Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Orbán: Embargo na ruský plyn nepřipadá v úvahu
Maďarsko nadále není ochotné jednat s Evropskou unií o jakémkoliv případném embargu na ruský plyn nebo o omezení jeho odběru, řekl rozhlasové stanici Kossuth premiér Viktor Orbán. Zopakoval, že by to drasticky poškodilo maďarskou ekonomiku. „To, co potřebujeme, nejsou sankce, ale okamžitý klid zbraní a mírová jednání,“ řekl a dodal, že míru mezi Ruskem a Ukrajinou je také potřeba dosáhnout kvůli tomu, aby se podařilo zkrotit „válečnou inflaci“.
Inflace v Maďarsku dosahuje dvouciferné hodnoty navzdory zastropování cen paliva, energií a základních potravin.
EU v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu z USA ve fomě LNG než kolik plynu přiteklo plynovody z Ruska, napsal na twitteru šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol.
Šéf IEA minulý týden vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol v rozhovoru s listem Financial Times.
Rusové se soustředí na dobytí Lysyčansku, hlásí ukrajinská armáda
Jednotky ruské armády a síly proruských separatistů se soustřeďují na obklíčení ukrajinských vojáků bránících Lysyčansk v Donbasu, sesterského města Sevedodoněcku, který Rusové po dlouhých bojích již obsadili. V pravidelných ranních informacích o vývoji války na Ukrajině informoval ukrajinský generální štáb.
„Protivník soustředí úsilí na obklíčení našich jednotek v oblasti Lysyčansku ze západu a z jihu, aby získal plnou kontrolu nad Luhanskou oblastí,“ uvádí ukrajinský generální štáb. Rusové podle něho podnikají bleskové útoky s cílem zablokovat logistickou podporu obránců Lysyčansku. Snaží se získat pod kontrolu hlavní silniční tah mezi Bachmutem a Lysyčanskem, ale bez úspěchu. Agentura DPA píše, že se tvrdé boje vedou o rafinerii, která se nachází asi sedm kilometrů na západ od Lysyčansku. Ruská média informují o tom, že ukrajinské síly už zcela ztratily kontrolu nad tímto místem.
V Charkovské oblasti ruské jednotky brání dříve obsazené pozice a systematicky ostřelují ukrajinské vojáky, aby jim překazily jejich akce, informuje ukrajinský generální štáb. Terčem ruských dělostřeleckých útoků se stalo několik městeček na východ od Charkova.
Ukrajina začíná vyvážet elektřinu do EU
Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do Evropské unie, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krok podle něj pomůže unii snížit závislost na ruských energetických surovinách.
Poté, co byla ukrajinská přenosová soustava v polovině března propojena se soustavou v EU, získal Kyjev pozorovatelský status v Evropském sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).
Sdružení tento týden uvedlo, že byly dokončeny přípravy na zahájení vývozu z Ukrajiny a rovněž z Moldavska k 30. červnu. Export se bude uskutečňovat pomocí propojení vedení s Rumunskem. Začátek obchodování s elektřinou prostřednictvím dalších interkonektorů - mezi Ukrajinou a Slovenskem, Ukrajinou a Maďarskem a Moldavskem a Rumunskem - má podle ENTSO-E brzy následovat.
Ruská raketa zničila obytný dům u Oděsy, zemřelo 14 lidí
Na 14 vzrostl počet obětí zásahu obytného domu ruskou raketou poblíž ukrajinského přístavního města Oděsa. Další tři oběti si vyžádal souběžný raketový útok na rekreační centrum v Oděské oblasti, uvedly ukrajinské úřady.
Raketa zasáhla dům ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj zhruba jednu hodinu po půlnoci místního času. Zraněno je dalších asi 30 lidí, sdělilo ministerstvo pro mimořádné situace. Dosavadní bilance obětí činila podle předchozího vyjádření zástupce šéfa oblastní správy Serhije Bratčuka deset mrtvých.
Bratčuk uvedl, že byl téměř zcela zničen jeden vchod v bloku devítiposchoďových obytných domů. V důsledku výbuchu začala hořet i sousední budova. Podle Bratčuka pokračuje záchranná operace, někteří lidé zůstali uvězněni pod troskami.
