Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 12. května 2022
Bloomberg: Rublové účty pro platby za ruský plyn už má 20 evropských odběratelů
Rublové účty pro platby za ruský plyn si u finančního ústavu Gazprombank otevřelo dalších deset evropských odběratelů, celkem už jich je 20. Dalších 14 klientů požádalo o doklady nutné k otevření účtu. S odkazem na svůj zdroj o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Evropští odběratelé už týdny zkoumají, jak splnit nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, aby za odběr ruského plynu od dubna platili v rublech, a neporušit přitom sankce Evropské unie uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu.
Podle nového mechanismu si klienti musejí otevřít v Gazprombank dva účty - jeden v zahraniční měně a jeden v rublech. Peníze za plyn složí v zahraniční měně na první účet. Gazprombank pak tyto peníze jménem klienta převede na rubly a uloží na jeho rublový účet v Rusku. Z toho pak zaplatí plynárenské společnosti Gazprom za dodávky plynu.
Polsko a Bulharsko tento způsob placení odmítly. Gazprom jim proto koncem dubna dodávky zastavil.
Koncem tohoto měsíce vyprší termín pro zaplacení dubnových dodávek pro přední západoevropské odběratele. Rusko se tak snaží reagovat na obavy EU, že platební mechanismus může porušovat sankce. Podle zdroje blízkého Gazpromu současné podmínky znamenají, že transakce je fakticky dokončena, jakmile kupující složí peníze v Gazprombank v zahraniční měně. Následný přepočet na rubly je automatický a nezapojuje se do něj centrální banka, proti které země EU zavedly sankce.
EU zatím neuvedla, zda má pořád obavy z porušení sankcí při tomto způsobu placení. Italský premiér Mario Draghi ve středu prohlásil, že firmy budou moci platit za plyn v rublech, aniž by porušily omezení. Většina dovozců ruského plynu si už podle něj otevřela rublové účtu a přední německý dovozce plynu už v rublech platil. Německo je stejně jako Itálie významným odběratelem ruského plynu.
Zdroj agentury Bloomberg dodal, že počet odběratelů, kteří zaplatili v rublech, zůstává na čtyřech. To je stejný počet jako na konci dubna. Tento měsíc se ale uskuteční platby od dalších odběratelů.
ČR vydala ukrajinským uprchlíkům od začátku ruské invaze 338 830 víz dočasné ochrany. Ve středu jich bylo 1679, zhruba o 200 méně než před týdnem.
Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do NATO
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
Celý článek najdete zde >>>
Německý průmyslový koncern Siemens opouští ruský trh, zaúčtoval vysoké odpisy. Kvůli nim firmě klesl čtvrtletní zisk o 49 procent na 1,2 miliardy eur.
Celý článek najdete zde >>>
Rusko podle Kyjeva dál bombarduje ukrajinské obránce v ocelárně Azovstal
Rusko dál bombarduje mariupolské ocelárny Azovstal s cílem zabít tamní ukrajinské obránce, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové obklíčený areál stále brání asi tisícovka Ukrajinců, mnozí jsou zranění.
„V Mariupolu se hlavní úsilí okupantů zaměřuje na blokování a pokusy o zničení našich jednotek v areálu závodu Azovstal. Nepřítel pokračuje v leteckých úderech,“ uvádí zpráva generálního štábu.
Vereščuková podle agentury Unian oznámila, že z odhadované tisícovky ukrajinských obránců je polovina vážně zraněná. Ve středu sdělila, že Ukrajina navrhla Rusku výměnu těžce zraněných obránců za ruské válečné zajatce.
Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, řekla von der Leyenová v Tokiu
Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. EU chce v budoucnu hrát aktivnější roli v Indopacifiku, oznámila rovněž von der Leyenová, která se v Tokiu účastní 28. summitu EU-Japonsko, píší zahraniční agentury.
„Chceme převzít větší odpovědnost v regionu, který je tak důležitý pro naši prosperitu,“ napsala šéfka komise na twitteru. Ocenila také „silnou“ reakci Japonska na ruskou agresi Ukrajiny.
