Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Západ nedal Ukrajincům dostatek zbraní, situace je patová, míní exper

Západ zatím nedal Ukrajincům dostatek zbraní pro úspěšnou protiofenzivu, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Celkový poměr těžké techniky i letectva je stále ve prospěch Ruska, což je sice faktor důležitý, ne však rozhodující pro vítězství ve válce, řekl ČTK.

„Pro úspěšné vedení operace by Ukrajina potřebovala dosáhnout poměru zbraní na bojišti minimálně tři ku jedné ve svůj prospěch, což bude velice náročné. Na straně druhé, ať už bude počet této techniky jakýkoliv, nelze to automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny,“ poukázal Petráš. Rozhodujícím faktorem, který může zvrátit vývoj konfliktu, je podle něj především schopnost velení operace efektivně a koordinovaně zasadit jednotky s daným typem techniky ve vhodnou chvíli na patřičném místě.

Ukrajina dosud od západních zemí dostala či má přislíbeny tanky, obrněná vozidla či systémy protivzdušné obrany. Armáda napadené země tak získala například tanky Leopard a bojová vozidla pěchoty Marder německé výroby, americké raketomety HIMARS nebo starší ruské tanky T-72 z Polska a Česka. Zatím marně Ukrajinci usilují o americké stíhačky F-16, dostali pouze několik ruských stíhaček MiG-29 ze Slovenska a Polska.

V současné době je pro konflikt v celé délce frontové linie podle Petráše charakteristické opětovné snížení dynamiky. Už delší dobu je podle něj zjevné, že se situace znovu dostala do fáze statického opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna strana není schopna zvrátit vývoj ve svůj prospěch. „Tato situace je dána tím, že ani Rusko ani Ukrajina v současné době nedisponují dostatečným vojenským potenciálem, především kapacitou mechanizovaných jednotek s potřebnou palebnou silou s podporou těžkého dělostřelectva a letectva, díky kterému by byly schopny vytlačit protivníka z obsazeného území a získat operačně i strategicky významný úspěch,“ uvedl Petráš.

Tento vývoj by podle něj mohl vyhovovat spíše ukrajinským obráncům, i když i zde je podle Petráše patrná vyčerpanost jednotek, které se nachází na frontě už dlouhou dobu bez možnosti obměny čerstvými silami. Za dané situace by se Ukrajina podle Petráše mohla soustředit na vedení lokálních úderů, a to ve snaze postupně otupit sílu ruských jednotek a docílit jejich stažení z okupovaného území. „Ovšem tento způsob vedení operace má spíše charakter partizánské války, je časově hodně náročný a nedá se absolutně předpokládat, že by se tímto způsobem dala nahradit rozsáhlá ofenzivní akce,“ dodal odborník.

Vývoj podle něj nenasvědčuje tomu, že lze v nejbližším období čekat dramatickou změnu na bojišti. A to právě kvůli tomu, že ani jedna strana podle něj nemá dostatečný vojenský potenciál k provedení bojové činnosti, která by zvrátila vývoj konfliktu na svou stranu. „Paradoxně tento stav nahrává tomu, že by se mohlo přistoupit k jednáním o mírovém řešení sporů mezi oběma zeměmi. Situace, která nastala by mohla být spouštěcím momentem k diplomatickým jednáním a řešení kompromisu, který by ideálně obě strany považovaly za své vítězství. To už ale určitě nebude výsledkem umění na bojišti, ale uměním diplomacie,“ soudí Petráš.

Japonsko poskytne na obnovu Ukrajiny 400 milionů dolarů. Peníze mají být využity na obnovu kritické infrastruktury zničené ruskými útoky. Dalších 70 milionů dolarů pošle do rozvojového fondu OSN, uvedl The Kyiv Independent.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall se podle časopisu Der Spiegel stal v pátek obětí kybernetického útoku. Společnost vyrábí především vojenská vozidla a munici, dodává zbraně také Ukrajině. Vojenská divize Rheinmetallu zasažena nebyla, uvedl mluvčí společnosti. Dodal, že „provoz nadále spolehlivě funguje“ a že rozsah škod se vyhodnocuje. Pachatelé útoku nejsou známi.

Ukrajinci v Polsku vydělávají málo, ale chtějí zůstat, zjistila studie

Ukrajinci, kteří uprchli do Polska před válkou s Ruskem a dokázali se uplatnit na pracovním trhu moc nevydělávají a vykonávají práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Přesto se chce každý pátý v Polsku natrvalo, napsal list Gazeta Wyborcza s odvoláním na průzkum, jehož výsledky zveřejnila centrální banka.

Poznatky vrhají nové světlo na situaci ukrajinských uprchlíků v zemi, na jejich plány do budoucna a také na rozsah pomoci, kterou v Polsku využívají. Ukázalo se, že Ukrajinci si rychle našli uplatnění na pracovním trhu. Už dva měsíce po vypuknutí války 28 procent uprchlíků bylo zaměstnaných. O několik měsíců později, loni v listopadu, si práci našlo už 65 procent uprchlíků a 24 procent ji hledalo. Zbývajících 11 procent běženců není pracovně aktivní.

Jen necelá čtvrtina ukrajinských běženců nicméně prohlašuje, že má stálé zaměstnání, poznamenal deník. Ukrajinci často vykonávají špatně placené práce a na částečný úvazek. Průměrný ukrajinský uprchlík v Polsku vydělává mezi 2000 až 3000 zlotých, asi 10 až 15 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že polovina z uprchlíků v Polsku má vysokoškolské vzdělání a současně značná část si našla práci ve špatně placených oborech, lze usuzovat, že hodně z nich pracuje pod svou kvalifikací. Z dotázaných s tím souhlasilo 46 procent.

