Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS oznámilo, že ruské síly zajaly nebo se jim vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků.

Ochota Čechů pomáhat Ukrajincům klesá, čtvrtina je proti pomoci, ukázal průzkum STEM

Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. Pomoc v polovině června schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. Pokles podle STEM souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině nyní zcela odmítá 26 procent lidí, na začátku dubna to bylo o deset procentních bodů méně.

Celý článek zde >>>

Ruské síly pravděpodobně opustily Hadí ostrov, hlásí ukrajinská armáda

Ruské invazní jednotky pravděpodobně opustily Hadí ostrov v Černém moři, informuje server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil. To uvedlo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery.

Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Z ukrajinského přístavu Berďansk, který okupuje Rusko, vyplula pod ochranou ruského námořnictva první loď naložená 7000 tunami ukrajinského obilí.

Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na vlastní úkor klesá, kladný přístup stále převažuje. Čtvrtina lidí je proti pomoci běžencům, uvedl STEM.

Ruské invazní síly se snaží zablokovat Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi tímto městem a Bachmutem, hlásí ukrajinský generální štáb.

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber (29 miliard korun). S odvoláním na vládu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters. Pomoc bude určena na podporu ukrajinské obrany včetně bezpilotních letounů, systémů vzdušné obrany či tisíců kusů nového vybavení pro ukrajinské vojáky.

Bombardování divadla v Mariupolu je ruským válečným zločinem, uvádí ve zprávě AI

Bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března letošního roku bylo jednoznačně „ruským válečným zločinem“. V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International (AI), která poslední tři měsíce shromažďovala výpovědi svědků, názory odborníků a další důkazy. Obětí útoku na budovu, kde se před boji ukrývali obyvatelé města, je ale podle dostupných informací mnohem méně, než odhadovala ukrajinská správa, píše podle agentury AFP organizace.

„Až doteď jsme hovořili o údajném válečném zločinu. Teď můžeme jednoznačně říct, že to byl válečný zločin, spáchaný ruskými ozbrojenými silami,“ uvedla Oksana Pokalčuková, šéfka ukrajinské pobočky AI.

Divadlo podle AI zničily dvě půltunové bomby, které na něj shodily letouny. Nebe nad Mariupolem v tu dobu kontrolovalo Rusko a žádné ukrajinské letouny se ve vzdušném prostoru nenacházely. Organizace s experty konzultovala i možnost kterou se hájila Moskva, tedy že dva výbuchy způsobila ukrajinští provokáteři, kteří nálože odpálili na zemi.

Satelitní snímky pořízené před a po explozích ukázaly, že Ukrajina neměla v okolí divadla vojenské jednotky. „S tolika vojenskými cíli si Rusové vybrali ten civilní,“ uvedla Pokalčuková.

Amnesty International odsoudila „úmyslný“ útok na budovu, ve které se ukrývaly stovky lidí a před kterou byl v ruštině velkými písmeny vyveden nápis „děti“. Tyto okolnosti podle AI z bombardování činí válečný zločin.

Mariupolské úřady odhadly, že při útoku zahynulo několik stovek lidí. AI počet obětí odhaduje na nejméně 12, mnoho dalších lidí bylo zraněno. Důvodem pro podstatně nižší bilanci je podle agentury DPA fakt, že velká část lidí divadlo ve dnech před útokem opustila. Většina těch, kteří v něm zbyli, se navíc ukrývala v podzemí nebo jiných částech budovy, kterou bomby plně nezasáhly.

Mariupol, strategicky významný přístav na březích Azovského moře, ruští vojáci ostřelovali od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února. Město dlouhé týdny obléhali a jeho plné obsazení Moskva oznámila v květnu po vleklých bojích s ukrajinskými obránci ukrytých v areálu železáren a oceláren Azovstal. Město je od té doby pod kontrolou Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl zodpovědnost ruské armády za útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.

