Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Do Německa přijeli ukrajinští vojáci, již se budou cvičit na houfnicích PzH 2000

Berlín 10. května (ČTK) - V německé spolkové zemi Porýní-Falc dnes přistálo několik desítek vojáků z Ukrajiny, které čeká výcvik se samohybnými houfnicemi PzH 2000. Podle agentury DPA jde zřejmě o nejmodernější dělostřelecký systém.

Vojáci budou v dělostřeleckém výcvikovém středisku v Idar-Obersteinu, uvádí DPA s odvoláním na zdroje ve spolkové vládě. Na obranu proti ruským útokům plánují Německo a Nizozemsko darovat Ukrajině celkem 12 houfnic PzH 2000. Každou z nich obsluhuje pět vojáků. Výcviku v Německu se tedy účastní 60 ukrajinských vojáků, přijeli ale i technici a tlumočníci.

Vojáci do Německa přiletěli z Polska a jejich výcvik potrvá asi 40 dnů. Musejí se naučit s houfnicemi jezdit, střílet z nich a odstraňovat problémy při jejich provozu.

Samohybné houfnice PzH 2000 jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 40 kilometrů. Jsou určeny k palebné podpoře pozemních vojsk, k boji s dělostřelectvem protivníka i k ničení obranných pozic protivníka.

Německo dlouho odmítalo dodávat Ukrajině těžké zbraně, svůj postoj změnilo až koncem minulého měsíce.

Ministry pobouřilo Okamurovo vystoupení k běžencům z Ukrajiny, opustili sál

Ministry pobouřilo vystoupení předsedy SPD Tomia Okamury ve Sněmovně ke vládním strategickým prioritám zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi. Mluvili o nenávisti a o lžích. Zhruba po hodině odešli ze sálu a jednací den skončil, protože sněmovní pravidla vyžadují přítomnost aspoň jednoho člena vlády.

Okamura byl jediným řečníkem ke strategii. Podivoval se mimo jiné nad tím, že vláda chce zrušit povinné zdravotní prohlídky ukrajinských žáků před nástupem do škol. Mluvil o tom, že po nástupu dětí z Ukrajiny klesne kvalita výuky "pro české občany" a že ve školkách nebude dost míst pro mladší české děti.

Vládu Okamura vinil z diletantství a amatérismu. "Občané se můžou začít během krátké doby bouřit," prohlásil.

Zpochybňoval také výši humanitárního příspěvku Ukrajincům. Uvedl také, že na Ukrajinu se masově dováží ojeté automobily, a jejich cena v Česku proto roste. Zároveň doporučil Ukrajincům, kteří přijeli do Česka v dražších autech, aby je prodali a z toho si uhradili pobyt v Česku.

Boucháním do lavic pak reagovali koaliční poslanci na Okamurova slova směrem k ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), že je "natvrdlej". Část vládních zákonodárců opustila jednací sál a následně začali odcházet i ministři.

"Všichni jsme byli svědky toho, že se na jednání pléna nejen obstruuje, ale také nadává a vyvolává nenávist," komentoval před novináři dění v sálu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministři podle něho chtěli mluvit o zvládání přílivu běženců, ale nedostali se ke slovu a museli poslouchat urážky. "Ty projevy xenofobie a nenávisti vůči lidem, kteří sem prchají před válkou, byly tak ohromné, že jsme na to museli adekvátním způsobem reagovat," dodal.

"Není možné hodinu sedět a poslouchat člověka, který uráží," uvedl Jurečka. Okamurovo vystoupení označil za snůšku lží, překrucování, strašení a nenávisti.

Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to dnes firma na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně. což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža.

EK stále marně přesvědčuje Maďarsko, aby podpořilo embargo na ruskou ropu

Evropská komise hledá další cesty, jak pomocí investic do maďarské ropné infrastruktury přesvědčit Budapešť, aby přestala blokovat zamýšlené embargo EU na dovoz ruské ropy. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová se po pondělní návštěvě Budapešti hodlá v nejbližší době spojit se zástupci zemí z okolí Maďarska, aby probrali možnosti spolupráce při zásobování ropou, řekl dnes novinářům mluvčí unijní exekutivy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes prohlásil, že nové sankce by mohli v pondělí odsouhlasit ministři zahraničí členských zemí bloku.

Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů k financování vojenské agrese, však odmítá s podpořit Maďarsko. Rozhodlo se tak přesto, že Brusel navrhl pro země nejvíce závislé na ruské ropě výjimky, které mají vedle Maďarska získat i Slovensko a Česko.

Budapešť se však odmítla spokojit s odkladem embarga do konce roku 2024, které jí komise stejně jako Bratislavě se souhlasem ostatních zemí zaručila - Praha má odklad do poloviny téhož roku.

Mluvčí komise Eric Mamer dnes prohlásil, že pondělní pracovní večeře von der Leyenové s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o možné podpoře nové maďarské ropné infrastruktury přinesla posun, ale bude potřeba další jednání. Brusel si průlom slibuje od videokonference von der Leyenové s lídry zemí regionu, jejíž přesný termín zatím nespecifikoval.

Upravený návrh podoby sankcí mají ve středu probírat velvyslanci členských zemí, nečeká se však, že by bez dalšího příslibu podpory pro Budapešť dospělo jednání k úspěšnému závěru. Příliš optimismu nedal dnes najevo ani Borrell, který považuje za reálnou možnost, že o embargu budou v pondělí v Bruselu diskutovat ministři zahraničí. Ještě minulý týden přitom hovořil o tom, že pokud nebudou sankce schváleny po víkendu, svolá na tento týden jejich mimořádnou schůzku.

Budapešť, v minulosti v rámci EU k Rusku obvykle vstřícná, se nyní odvolává na svou vlastní energetickou bezpečnost, kterou podle ní bez ruské ropy nepůjde zajistit. Ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes zopakoval, že bez klíčové suroviny z Ruska nebude fungovat maďarská ekonomika.

Někteří znalci bruselského dění vidí v maďarském postoji taktiku, jak si vybojovat více peněz v době, kdy komise zemi kvůli obavám z porušování evropských hodnot blokuje dotace z mimořádného fondu obnovy a hrozí i zastavením výplat z dalších fondů.

Několik týdnů před návrhem ropných sankcí totiž komise s Budapeští zahájila řízení podle nového pravidla kondicionality, které umožňuje zabavit dotace zemím, jež nezaručí řádné čerpání z unijního rozpočtu.

"Vláda Viktora Orbána zcela zjevně usiluje o další peníze, o pomalý postup mechanismu kondicionality, nebo o obojí," soudí analytici z think-tanku Eurointelligence. Pokud Maďarsku Brusel neposkytne dostatečné ústupky, je podle nich Orbán připraven blokovat embargo ještě dlouho.

Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly

Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl dnes podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 tisíc vojáků. Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.

"Musíme reagovat na seskupení až 20 tisíc vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly," sdělil v prohlášení Hulevič.

Šéf generálního štábu kromě toho uvedl, že bezpečnostní hrozby pro Bělorusko představuje také zvyšující se vojenská přítomnost USA a jejich spojenců u běloruských hranic. Hulevič prohlásil, že "seskupení" vojáků USA a jejich spojenců se za posledního půl roku více než zdvojnásobilo.

Nebezpečí pro Bělorusko podle něj představuje mimo jiné také nárůst "leteckého seskupení" v Polsku a pobaltských zemích. Vysláním dalších vojáků a armádní techniky do zemí ve střední a východní Evropě reagovala Severoatlantická aliance právě na ruskou agresi na Ukrajině.

Lavrov jednal v Alžírsku kromě jiného o dodávkách plynu do Evropy

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při své dnešní, předem neohlášené návštěvě Alžírska poděkoval severoafrické zemi za "vyvážený postoj" k situaci na Ukrajině.

