Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusové dobyli Lysyčansk a celou Luhanskou oblast, oznámila Moskva

Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, poslední velkou ukrajinskou baštu v Luhanské oblasti. Získaly tím kontrolu nad celou touto oblastí, oznámilo v neděli ruské ministerstvo obrany. Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že město je obklíčeno.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu informoval prezidenta Vladimira Putina, že celá Luhanská oblast byla osvobozena, informovala agentura Reuters. Rusko invazi na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, jejímž cílem je Ukrajinu zbavit nacistických sil.

Ukrajinská armáda zničila ruskou základnu v okupovaném Melitopolu, řekl starosta

Ukrajinské ozbrojené síly vyřadily z provozu ruskou vojenskou základnu v okupovaném městě Melitopol na jihu země. Oznámil to v neděli melitopolský starosta Ivan Fedorov. Moskvou dosazený představitel Jevhen Balyckyj následně uvedl, že město zasáhly ukrajinské střely, ale že nikoho nezabily ani nezranily, informovala agentura Reuters.

„Ve tři hodiny (02:00 SELČ) a v pět hodin (04:00 SELČ) zasáhlo více než 30 střel výhradně vojenskou základnu,“ uvedl ve videu na komunikační platformě Telegram Fedorov, který se v současné době nachází na území ovládaném Ukrajinou. Dodal, že úder základnu „vyřadil z provozu“.

Ukrajinským obranným jednotkám se také v sobotu u Melitopolu podařilo vykolejit ruský obrněný vlak převážející munici, uvedl Fedorov.

Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně stáhly z Lysyčansku

Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně záměrně stáhly z Lysyčansku v Luhanské oblasti na východě země, což v sobotu vedlo k tomu, že město obsadily ruské invazní jednotky. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajině to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruské síly zřejmě v příštích dnech podle něj získají kontrolu nad zbývající částí Luhanské oblasti.

Ukrajinští vojenští představitelé veřejně neoznámili stažení vojsk, ale ani neinformovali o žádných obranných bojích v okolí Lysyčansku, tvrdí analytici amerického institutu. Mluvčí ukrajinské Národní gardy Ruslan Muzyčuk odmítl zprávy o obklíčení Lysyčansku ruskými silami, ale tato popření jsou podle ISW pravděpodobně zastaralá nebo mylná.

Lokalizační záběry ukázaly, jak se ruské síly uvolněně procházejí po čtvrtích na severu a jihovýchodě Lysyčansku, což naznačuje, že v sobotu nezbývali ve městě žádní ukrajinští obránci, nebo jich bylo jen málo, píše Institut pro výzkum války.

Ruským Belgorodem zahřměla série explozí. Jsou tři mrtví, uvedl gubernátor

Ruským Belgorodem, jenž se nachází v blízkosti hranic s Ukrajinou, zahřměla série explozí. Informovala o tom v noci na dnešek média s odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova. Ten později uvedl, že zemřeli tři lidé a další čtyři jsou ranění. Ve své poslední zprávě o situaci ve městě však neupřesnil, co se stalo, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ruské stíhačky bombardovaly Hadí ostrov, uvádí ukrajinská armáda

Ruské stíhačky dnes bombardovaly ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři, ze kterého se invazní síly poslední červnový den stáhly s vysvětlením, že jde o projev dobré vůle. Podle náčelníka ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného Rusové při dnešním útoku použili zakázané fosforové bomby, napsala agentura Unian.

„Dnes okolo 18:00 (17:00 SELČ) letouny Su-30 ruských ozbrojených sil zaútočily na Hadí ostrov fosforovými bombami,“ napsal Zalužnyj na sociální síti telegram, kde zveřejnil i video vzdušného úderu. Podrobnosti o útoku nelze nezávisle ověřit.

Stažení ruských jednotek z Hadího ostrova nejprve 30. června oznámila ukrajinská armáda a následně ho potvrdila i ruská strana. Moskva odchod z ostrůvku ležícího zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy, který její jednotky obsadily na začátku války, zdůvodnila svou dobrou vůlí s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Britská vojenská rozvědka dnes na twitteru napsala, že to bylo „spíše kvůli izolovanosti posádky a její narůstající zranitelnosti v důsledku ukrajinských útoků“.

Oslo ohlásilo dar téměř 24 miliard korun Ukrajině. Zelenskyj ocenil západní pomoc jeho zemi, proti které podle něj Rusko vystřelilo už na 3000 raket.

Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď přepravující ukrajinské obilí

Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly (v anglické transkripci Zhibek Zholy), plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského představitele a dokument, který Reuters viděl.

Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.

Newsweek: Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data

Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Celý článek najdete zde >>>

CVVM: Přes tři čtvrtiny Čechů se zajímají o vývoj na Ukrajině

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.

„Vidíme, že zájem o situaci na Ukrajině se prudce zvýšil a dosáhl maxima, které výrazně překonalo i vrchol zaznamenaný v březnu roku 2014,“ uvedlo CVVM. „Aktuální situace vzniklá po otevřené invazi na Ukrajinu ze strany Ruské federace zájem české veřejnosti zvýšila na dosud nebývalou úroveň.“ Zhruba pětina lidí vývoj na Ukrajině naopak nesleduje.

Zájem tuzemské veřejnosti o dění na Ukrajině podle CVVM překonává i dřívější zájem o vývoj uprchlické krize na podzim roku 2015 či o situaci kolem Islámského státu v roce 2016. Zájem sílí se stoupajícím dosaženým vzděláním a s obecně rostoucím zájmem o politiku. Vyšší zájem vyjadřují respondenti s dobrou životní úrovní, nižší pak mladí lidé ve věku 15 až 19 let.

