Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Vláda schválila priority zvládání migrace, chce o nich dál diskutovat

Vláda na dnešním jednání schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny a zřídila funkci národního koordinátora. Dočasně jím bude vicepremiér Vít Rakušan (STAN), uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Připravovaná strategie podle něj je stále otevřeným dokumentem, který se bude upravovat po diskusi, včetně jednání ve Sněmovně.

Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun, potvrdil dnes Rakušan sumu, jak o ní v úterý hovořili zástupci zaměstnavatelů a odborů. Kabinet předpokládá, že část peněz získá od Evropské unie. Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu, sdělila dnes podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministrům místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Podle Rakušana v těchto dnech první krizová fáze migrační vlny z Ukrajiny přechází do další, kdy budou třeba dlouhodobější řešení. Strategický dokument vláda připravovala ve spolupráci s experty. "Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, zástupcům neziskového sektoru," vypočítal Rakušan. Dodal, že další úpravy se budou odvíjet od vývoje války na Ukrajině čelící invazi ruských vojsk.

Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou "boj o bezpečí", kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba uprchlíky rychle stabilizovat, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy.

"Budeme doufat, že nedojde k eskalaci, zatím tomu vývoj nenapovídá," uvedl Rakušan k počtu uprchlíků. Nyní se podle něj ustálil zhruba na 300.000. Data od mobilních operátorů a počty lidí mířících z Ukrajiny a zpět po železnici podle něj nasvědčují tomu, že příliv nových uprchlíků zpomalil nebo se už zastavil. Také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis podle Rakušana informoval, že Kyjev se pomalu zaplňuje lidmi, kteří se do ukrajinské metropole vracejí.

Nejhorší scénář by podle vicepremiéra nastal, kdyby Ukrajinu opustily další miliony lidí. Řešení migrační vlny takového rozměru by už bylo v rámci celoevropského řízení, uvedl.

Čeští diplomaté se vrátili na velvyslanectví v Kyjevě

Čeští diplomaté se vrátili na ambasádu v Kyjevě, oznámilo dnes na twitteru ministerstvo zahraničních věcí. Česko chce tímto způsobem vyjádřit podporu Ukrajině, uvedl úřad. Velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě bylo uzavřeno od počátku ruské invaze.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden bez dalších podrobností uvedl, že Česko o návrat diplomatů do Kyjeva usiluje. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý řekl, že Česko zvažuje všechny kroky vedoucí k tom, aby ČR mohla mít ve všech směrech co nejnormálnější vztahy s Ukrajinou.

Mnoho zemí včetně Česka svá diplomatická zastoupení v Kyjevě uzavřelo v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu, který začal 24. února. Kromě ambasády v Kyjevě byl kvůli bezpečnostní situaci dočasně uzavřen také generální konzulát ve Lvově. Podrobnosti čtěte tady.

Moskva varovala, že západní transporty zbraní bere na Ukrajině za legitimní cíle

Rusko dnes varovalo, že západní transporty zbraní na ukrajinském území pokládá za legitimní vojenské cíle. Vojenská pomoc Západu, do níž se zapojily také Česko i Slovensko, pomáhá Ukrajině od konce února čelit ruské invazi. Boje si podle odhadů již vyžádaly desetitisíce životů.

"Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.

Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v Arktidě, kvůli změně exportu

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí.

Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo "skutečnou energetickou krizi", jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích.

Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti.

"Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí," řekl.

Zdůraznil, že k vyřešení tohoto problému je nutné rozvíjet dopravní koridory, včetně železnice vedoucí polárními končinami.

"Arktická stavba na této magistrále má začít ještě letos. Obracím na to pozornost vlády, ruských drah, Gazpromu a dalších společností podílejících se na projektu - a to je přímý rozkaz a podle toho k tomu přistupujte," prohlásil Putin podle TASS.

Zmiňovaná železnice měla být podle dřívějších plánů a projektů dokončená již v příštím roce, ale ve skutečnosti její stavba ještě nezačala. List Kommersant minulý měsíc napsal, že ruská vláda se chystá celý projekt odložit kvůli zhoršení ekonomické situace v důsledku vojenské operace na Ukrajině a západních sankcí.