Pomoc poskytovanou Poláky od prvních dnů války nejčastěji využili nejchudší, jejich příjmy nepřesahují 2000 zlotých. Zámožnější uprchlíci tuto pomoc využívali rozhodně méně.

I přes nízké výdělky a omezené možnosti uplatnění by si každý pátý uprchlík před válkou přál zůstat v Polsku natrvalo. Odjet z Polska na Západ si přál jen každý padesátý dotázaný. Nerozhodnutých je ale až 49 procent Ukrajinců. Rozhodně se chce vrátit do vlasti pouze 15 procent z nich.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že neustálé ničení okupantů je přípravou na aktivní operace a protiofenzivu ukrajinské armády. „Klíčové je neustálé ničení okupantů, poškozování jejich logistiky a jakéhokoli potenciálu na okupovaných územích. Je to příprava našich aktivních kroků, to je protiútočná práce,“ řekl.

Velká Británie nebude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině pošlou stíhačky, řekla britská velvyslankyně na Ukrajině Melinda Simmonsová. Podle ní se jedná o dlouhodobou záležitost. „Nemůžeme být vždy první, kdo to udělá. Zbraně posíláme když si myslíme, že to může změnit situaci,“ řekla. Blíže se k vojenské pomoci napadené zemi nechtěla podle Ukrajinske pravdy vyjádřit.

Putin podepsal zákon o elektronickém doručování předvolání na vojenskou správu

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o elektronickém doručování předvolání na vojenskou správu a o postizích pro odpírače služby v armádě včetně zákazu cest do zahraničí. Návrh zákona v úterý schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, ve středu pak horní komora, Rada federace. Zákon byl dnes podle agentury TASS zveřejněn na oficiálním portálu s platnými ruskými zákony, čímž nabyl účinnosti.

Kyjev: Ukrajinci nacházejí čím dál víc čínských součástek v ruských zbraních

Ukrajinští vojáci nacházejí čím dále více čínských součástek v ruských zbraních, které invazní síly používají na Ukrajině. Agentuře Reuters to řekl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk. Dodávky západních komponentů do Ruska omezují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli její agresi na Ukrajině.

"Ve zbraních získaných z bojiště nadále nacházíme různou elektroniku," uvedl Vlasjuk. "Trend je nyní takový, že je tam méně součástek vyrobených na Západě, ale více... v Číně," dodal. Podle Ukrajinců se součástky čínské výroby našly například v navigačních systémech ruských dronů Orlan, které dříve používaly švýcarský systém, nebo v systémech řízení palby v ruských tancích, které původně využívaly díly francouzské výroby.

Ukrajinský web kritizuje reportáž France 24 z ruského výcvikového tábora

Zpravodajský web Ukrajinska pravda kritizuje reportáž francouzské stanice France 24 z ruského vojenského výcvikového tábora. V materiálu totiž spatřuje prvky proruské propagandy. V reportáži se například novinář, citující ruského vojáka, vyjádřil o plánovaném ukrajinském protiútoku jako o "nepřátelské" protiofenzivě. Materiál televize, financované francouzskou vládou, také nepřipomíná, že Rusko rozpoutalo proti Ukrajině nevyprovokovanou agresi, zato dává prostor ruským vojákům, kteří hovoří o "bránění ruské historie", uvádí ukrajinský web.

Polský prezident při návštěvě Vídně vyzval Rakousko, aby zvýšilo pomoc Ukrajině

Polský prezident Andrzej Duda dnes po jednání se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem vyzval Rakousko, aby poskytlo více nevojenské pomoci Ukrajině, která už více než rok bojuje proti ruským invazním jednotkám.

Při ruských úderech na Slovjansk zahynulo pět lidí, uvedl oblastní šéf

Při ruských vzdušných úderech na východoukrajinské město Slovjansk zahynulo pět lidí a dalších 15 jich bylo zraněno, uvedl dnes šéf Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Další lidé podle něj mohou být uvězněni pod troskami budov.

"Kolem 16:00 hodiny (15:00 SELČ) Rusové zahájili raketový útok na Slovjansk. Podle předběžných údajů použili rakety S-300," napsal na facebooku Kyrylenko, který zároveň zveřejnil fotografie ze zasaženého místa. V troskách podle něj může být sedm lidí včetně dítěte.

ČKP už nebude bezplatně krýt škody nepojištěných ukrajinských řidičů

Česká kancelář pojistitelů (ČKP) už nebude dál bezplatně krýt škody nepojištěných ukrajinských řidičů. Nově bude jejich nehody posuzovat individuálně. Kancelář o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Bezplatné krytí škod ukrajinských řidičů platilo od loňského března, a to po dobu šesti měsíců od překročení ukrajinských hranic. Nyní v ČR jezdí asi 4000 nepojištěných ukrajinských vozidel.

Rusové se chystají v Záporožské JE držet personál jako rukojmí, tvrdí Enerhoatom

Rusové přivezli do okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny velké množství zásob potravin a vody, uvedla dnes ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom. Rusko se podle ní chystá v zařízení - kvůli nedostatku jaderných odborníků v atomové elektrárně a všeobecně očekávané ukrajinské protiofenzivě - dlouhodobě držet jako rukojmí tamní ukrajinské zaměstnance. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

"Je pravděpodobné, že okupanti po jedné z dalších pracovních směn nepustí zaměstnance elektrárny a násilím je v Záporožské jaderné elektrárně zablokují," napsal Enerhoatom na sociální síti telegram.

Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu vývoje ekonomiky na letošní rok. Čeká růst o 1,2 procenta místo poklesu o 0,8 procenta.