Druhá střela, kterou stejně jako první vypálil ruský bombardér nad Černým mořem, zasáhla rekreační středisko v okolí Bilhorodu-Dnistrovského. Podle Bratčuka zde zemřeli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Další člověk byl zraněn.
Ruská vláda žádá o zvláštní pravomoci k zajištění vojenských operací v zahraničí
Ruská vláda dnes schválila návrh zákona, jehož cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí, zejména té na Ukrajině. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem.
"Za okolností, kdy ruské ozbrojené síly (...) provádějí protiteroristické a jiné operace mimo území Ruské federace, především speciální vojenskou operaci na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a Ukrajiny, vzniká krátkodobá zvýšená potřeba oprav zbraní a vojenské techniky a zajištění logistických prostředků," citovala agentura TASS z důvodové zprávy k novely zákona o obraně. Bude ji nyní projednávat Státní duma - dolní komora ruského parlamentu.
V případě schválení normy bude vláda oprávněna upravit podmínky práce přesčas, v noci či o víkendech a svátcích, jakož i délku placené roční dovolené. Bude také moci "aktivizovat mobilizační kapacity" v hospodářství či používat prostředky ze státních rezerv. Podle deníku Kommersant by firmy měly zakázáno odmítnout uzavírat smlouvy se státem na dodávky zboží a služeb.
Za speciální vojenskou operaci Moskva oficiálně označuje invazi na Ukrajinu, kterou odůvodňuje nutností chránit ruskojazyčné obyvatelstvo ve dvou separatistických "lidových republikách" na východě Ukrajiny.
Bloomberg: Ukrajina uvažuje o možnosti restrukturalizace dluhu
Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy dolarů (33,1 miliardy korun).
Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí Mezinárodní měnový fond (MMF). Jednou ze zvažovaných možností je tzv. consent solicitation (žádost o souhlas), tedy žádost emitenta dluhu o souhlas držitelů dluhopisů se změnou podmínek vydaných cenných papírů. Další možností je využití ruských zmrazených aktiv jako zástavy, právní realizovatelnost takového nápadu je ale nejistá.
Mluvčí MMF uvedl, že pracovníci fondu jednají s ukrajinskými úřady od začátku invaze na konci února a jednání stále pokračují. K možnosti restrukturalizace dluhu se však přímo nevyjádřil. Ministerstvo financí v Kyjevě zprávu odmítlo komentovat.
Jednání o restrukturalizaci signalizují snahu ukrajinské vlády udržet si dobré vztahy s globálními investory, zejména proto, aby byla země schopna financovat svoji poválečnou obnovu. Promeškání splátky mezinárodních dluhopisů pro emitenty představuje riziko ztráty přístupu na světové dluhové trhy na několik let.
Restrukturalizace ukrajinských dluhopisů ve stylu snížení dluhové zátěže by mohla pomoci zajistit, že peníze od hlavních spojenců na obranu a humanitární pomoc nebudou přesměrovány na splácení dluhopisů.
Ukrajinské dluhopisy v dolarech a eurech se obchodují pod úrovní, která naznačuje riziko potíží a restrukturalizace. Podle Bloombergu se dluhopisy splatné v září obchodují s více než 40procentní slevou vůči jejich nominální hodnotě. Ukrajinská vláda ale uvádí, že je odhodlána své zahraniční dluhové závazky splácet.
Ukrajinská centrální banka odhaduje, že ekonomika země může letos klesnout o nejméně 30 procent. Domácí hřivna je pod stále větším tlakem. Centrální banka proto na svém posledním zasedání na počátku června zvýšila základní úrokovou sazbu na 25 procent z deseti procent, aby podpořila domácí měnu.
Ruská velvyslankyně pohrozila Bulharsku uzavřením ambasády
Ruská velvyslankyně v Sofii Elena Mitrofanovová pohrozila uzavřením ambasády, pokud Bulharsko bude trvat na vyhoštění ze země 70 ruských diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu. Uvedlo to bulharské ministerstvo zahraničí po jednání s diplomatkou. Bulharský premiér Kiril Petkov dal najevo, že na rozhodnutí o vyhoštění diplomatů nic měnit nebude, a po velvyslankyni chce, aby svá slova odvolala. Na změnu postoje dalo Rusko Bulharsku čas do pátečního poledne, uvedla agentura Reuters.
