Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Rusové ztrácejí pozice u Bachmutu, tvrdí ukrajinský velitel
Ruská vojska dále ztrácejí pozice u města Bachmut v Donbasu na východě země, kde ukrajinské jednotky postupují na křídlech, uvedl na sociální síti Telegram velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Generál své tvrzení podle listu Ukrajinska pravda podpořil i zveřejněním záběrů z bojové akce 3. úderné brigády.
„Úsek fronty u Bachmutu. Obranné síly pokračují v postupu na křídlech, nepřítel ztrácí pozice u Bachmutu,“ napsal Syrskyj.
„U Bachmutu naše vojska přešla z obrany do útoku,“ uvedla také náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. „Za uplynulých 24 hodin jsme na různých místech postoupili od 200 po 1100 metrů,“ napsala na Telegramu.
Ruské velení podle Maljarové zareagovalo vysláním záloh k posílení obrany. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny podle ní zůstávají v týlu, zatímco bojují pravidelné armádní jednotky a do boje jsou nasazováni také výsadkáři.
Třetí úderná brigáda, z jejíž akce zveřejnil záběry velitel pozemních sil Syrskyj, podle dostupných informací vznikla loni v listopadu, původně z veteránů pluku Azov, jako vysoce mobilní, dobře vyzbrojená a vycvičená síla schopná nasazení jak v obranných, tak útočných operacích. Od ledna byla nasazena u Bachmutu, který od loňského léta byl místem jedné z nejurputnějších a nejkrvavějších bitev války Ruska proti Ukrajině. Zatímco Rusové minulý měsíc ohlásili dobytí Bachmutu, Ukrajinci tvrdí, že se z města úplně nestáhli.
ISW s odvoláním na ruské zdroje uvádí, že ukrajinské síly pronikly do obce Berchivka, ležící asi šest kilometrů severně od Bachmutu, kde pokračuje boj o ovládnutí obce, kterou ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny podle svého vůdce Jevgenije Prigožina dobyli v únoru. Ukrajinci postoupili podle ISW také u obce Kliščijivka, asi sedm kilometrů jihozápadně od Bachmutu. Ovládli také výšiny u silnice E-40 mezi Bachmutem a Slovjanskem. Analytici také připomněli Prigožinovo tvrzení, že ruská vojska ztratila blíže neupřesněné pozice u obce Rozdolivka, ležící 18 kilometrů severovýchodně od Bachmutu.
Nelze zatím určit, kdo zničil Kachovskou přehradu, píše americký institut
Nelze zatím přesně určit, kdo je zodpovědný za úterní zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny, veškeré indicie ale naznačují, že šlo o úmyslný čin Ruska. V hodnocení situace na Ukrajině to dnes napsal americký Institut pro studium války (ISW). Kyjev a Moskva se od úterního rána navzájem obviňují z protržení přehrady, jejíž voda zaplavila rozsáhlá území a celé obce i města a kvůli němuž se musely tisíce lidí evakuovat.
„ISW nemůže v tuto chvíli nabídnout definitivní vyhodnocení toho, kdo je za incident z 6. června zodpovědný, ale domnívá se, že souhrn důkazů, argumentů a rétoriky naznačuje, že přehradu záměrně poškodili Rusové,“ uvedli analytici na twitteru.
V analýze institut podrobně shrnuje veškeré detaily a prohlášení o incidentu dostupné z veřejných zdrojů. Ruští představitelé podle nich využívají obvinění vůči Ukrajině k tomu, aby zdůraznili údajné selhání ukrajinské protiofenzivy. V tom smyslu se v úterý vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
ISW poznamenal, že tvrzení ruských představitelů související s údajnou ukrajinskou protiofenzivou jsou „nepřesvědčivá“, protože Ukrajina žádnou protiofenzivu podle dostupných důkazů ještě nezačala. Ruské zdroje navíc podle analytiků dlouhodobě vyjadřují obavy z možnosti, že ukrajinské síly Dněpr překročí a povedou protiútok do té části Chersonské oblasti, kterou kontroluje Rusko.
Analytici už loni na podzim odhadovali, že Rusové mají větší zájem na zatopení dolního toku Dněpru, ačkoliv to poškodí jejich obranné pozice. Například v říjnu ISW vyhodnotila, že Ukrajina nemá na odstřelení přehrady žádný materiální zájem, a upozornila, že by v takovém případě hrozilo zatopení až 80 obcí. To v úterý ukrajinští představitelé potvrdili, když o stejném počtu hovořili bezprostředně po zničení přehrady, byť později údaje revidovali směrem dolů.