USA: Celosvětový vývoz polovodičů do Ruska po sankcích Západu klesl o 90 procent

Světový vývoz polovodičů do Ruska po uvalení západních sankcí kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu klesl o 90 procent. Uvedla to dnes americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Informovala o tom agentura Reuters.

Na výroční konferenci svého resortu Raimondová též uvedla, že omezení uvalená na ruské letecké odvětví sníží jeho schopnost generovat tržby a podporovat vojenské letectvo. "Rusko může být v příštích čtyřech letech nuceno postavit mimo provoz polovinu až dvě třetiny svých komerčních letadel, aby je mohlo využít pro náhradní díly," dodala.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v úterý zařadila pět čínských společností na černou listinu kvůli údajné podpoře průmyslové základny ruského vojska a obrany.

Západní státy reagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu mimo jiné sankcemi na řadu ruských společností a oligarchů. Washington přislíbil, že bude jejich dodržování pečlivě sledovat a důsledně vymáhat.

Americká ministryně obchodu dnes zdůraznila, že pokud čínský výrobce SMIC dodává čipy do Ruska, Spojené státy ho "zavřou". "Co když se zjistí, že SMIC nebo jiné čínské polovodičové společnosti dodávají čipy do Ruska?" položila otázku Raimondová. "Zavřeme je, což můžeme, protože téměř všechny čipy na světě i v Číně se vyrábějí s použitím amerického vybavení a softwaru, a já hodlám tento závazek splnit, pokud to bude nutné," řekla.

Průmyslová výroba v Rusku klesla, nezaměstnanost na rekordním minimu

Průmyslová výroba v Rusku v květnu klesla v meziročním srovnání o 1,7 procenta. Některé sektory zaznamenaly masivní propad, například výroba aut. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na rekordní minimum. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad.

Počet nezaměstnaných v Rusku se v květnu snížil o jeden procentní bod na 3,9 procenta. To je nejnižší hodnota od roku 1992, kdy začal statistický úřad tento údaj zveřejňovat. Pokles byl velkým překvapením, protože odborníci čekali naopak nárůst nezaměstnanosti, zejména kvůli tomu, že řada západních společností se rozhodla odejít z Ruska a některé snížily počty svých zaměstnanců, upozornila agentura Reuters.

Výroba aut zaznamenala minulý měsíc rekordní propad o 96,7 procenta. Celkem se letos v květnu vyrobilo jen 3720 aut, loni v květnu to bylo 112.000 aut. Výroba aut je vysoce závislá na zahraničních investicích a vybavení a těžce ji zasáhl globální nedostatek polovodičů a odchod zahraničních výrobců kvůli konfliktu na Ukrajině.

Navzdory silné zaměstnanosti poptávka zůstává slabá, upozornil dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. To potvrzují i aktuální údaje o maloobchodních tržbách, které jsou ukazatelem spotřebitelské poptávky. Tržby v květnu klesly meziročně o 10,1 procenta po dubnovém snížení o 9,8 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters předpokládali snížení o 4,5 procenta.

Ruská ekonomika se kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu, která vyvolala řadu sankcí západních zemí na Rusko, propadá do recese a inflace se pohybuje poblíž desetiletého maxima. Ruské ministerstvo hospodářství očekává, že hrubý domácí produkt letos klesne o 7,8 procenta. Dříve ministerstvo předpovídalo propad o 12 procent, což by byl nejhorší výkon od poloviny 90. let.

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, zatím nejvíce od začátku invaze

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla dnes podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka. Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov.

Většina osvobozených Ukrajinců má těžká zranění: střelné rány, popáleniny, zlomeniny i amputované končetiny.

Nejstaršímu z propuštěných je 65 let, nejmladšímu je 19. Hlavní ředitelství zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany uvedlo, že pracuje na tom, aby se do vlasti vrátili všichni zajatí obránci.

Šéf proruské separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin dnes výměnu potvrdil. "Dnes se vrací domů 144 bojovníků Doněcké lidové republiky a Ruské federace," napsal na svůj telegramový účet. "Kyjevu jsme předali stejný počet vězňů, většina z nich byla zraněná," uvedl.