Ruská velvyslankyně vyzvala bulharské ministerstvo zahraničí, aby vyhoštění skupiny odvolalo. Pokud se tak nestane, Mitrofanovová požádá Moskvu, aby zvážila uzavření ruského velvyslanectví v Sofii. Mitrofanovová již dříve označila úterní rozhodnutí Bulharska za "bezprecedentní nepřátelský krok".
"Žádáme velvyslanectví Ruské federace, aby stáhlo dnes zaslanou nótu," uvedl premiér Petkov. Podle něj je nutné ponechat otevřené komunikační kanály mezi oběma zeměmi. Petkov také poukázal, že by po vyhoštění na ruském velvyslanectví v Sofii pracovalo přes 40 lidí, zatímco Bulharsko má na své ambasádě v Moskvě pouze 12 diplomatů a zaměstnanců.
Úterní rozhodnutí patří k nepočetnějším vyhoštění diplomatů z Bulharska za poslední desetiletí. Vláda premiéra Petkova, která po hlasování o nedůvěře vládne v demisi, ho odůvodnila zprávami tajných služeb, podle kterých zmínění diplomaté vykonávali v zemi rozvědné aktivity. Rozhodnutí ale prohloubilo krizi ve vládní koalici, protože ho odmítla Bulharská socialistická strana, která zastává proruská stanoviska.
Hřib: Praha znovu otevře uprchlické centrum, rozhodnutí vlády je chybné
Praha v pondělí 11. července znovu otevře krajské centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, které uzavřela kvůli velkému množství běženců v hlavním městě. Po dnešním jednání pražského krizového štábu řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) novinářům, že krok vychází z rozhodnutí vlády. Město nicméně podle něho nemá ubytovací kapacity, takže centrum bude Ukrajincům poskytovat jen nouzové přenocování ve stanových táborech a zprostředkovávat státní lůžka.
Centrum ve Vysočanech Praha uzavřela v polovině července, Hřib to tehdy odůvodnil tím, že v metropoli je příliš mnoho uprchlíků a město již pro ně nemá ubytování. Následovala jednání s vládou o požadavku ustanovit jasný mechanismus umisťování uprchlíků po celé republice.
Vláda však podle Hřiba ve středu rozhodla o tom, že všechna krajská centra mají zůstat v provozu. Rozhodnutí označil za špatné, město se mu však přizpůsobí. "Z mého pohledu se jedná o rozhodnutí chybné, protože se vůbec nezabývá řešením té situace, že v Praze je až čtyřikrát větší počet uprchlíků na hlavu než v některých jiných krajích," řekl.
Dodal, že před otevřením centra je nejprve nutné zajistit dobrovolníky, na kterých je provoz závislý. Proto se zařízení otevře až v pondělí 11. července, a to s otevírací dobou od pondělí do čtvrtka mezi 08:00 a 15:00 a v pátek od 08:00 do 14:00. Zároveň centrum nebude Ukrajincům nabízet ubytování s výjimkou nouzových stanových městeček a kapacit zajišťovaných Správou uprchlických zařízení. "Dalo by se to shrnout tak, že otvíráme od 11. bez ubytování," řekl primátor.
Dodal, že město má nyní problémy i s ubytováním již přítomných Ukrajinců, protože například jeden hotel, který je ubytovával, vypověděl magistrátu smlouvu. "Teď řešíme více než 200 lidí, jimž musíme zajistit ubytování jinde," uvedl. Dodal, že z jeho pohledu vláda neřeší požadovaný relokační mechanismus s dostatečnou prioritou a její postup měl být opačný - nejprve jej vytvořit a až poté řešit asistenční centra. "Je to nějaká vizitka vlády Petra Fialy," dodal.
Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu Česká republika vydala běžencům téměř 375 tisíc víz dočasné ochrany. V Praze to bylo asi 89.000. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že systém krajských center bude minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně změnit přijímání a pomoc uprchlíkům na krajské úrovni.