Japonsko je jednou z pěti zemí v indo-pacifickém regionu, které přijaly sankce proti Moskvě po ruské invazi na Ukrajinu. Obě strany summitu se shodly, že budou i nadále koordinovat své reakce na ruskou agresi a budou při tom brát v potaz i pozice Číny.
„Ruská invaze na Ukrajinu není jen záležitostí Evropy, ale otřásá srdcem mezinárodního řádu, včetně Asie. To nelze tolerovat,“ řekl Kišida.
Tokio a Brusel budou spolupracovat v oblasti rozvoje digitálních technologií, kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence, které jsou „klíčem k naší konkurenceschopnosti a bezpečnosti,“ uvedla von der Leyenová.
Zprávy ze dne 11. května 2022
Rusko se nevzdalo plánu dobýt Kyjev, varuje generální štáb ukrajinské armády
Rusko se ještě nevzdalo plánu ovládnout Kyjev a může se pokusit vytvořit na ukrajinském území nový státní útvar a připojit ho k Rusku. Podle serveru Ukrajinska pravda to řekl Oleksij Hromov, zástupce šéfa hlavního operačního oddělení generálního štábu ukrajinské armády. Generální štáb kromě toho ve svém pravidelném večerním hlášení uvedl, že ukrajinské síly pokračují v protiútoku v Charkovské oblasti, kde osvobodily další obec.
Celý článek najdete zde >>>
Americký velvyslanec v Moskvě jednal s ruskými činiteli, uvedla diplomacie USA
Velvyslanec v USA John Sullivan se dnes v Moskvě setkal s ruskými činiteli a hovořil s nimi o úzkém okruhu témat týkajících se vzájemných vztahů obou velmocí, řekl dnes novinářům mluvčí americké diplomacie Ned Price. Spojené státy s Ruskem napřímo nejednaly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, Bílý dům v úterý uvedl, že o to není zájem ze strany Moskvy.
„Velvyslanec Sullivan diskutoval o záležitostech ve vzájemných vztazích se svými ruskými protějšky. Ty (diskuse) bývají poměrně úzké. V mnoha případech se obvykle zaměřují na fungování naší ambasády,“ řekl Price.
Vysocí američtí činitelé od začátku invaze nejednali se svými ruskými protějšky, ačkoliv některé evropské země začínají naléhat na to, aby se Washington snažil co nejrychleji zajistit zastavení bojů. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v úterý řekla, že o rozhovory není zájem ze strany Moskvy a že USA nyní považují za nejkonstruktivnější podporovat Ukrajinu při vyjednávání s Ruskem a poskytování zbraní ukrajinské armádě, aby se dokázala bránit proti ruské agresi.
Ukrajina Rusku navrhla výměnu raněných obránců Azovstalu za ruské vězně
Ukrajina Rusku navrhla výměnu těžce zraněných obránců mariupolských oceláren Azovstal za ruské válečné zajatce. Informovala o tom dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, kterou citovala agentura Reuters.
„Žádno dohody zatím nebylo dosaženo. Jednání pokračuje,“ dodala Vereščuková v příspěvku zveřejněném na internetu.
Ruská vojska se už řadu týdnů snaží dobýt areál Azovstalu a komplex ostřelují. Přestože v sobotu Vereščuková oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti, podle dnešního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.
Rusko uvalilo sankce na divize společnosti Gazprom Germania
Rusko uvalilo sankce na divize společnosti Gazprom Germania, v níž ruský státní plynárenský gigant Gazprom ukončil svou účast, i na firmu EuRoPol GAZ SA, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na seznam sankcionovaných subjektů zveřejněný ruskou vládou, který zahrnuje 31 podniků.
Celý článek najdete zde >>>
Ukrajinská armáda může prolomit blokádu Mariupolu, míní důstojník pluku Azov
Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. V rozhovoru se stanicí Sky News to řekl představitel pluku Illja Samojlenko. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes naopak zopakovala dřívější tvrzení Kyjeva, že prolomení blokády Mariupolu vojenskými prostředky není v současné době možné.
