Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Bývalý starosta Jekatěrinburgu dostal za kritiku ruské invaze u soudu pokutu
Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260.000 rublů (přes 71.000 korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.
Volkswagen prodal své aktivity v Rusku ruské společnosti Avilon
Německý automobilový koncern Volkswagen prodal svou továrnu v Kaluze v Rusku ruskému prodejci automobilů Avilon. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení a v tiskové zprávě, kterou jeho dceřiný podnik Škoda Auto zaslal ČTK. Společnost se tak z Ruska zcela stáhla.
Lídři skupiny G7 slíbili další podporu Ukrajině a přísnější sankce vůči Rusku
Prezidenti a premiéři zemí skupiny G7 dnes na summitu v japonské Hirošimě slíbili posílit ekonomické sankce vůči Rusku, aby dále omezili schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině. Podle japonské agentury Kjódó to vyplývá z prohlášení, které byly vydáno v první den třídenního summitu skupiny.
Státy G7 v prohlášení rovněž vyzývají Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně stáhlo své vojáky z území sousední země, a zdůrazňují, že udělají maximum pro to, aby na Ukrajině co nejdříve zavládl trvalý mír.
Ukrajinci převzali taktickou iniciativu u Bachmutu a dosáhli úspěchů, píše ISW
Ukrajinští obránci převzali iniciativu a během čtvrtka dosáhli v útočných operacích v okolí Bachmutu na východě země takticky významných úspěchů. Ve své poslední analýze to napsalamerický Institut pro studium války (ISW). Zprávy o dílčích úspěších ukrajinských sil u Bachmutu přicházejí už řadu dní, informují o nich Ukrajinci. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin dnes podle agentury Reuters přiznal, že se jeho silám toto město zřejmě v příštích dnech dobýt nepodaří.
Zelenskyj je na cestě na zasedání Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Poté poletí francouzským vládním letadlem na summit G7, píše Reuters.
Spojené státy nebudou blokovat export stíhaček F-16 na Ukrajinu
Administrativa amerického prezidenta Bidena podle CNN naznačila evropským spojencům, že nebude blokovat export stíhaček F-16 na Ukrajinu. Bílý dům se v poslední době dostával pod tlak Kongresu USA a vojenských spojenců kvůli sílícím vzdušných útokům ruské strany. Mezi země, které chtějí dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu, patří třeba Nizozemsko. Všechny transfery amerických stíhaček třetí straně musí Američané schvalovat kvůli citlivým technologickým informacím.
Británie uvalila sankce na 86 subjektů spojených i s krádeží ukrajinského obilí
Británie dnes rozšířila protiruský sankční seznam o 86 lidí a subjektů. Nové postihy cílí na společnosti spojené s krádežemi ukrajinského obilí, dodavatele ruských energií a pokročilých vojenských technologií, píše agentura Reuters.
Sankce podle agentury Reuters dopadnou na velké hráče na energetickém trhu a firmy, které přepravují zbraně. Dotkly se také ruské státní společnosti pro jadernou energii Rosatom nebo miliardáře obchodujícího s mědí Igora Altuškina. Londýn se zaměřuje na osoby blízké ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ty, kteří "aktivně podkopávají dopad existujících sankcí", píše BBC.
Zelenskyj navštíví summit G7 v Hirošimě osobně, uvedly agentury
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se osobně zúčastní summitu skupiny vyspělých zemí G7 v Hirošimě, uvedla dnes agentura Kjódó s odvoláním na zdroje z japonské a americké vlády. Půjde o Zelenského první cestu do Asie od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru.
Japonská vláda původně předpokládala, že se Zelenskyj zúčastní nedělní debaty na summitu prostřednictvím videospojení.
Z ruského velvyslanectví udělejme muzeum terorismu, žádá kyjevská zastupitelka
Přeměnit opuštěnou budovu ruského velvyslanectví v Kyjevě na muzeum terorismu navrhuje poslankyně městského sněmu Lilija Pašynnová. Nápad zaujal i ruskou redakci BBC, která připomněla, že po téměř 30 letech od navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Ukrajina přerušila diplomatické vztahy s Ruskem po vpádu jeho vojsk do země loni 24. února.
