Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina se v pondělí zúčastní jednání s Ruskem v Istanbulu, oznámil Zelenskyj
Ukrajinská delegace se v pondělí zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska v Istanbulu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu a že tým jeho země povede ministr obrany Rustem Umerov.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Británie rozšířila sankční seznam o Rusy zapojené do deportací ukrajinských dětí
Britská vláda v pondělí oznámila, že do sankčního režimu vůči Rusku zařadila dalších 14 lidí, včetně ruské ministryně kultury Olgy Ljubimovové a ministra školství Sergeje Kravcova. Zatímco na Ljubimovovou byly uvaleny sankce za poskytování podpory politice a akcím, které destabilizují Ukrajinu nebo ohrožují její územní celistvost, Kravcov byl sankcionován za účast na tom, co Velká Británie označila za „program ruské vlády na nucenou deportaci a převýchovu ukrajinských dětí“. Informovala o tom agentura Reuters.
Podle Erdoğana chce Putin v obilné dohodě pokračovat, Moskva tvrdí opak
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce pokračovat s obilnou iniciativou, ačkoliv Rusko v pondělí oznámilo faktický konec příslušných dohod. Píše to agentura AFP. Turecko chce přesto dál jednat o dohodách, které loni pomáhalo domluvit a které Erdoğan vnímá jako diplomatický úspěch své vlády. Turecký prezident chce jednat s Putinem o exportu ruských hnojiv. Jednat o záležitosti mají i ministři zahraničí Hakan Fidan a Sergej Lavrov.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru odsoudila rozhodnutí Ruska zastavit účast na iniciativě umožňující vývoz ukrajinského obilí, krok označila za cynický.
Přes most na Krym opět jezdí vlaky, fungují také trajekty, hlásí úřady
Po mostě spojujícím pevninské Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym opět jezdí vlaky a úřady doufají, že se do večera železniční spojení vrátí k jízdnímu řádu. Opět také fungují trajekty, jejichž plavby byly po explozích na mostě zastaveny, hlásí ruská média. Místní úřady podle nich také doufají, že se podaří obnovit silniční dopravu po mostě alespoň v jednom pruhu.
Rusko pozastavilo svou účast na černomořských obilných dohodách
Rusko v pondělí zastavilo svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého nebyly naplněny části dohod týkající se Ruska. Platnost smluv, které obě strany prodloužily naposledy v květnu, k dnešnímu dni vypršela. Moskva podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí s rozhodnutím neprodloužit ujednání obeznámila Turecko a OSN, které dohody zprostředkovaly, i Kyjev.
Také ukrajinská média tvrdí, že poškození mostu na Krym bylo společnou operací ukrajinského námořnictva a tajných služeb. Ukrajinci prý k útoku využili podvodní drony.
Další záběry poškozeného mostu na Krym, které zveřejnil nezávislý ruský online server The Insider. Z videa je patrné, že část vozovky se zřídila do vody. Sousední železniční most je podle autorů videa nepoškozený.
Podle Ruskem dosazeného šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova stáli za pondělním útokem na Kerčský most Ukrajinci. Uvedla to agentura RIA Novosti.
Rusko má nedostatek protibateriových radarů, tvrdí Británie
Ruská armáda trpí nedostatkem protibateriových radarů, které potřebuje k tomu, aby velitelé mohli rychle lokalizovat nepřátelské dělostřelecké linie. Ve své nejnovější analýze ke konfliktu na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. „Přežití ruských pozemních sil závisí na účinném odhalování ukrajinského dělostřelectva a úderu proti němu,“ dodalo ministerstvo.
Ukrajinská armáda za uplynulý týden dobyla sedm kilometrů čtverečních v oblasti Bachmutu na východě země, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany.
Na sociálních sítích kolují záběry z mostu na Krym, který v pondělí ráno poničily exploze.
Na mostě na Krym je přerušena doprava, bylo slyšet exploze, jsou dva mrtví
Kvůli mimořádné události byla v pondělí brzy ráno přerušena doprava na mostě, který spojuje pevninské Rusko s anektovaným Krymem. Server ruskojazyčné verze BBC píše o dvojici explozí, agentura TASS s odvoláním na ruské úřady o dvou mrtvých a zraněném dítěti. Výbuchy bylo slyšet po 3.00 místního času (4.00 SELČ) z města Kerč, v němž most ústí na Krym. Ruské úřady uvedly, že se incident, jehož povahu zatím neupřesnily, stal u 145. pilíře mostu. Podle agentury Ukrinform byla poškozena část mostu mezi nejméně dvojicí pilířů. Ruské ministerstvo dopravy uvedlo, že byla poškozena vozovka, ale nikoliv mostní podpěry.