Nový dlouhodobý plán NATO zdůrazňuje ruskou hrozbu, vymezuje se ale i vůči Číně

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový "strategický koncept" popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za "nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců". Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

Předchozí alianční strategie pochází z roku 2010 a k Moskvě a Pekingu se stavěla diametrálně odlišným způsobem. Zatímco Čína si v tehdejším dokumentu vůbec žádný prostor nevysloužila, k Rusku tehdy NATO uvádělo, že s ním má zájem rozvíjet "opravdové strategické partnerství", připomíná deník The New York Times. Vliv Číny na mezinárodní scéně však od té doby dramaticky narostl, zatímco útok Ruska na Ukrajinu pohřbil jakékoli představy o spolupráci s Moskvou.

"Ve světle jejích nepřátelských taktik a činů, nemůžeme Ruskou federaci považovat za našeho partnera," uvádí nová strategická vize. Zdůrazňuje, že NATO se chce konfrontaci s Ruskem vyhnout, bude ovšem dál reagovat na jeho kroky a posilovat své obranné schopnosti. Aliance je prý ochotna zachovat otevřené komunikační kanály s Moskvou, jakoukoli změnu vzájemného vztahu podmiňuje zastavením "agresivního chování".

Pokud jde o Čínu, nový dokument ji prezentuje jako zemi s "ambicemi a nátlakovými postupy", které představují pro NATO komplexní výzvu. Upozorňuje na její "hybridní" operace v kybernetické sféře, snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií nebo "rychlé rozšiřování" jaderného arzenálu. "Prohlubující se strategické partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech jdou proti našim zájmům a hodnotám," dodává NATO v pasáži o Číně.

Dalším výrazným rozdílem oproti předchozí alianční strategii je přístup ke kybernetickým hrozbám. Těm lídři v plánu z roku 2010 věnovali jen letmou zmínku, nová koncepce ale upozorňuje na kybernetický rozměr prakticky všech hrozeb, kterým NATO čelí, uvádí Politico. Kromě Číny jsou operace tohoto typu spojované také s Ruskem, jakož i "autoritářskými aktéry" obecně.

"O kyberprostor se neustále bojuje. Aktéři s nekalými úmysly se snaží oslabit naši klíčovou infrastrukturu, zasahovat do činnosti našich vlád, získávat informace. krást duševní vlastnictví a bránit našim vojenským aktivitám," píše se v dnes schváleném dokumentu. Ten připomíná, že i kybernetická operace by mohla být považovaná za "ozbrojený útok" a vyústit v aplikaci aliančního závazku o společné obraně.

Dvě třetiny chytrých telefonů prodaných v Rusku od dubna do června byly z Číny

Dvě třetiny chytrých telefonů prodaných v Rusku od dubna do června byly čínské výroby. S odvoláním na dnešní oznámení největšího ruského prodejce elektroniky, řetězce M.Video-Eldorado, o tom informovala agentura Reuters. Ilustruje to podle ní, jak se invaze Moskvy na Ukrajinu odráží na spotřebitelském trhu země. Objemy prodeje chytrých telefonů v Rusku nicméně výrazně oslabují, vyplývá z dat ruského mobilního operátora MTS.

Několik velkých výrobců chytrých telefonů, včetně společností Apple a Samsung, pozastavilo po 24. únoru, kdy Moskva napadla Ukrajinu, prodej nových výrobků v Rusku. Finanční sankce a omezení letecké dopravy dopadly na dodavatelské řetězce a ruské maloobchodní společnosti a spotřebitelé se přeorientovali na Čínu, napsala Reuters.

"Celkový podíl čínských značek na ruském trhu se z hlediska prodeje chytrých telefonů neustále zvyšuje: z 50 procent v prvním čtvrtletí, na 60 procent v dubnu a více než 70 procent v červnu," uvedl prodejce spotřební elektroniky M.Video.

