Válka na Ukrajině ONLINE: Zabíjí spoustu lidí, nelíbí se mi to, řekl Trump k Putinovi. Zvažuje sankce

Ukrajina dostane nizozemské a dánské F-16, slíbil nizozemský premiér Rutte

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl nizozemský premiér v demisi Mark Rutte. Počet stíhaček předseda vlády nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42.

Oznámení přišlo jen několik minut poté, co si Rutte se Zelenským prohlédli dvojici šedivých strojů F-16 v hangáru na základně v Eindhovenu. Zelenského cesta do Nizozemska je po Švédsku druhou předem neohlášenou návštěvou západoevropské země za tento víkend.

Zelenskyj přijel na návštěvu Nizozemska, čeká ho jednání s Ruttem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentur přiletěl na vojenskou základnu v Nizozemsku, kde jej čekají jednání s tamním premiérem v demisi Markem Ruttem. Po sobotní návštěvě Švédska jde o druhou předem neohlášenou zastávku Zelenského v západní Evropě. Nizozemsko vážně zvažuje poskytnutí letounů F-16 Ukrajině k obraně proti ruské invazi.

Zelenskyj se s Ruttem setká na letecké vojenské základně v Eindhovenu, uvedla podle agentury Reuters premiérova kancelář bez dalších podrobností.

Rakušan: Česko usiluje o to, aby měla Ukrajina v Praze velvyslance

Česko usiluje o to, aby měla Ukrajina v Praze plnohodnotného velvyslance. Post není obsazený déle než rok poté, co se poslední velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) doufá, že velvyslanec v Česku bude během týdnů až měsíců, řekl dnes v pořadu Partie na CNN Prima News.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) podle Rakušana napsal opakovaně dopis svému protějšku Dmytru Kulebovi, aby Ukrajina situaci rychle řešila. "Stejnou informaci jsem předával skrz prezidenta Petra Pavla. Doufáme, že reakce ukrajinské strany bude v řádu týdnů nebo měsíců," uvedl Rakušan v Partii.

Návrh novely: Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků

Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze. Projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025. Na konci minulého týdne bylo podle ministerstva vnitra v České republice 360 900 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně, většinu tvoří ženy a děti. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před nedávnem hostitelské země vyzval, aby běžence k návratu nenutily.

EU prý zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země

Evropská unie vážně zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země. Informovala o tom o víkendu na svém zpravodajském portálu polská rozhlasová stanice Polskie Radio s odvoláním na zjištění své bruselské zpravodajky.

O subvencování přepravy ukrajinského obilí se podle zpravodajky diskutuje na schůzkách zástupců Evropské unie, Ukrajiny a pěti členských zemí EU, které zakázaly dovoz ukrajinské pšenice a dalších zemědělských produktů. Těmito státy jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko.

Ruské síly dnes brzy ráno zneškodnily dron mířící na Moskvu, incident nemá žádné oběti, oznámilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.

Reuters: Putinův poradce přepsal dějiny pro společnost ve válce

V Rusku se za vlády Vladimira Putina v Kremlu píší i učebnice dějepisu. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij vydal čtyři učebnice určené pro školáky ve věku od 16 do 18 let, ve kterých přináší zcela zrevidovanou interpretaci rozpadu Sovětského svazu, Putinovy éry i příčin války na Ukrajině, píše agentura Reuters.

Knihy, které se do škol dostanou příští měsíc, odrážejí Putinův pohled na dějiny: hrdost na úspěchy velmoci, jakou byl Sovětský svaz, pobouření z ponížení, jakým byl rozpad komunistické říše, a velebení "nově zrozeného" Ruska pod vedením Putina, bývalého agenta tajné služby KGB, který je u moci od posledního dne roku 1999.

Počet zraněných po ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 144

Počet zraněných po sobotním ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 144, uvedla agentura Ukrinform. Mezi zraněnými je i 15 dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury DPA slíbil odvetu.

"Ruská raketa zasáhla v našem Černihivu přímo městské centrum. Náměstí, polytechnická univerzita, divadlo," napsal Zelenskyj o večerním útoku na sociální síti telegram. Ukrajinské úřady uvedly, že si útok vyžádal sedm mrtvých, včetně jeho dítěte. Postupně také rostl počet zraněných, a to až na současných 144. Město vyhlásilo třídenní smutek.

Kyjev: Ruský raketový útok na severoukrajinské město Černihiv zabil pět lidí

Rusko dnes podniklo raketový útok na severoukrajinské město Černihiv, který si vyžádal pět životů. Dalších 37 osob utrpělo zranění. Oznámilo to podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo vnitra. "Ruská raketa zasáhla v našem Černihivu přímo městské centrum. Náměstí, polytechnická univerzita, divadlo," napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti telegram. "Obyčejná sobota, kterou Rusko změnilo v den bolesti a ztrát. Jsou tam mrtví, jsou tam zranění," dodal.

Válka na Ukrajině si vyžádala téměř 500 tisíc mrtvých a zraněných vojáků

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou si vyžádala téměř půlmilionu mrtvých a zraněných vojáků, uvedl deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele. Počet obětí téměř rok a půl trvajícího konfliktu vyvolaného Moskvou navíc v posledních měsících, kdy se Kyjev snaží znovudobýt ztracená území, rychle roste.

Na ruské straně dosud podle amerických činitelů přišlo o život až 120 tisíc vojáků a dalších 170 až 180 tisíc  jich utrpělo zranění. Na straně Ukrajiny odhady vychází z počtu zhruba 70 tisíc zabitých vojáků a 100 až 120 tisíc zraněných.