Událost si vyžádala životy muže a ženy a také zranění jejich dcery, která utrpěla středně těžká poranění hlavy a má být transportována vrtulníkem do nemocnice. Podle BBC bylo rodičům 40, respektive 36 let a dívce je 14. Na záběrech z místa, které se šíří na sociálních sítích, je vidět poničené auto, v jehož předním rozbitém skle je zaseknutá jedna zraněná osoba. Proruské úřady informovaly o zastavení automobilového provozu a vyzvaly obyvatele, aby na most nevjížděli. Přerušena je podle agentury TASS také zdejší trajektová a železniční doprava.
Před vypršením černomořské obilné dohody vyplul z Oděsy poslední náklad
Poslední loď s ukrajinskými zemědělskými produkty vyplula dnes z přístavu v jihoukrajinské Oděse před ponděním vypršením takzvané černomořské obilné dohody. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení dohody, její platnost dneškem vyprší.
Dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem Rusko a Ukrajina podepsaly loni v červenci. Šlo o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která v obou zemích zastavila vývoz zemědělské produkce po moři. Platnost ujednání byla tehdy 120 dní a oběma stranám se jej podařilo několikrát prodloužit, naposledy v polovině května.
Ukrajinští vojáci musejí minová pole likvidovat ručně, píše WP
Ukrajinské síly musely změnit svou útočnou strategii v Záporožské oblasti, napsal americký list The Washington Post (WP). Ruské jednotky totiž měly v tomto regionu na jihu Ukrajiny dostatek času na přípravu proti ukrajinské protiofenzivě a rozsáhlá území hustě posely minami. Kvůli terénu či specifikům západní techniky navíc musejí ukrajinští vojáci čistit minová pole ručně, což výrazně zpomaluje jejich postup.
Dlouhá příprava protiofenzivy, o které od března letošního roku hovořili jak ukrajinští, tak i západní představitelé a média, poskytla Rusku čas na přípravu, říkají podle WP ukrajinští vojáci nasazení na frontě. Ruské jednotky pokryly oblasti pět až 16 kilometrů před svými pozicemi protitankovými i protipěchotními minami a nástražnými dráty, což úspěšně brzdí postup ukrajinských sil, uvádějí vojáci.
Kyjevské síly v důsledku toho podle armády změnily strategii. Místo toho, aby se těžkou technikou, kterou Kyjevu dodal Západ, pokoušely prorazit nepřátelské linie, jednotky postupují pomalu pěšmo.
„Jenom s obrněným tankem už toho moc nezmůžete, protože ta minová pole jsou příliš hluboká a dříve nebo později se tank zastaví a pak ho zničí soustředěná palba,“ řekl nedávno v rozhovoru s WP náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
Ukrajina přitom oslavovala západní dodávky obrněných vozidel včetně tanků Leopard německé výroby, ačkoliv minová pole odhalila jejich slabiny. Vojáci si sice pochvalují jejich odolnost - i po najetí na minu většina posádky tanku vyvázne jen s menšími zraněními - ale samy o sobě tato vozidla ruských pozic nedosáhnou. Zalužnyj uvedl, že pro podporu pozemních operací je zapotřebí moderních stíhaček, jako jsou americké F-16, a dalších systémů.
„Potřebujeme speciální vybavení, speciální zařízení pro odminování území na dálku,“ řekl Zalužnyj.
Hustě rozeseté miny představují problém hlavně na jižním úseku frontové linie v Záporožské oblasti, kde ruská armáda očekávala největší nápor ukrajinských sil. Terén je v těchto místech otevřený a Rusové obsadili vyvýšená místa. Odminovací technika je navíc podle velitele jedné z jednotek ukrajinské 47. mechanizované brigády hlučná a snadno viditelná, a proto ji mohou ruští vojáci jednoduše zacílit.
Ukrajinští vojáci teď čistí minová pole ručně. Chodit s detektorem kovu je ale podle nich nereálné, takže se plazí a při hledání min se spoléhají na svůj zrak. Ruští vojáci následně úsilí těchto jednotek v podstatě anulují, protože mohou shazovat další miny z bezpilotních letounů, a to i na území, které již Ukrajinci vyčistili.
„Hodně nás to zpomaluje, protože tahle práce chce klid a čas,“ říká podplukovník Mykola Moroz, velitel ženijního praporu 128. samostatné horské útočné brigády. „Za těchto podmínek nemůžeme pracovat,“ dodává.