Čtyři z pěti respondentů považují válku na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, tři čtvrtiny ji pak vnímají jako ohrožení bezpečnosti ČR a 72 procent se obává ohrožení míru ve světě. Častěji ji jako hrozbu vnímají ženy oproti mužům.

„Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z dubna 2018 výrazně změnilo ve směru nárůstu pocitu ohrožení,“ napsalo CVVM.

Průzkumu, který se uskutečnil od druhé poloviny března do 9. května, se zúčastnilo 845 lidí ve věku nad 15 let.

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset zodpovídat z raketového útoku v Oděské oblasti, uvedl Berlín. Bilance mrtvých už dosáhla 20.

BBC: Při ruských raketových útocích u Oděsy zahynuly dvě desítky lidí

Na dvě desítky stoupl počet obětí ruského nočního raketového útoku ve vsi Serhijivka u Oděsy na jihozápadě Ukrajiny, uvádí ruskojazyčný web BBC. Mezi 20 mrtvými je i jedenáctiletý chlapec, mezi čtyřmi desítkami zraněných je šest dětí a těhotná žena, dodala BBC. Mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk podle listu Ukrajinska pravda informoval již o 21 obětech, včetně dvanáctiletého chlapce. Předchozí bilance byla 18 mrtvých a 38 raněných.

Ruské letouny v noci na dnešek vystřelily tři rakety na letovisko Serhijivka v okrese Bilhorod-Dnistrovskyj, vzdálené asi 80 kilometrů jižně od Oděsy. Jedna ze střel poničila devítipodlažní obytný dům, další dvě zasáhly nedaleké rekreační zařízení.

V obytném domu, kde záchranáři již ukončili svou práci, bylo zabito 16 lidí, další čtyři - včetně zmíněného chlapce - přišli o život v rekreačním zařízení, kde pátrání pokračuje, protože pod troskami mohou být ještě lidé, dodala BBC s odvoláním na místní úřady. Z trosek se zatím podařilo vyprostit osm lidí, včetně tří dětí, uvedli záchranáři.

Ruská velvyslankyně v Bulharsku řekla, že požádá o uzavření mise v zemi

Ruská velvyslankyně v Bulharsku dnes uvedla, že požádá Moskvu, aby uzavřela svou diplomatickou misi v této balkánské zemi. Bulharský premiér Kiril Petkov podle agentury Reuters odmítl její ultimátum, aby vláda zvrátila rozhodnutí vyhostit 70 ruských diplomatů. Ruská diplomatka Eleonora Mitrofanovová poté uvedla, že uzavření ruského velvyslanectví v Bulharsku povede nevyhnutelně k uzavření bulharské ambasády v Rusku.

"Bohužel naše výzva bulharskému ministerstvu zahraničí byla ignorována. V této souvislosti mám v úmyslu neprodleně předložit vedení své země otázku uzavření ruského velvyslanectví v Bulharsku," uvedla Mitrofanovová podle agentury TASS v prohlášení adresovaném obyvatelům Bulharska.

Kreml převádí kontrolu nad ropným projektem na soukormou firmu, hrozí vyvlastnění zahraničních investorů

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který převádí práva k rozsáhlému plynárenskému a ropnému projektu Sachalin 2 na nově vytvořenou ruskou společnost. Tento krok by z projektu mohl vytlačit zahraniční investory, tedy britsko-nizozemskou společnost Shell a japonské firmy Mitsui a Mitsubishi. Sachalin 2 se podílí zhruba čtyřmi procenty na celosvětové produkci zkapalněného zemního plynu (LNG).

Společnosti Shell, Mitsui a Mitsubishi ve firmě Sakhalin Energy Investment, pod kterou projekt dosud spadal, vlastní dohromady podíl téměř 50 procent, zatímco ruský plynárenský gigant Gazprom kontroluje 50 procent plus jednu akcii. Podle dekretu si Gazprom svůj podíl ponechá, ostatní investoři však musejí o podíl v nově vytvořené firmě požádat během jednoho měsíce. Ruská vláda poté rozhodne, zda mohou v projektu zůstat.

„Ruský dekret prakticky vyvlastňuje zahraniční podíly ve společnosti Sakhalin Energy Investment, což znamená další eskalaci napětí,“ uvedla analytička Lucy Cullenová z poradenské společnosti Wood Mackenzie. Dekret by mohl posílit napětí na světovém trhu s LNG a prohloubit obavy zahraničních firem působících v Rusku, upozornila agentura Reuters.

Von der Leyenová: Ukrajina musí urychlit protikorupční reformy

Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Země EU se nedávno rozhodly udělit Ukrajině status kandidáta na členství.

Von der Leyenová zmínila pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v EU zatím dosáhla, a ocenila už provedené reformy a instituce vytvořené k potírání korupce. „Nyní však tyto instituce potřebují prostředky, aby mohly jednat, a správné lidi na odpovědných pozicích,“ uvedla. Z dalších požadovaných opatření zmínila například přijetí mediálního zákona, jenž by uvedl ukrajinskou legislativu do souladu s normami EU, nebo uvedení do praxe nových pravidel, která omezí nadměrný vliv oligarchů.

„Je před (vámi) dlouhá cesta, ale Evropa bude na vaší straně na každém kroku tak dlouho, jak bude potřeba,“ poznamenala von der Leyenová. Fakt, že se Ukrajina stala kandidátskou zemí na vstup do evropského bloku, označila za něco, co se ještě před pěti měsíci zdálo téměř nepředstavitelné. „Dnešek je především moment k oslavě tohoto historického milníku, vítězství odhodlání a vítězství celého hnutí, které začalo před osmi lety na Majdanu,“ pronesla.