Putin nyní zdůraznil, že uvedení severské železnice do provozu ulehčí břímě přepravy nákladů po Transsibiřské magistrále a Bajkalsko-amurské magistrále. "To je zásadně důležitě z hlediska přeorientování našich základních vývozních komodit na východ," prohlásil s tím, že po zmíněné magistrále v Amurské oblasti nyní "jede vlak každých pět minut".

Spojené státy, Kanada, Británie a Austrálie zakázaly dovoz ruské ropy v reakci na ruskou invazi na Ukrajině, zatímco Evropská unie zůstává v této otázce rozdělena, připomněla agentura Reuters. Dodala, že tradiční klienti omezují ruské dodávky, a tak nutí Rusko omezovat těžbu. Moskva je nyní připravena prodávat ropu a ropné produkty "spřáteleným zemím v jakémkoli cenovém rozpětí", řekl dnes listu Izvestija ministr energetiky Nikolaj Šulginov.

Rusko tvrdí, že jeho cílem je demilitarizovat a "denacifikovat" Ukrajinu v operaci, která narazila na tvrdý odpor ukrajinských sil a vyvolala rozsáhlé západní sankce.

Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk na Ukrajině. Prokurátor ICC označil zemi za místo zločinu.

Zelenskyj: Rusko používá na Ukrajině fosforové bomby a deportovalo 500 tisíc lidí

Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500 tisíc Ukrajinců.

"Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře," řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o "jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu".

Tvrzení se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit, Moskva na ně bezprostředně nereagovala. Rusko od svého vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná.

Ukrajina uvedla, že prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Ruskem podporovaní separatisté, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli. Moskva v minulosti označila americké tvrzení o chystaném použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině za snahu, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington.

Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. "K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců," citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. "Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů," dodal Zelenskyj.

Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.

Londýn přidal na sankční seznam 206 osob spojovaných s Kremlem

Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk podezřelý z vlastizrady, kterého zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.

Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly ohledně vstupu do NATO, chtějí tak ale učinit co nejrychleji. Uvedly to po společném jednání jejich premiérky Sanna Marinová a Magdalena Andressonová. Marinová dodala, že Finsko o podání žádosti o vstup do NATO rozhodne během týdnů.

Finanční analytický úřad předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Jde o hotel Westend v Mariánských Lázních, uvedla Česká televize

Rozsáhlé zásoby energetickcých surovin může Rusko snadno začít vyvážet jinam namísto Západu, který je nadále potřebuje, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Může být také zvýšena domácí spotřeba ropy a zemního plynu, řekl na jednání o rozvoji ruských arktických oblasti. Dodal, že některé „nikoliv přítelské země“ neplní při odběru energetických surovin z Ruska své smluvní závazky. (Reuters)

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová chce, aby její země vstoupila do NATO už letos v červnu, píše deník Svenska Dagbladet s odvoláním na své zdroje.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 22 osob utrpělo zranění během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování východoukrajinského Charkova a okolí, uvedl gubernátor Oleh Syněhubov. 

Kyjev nemá žádné informace o tom, že by se v obléhaném Mariupolu vzdali někteří z ukrajinských vojáků, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva obrany.

V Mariupolu se vzdalo 1026 vojáků ukrajinské 36. brigády námořnictva, oznámilo Rusko

V obléhaném Mariupolu složila zbraně 36. brigáda námořnictva ukrajinské armády, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. Moskav uvedla, že 151 zarněných ukrajinských vojáků bylo ošetřeno a převezeno do místní nemocnice.

Příslušníci 36. brigády v pondělí na Facebooku uváděli, že jim dochází munice a brzy jim nezbude nic jiného než se vzdát.

Ruské jednotky od počátku invaze ztratily přibližně 19 800 vojáků, 739 tanků, 158 letadel, 143 vrtulníků, 1964 obrněných vozidel a další techniku, oznámila ukrajinská armáda.