„Pokud by existovala alespoň jedna příležitost k odblokování města vojenskou cestou, vedení země by ji využilo,“ prohlásila dnes podle webu Suspilne Maljarová. Také prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že osvobození Mariupolu není možné kvůli nedostatku těžkých zbraní.
S tím ale nesouhlasí zpravodajský důstojník pluku Azov Samojlenko. „Většina lidí z vedení země z velké části špatně rozumí situaci. Je to (prolomení blokády) možné vojenskou cestou i politickou cestou,“ citoval Samojlenka ukrajinský web Ukrajinska pravda. Samojlenko přitom nechtěl popsat, jak by měla vojenská operace vypadat, protože by tak mohl údajně vyzradit tajnou informaci. Důstojník je od začátku blokády Mariupolu společně s dalšími obránci přímo v Azovstalu. Hovoří plynně anglicky a pravidelně informuje o tamní situaci. Podle serveru Obozrevatel v bojích přišel o levou ruku a pravé oko.
Kromě vojáků přežívá v ocelárnách Azovstal podle úterního vyjádření poradce starosty Mariupolu také asi 100 civilistů, přestože ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v sobotu oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti. Hutní komplex je nadále pod těžkou palbou ruských jednotek.
Bývalý velitel pluku Azov Maksym Žorin ukrajinské televizi 24 kanal řekl, že ukrajinská armáda rozpracovává plány na osvobození Mariupolu. Představitelé pluku Azov opakovaně upozorňovali, že mnoho bojovníků v ocelárnách je zraněných a že se jim nedostává odpovídající zdravotnické pomoci.
Ukrajinsko-české obchodní zájmy má upevnit nově vzniklá komora
Ukrajinsko-české obchodní zájmy má upevnit nově vzniklá komora. K založení dal impuls prezident Nizozemsko-české obchodní komory Pavel Iványi. Komora začíná s deseti členy, v jednání je zapojení desítek dalších společností. Prezidentem komory se stal Petr Krogman, vlastník česko-ukrajinské zemědělské firmy Agromino. Vznik Ukrajinsko-české obchodní komory (UKRCHAM) podporuje velvyslanectví Ukrajiny, které bude zastoupeno v jejím představenstvu. Iványi o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Mezi členy nové komory jsou už nyní například finanční skupina ING, poradenská společnost EY, český výrobce vybavení koupelen Ravak nebo společnost Agromino.
„Komora chce být bodem spojení mezi ukrajinskou podnikatelskou sférou v České republice a ukrajinsko-českými společnými obchodními zájmy v evropském prostředí. Propojíme lidi a společnosti, kterým se jednak otevřou nové možnosti, jednak pro ně bude snazší společně působit směrem k úředním autoritám a politickému zastoupení,“ uvedl Iványi.
Doplnil, že po skončení válečného konfliktu lze u ukrajinských firem čekat mnohem silnější orientaci na západní trhy, ke kterým ČR patří. Ukrajina bude podle něj potřebovat společnosti, které ji pomohou s poválečnou obnovou - prostor bude pro podniky z průmyslu, zemědělství, potravinářství nebo strojírenství.
Fiala podepíše žádosti o vstup do ukrajinských sil podpořené příslušnými resorty
Premiér Petr Fiala (ODS) spolupodepíše vstup Čechů do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, kdy žádost podpořily všechny příslušné úřady. Uvedl to mluvčí vlády Václav Smolka.
Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. Na Pražský hrad se v té době obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády.
„Pan premiér bude kontrasignovat souhlas prezidenta se vstupem občanů ČR do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, ve kterých byla žádost kladně vyhodnocena všemi třemi příslušnými resorty,“ uvedl dnes Smolka. K žádostem se vyjadřují ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí.
Ruská reakce na vstup Finska do NATO je podle Kremlu závislá na posunu vojenské infrastruktury k ruským hranicím. Ani Rusko, ani NATO nechtějí střet. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že přijímací proces bude rychlý, požádají-li Finové o vstup do NATO. Finsko označil za jednoho z nejbližších partnerů aliance.