Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Nový plynovod ulehčí situaci Bulharsku odstřiženému od ruských dodávek

Řecký a bulharský premiér dnes slavnostně otevřeli nový propojovací plynovod. Zařízení dovede do Bulharska, které přišlo o klíčové ruské dodávky, přes Řecko plyn z Ázerbájdžánu. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Do Bulharska přestal proudit plyn z Ruska v dubnu, protože země za něj odmítla platit v rublech.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zdůraznil význam nového spojení jako alternativního zásobovacího vedení pro Bulharsko. Řecko se podle něj snaží stát regionálním energetickým dopravním uzlem.

"Toto není jen plynovod, ale klíčový energetický most mezi jihem a severem," řekl Mitsotakis při slavnostním otevření plynovodu IGB v severovýchodním Řecku. Dodal, že Evropa musí koordinovat svou reakci na "vědomou volbu Moskvy proměnit přírodní zdroje v páku politického tlaku, v surové vydírání". "Je to něco, co naši bulharští sousedé již velmi dobře znají," uvedl Mitsotakis.

Dříve vřelé vztahy mezi Bulharskem a Ruskem se v posledních měsících zhoršily. V červnu Bulharsko nařídilo vyhoštění 70 ruských diplomatů, což vyvolalo rozzlobenou reakci Moskvy.

Úřadující bulharský premiér Kiril Petkov zdůraznil klíčovou roli plynovodu při ukončení ruského plynárenského monopolu ve své zemi. "Naše země tak bude mít poprvé skutečný pozemní přístup k jiným alternativním zdrojům energie než k ruským," řekl Petkov.

Plynovod je dlouhý 182 kilometrů, stál 220 milionů eur (5,4 miliardy korun). Povede ze severovýchodního řeckého města Komotini do města Stara Zagora ve středním Bulharsku. Počáteční kapacita tři miliardy metrů krychlových plynu ročně by se postupně měla rozšířit na pět milionů. Zahájení komerčních dodávek se očekává do 1. října, napsala agentura Reuters.

Kromě nového plynovodu staví nyní Atény a Sofie ještě plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u řeckého přístavu Alexandrupoli. Odtud budou od roku 2023 plynem zásobovány i další země jihovýchodní Evropy.

Ukrajinské úřady zabavily majetek jedenácti ruských firem

Ukrajinské úřady zabavily podniková práva a nemovitosti 11 ruských firem. Oznámila to dnes ukrajinská tajná služba SBU s tím, že jde o majetek v celkové hodnotě 2,1 miliardy hřiven (zhruba 1,7 miliardy korun).

Dohromady ukrajinské úřady zajistily 46 nemovitostí. Týká se to mimo jiné energetických firem Gazprom, Rosněfť a Rosatom. Ukrajinské úřady je viní ze spolufinancování ruské útočné války proti Ukrajině.

Část zisků těchto podniků šla údajně na přípravu a vedení agresivní války Ruska proti Ukrajině, jakož i na financování sabotážních a zpravodajských aktivit.

The Wall Street Journal popisuje, jak Rusové pašují ukrajinské obilí

Ve skladišti na jihovýchodě Ukrajiny je obilí naloženo do nákladních vozů, ty jej odváží na anektovaný poloostrov Krym, odkud klíčová potravina na lodích putuje ke spojencům Ruska na Blízkém východě. Takto podle zjištění deníku The Wall Street Journal (WSJ) vypadá skoro 2500 kilometrů dlouhá "pašerácká cesta" používaná Rusy ke krádeži ukrajinského obilí. Systém funguje nejméně dva měsíce, uvádí list.

Ukrajina byla před ruskou invazí významným dodavatelem obilí zejména do rozvojových zemí, Moskva ale klíčovou exportní trasu přes Černé moře zablokovala. Mezitím podle Kyjeva krade uskladněné potraviny. Ruská vláda obvinění odmítá, investigace WSJ ji ovšem usvědčuje na základě satelitních snímků, oficiálních dokumentů, záznamů o pohybu lodí, příspěvků ze sociálních sítí i rozhovorů s lidmi zapojenými do pašerácké operace.

Hlavní trasa kradeného obilí podle deníku začíná ve městě Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti, kde se na břehu Dněpru nachází rozsáhlé skladiště. "Našli jsme důkazy o tom, že desítky nákladních aut kontrolovaných Rusy z areálu odváží obilí od začátku května," uvádí videoreportáž investigativního týmu.