Američtí činitelé ale přiznávají, že je velmi obtížné dobrat se přesných čísel, a to i z toho důvodu, že Moskva počty svých zabitých a zraněných vojáků podhodnocuje a Kyjev vůbec žádná čísla nezveřejňuje. Je však zřejmé, že během tříměsíční ukrajinské protiofenzivy počet zabitých na východě Ukrajiny stoupl.

Odhady činitelů ve Washingtonu, které vycházejí mimo jiné ze satelitních snímků, zachycené komunikace nebo sociálních sítí, také ukazují na to, že Rusko má k dispozici mnohem větší počet vojáků. Celkem jich je i včetně záloh a polovojenských jednotek kolem 1,3 milionu, zatímco na ukrajinské straně zhruba 500 tisíc.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu 17 drony, 15 se jich podle Kyjeva podařilo sestřelit

Rusko v noci na dnešek vyslalo na ukrajinské území 17 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého se 15 bezpilotních strojů podařilo sestřelit. Zatím nejsou informace o škodách či obětech, píše agentura Unian. Útok vedený ze vzduchu, tentokrát ze strany Ukrajiny, dnes ohlásilo i ruské ministerstvo obrany.

Ruské bezpilotní letouny vzlétly z ruské Kurské oblasti a na Ukrajinu, která se brání ruské invazi už téměř 18 měsíců, přiletěly ze severovýchodu. Oblasti v centrální a západní části Ukrajiny vyhlásily letecký poplach.

"(Ukrajinské síly) zničily 15 nepřátelských dronů," uvedlo ukrajinské letectvo. Co se stalo se dvěma nesestřelenými stroji, neupřesnilo.

Za posledních 24 hodin podle ukrajinského generálního štábu Rusko útočilo ze vzduchu více než čtyřicetkrát. Údery si vyžádaly mrtvé a zraněné v řadách civilistů, podrobnosti ale zatím nejsou k dispozici, uvádí ruskojazyčný server BBC.

Podle ruského ministerstva obrany ruská protiletecká obrana v noci na dnešek nad anektovaným Krymským poloostrovem sestřelila ukrajinskou střelu. Incident si nevyžádal žádné oběti ani škody, uvedla Moskva.

Putin se v Rostově na Donu sešel s vojenskými veliteli včetně Gerasimova

Ruský prezident Vladimir Putin se v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska sešel s vojenskými veliteli včetně náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, uvedla dnes agentura TASS. Milionové město, které hraje klíčovou roli pro vedení války na Ukrajině, se koncem června stalo centrem krátkodobé vzpoury soukromé Wagnerovy vojenské společnosti.

"Prezident vyslechl zprávy náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova, velitelů okruhů a dalších nejvyšších důstojníků," uvedl v prohlášení Kreml. V Rostově na Donu sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu.

TASS připomíná, že Putin během téměř rok a půl trvající války Rostov na Donu navštívil několikrát. Zavítal sem například letos v březnu nebo loni 31. prosince, kdy odtud přednesl svůj novoroční projev.

V noci na 24. června se Rostova na Donu včetně zdejších armádních stanovišť zmocnili wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina, který požadoval, aby tam dorazili Gerasimov a ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ještě tentýž den ale vzpouru a s ní spojený pochod na Moskvu ukončil.

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že v okupovaném Enerhodaru zasáhla ruskou policii

Ukrajinská vojenská rozvědka zveřejnila video, které podle ní zobrazuje přesný zásah místnosti, kde se v tu chvíli scházelo vedení okupační policie v Enerhodaru na jihu Ukrajiny. Informovala o tom agentura Unian.

Útok podle rozvědky způsobil četná zranění šéfovi ruské policie v Enerhodaru Pavlu Česanovovi, stejně jako jeho zástupci a dalším pracovníkům místní policie.

Na videu natočeném patrně z dronu je vidět, jak se tento stroj přibližuje k oknu jedné z budov na sídlišti, načež je záznam přerušen.

„Výbuch nastal v kanceláři šéfa takzvané policie v 9:23, v době porady takzvaného vedení,“ uvedla rozvědka. Dodala, že v zasažené budově jsou kromě toho byty využívané „okupanty“. Útok podle ní budovu vážně poškodil a způsobil v ní požár, který zasáhl 3. až 5. patro.

Maďarsko podepsalo s Ruskem smlouvu o rozšíření jaderné elektrárny

Maďarsko podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Podpis dohody ukončuje přípravnou fázi projektu a otevírá cestu k zahájení stavebních prací. Uvedl to podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó po videohovoru s šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem.

Jaderná energie je podle ministra bezpečná, šetrná k životnímu prostředí a levná, takže rozšíření elektrárny Paks představuje dlouhodobou záruku dostupné energie v Maďarsku. Szijjártó rovněž uvedl, že z tohoto důvodu bude Maďarsko jakékoliv kroky k zablokování projektu vnímat jako snahu o narušení své suverenity.

Moskva připustila, že ukrajinští vojáci pronikli na levý břeh Dněpru

Ruskem dosazený gubernátor okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny Volodymyr Saldo (rusky Vladimir Saldo) připustil, že ukrajinští vojáci pronikli na levý, východní břeh Dněpru u obce Kozači Laheri, která leží severovýchodně od Chersonu. Saldo agentuře TASS dnes řekl, že ruští vojáci celou oblast „vyčistili“ a plně ovládají.

První zprávy o ukrajinském výsadku se objevily ráno 8. srpna. Ruská redakce BBC na svém webu tehdy uvedla, že ruské proválečné zpravodajské kanály na sociálních sítích informují, že Ukrajinci obsadili vesnici, pronikli první linií ruské obrany, hájenou vesměs mobilizovanými ruskými vojáky, a postoupili zhruba o 800 metrů. Saldo naopak tvrdil, že ruská vojska celý výsadek zničila.