Z České republiky od začátku války odjelo na Ukrajinu devět kamionů s darovanými léky
Z České republiky od začátku války odjelo na Ukrajinu devět kamionů s darovanými léky v hodnotě 36 milionů korun, bylo jich přes 880 tisíc balení. Další čtyři vypravilo ministerstvo zdravotnictví tento týden, informovalo o tom dnes v tiskové zprávě. Už dříve uvedlo, že do země dováží podle požadavků Ukrajiny léky přímo od výrobců, které neměly jít na český trh.
"V rámci posledních čtyř várek pomoci jsou na Ukrajinu převáženy především léčivé přípravky ve formě roztoků, které svým obsahem a koncentrací odpovídají plazmě. Pomáhají při obnově nebo ztrátě mimobuněčné tekutiny," uvedlo ministerstvo. K té dochází například při dehydrataci.
Zdravotnickou humanitární pomoc zajišťuje ministerstvo zdravotnictví s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, odváží je firma, která se distribucí léků zabývá. Pro transport léčiv obecně jsou nastavena přísná pravidla, například pro teplotu skladování. Dodávky jsou koordinované ve spolupráci s Mechanismem civilní ochrany EU.
V poslední dodávce bylo téměř 100 tisíc balení léků za zhruba 2,5 milionu korun. První kamion odjel na Ukrajinu v polovině března. Dodávané byly léčivé přípravky pro využití v urgentní medicíně, vhodné na tlumení bolesti, k léčbě krevních sraženin, infekcí, zánětů, léčbu šokových stavů nebo srdečních onemocnění.
Kromě soukromých společností darují zdravotnické prostředky i některé nemocnice nebo armáda a dodávky na Ukrajinu zajišťuje také Český červený kříž. Do země dovezl 37 zdravotnických vozidel, další tři na začátku června. Zdravotnického materiálu, hygienických pomůcek nebo potravin bylo za prvních 100 dní války dodáno přes 170 tun v hodnotě 70 milionů korun.
Pokud Švédsko a Finsko nesplní závazky uvedené v úterním memorandu, tak turecký parlament nebude hlasovat o jejich přijetí do NATO, řekl Erdogan.
Moskva je podle Putina otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření jaderných zbraní. Podle Lavrova mezi Rusko a Západ padá nová železná opona.
USA podle Bidena chystají vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů
USA oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (19 miliard korun). Řekl to dnes v Madridu na závěr summitu NATO prezident Joe Biden a slíbil, že podpora Ukrajiny potrvá, dokud to bude nutné. Třídenní summit označil za historický. Aliance se podle něj transformovala a rychle přizpůsobila na měnící se bezpečnostní situaci na světě.
Bidenova administrativa při vrcholné schůzce oznámila plán trvalého posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Vrcholná schůzka dále přinesla dohodu mezi Tureckem, Finskem a Švédskem, která oběma severským státům umožní vstoupit do NATO.
Biden na dnešní tiskové konferenci řekl, že USA by měly Turecku prodat bojový stíhací letoun F-16, ale je k tomu zapotřebí souhlas Kongresu. Prezident si myslí, že kongresmani tento plán schválí. Počítá se s nákupem 40 stíhaček a modernizací 80 letadel podobného typu. Americká administrativa podle tiskových agentur popřela, že jde o odměnu za turecké odblokování vstupu Švédska a Finska do NATO.
NATO na svém summitu také upravilo strategický koncept s ohledem na to, co označuje za nátlakovou politiku Číny, která zasahuje do zájmů bloku. Biden k tomu dnes řekl, že naposledy, kdy NATO měnila svou strategii, bylo Rusko charakterizováno jako partner a o Číně se v ní nemluvilo vůbec. "Svět se od té doby pořádně změnil," poznamenal americký prezident.
Podpora Ukrajiny nemůže skončit, řekl na závěr summitu NATO Macron. Podle Johnsona je na Ukrajincích, aby rozhodli, zda se má jednat o míru, píše BBC.
Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly k vstupu do NATO, řekl Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Podrobnosti čtěte tady.
