Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Výdaje rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině loni klesly

Přímé výdaje českého státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Kompenzační příspěvek na ubytování uprchlíků stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.

Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. "Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici," stojí v materiálu.

Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje podle státního závěrečného účtu že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy. Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. "Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023," uvádí vláda.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně výpočet přínosu ukrajinských uprchlíků vysvětloval v odpovědi na písemnou interpelaci místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky (ANO). Jurečka tehdy uvedl, že v modelu na straně přínosu uprchlíků vstupují údaje o výběru pojistného, daních z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, spotřebních daních, energetických daních a dani z příjmů právnických osob. Údaje o pojistném na sociální zabezpečení získává ministerstvo z evidenčních listů důchodového pojištění a odhad daně z příjmů vychází z decilového rozdělení průměrného vyměřovacího základu od ČSSZ.

Stát má podle tehdejšího Jurečkova vyjádření přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou, protože má přehled o výběru pojistného. "Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše," řekl tehdy ministr. V případě daně z příjmů právnických osob jde podle ministra o model příjmů zpracovaný pro vládu poradenskou firmou McKinsey v roce 2023, který počítá například s hrubou přidanou hodnotou nebo průměrnou mzdou uprchlíků a jejich průměrným vyměřovacím základem.

Podle Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.

Do fondu NATO na pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.

Viceprezident USA Vance vyzval Rusko a Ukrajinu k přímým jednáním o konci války

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

Protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Šlo by o jeden z největších útoků za této války.

Merz po schůzce s Macronem řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Německý kancléř dodal, že brzy plánuje navštívit Kyjev.

Reuters: Sedmnáctý balík protiruských sankcí se zaměří na nová jména i na lodě

Sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku by měl obsahovat jména dalších osob či společností, na které budou přidány na sankční seznamy. Omezení se mají týkat rovněž více než 100 lodí z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí EU a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů. Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost a Maďarsko a Slovensko, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.

Návrhem se dnes budou poprvé zabývat velvyslanci členských států při EU a definitivní schválení se očekává 20. května při jednání ministrů zahraničí zemí EU. Podle informací ČTK mají některé členské státy k balíčku výhrady s tím, že je slabý.

Ruský velvyslanec v Praze si stěžuje na postoj Česka k Ruskému domu

Velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij si v rozhovoru pro list Izvestija stěžuje na postoj Česka k Ruskému středisku vědy a kultury v pražských Dejvicích, označovanému jako Ruský dům. Kolem Ruského domu podle Zmejevského panuje „nezdravá atmosféra“.

Provozuje ho ruská státní agentura Rossotrudničestvo, na kterou se vztahují unijní protiruské sankce. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí. Zmejevskij řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Rusko podniklo raketový útok na Sumy, o život přišlo dítě, další jsou zraněné

Jedno dítě dnes přišlo o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Na telegramu o tom informuje vojenská správa Sumské oblasti. Dalších šest osob, převážně dětí, utrpělo zranění.

Jedno z dětí je ve velmi vážném stavu, uvedla regionální správa.

Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se v posledních měsících výrazně zhoršila a na regionální centrum ruská armáda útočí prakticky denně. V dubnu při jednom z ruských raketových útoků zemřelo 35 lidí a více než stovka byla zraněna.

Putin mluvil s Netanjahuem, chtějí prý bojovat proti falšování dějin

Ruský prezident Vladimir Putin si u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedl dnes na svých internetových stránkách Kreml. Podle sdělení se shodli, že se postaví pokusům o falšování dějin.

V prohlášení úřadu ruského prezidenta se píše, že Putin prostřednictvím Netanjahua popřál hodně zdraví a pohody válečným veteránům žijícím v Izraeli. Oba lídři dali najevo, že jsou „odhodláni prosazovat pravdu o událostech druhé světové války a postavit se pokusům o revizi jejích výsledků a o falšování dějin“.

Ukrajina se vyslovila proti účasti vojáků třetích zemí na přehlídce v Moskvě

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se dnes vyslovilo proti účasti vojáků třetích zemí na přehlídce, která se 9. května uskuteční v Moskvě u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa. Podle Kyjeva by šlo o zneuctění ukrajinských obětí i porušení deklarované neutrality v rusko-ukrajinské válce.

Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle ruské agentury RIA Novosti zúčastní více než 20 světových lídrů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, srbského prezidenta Aleksandara Vučiče či slovenského premiéra Roberta Fica. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Výměnu podle něj zprostředkovaly Spojené arabské emiráty.

Rusko podle Kremlu nadále počítá s třídenním klidem zbraní na Ukrajině, který vyhlásil Putin pro dobu oslav porážky nacismu. Na útok ale odpoví.

Rusko se snaží zasahovat do polských prezidentských voleb, varuje polský ministr

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Lidé v USA a západní Evropě se obávají třetí světové války, zjistil průzkum

Mnoho Američanů a obyvatel západní Evropy se 80 let po skončení druhé světové války obává, že do deseti let propukne ještě ničivější třetí světový konflikt. Jako nejpravděpodobnější příčinu vidí napětí s Ruskem, ukázal průzkum britské agentury YouGov.