Řetězec dále informoval, že průměrná cena chytrého telefonu prodaného během dotčeného tříměsíčního období se meziročně snížila o čtyři procenta, protože ruští spotřebitelé se v souvislosti s ekonomickým poklesem kupují zboží s nižší cenou.

Společnosti Apple a Samsung zastavily prodej nových výrobků v Rusku po začátku invaze. Maloobchodní firmy využívají zásoby. Kreml rovněž přistoupil k tomu, že ruským společnostem umožnil dodávat některé výrobky, včetně chytrých telefonů, bez povolení držitele licence v rámci takzvaného "paralelního dovozu".

Celkově prodej chytrých telefonů v Rusku v porovnání s minulým rokem oslabuje. Například v květnu podle dat MTS meziročně klesl o 26 procent. Na vině jsou západní sankce a problémy v dodavatelských řetězcích.

Česko chce při předsednictví pomáhat záchraně ukrajinského kulturního dědictví

Česká republika chce během svého předsednictví v Radě EU organizovat evropské expertní týmy na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měly by se ve spolupráci s vytipovanými divadly, kiny, muzei, knihovnami a dalšími kulturními institucemi zabývat konzervací, rekonstrukcí a digitalizací hmotného ukrajinského kulturního dědictví. Na setkání ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a pobaltských států ve Lvově to dnes řekl český ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Řekl také, že Česko bude uvažovat o formální výzvě Rady ministrů k navazování partnerství Evropských měst kultury, jednotlivých objektů nesoucích označení Evropské dědictví a dalších iniciativ v rámci EU s ukrajinskými městy, památkami, instituty a kreativci, nejprve na politické úrovni a po skončení válečného konfliktu na fyzické nadnárodní spolupráci. Po jednání to uvedlo české ministerstvo kultury v tiskové zprávě.

S ukrajinským protějškem Oleksandrem Tkačenkem kromě Baxy dnes jednali ministři Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Moldavska, Polska, Rumunska a Slovenska. Účastníci jednání se jednomyslně shodli na tom, že ze strany Ruska dochází k záměrnému ničení ukrajinských kulturních památek a ukrajinského kulturního dědictví.

Baxa ve svém projevu připomněl, že ruská vojska doslova drancují ukrajinské kulturní dědictví. Vedle bombardování jsou zaznamenávány taktéž případy rabování uměleckých artefaktů. "Armáda se často zaměřuje na kulturně a symbolicky významná místa. Množství útoků na kulturní památky v kombinaci s oficiálními ruskými prohlášeními popírajícími ukrajinskou státnost jsou šokující," uvedl.

Česko patří mezi země, které Ukrajině pomáhají nejen dodávkami zbraní a politickou podporou. Přijalo také několik stovek tisíc uprchlíků a české státní, soukromé i neziskové organizace se jim snaží pobyt v Česku či adaptaci na život v nové zemi usnadnit i třeba přístupem ke zdejší kultuře za zvýhodněných podmínek. Odborné instituce pak nabízejí pomoc ukrajinským muzeím či památkám.

V květnu na Ukrajinu Česko poslalo obaly a další materiál potřebný pro evakuaci a uchování předmětů kulturní hodnoty. Materiál se nakoupil za dva miliony korun na základě potřeb ukrajinské strany, poskytnutí pomoci schválila vláda. Obalový a restaurátorský materiál zahrnuje třeba bublinkové fólie, archivní desky, polyetylenové pěny nebo polyetylenové textilie.

Podporovat ukrajinskou kulturu se v Česku snažili třeba také pořadatelé veletrhu Svět knihy, kde měla ukrajinská literatura svůj stánek. Konal se koncert na podporu udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině na pražském ostrově Kampa s názvem Life Will Win či koncert Ukrainian Freedom Voices, který se uskutečnil v rámci festivalu Metronome Prague. Oba uvedené koncerty věnovaly výtěžky na podporu Ukrajiny. Charitativní akce na podporu Ukrajiny se v Česku konají od vypuknutí konfliktu a mezi lidmi mají velikou odezvu.