Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Česká muniční iniciativa získala finance z Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska
Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Díky iniciativě Česko podle Lipavského snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti o 500 procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ řekl českým novinářům v Bruselu. Cílem České republiky je v letošním roce dodávat na Ukrajinu 125 tisíc kusů munice měsíčně.
Za loňský rok Česko pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovalo dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem jednání, řekl šéf NATO
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO), řekl dnes před jeho začátkem v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Připomněl, že ministerské schůzky se zúčastní také šéf americké diplomacie Marco Rubio, od kterého evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o alianci.
„Neexistují žádné plány toho, že by USA najednou stáhly svou vojenskou přítomnost zde v Evropě,“ zdůraznil před novináři Rutte a dodal, že USA jsou stále důvěryhodným partnerem v NATO, přestože požadují, aby se evropské země postaraly o svou obranu samy. Spojenci podle Rutteho začali navyšovat své výdaje na obranu už poté, co se Donald Trump stal poprvé americkým prezidentem.
Na zvýšení obranných výdajů se přitom aliance shodla v roce 2014 na summitu ve Walesu, Spojené státy tehdy na schůzce reprezentoval prezident Barack Obama.
„Nebyl bych překvapený kdyby na program dnešního jednání přišlo i téma Arktidy,“ řekl dnes také šéf NATO. V Bruselu půjde o první alianční zasedání, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné slovní útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, o které má zájem „z bezpečnostních důvodů“. Obě země navíc američtí představitelé opakovaně označují za „špatné spojence“.
Také český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský věří, že Rubio na jednání potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je na místě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
EBRD letos poskytne Ukrajině na obnovu energetického sektoru jednu miliardu eur
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) plánuje v letošním roce poskytnout Ukrajině přibližně jednu miliardu eur (25 miliard Kč) na pomoc při obnově válkou zničeného energetického sektoru a na zlepšení energetické odolnosti. Řekl to dnes viceprezident EBRD Matteo Patrone.
CNN: Do Washingtonu poprvé od invaze na Ukrajinu přiletí ruský vyjednavač
Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih zahynuli nejméně tři lidé
Nejméně tři lidé zahynuli při dnešním ruském raketovém útoku na město Kryvyj Rih. Další člověk utrpěl zranění. Po útoku vypukl požár, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura Reuters.
Europarlament žádá větší podporu Ukrajiny
Evropský parlament (EP) apeluje na Evropskou unii. aby významně zvýšila a urychlila podporu Ukrajiny. EP též vyjádřil znepokojení nad tím, jak rychle nová americká vláda mění zavedená partnerství. „Zděšeni“ jsou europoslanci politikou „smířlivého postoje“ administrativy Donalda Trumpa vůči Rusku. Domnívají se nicméně, že je nyní víc než kdykoli předtím důležité pokračovat ve spolupráci s USA. Vyzvali proto členské státy EU, aby usilovaly o dvoustranné diplomatické kontakty s protějšky ve Spojených státech jakožto formy spolupráce, jíž dává Trumpova vláda přednost, a zároveň prokazovaly odhodlání k jednotnému postoji v rámci EU.
Europoslanci také apelují na úzkou spolupráci EU a NATO, pokud jde o rozvoj interoperabilních obranných kapacit a posílení průmyslových výrobních kapacit. Zdůraznili, že ruku v ruce s prohlubováním této spolupráce by měl jít i rozvoj evropské obranné unie.
Kyjev: ČR s podporou EU investuje 100 mil. eur do obnovy ukrajinských nemocnic
Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.
„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana sestřelila 41 z nich, 20 nedosáhlo cíle.
Zelenskyj se v pátek má setkat se zástupci armád ochotných přispět vojáky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři oznámil, že se má v pátek setkat se zástupci ozbrojených sil malé skupiny zemí, které jsou ochotny vyslat své vojáky na Ukrajinu. Kyjev usiluje o získání bezpečnostních záruk jako součásti jakéhokoliv budoucího mírového uspořádání. Ukrajina se již čtvrtým rokem brání agresi Ruska. To se ale ostře staví proti jakémukoliv rozmístění vojáků z členských zemí NATO na Ukrajině.
„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.
Německo zabavilo tanker považovaný za součást ruské stínové flotily
Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. S odvoláním na mluvčího ministerstva financí o tom dnes informovala agentura DPA. Posádka nad lodí ztratila v lednu kontrolu při plavbě v Baltském moři.
O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel. Mluvčí ministerstva financí to tehdy odmítl potvrdit. Řekl jen, že Eventin nesmí opustit Německo a že případ není právně uzavřený.
Ukrajina konzultuje s USA nový návrh dohody o nerostných surovinách, řekl Sybiha
Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.
Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.
Ukrajina konzultuje s USA nový návrh dohody o nerostných surovinách, řekl Sybiha
Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.
Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. "Máme za sebou první kolo konzultací," uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.
Noc na dnešek byla letos první bez ruských útočných dronů, píší ukrajinská média
Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píše agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.
Cesta k obnovení míru mezi Ruskem a Ukrajinou je dlouhá, řekl čínský ministr
Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.
„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.