"Nabrali jsme obilí a odjeli jsme," řekl WSJ nejmenovaný ruský voják, který je součástí této operace. Z areálu podle získaných kamerových snímků odjíždí nákladní vozy bez poznávacích značek, se zakrytými korbami, dokonce i se symbolem "Z" používaným ruskou válečnou propagandou. Satelitní snímek z druhé poloviny června ukazuje v blízkosti obilních sil přes 30 připravených vozů.

Podle zmíněného vojáka, který jeden z kamionů řídil, byl konečnou destinací přístav v Sevastopolu na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014. "Ve videích publikovaných během posledních několika týdnů jsou vidět dlouhé kolony kamionů směřujících na jih do regionu," uvádí WSJ. Podle deníku na Krym míří také obilí z Berďansku, což je přístav na pobřeží Azovského moře, který Rusové zabrali zkraje války. "Nechal jsem kamion před přístavem, jiný řidič ho vzal dovnitř, obilí se naloží na loď," shrnul proces v Sevastopolu nejmenovaný řidič.

Další putování kradeného obilí WSJ dokumentuje za pomoci satelitních snímků a dat o pohybu lodí od společnosti MarineTraffic. Systém ilustruje na plavbě jisté ruské lodi, která se údajně 17. května nahlásila poblíž Istanbulu. O dva dny později byla zachycena na snímku ze Sevastopolu, kde byla zřejmě naplněna obilím, o další dva dny později pak znovu začala hlásit polohu uprostřed Černého moře. "Data MarineTraffic ukazují, že prošla Bosporskou úžinou... Sledování polohy lodi je pak znovu vypnuto, zatímco se blíží destinaci," uvádí deník. Cílem cesty byl údajně syrský přístav Latákíja.

Kyjev tvrdí, že Rusové už se zmocnili půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat. V posledních dnech Ukrajinci upozorňují na případ ruské lodi Žibek Žoly, která údajně odvezla 7000 tun obilí z okupovaného Berďansku a doplula s nimi do tureckého přístavu. Turecké úřady ji podle ukrajinského velvyslance zadržely, ovšem ve středu večer ji propustily a ve čtvrtek podle nich už vplula do ruských výsostných vod, uvedla agentura AFP.

Putin: Sankce mohou způsobit cenovou katastrofu pro západní domácnosti

Pokračování sankcí vůči Rusku by mohlo evropským domácnostem způsobit katastrofický růst cen energií, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin, který vedl poradu se členy své vlády o energetice. Protiruské sankce podle něj způsobují mnohem větší škody zemím, které je zavádějí, než Rusku samotnému.

"Ano, víme, že Evropané se snaží nahradit ruské energetické zdroje. Očekáváme však, že výsledkem takových akcí bude růst cen plynu na spotovém trhu a zvýšení nákladů na energetické zdroje pro koncové spotřebitele," řekl Putin. Další uplatňování sankcí podle něj může vést k vážnějším a bez nadsázky až ke katastrofických následkům na globálním energetickém trhu.

Evropa z Ruska získává zhruba 40 procent plynu, který potřebuje. Většina tohoto plynu je dopravována plynovody.

Evropské ceny plynu loni prudce vzrostly, protože nabídka nedokázala udržet krok s poptávkou, která se zotavovala z pandemie nemoci covid-19. Další prudký růst zaznamenaly ceny plynu od ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Ve srovnání s cenou z 23. února je nyní cena plynu na spotovém trhu, tedy s okamžitým dodáním, více než dvojnásobná.

Rusko začalo snižovat toky plynu do Evropy ve druhé polovině loňského roku a dodávky třemi hlavními plynovodními trasami se ve srovnání s druhou polovinou roku 2020 snížily přibližně o 20 procent. V posledních několika měsících přerušilo Rusko dodávky do Bulharska, Polska, Finska, dánskému dodavateli Orsted, nizozemské firmě Gasterra a firmě Shell do Německa, protože všichni odmítli ruský požadavek přejít na platby v rublech, upozornila agentura Reuters.

Putin uvedl, že situace v ruském palivovém a energetickém sektoru zůstává navzdory západním sankcím stabilní. Upozornil ale, že ruské energetické společnosti by se měly připravit na ropné embargo Evropské unie, které začne platit koncem roku.

"Vláda v současnosti zvažuje možnosti rozvoje železniční a potrubní infrastruktury pro dodávky ruské ropy a ropných produktů do spřátelených zemí," uvedl Putin.