Ukrajina další noc čelila ruským vzdušným útokům
Prakticky po celém území Ukrajiny byl v noci opět vyhlášen letecký poplach varující před ruskými útoky. Místy, například ve městě Kryvyj Rih na jihu země či v Rivne a Lvovu na západě, byly slyšet výbuchy. U Kyjeva zasahovala protivzdušná obrana, uvedly úřady. Ty tvrdí, že se všechny drony, útočící na hlavní město, podařilo sestřelit. Za 19 květnových dní to byl už desátý ruský nálet na metropoli, přičemž od předchozího útoku neuplynulo ani 24 hodin, dodala agentura Unian.
Zelenskyj ustanovil poradní orgán pro znovuzačlenění Krymu pod Ukrajinu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ustanovil poradní orgán pro obnovu ukrajinské vlády nad Krymem. Poloostrov v roce 2014 obsadilo Rusko.
„Stále pracujeme na osvobození Krymu. Zcela jistě se to stane - jeho plnohodnotné navrácení k ukrajinskému státnímu systému,“ řekl Zelenskyj představitelům krymských Tatarů na shromáždění v Kyjevě k výročí masové deportace tohoto etnika z poloostrova v roce 1944.
Kyjev podle Zelenského s tím, jak pokračuje válka mezi Ruskem a Ukrajinou, získává stále větší podporu dalších zemí pro svou snahu o opětovné získání poloostrova. Bez toho podle něj nebude možné v kontextu mezinárodních vztahů znovu hovořit o míru.
Kyjev i Moskva přijmou emisary Vatikánu
Papež František plánuje vyslat své emisary k prezidentům Ruska a Ukrajiny, abys nimi jednali o klidu zbraní na Ukrajině, píše zpravodajský server Il Sismografo. Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj souhlasili s tím, že papežovy vyslance přijmou, dodal server. Vatikán informaci nepovrdil
Ukrajina už použila střely s dlouhým doletem z Británie
Ukrajinci už použili střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, které jim darovala Británie. Bez dalších podrobností to uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Británie se minulý týden stala první zemí, která oznámila, že Ukrajině začala dodávat řízené střely dlouhého doletu, které umožní ukrajinským silám zasáhnout ruské cíle daleko za frontovými liniemi.
„Jediné, co mohu říci, je, že podle mých informací byly použity od chvíle, kdy jsme oznámili jejich nasazení na Ukrajině. Ale nebudu zabíhat do dalších podrobností,“ řekl Wallace na tiskové konferenci se svým norským protějškem Björnem Arildem Gramem.
Rusko v pondělí uvedlo, že se mu podařilo zlikvidovat střelu Storm Shadow vypálenou ukrajinskými silami. Podle Moskvy Ukrajinci tyto střely minulý pátek použili k útokům na Luhansk, který je už od roku 2014 pod kontrolou proruských separatistů. Wallace dříve prohlásil, že střely s doletem přes 250 kilometrů mohou být používány jen v rámci ukrajinského území.
Gazprom plánuje zvýšit množství plynu v domácích zásobnících na rekord
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že plánuje příští zimu zvýšit zásoby zemního plynu v domácích zásobnících na rekordních 72,842 miliardy metrů krychlových. Gazprom zvyšuje zásoby v době, kdy jeho těžba a vývoz klesají.
Rakouský prezident se pře s vládou o pomoc Ukrajině s odstraňováním min
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se pře s vládou o to, zda má vojensky neutrální země nabídnout Ukrajině pomoc při odstraňování min v civilních zónách. Proti je například ministryně obrany Klaudia Tannerová z Rakouské lidové strany (ÖVP) nebo pravicově populistická opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
„Nechápu, proč spolková vláda v otázce odminování ještě stále váhá. Podpora s odminováním civilních oblastí jako obytné domy, školy, školky nebo zemědělské oblasti určitě není v rozporu s rakouskou neutralitou, ale je humanitární záležitostí,“ řekl Van der Bellen agentuře APA. Při setkání v Kyjevě na začátku února požádal Van der Bellena o pomoc při odminování ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Tannerová rozhlasové stanici Ö1 řekla, že v současnosti není možné na Ukrajině „rozlišovat mezi humanitárním a vojenským odminováním“. Kromě toho jsou podle ní rakouské přístroje na odminování nyní nasazeny na západním Balkáně. Rakousko by však finančně podpořilo celoevropskou humanitární odminovávací akci na Ukrajině, dodala. Šéf FPÖ Herbert Kickl ve středu řekl, že odminovací služba na Ukrajině by byla v rozporu s rakouskou neutralitou.