Hladina Kachovské nádrže klesla už o 2,5 metru
Od úterní exploze hráze hlesla hladina Kachovské přehrady o 2,5 metru, oznámil ukrajinský státní podnik Ukrhydroenergo. Na pravém břehu Dněpru, kontrolovaném Ukrajinou, bylo už zatopeno 1852 domů. Evakuováno bylo na 1500 lidí, především z Chersonu. Tempo zvyšování hladiny v zaplavených oblastech zpomaluje, ke kulminaci ale ještě nedošlo, uvádí Ukrhydroenergo podle serveru Euromaidanpress.
Záběry ze zatopeného Chersonu
Rusko a Ukrajina se na zasedání RB OSN vzájemně obvinily ze zničení přehrady
Ukrajina a Rusko se v noci na dnešek na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN navzájem obvinily ze zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny. Schůze se konala na žádost Kyjeva, jehož zástupce podpořily pobaltské země i Spojené státy.
„V noci na 6. června Ruská federace vyhodila do povětří hráz Kachovské vodní elektrárny. (...) Tím, že se ruští okupanti uchýlili k taktice spálené země, nebo v tomto případě k taktice zaplavené země, v podstatě uznali, že jim dobyté území nepatří a že nejsou schopni si jej udržet,“ řekl na úvod ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja. Připomněl také, že o záměru Ruska vyhodit přehradu do povětří se spekulovalo v rámci ruské invaze na Ukrajinu už loni. „To svědčí o tom, že byl (útok) plánován s velkým předstihem,“ řekl.
Ruská obvinění vůči Ukrajině Kyslycja prohlásil za „předvídatelně lživá“ a dodal, že Moskva už dříve odmítla zodpovědnost za „válečné zločiny“, které spáchala v Mariupolu, Buči či Izjumu. Radu velvyslanec vyzval, aby ruský útok důrazně odsoudila a aby podpořila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho mírový plán.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na mimořádném zasedání podobně jako Kreml v úterý uvedl, že za zničenou přehradou stojí „úmyslná sabotáž“ ze strany Kyjeva. Ukrajinu obvinil z páchání válečných zločinů
V Nové Kachovce se pohřešuje nejméně sedm lidí, voda klesá
V okupovaném městě Nová Kachovka na jihu Ukrajiny se po záplavách způsobených zničením Kachovské přehrady pohřešuje nejméně sedm lidí. Uvedl to Moskvou dosazený starosta města, podle kterého muselo být z Nové Kachovky evakuováno přes 900 lidí. Voda v oblasti ale začala ustupovat, poklesla zatím o 35 centimetrů, píše s odvoláním na místní představitele agentura TASS.
Voda z Kachovské přehrady zaplavila přes 1300 domů na pravém břehu Dněpru
Voda ze zničené Kachovské přehrady, která leží na jihu Ukrajiny, zaplavila přes 1300 domů na pravém břehu Dněpru. Postiženo je 24 lokalit, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské činitele. OSN zase informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes 16.000 lidí. Humanitární dopady situace podle ní ale pocítí statisíce osob.
Šéf chersonské regionální vojenské správy Oleksandr Prokudin uvedl, že zaplaveno bylo 1335 domů, ukrajinský ministr vnitra Igor Klymenko pak informoval o počtu zaplavených lokalit.
Evakuováni jsou také lidé nacházející se v oblastech jižně od Kachovské přehrady a Dněpru, které okupuje Rusko. Jen z města Nova Kachovka, které leží přímo u nyní zničené vodní elektrárny na přehradě, bylo podle starosty Vladimira Leonťjeva přemístěno kolem 900 obyvatel. Už dříve uvedl, že je zde pod vodou asi 600 domů.
Musíme zkusit zastavit vypouštění přehrady, míní ukrajinský odborník
Ukrajina by se měla pokusit získat přístup do areálu Kachovské vodní elektrárny a alespoň dočasně zastavit vypouštění tamní přehrady, uvedl v rozhovoru se stanicí Rádio Svobodná Evropa ředitel ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajlo Jacjuk. Zničení Kachovské přehrady podle něj bude mít dopady jak na obyvatele zaplavených oblastí, tak i na ukrajinskou ekonomiku, která je ze dvou třetin vázána na kaskádu šesti přehrad na Dněpru, mezi něž patří i Kachovská přehrada.
„Už teď musíme přemýšlet, jak obnovit fungování hydroelektrárny zničené Rusy, jak tam získat přístup, zkusit jen dočasně zastavit pokles hladiny přehrady, aby se stabilizovala její úroveň,“ míní Jacjuk. Je to podle něj potřeba k co největšímu omezení rizik a škod všech ekonomických odvětví, která na přehradě závisejí. Jde podle něj také o bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny, která používá vodu z přehrady na chlazení systémů, ale v současné situaci musí hledat alternativní cesty.