Moskva varovala Litvu a EU, že by mohla přijmout tvrdá opatření, pokud neumožní obnovení přepravy některého zboží do Kaliningradské oblasti.

Inflace na Ukrajině byla v červnu nejvyšší za šest let

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen na Ukrajině v červnu dále zrychlilo na 21,5 procenta. To je nejvyšší údaj za šest let. Největší podíl na tom měly ceny pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ukrajinský statistický úřad.

Inflace prudce stoupá od únorové invaze Ruska na Ukrajinu. Ta narušila dodavatelské řetězce a přiměla centrální banku k rychlému zvýšení úrokových sazeb až na 25 procent. Příští zasedání, na kterém centrální banka bude rozhodovat o sazbách a také představí svůj nový hospodářský a inflační výhled, se uskuteční 21. července.

Zrychlení inflace zvyšuje tlak na válkou zmítanou zemi a inflace zřejmě stále ještě nekulminovala. "Je velmi těžké říct, kdy může ukrajinská válečná inflace dosáhnout vrcholu," řekl agentuře Bloomberg analytik investiční společnosti Adamant Capital Konstantin Fastovets.

Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko tento týden v ukrajinských médiích varoval před rizikem hyperinflace, tedy růstem cen vyšším než 100 procent. Vyzval také vládu, aby zmírnila tlak na centrální banku a půjčila si více prostředků na trhu.

I když západní dárci slíbili Ukrajině pomoc s náklady na obnovu, podpora nepřichází tak rychle, jak by si Kyjev přál. To způsobuje pokles devizových rezerv.

Energetická společnost Uniper požádala německou vládu o pomoc

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.

Německá média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Podrobnosti čtěte tady. 

Ruský soud odsoudil zastupitele z Moskvy k sedmiletému trestu, kritizoval válku

Moskevský soud dnes k sedmiletému vězení odsoudil městského zastupitele Alexeje Gorinova, který podle něj šířil falešné zprávy o ruské armádě. Gorinov odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil ho za válku, napsal ruskojazyčný server BBC. Moskva o invazi hovoří jako o "speciální vojenské operaci".

Gorinov je prvním představitelem opozice, navíc na volené pozici, který za své protiválečné postoje dostal trest odnětí svobody, píše agentura AFP. Další aktivisté nicméně čekají ve vazbě na soudní proces.

Šedesátiletý Gorinov "úmyslně spáchal zločin a věděl, že jde o veřejné ohrožení, které může mezi občany vyvolat obavy a úzkost", citoval list Novaja gazeta Evropa rozhodnutí soudu. Gorinov kvůli tomu podle soudkyně stráví sedm let v trestanecké kolonii.

Policie Gorinova zadržela 26. dubna, o den později ho soud poslal do vazby. Zastupitel podle vyšetřování společně s další zastupitelkou Jelenou Kotěnočkinovou letos 15. března na oficiální schůzi učinil několik prohlášení, jejichž součástí byly "nepravdivé údaje o ozbrojených silách Ruské federace". Gorinov mimo jiné nazval "speciální operaci" válkou a hovořil o smrti ukrajinských dětí. Tyto informace přímo odporují oficiálním informacím ruského ministerstva obrany, uvádí soud v odůvodnění.

Záznam schůze, kde se oba zastupitelé vyjadřují proti válce, se objevil na oficiálních účtech správního úřadu na několika sociálních sítích. Podle BBC je na záznamu slyšet, jak Gorinov debatuje s jiným zastupitelem o pořádání soutěže pro děti a argumentuje, že podobná akce během války působí jako "hostina uprostřed morové rány". V tom ho podpořila i Kotěnočkinová.

Dalším proviněním Gorinova byl podle žalobce návrh, aby schůze správního úřadu začala chvílí ticha za oběti války na Ukrajině.

Postih pravděpodobně čeká i Kotěnočkinovou, která však Rusko opustila. Ruské úřady ji podle listu Novaja gazeta Evropa umístily na seznam mezinárodně hledaných osob.

Gorinov při vyhlášení verdiktu držel v ruce plakát s nápisem "Potřebujete pořád tuhle válku?", píše BBC. Podle agentury AFP mu těsně před oznámením výše trestu tleskali zástupci veřejnosti přítomní v soudní síni, které kvůli tomu soud vykázal ven.

Jednotky Moskvy vpadly na Ukrajinu letos 24. února. Za šíření lživých zpráv o působení ruských ozbrojených sil na Ukrajině hrozí v Rusku až 15 let vězení. Za takové zprávy jsou ale považovány všechny informace, které nejsou přesně v souladu s oficiálním výkladem Moskvy.