Při setkání se svým protějškem Ramtánem Lamámrou a prezidentem Abdal Madžídem Tabbúnim jednal podle agentury AFP také o dodávkách plynu.

Alžírsko svými dodávkami pokrývá 11 procent spotřeby Evropy, Rusko 47 procent. Některé evropské státy se snaží nyní kvůli ruské invazi na Ukrajinu závislosti na Rusku zbavit.

"Velmi oceňujeme vyrovnanou, objektivní a vyváženou pozici Alžírska k ukrajinské otázce," sdělil Lavrov.

AFP píše, že některé evropské země se obrátily na Alžírsko jako na možnou náhradu ruského plynu, avšak Alžírsko má jen malé kapacity na zvýšení vývozu. Alžír také opakuje, že by se ruský plyn neměl nahrazovat alžírským vývozem.

"Rusko, Alžírsko a další státy vyvážející plyn se domnívají, že je třeba dodržet už uzavřené kontrakty," prohlásil Lavrov.

Na tiskové konferenci pak Lavrov ostře kritizoval šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella, který v rozhovoru s Financial Times navrhl využít zmrazená ruská aktiva k obnově Ukrajiny. "Je to krádež, kterou se ani nesnaží zakrýt. Neměl by (Borrell) zapomínat, že je šéfem diplomacie EU, a ne vojenský velitel. Je ale možné, že tento diplomatický post brzo zanikne, protože EU téměř žádnou zahraniční politiku nemá, jelikož je solidární k politice vnucené Spojenými státy," sdělil Lavrov.

Ocenil zvyšování obchodní výměny s Alžírskem, která "loni činila navzdory pandemii koronaviru tři miliardy dolarů". S alžírskými představiteli mluvil i o "vojenské a technické spolupráci, která má dobrou budoucnost".

Moskva podporuje snahu Alžířanů připravit novou mezistátní strategickou smlouvu, "která bude odrazem nové kvality bilaterálních vztahů", uvedl Lavrovův úřad k jednání.

Lavrov byl naposledy v Alžírsku roku 2019 a jeho současná cesta byla načasovaná na 60. výročí navázání rusko-alžírských vztahů.

Valné shromáždění OSN zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva. Nahradí v ní Rusko, které o post přišlo po invazi na Ukrajinu.

Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt, soudí americké výzvědné služby

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to dnes řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Informovala o tom agentura Reuters.

Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Ukrajina čelí ruské invazi od 24. února, Západ Kyjevu posílá zbraně a další pomoc.

USA odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko "v bezprostředním ohrožení". Přesto počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k "nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii," uvedla Hainesová.

Na podporu válečného úsilí Putin "pravděpodobně" zavede v Rusku stanné právo, soudí americké výzvědné služby citované agenturou AFP.

Německo ode dneška znovu otevírá svoji ambasádu v Kyjevě, oznámila Baerbocková

Německo ode dneška znovu otevírá svoji ambasádu v Kyjevě, řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při návštěvě ukrajinského hlavního města. Na zastupitelském úřadu bude ale jen minimální počet zaměstnanců a pracovat bude zatím v omezeném režimu. Na tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou šéfka německé diplomacie řekla, že Ukrajina by se jednoho dne měla stát členem Evropské unie, dodala však, že na cestě Kyjeva do EU nebudou zkratky.

Baerbocková připomněla, že za několik dnů začne výcvik ukrajinských vojáků při ovládání samohybných houfnic PzH 2000, které Německo Ukrajině poskytne společně s Nizozemskem, napsala agentura DPA. Společně s německými firmami pracuje Berlín na tom, aby Ukrajina "mohla získat vysoce moderní systémy, a mohla tak chránit svá města před budoucími útoky," uvedla také šéfka německé diplomacie. Německo podle ní bude dále podporovat "evropskou, svobodnou Ukrajinu, a to po humanitární, finanční, hospodářské, technologické, politické i energetické stránce".

