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Aislina společně s dalším Britem a Maročanem odsoudil za účast v bojích na straně ukrajinských sil. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na právního obhájce odsouzeného.
"Proti rozsudku byla dnes podána kasační stížnost," sdělil agentuře Aslinův advokát Pavel Kosovan.
Aslin s dalším Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem padl před časem do zajetí proruských sil a 9. června je soud v separatistické DNR na východě Ukrajiny odsoudil k trestu smrti. Učinil tak v uspěchaném procesu bez přítomnosti poroty a přítomnosti nezávislých nebo zahraničních médií.
Pinner a Sádún se podle ruské agentury TASS proti rozsudku soudu odvolali už dříve.
Britské úřady uvedly, že odsouzení působili na Ukrajině jako příslušníci ukrajinské armády, a proto se na ně vztahují ženevské úmluvy. Ty mimo jiné zakazují, aby byli zajatí vojáci souzeni za obvyklé vojenské činy. Proruští separatisté tvrdí, že Britové bojovali na Ukrajině jako žoldnéři a úmluvy se na ně nevztahují.
Agentura Reuters minulý týden s odkazem na novelu trestního zákoníku DNR napsala, že tamní justiční orgány začnou uplatňovat trest smrti od roku 2025. DNR trest smrti zavedla už v roce 2014, kdy ji proruští separatisté vyhlásili, doposud jí ale chyběla legislativa určující okolnosti jeho provádění.
Putin vyhlásil vítězství ruských sil v Luhanské oblasti
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty odporu v tomto regionu. Informovala o tom agentura AP.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na dnešní schůzce Putinovi oznámil, že ruské síly převzaly kontrolu nad Luhanskou oblastí, která spolu se sousední Doněckou oblastí tvoří ukrajinský průmyslový region Donbas. Šojgu Putinovi řekl, že operace byla dokončena v neděli, když ruské jednotky obsadily město Lysyčansk.
Putin řekl, že vojenské jednotky, které se účastnily aktivních bojových akcí a dosáhly v Luhanské oblasti vítězství, by si teď měly odpočinout a zvýšit svoji bojeschopnost. Kreml nazývá invazi na Ukrajinu speciální vojenskou operací, jejímž cílem je mimo jiné Ukrajinu zbavit nacistického vedení.
Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že Rusko se nyní téměř jistě soustředí na dobytí Doněcké oblasti, jejíž velká část zůstává pod kontrolou ukrajinských sil. Za velmi nepravděpodobné pokládá, že by se v nadcházejících týdnech změnil dosavadní vyčerpávající způsob bojů o Donbas.
Putin označil dobytí celého Donbasu klíčovým cílem války na Ukrajině, která trvá už více než čtyři měsíce. Moskvou podporovaní separatisté na Donbasu bojují s ukrajinskými silami od roku 2014, kdy po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym vyhlásili nezávislost na Kyjevu. Rusko formálně uznalo samozvanou Luhanskou lidovou republiku (LNR) a Doněckou lidovou republiku (DNR) několik dní před 24. únorem, kdy zahájilo invazí na Ukrajinu.
Fiala: Na obnovu Ukrajiny musíme být připraveni, už nyní lze začít
Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem dnes vystoupil český premiér Petr Fiala na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí.
"Upřímně řečeno, nevím, kdy bude moci plnohodnotná rekonstrukce Ukrajiny začít, ale vím, že musíme být připraveni," řekl Fiala při úvodním plenárním zasedání konference ve švýcarském Luganu. "S opravováním některých poničených měst už můžeme začít, aby se mohli lidé vrátit domů," pokračoval český premiér, který krátký projev přednesl v angličtině.
Fiala vystupoval jako lídr země, která právě převzala předsednictví v Radě Evropské unie a vytyčila si jako jednu z priorit půlročního období spolupráci na obnově Ukrajiny. Ta si zřejmě v nejbližších letech vyžádá stovky miliard dolarů, byť zatím o poválečné situaci nelze mluvit, neboť ruské útoky i po více než čtyřech měsících pokračují.