NASA odsoudila oslavu ruských kosmonautů na ISS při dobytí Luhanské oblasti

Oslava ruských vojenských úspěchů na Ukrajině ze strany ruských kosmonautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice je v zásadním rozporu s hlavním účelem stanice. V prohlášení to uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Ruští kosmonauti v pondělí oslavili dobytí východoukrajinské Luhanské oblasti ruskými silami. Vesmírná agentura Roskosmos zveřejnila snímek, na němž ruská posádka pózuje s vlajkou proruských separatistů.

Rusko samostatnost samozvané Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky uznalo krátce předtím, než v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. Útok odůvodnilo mimo jiné potřebou chránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným útlakem Kyjeva.

NASA v prohlášení rozhodně odmítla „využití Mezinárodní vesmírné stanice pro politické účely“. Podpora války proti Ukrajině je podle úřadu „v zásadním rozporu s hlavní funkcí stanice, kterou je rozvoj vědy a techniky pro mírové účely“.

Americký list The Washington Post připomíná, že jde ze strany NASA o poměrně vzácný komentář na adresu ruského Roskosmosu. Podle listu se americký úřad od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží zachovat předchozí úroveň spolupráce s Ruskem na ISS, kde obě země působí více než 20 let.

Šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin necelé tři týdny po začátku války na Ukrajině pohrozil Západu pádem ISS, pokud zůstanou v platnosti protiruské sankce. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jen motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie.

Na ISS jsou teď tři ruští kosmonauti. Doplňují je tři američtí astronauti a jejich italská kolegyně z Evropské kosmické agentury.

I přes válku a napětí na Zemi spolu podle dřívějšího prohlášení šéfky programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersové američtí a ruští kosmonauti stále hovoří. „Pořád spolu trénujeme. Pořád spolu pracujeme,“ uvedla Luedersová. Dodala však, že situaci bude potřeba monitorovat.

Tok ruského plynu do EU přes Nord Stream 1 i přes Ukrajinu je zatím stabilní

Tok ruského plynu do Evropské unie přes podmořský plynovod Nord Stream 1 i přes Ukrajinu je dnes stabilní, ukazují záznamy provozovatelů sítí. Mírně ale klesl objem plynu, který proudí v opačném směru plynovodem Jamal, tedy z Německa do Polska. Pozornost se teď upíná zejména k plynovodu Nord Stream 1, kde v pondělí začíná pravidelná roční údržba. V té době potrubím většinou neproudí žádný plyn.

Fyzický tok suroviny do Německa plynovodem Nord Stream 1 se dnes ráno pohyboval kolem 29,280.032 kilowatthodin za hodinu, což je beze změny proti předchozímu dni.

Rusko soustředí síly pro útok na město Siversk. Před další ofenzivou si jeho vojska zřejmě dopřejí pauzu, uvedlo britské ministerstvo obrany.

DPA: Šéf ruské diplomacie Lavrov předčasně opustí schůzku skupiny G20 na Bali

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustí schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

„Lavrov ještě vede bilaterální rozhovory, pak se vyjádří pro tisk a odcestuje,“ sdělila Zacharovová. Ruský ministr se tedy podle agentury nezúčastní oficiální hostiny ani odpoledního jednání.

Hostitelka schůzky ministrů G20 Marsudiová vyzvala k ukončení války na Ukrajině

Indonéská ministryně zahraničí Retno Marsudiová, jejíž země nyní pořádá schůzku ministrů zahraničí skupiny velkých světových ekonomik G20, vyzvala k rychlému ukončení války na Ukrajině. Učinila tak za přítomnosti šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, který se schůzky účastní, stejně jako někteří z nejtvrdších kritiků ruské agrese proti sousední zemi, upozornily tiskové agentury.

„Je naší zodpovědností ukončit válku co nejdříve a urovnat naše rozpory za vyjednávacím stolem, a ne na bojišti,“ řekla hostitelka na úvod schůzky na indonéském ostrově Bali.

Ruské úřady chtějí uvěznit opoziční předáky za vystoupení proti válce

Ruští prokurátoři ve čtvrtek navrhli soudům zavřít do vězení známého opozičního aktivistu a také poslance moskevského sněmu, který se postavil proti Ruskem vedené válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Reuters. Ta tyto soudní procesy označila za známku, že represe Kremlu proti disentu pokračují a sílí.

Celý článek najdete zde >>>