DPA připomíná, že Baerbocková se do Kyjeva vydala coby první představitelka německé vlády od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Poslední zástupci německé ambasády zemi opustili 25. února, tedy den poté, co Rusko napadlo svého souseda. Německo je jednou z posledních západních zemí, které informovaly o obnovení provozu svých ambasád v Kyjevě. V neděli návrat velvyslanců ohlásily Spojené státy a Kanada. Česko činnost ambasády obnovilo už v půlce dubna.

Baerbocková dnes o Rusku mluvila jako o agresorovi, který nedodržuje žádná pravidla a dopouští se válečných zločinů. Navštívila města Irpiň a Buča nedaleko Kyjeva, která se stala symbolem zvěrstev, jichž se ruští vojáci dopouštějí na ukrajinských civilistech. Ministryně uvedla, že pokud by se Německo v budoucnu o něčem s Ruskem vyjednávalo, nesmělo by se to dít bez účasti Ukrajinců.

Berlín se v uplynulých letech zejména z ekonomických důvodů snažil mít dobré vztahy s Moskvou. Až do začátku ruského vpádu na Ukrajinu například prosazoval zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, kterým měl do Německa po dně Baltského moře proudit ruský plyn. Projekt kritizovala Ukrajina a její spojenci.

Na Ukrajině je vnitřně vysídlených přes osm milionů lidí, do Kyjeva se ale vrací

V důsledku ruské invaze bylo na Ukrajině vnitřně vysídleno přes osm milionů lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Obyvatelé se ale po stažení ruských jednotek ze severu země vrací do Kyjeva, který je nyní na dvou třetinách předválečné populace, oznámil dnes starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko.

IOM odhaduje, že kvůli vpádu ruských vojsk z letošního 24. února své domovy na Ukrajině opustilo celkem 13,7 milionu lidí. Něco málo přes osm milionů z nich si našlo dočasný domov na Ukrajině, a jsou tedy považováni za vnitřně vysídlené. Zbývajících více než pět milionů se vydalo za hranice země.

Nejvíc uprchlíků zamířilo do Polska, které podle tamní pohraniční stráže od 24. února do dnešního rána odbavilo na hraničních přechodech z Ukrajiny 3,2 milionu lidí.

Podle průzkumu IOM 44 procent z vnitřně vysídlených na Ukrajině kvůli dalekosáhlé humanitární krizi zvažuje další přesídlení. Dvě třetiny z nich potřebují hotovost, z nichž by ji zhruba 70 procent použilo pro nákup potravin a léků.

Do svých domovů se zatím vrátilo na 2,7 milionu lidí, z nichž drtivá většina před boji uprchla do sousedních měst nebo jiných částí země, uvádí IOM. Návrat obyvatel do metropole dnes potvrdil i starosta Kličko, v Kyjevě je nyní podle něj okolo 2,5 milionu lidí. Údaje získal s pomocí telefonních operátorů.

Starosta 18. dubna uvedl, že populace hlavního města se pohybuje na zhruba dvou milionech.

"Před válkou měl Kyjev 3,5 milionu obyvatel a téměř dvě třetiny jsou už zpátky," řekl dnes Kličko. Lidé se podle něj do hlavního města vrací i přes zákazy vycházení nebo barikády v ulicích. "Pokud vás tato omezení neděsí, můžete se opravdu vrátit," citovala AFP starostu, který dosud obyvatele Kyjeva vyzýval k trpělivosti. Ukrajinská média poznamenala, že v osvobozených regionech na severu země nelze v žádném případě zaručit bezpečí.

Rakušan chce zpřísnit kontroly pasů uprchlíků z Ukrajiny a změnit formu pomoci

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) novinářům dnes řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro uprchlíky, která nyní činí 5000 korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. "To by mělo platit od příštího pondělí," řekl v pořadu Epicentrum serveru Blesk.

Jde o kroky reagující na problémy spojené s migrací Romů z Ukrajiny. Rakušan na tiskové konferenci řekl, že kraje mají hledat ubytování pro romské uprchlíky, protože regiony nepřistoupily na nabídku objektů vlastněných státem. Jde podle něj o problémy pouze v některých krajích. Část krajů ubytování pro romské rodiny poskytuje, uvedl.