V ohrožení záplavami je 80 obcí, většinou na levém břehu Dněpru, řekl také Jacjuk, který předpovídá, že voda bude z přehrady vytékat tři nebo čtyři dny. Obce ale zůstanou zatopené několik týdnů, protože voda bude opadávat jen pomalu. Opětovné naplnění přehrady bude po případné opravě trvat dokonce roky. upozornil odborník.
V některých oblastech je kromě toho voda z přehrady zdrojem pitné vody, podotkl Jacjuk. Na přehradě také plně závisí Severokrymský kanál přivádějící vodu na okupovaný poloostrov Krym, dodal. Dokud se neobnoví objem vody v přehradě na původní úroveň, bude průtok vody kanálem nemožný.
„Na druhé straně se ale okupanti na takový vývoj událostí připravovali, využili možností v loňském roce a naplnili krymské přehrady. Tímto způsobem bude nebezpečí nedostatku vody v tomto roce minimalizováno a obyvatelé Krymu letos vodu mít budou,“ myslí si.
Případná obnova Kachovské hydroelektrárny by podle něj fakticky znamenala vybudování elektrárny nové. Náklady na takovou stavbu by se podle něj vyšplhaly na miliardy eur.
Zelenskyj: Celý region bude trpět nedostatkem pitné vody
Po odpálení hráze Kachovské přehrady bude zatopeno 35 až 70 obcí na dolním toku řeky Dněpr, řekl ve svém zpřesněném odhadu rozsahu katastrofy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že v celém regionu budou potéže s dostupností pitné vody, která dosud pocházela právě z Kachovské nádrže.
Za výbuchem přehrady je Rusko, mají dokládat zpravodajské informace
Americká vláda má zpravodajské informace, které naznačují, že za výbuchem Kachovské přehrady stojí Rusko, uvedla televizní stanice NBC News. Administrativa prezidenta Joea Bidena se chystá v úterý část příslušných dokumentů odtajnit a zveřejnit, dodává NBC.
Nové záběry z oblastí zasažených záplavovou vlnou pod Kachovskou přehradou





Ukrajinská armáda plánovala zničit Nord Stream, píše The Washington Post
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post (WP) loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle WP americká rozvědka dostala od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.
Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily WP zdroje, které si nepřály být jmenovány. Dokumenty podle WP hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému, a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.
Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění WP zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.
Voda v Nové Kachovce vystoupala do až 11 metrů
Reportér deníku The Guardian hovořil s několika obyvateli města Nová Kachovka, sousedícího se zničenou Kachovskou přehradou. Ti se shodují, že je kolem druhé hodiny ranní vzbudil výbuch. „Probudil mě velmi hlasitý zvuk,“ řekla obyvatelka, která se představila jako Taťjana. Dodala, že po explozi zaznamenala zvuk podobný proudící vodě.
Také obyvatelka Jelena tvrdí, že se probudila kolem druhé ranní neznámým hlukem. „Zvykli jsme si na hlasité rány, takže mě nenapadlo, že by to bylo něco vážného," dodala.
Rus dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leontiev uvedl, že voda zaplavila celé město během několika hodin po výbuchu. Voda místy podle něj vystoupala do výšky až 11 metrů.
V Chersonu probíhá evakuace obyvatel.



Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, říká odborník
Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti.
„Podle aktuálních záběrů a zpráv lze předpokládat, že přehradu na Kachovce vzhledem k rozsahu poškození nebude možné opravit. Záleží na rozsahu poškození, nicméně nové přehrady a hydroelektrárny jsou nesmírně nákladné. Přehrada na Kachovce tak v důsledku protržení bude z velké části vypuštěna a záplavová vlna zasáhne celou níže položenou oblast toku Dněpru,“ řekl Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).
Území se pravděpodobně zaplaví v nižší hladině, zato na velké ploše, shodují se odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (FS ČVUT) a PřF UK. Největší problém je podle Ladislava Satrapy, vedoucího katedry hydrotechniky na FS ČVUT, podmáčení okolí. Výrazně ztíží přístup techniky, jak strategické, tak té potřebné na případnou opravu hráze. V nádrži se odhalí břehy.
Zničení přehrady má negativní dopady i na životní prostředí. Vlivem energie vody hrozí masivní eroze v krajině, zejména pak riziko kontaminace půd a spodní vody z látek akumulovaných v sedimentech nádrže za dlouhé období. Záplava významně poškodí i vegetaci, uvedl Langhammer.