Účastníci konference v Luganu mají v úterý vydat závěrečné prohlášení, které podle von der Leyenové přinese "první stavební kameny provázející naši cestu" k rekonstrukci válkou zasažené země. "Tohle jsou základy, se kterými budeme pracovat," uvedla.
Ve svém projevu hovořila mimo jiné o plánu "platformy pro rekonstrukci", která by shromažďovala prostředky od nejrůznějších stran a pomáhala s jejich účinnou distribucí. Podle ní by tento mechanismus pod dohledem komise poskytl investorům jistotu, že jejich peníze nejen jdou na dobrý účel, ale že jsou také efektivně využívány.
"Výzvy jsou obrovské, o tom není pochyb, ale nejsou nepřekonatelné," uvedla předsedkyně EK. "Ukrajina se může z této války vydat na cestu k silnějšímu a modernějšímu státu," dodala.
Ruský patriarcha v Kaliningradu znovu hájil prokremelský kurs
Ruský patriarcha Kirill znovu obhajoval prokremelský kurs. Zahraniční kritici vystupují proti Rusku "ze žárlivosti a závisti", uvedla hlava ruské pravoslavné církve při návštěvě Kaliningradu. Tato enkláva na západě Ruska je podle Kirilla nejen geografickou, ale i duchovní výspou ruského světa. Informovala o tom dnes agentura Kathpress.
"Jinakost Ruska vzbuzuje žárlivost, závist a rozhořčení, ale my se změnit nemůžeme," řekl při nedělní mši 75letý moskevský patriarcha, který je označován za blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina a obhájce jeho politiky vůči Ukrajině. "Samozřejmě, že nás mnozí chtěli - jak se teď říká - reformovat, ale nefungovalo to, ani když se na reformu Ruska vynaložilo tolik úsilí a peněz," dodal s tím, že Rusko zůstalo "Svatou Rusí" patřící "Nejsvětější Matce Boží".
Kaliningradské oblasti popřál, aby jí bůh spolu s celým ruským národem i zemí chránil "před všemi nepřáteli a zloduchy". Enkláva u Baltského moře, vklíněná mezi Litvu a Polsko, se v uplynulých dnech stala předmětem sporu mezi Ruskem a Evropskou unií poté, co Litva zakázala po železnici převážet do oblasti zboží, na které se vztahují unijní sankce. Rusko varovalo, že přijme odvetná opatření.
Během setkání s gubernátorem oblasti Antonem Alichanovem patriarcha řekl, že západní země "z různých důvodů, z nichž většinu nelze racionálně vysvětlit, projevují vůči Rusku krajně nepřátelský postoj". Kaliningrad v tomto ohledu hraje velmi důležitou roli - ne tak politickou ani vojenskou, nýbrž spirituální. Oblast je podle něj "výspou v duchovním smyslu", kde na rozdíl od západní Evropy panuje čilý náboženský život.
Než se v roce 2009 stal hlavou ruské pravoslavné církve, byl Kirill více než 20 let metropolitou smolenským a kaliningradským. Krátce po zahájení útoku na Ukrajinu sloužil v armádním chrámu na předměstí Moskvy bohoslužbu za ruské vojáky. Invazi připodobnil ke hrázi proti západní liberální kultuře, kterou má za úpadkovou zejména kvůli všeobecnému přijímání homosexuality.
Britská vláda v červnu zmrazila Kirillovi majetek ve Spojeném království a zakázala mu vstup do země. Evropská unie se na sankcích proti Kirillovi neshodla pro odpor maďarské vlády konzervativního premiéra Viktora Orbána.

























Rusko na Ukrajině přišlo o 115 tisíc vojáků, tvrdí Kyjev
Rusko od zahájení invaze na Ukrajinu přišlo o 115 tisíc vojáků, součet zahrnuje mrtvé i zraněné. Podle serveru RBK-Ukrajina to na uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Informace ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.