Podpora startupů podle Britů. Daňové zvýhodnění může změnit přístup domácností k rizikovým investicím
Jednou z cest, jak nasměrovat větší množství soukromého kapitálu do startupů a malých a středních firem, by se mohl stát systém daňových pobídek pro investory. Ten by vedle možných změn v legislativě týkající se zaměstnaneckých akcií představoval další pilíř pro zkvalitnění tuzemského startupového prostředí. O jeho zavedení usiluje Česká fintech asociace, která na základě modelu a zkušeností z Velké Británie, kde takový program běží, navrhuje kroky k navýšení kapitálu pro začínající podniky.
Asociace se opírá o studii, která vychází z podoby britské vládní iniciativy Enterprise Investment Scheme (EIS), jež v ostrovní zemi funguje již od poloviny 90. let minulého století. Během své existence vládní program usnadnil investice ve výši přesahující 32 miliard liber, tedy v přepočtu téměř jeden bilion korun, které mířily do více než 56 tisíc firem. Britská vláda proto iniciativu loni v září prodloužila až do roku 2035. Podobné programy běží také v dalších západoevropských zemích, například ve Francii, Německu či v Nizozemsku.
„EIS by mohl změnit investiční chování Čechů. V Česku je běžné, že domácnosti i majitelé úspěšných firem vybudovaných v 90. a nultých letech preferují konzervativní investice, jako jsou nemovitosti nebo bankovní vklady. Zavedením EIS by se otevřely nové možnosti pro investice do startupů a malých a středních podniků, což by mohlo vést nejen k vyšším investičním výnosům, ale i k podpoře domácí ekonomiky,“ uvádí Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz, které studii zpracovávalo.
Nutnost splnit podmínky
Zavedení konkrétních daňových pobídek pro investory by podle autorů studie pomohlo nastartovat tuzemský kapitálový trh a také podpořit transformaci ekonomiky tak, aby se orientovala na odvětví s vysokou přidanou hodnotou a na finální produkty. Studie přináší na základě zahraničních zkušeností možný návrh podmínek programu typu EIS v Česku.
Investor by si mohl aplikovat jednorázový daňově uznatelný padesátiprocentní odpočet z investice do výše jednoho milionu korun na jeden investiční případ. V kalendářním roce by však mohl uskutečnit více investic a uplatnit tak až maximální odečet v pásmu od dvou do pěti milionů korun.
Model ale počítá i s některými limity. Finanční prostředky by musely směřovat do společnosti, která byla založena před méně než sedmi lety, má maximálně 250 zaměstnanců a její obrat nepřesahuje 500 milionů korun. Pro uznání daňové úlevy by zároveň bylo nutné splnit časový test držby podílu ve společnosti v délce minimálně tři roky. Po jeho uplynutí by bylo možné také odepsat ztrátu z investice, pokud společnost, do které bylo investováno, skončí v insolvenci.
Podle předsedy České startupové asociace Martina Jiránka by tyto podmínky mohly začínajícím firmám pomoci získat v počátečních fázích vývoje angel investory. „U nás je v porovnání se startupově rozvinutějšími státy andělské investování mnohem slabší, a i kvůli tomu se přes první fázi nedostane mnoho firem. Nástroj typu EIS, který povzbudí chuť menších investorů vložit peníze do startupů místo do nemovitostí, může počet andělských investorů zvýšit a tím i zvýšit množství mladých firem, které první fázi překonají,“ vysvětluje. O nedostatečné podpoře angel investic v Česku mluvil v nedávném rozhovoru pro e15 i partner venture kapitálové divize skupiny Rockaway Petr Šmíd.
Podpora i možné narušení trhu práce
Přínosem programu podpory investic do začínajících podniků je podle britských zkušeností mimo jiné vznik nových pracovních míst ve společnosti, která byla díky němu podpořena. Zároveň pomáhá regionálnímu rozvoji nebo přílivu inovací a motivuje investory vkládat peníze do méně tradičních, ale potenciálně ziskových odvětví.
S podpůrnými inovacemi typu EIS se však pojí i některé negativní aspekty, které by v případě implementace programu v Česku bylo potřeba zvážit. Tím z nejviditelnějších je snížení okamžitých příjmů státního rozpočtu. Existuje i riziko neefektivních investic, kdy investoři budou více než kvalitou samotných projektů motivováni právě daňovým benefity. Podpora rizikových podniků může také vést k vyšší pravděpodobnosti selhání některých firem, což může v konečném důsledku trh práce ovlivnit naopak negativně.