Rakušan bude kvůli romským uprchlíkům jednat se svým maďarským protějškem o rychlejších lustracích tak, aby nebyly formální a uměle neodsouvaly rozhodnutí o dočasné ochraně. Zdůraznil, že Češi musejí na lustrace v Maďarsku čekat, informace nemohou kontrolovat sami. S ukrajinským protějškem bude Rakušan ve středu on-line mluvit o organizovanému zločinu na Zakarpatí souvisejícím s migrací.

Rakušan dnes zopakoval, že romští uprchlíci mají často dvojí občanství a jako občané Maďarska nemají na pomoc v ČR nárok. "Nejlepší je, aby lidé, kteří nemají nárok na pomoc, do Česka nepřijížděli," uvedl Rakušan k plánovaným jednáním. Česko podle ministra nebude nikoho, kdo je v nouzi, posílat zpět "posazením do vlaku". Po benevolenci v prvních měsících konfliktu na Ukrajině, kdy nebyly striktně kontrolovány pasy uprchlíků, chce Rakušan, aby při udělování dočasné ochrany úředníci kontrolovali, zda pasy obsahují razítko příchodu uprchlíků do Evropské unie. S ministerstvem dopravy Rakušan jedná o možnosti nabídky dopravy pro lidi, u kterých se ukáže, že nemají nárok na pomoc v Česku, do země původu.

Kromě dvojího občanství musí úřady s romskými uprchlíky také často řešit chybějící doklady. Podle dobrovolníků, kteří běžencům pomáhají na hlavním nádraží, trvá i několik dnů, než úřady ověří jejich totožnost. Romští uprchlíci se často sdružují ve větších skupinách, které je těžké ubytovat. Část zástupců samospráv ubytování romských běženců na svém území odmítla.

Zeman a jeho bulharský protějšek Radev odsoudili ruskou agresi na Ukrajině

Prezident Miloš Zeman a jeho bulharský protějšek Rumen Radev kategoricky odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Zeman to řekl novinářům po dnešním jednání s bulharským prezidentem Praze. Radev zmínil navrhované další sankce EU v podobě embarga na dovoz ruské ropy. Bulharsko už ohlásilo, že je nepodpoří, pokud také nedostane výjimku. Zeman pak podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru.

"Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině," uvedl Radev. Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí tuto agresi naprosto shodně. "Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky," poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a "nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům". "Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce a dívat se i na specifika jednotlivých zemích," uvedl bulharský prezident.

Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku.

Oba prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi.

Obyvatelé Kyjeva si vybrali nové názvy stanic metra, staré odkazují na Rusko

Obyvatelé Kyjeva rozhodli o změně pěti názvů stanic metra spojovaných s Ruskem či Běloruskem. Nová jména, která převážně odkazují na současnou ukrajinskou obranu před ruskou invazí, si lidé vybírali on-line. Zvítězily mimo jiné názvy připomínající oběti civilistů v nedalekém městě Buča nebo polskou pomoc.

O jménech stanic hlasovalo přes 170600 lidí, před oficiální změnou je musí schválit rada hlavního města.

Litevský parlament označil Rusko za teroristický stát

Litevský parlament dnes jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát, uvedl zpravodajský server Delfi. Kremelský režim se snaží zničit ukrajinský národ, a proto by takové počínání mělo být uznáno za genocidu. Rusko je státem, který podporuje a uskutečňuje terorismus, praví se v rezoluci, pro kterou hlasovalo 128 poslanců.

Kuleba o vývoji válečných cílů: Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní - pokud zvítězí v bitvě o Donbas - bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

„V prvních měsících války pro nás vítězství vypadalo jako stažení ruských sil na pozice, které obsadily před 24. únorem, a zaplacení způsobených škod,“ řekl Kuleba. „Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, tak samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území,“ dodal.