Když hrál po boku Anthony Hopkinse moc si toho vážil. Teď s ním Petr Jákl natočil film v roli producenta
V sedmi letech si předsevzal, že se jednou zúčastní olympijských her – a nakonec se mu to povedlo. Ve dvaadvaceti se zamiloval do filmu Statečné srdce o skotském hrdinovi Williamu Wallaceovi a snil o tom, že natočí podobný film o Janu Žižkovi – i to se mu splnilo. Toužil pracovat s tvůrci kultovních filmů svého dětství včetně Sama Raimiho, autora osmdesátkového hororu Lesní duch – a dnes s Raimim vytváří jeden film za druhým.
Český producent, režisér, kaskadér a bývalý vrcholový sportovec Petr Jákl si odmala žije svůj americký sen a nepřestává s tím ani po padesátce. V dubnu v Česku uvedl thriller V pasti (Locked), který produkoval ve spolupráci s Arou Keshishianem a Samem Raimim a v němž září herecké hvězdy Bill Skarsgård a Anthony Hopkins. K tomu dokončuje dokument o hollywoodské megastar Mickeym Rourkeovi a chystá akční adventuru Medieval The Game inspirovanou filmem Jan Žižka, s níž letos zamíří i do vzrušujícího světa herního průmyslu.
Ze žíněnky před kameru
Narodil se v rodině známého českého judisty a kaskadéra Petra Jákla staršího a už jako kluk se vydal v jeho stopách. „Táta byl a stále je můj životní vzor,“ říká Petr. „Je to neskutečný otec, navíc k němu mám ještě neskutečnou mamku. Díky nim a judu jsem tím, kým jsem.“
Ve dvaceti Petr Jákl vybojoval bronz na akademickém mistrovství světa. O první olympiádu v Atlantě v roce 1996 přišel jen kvůli zranění. Vynahradil si to o čtyři roky později účastí na olympijských hrách v Sydney. Jenže zdravotní problémy mu nedovolily se sportem pokračovat. „Po olympiádě jsem musel s judem skončit. Bohužel příliš brzo, bylo mi jen sedmadvacet. Prožíval jsem tenkrát jedno z nejtěžších životních období, zhroutil se mi svět,“ vzpomíná.
V těžké době Petrovi opět pomohl táta coby věčný inspirátor. Po jeho vzoru se Petr vydal na dráhu herce a kaskadéra. „Obsadili mě do několika amerických filmů, a tak se pro mě začala psát nová éra. To zranění mě vlastně dostalo k filmu, k psaní scénářů, produkování i k režii,“ vypráví Petr Jákl, který se už na startu filmařské kariéry dostal na plac spolu s respektovanými jmény světové kinematografie.
„Měl jsem velké štěstí, že si mě hned na začátku oblíbili režisérští giganti jako Luc Besson, tvůrce Leona nebo Pátého elementu, s nímž jsem natáčel Johanku z Arku, nebo Rob Cohen, který mě obsadil do akčního filmu xXx. Tihle dva mi strašně pomohli a seznámili mě s dalšími důležitými lidmi.“ Petr si nabídnutou šanci nenechal utéct, vydal se do Ameriky a sportovní prostředí plynule vyměnil za filmovou branži.
Po stopách kanibala
V roce 2010 Petr Jákl debutoval na poli filmové režie kriminálním thrillerem Kajínek, v němž převyprávěl příběh prvního nájemného vraha v České republice. Na to, že šlo o režijní debut, měl snímek slušný úspěch, do českých kin na něj přišlo na osm set tisíc diváků.
O pět let později se odhodlal realizovat ještě ambicióznější projekt a na Ukrajině natočil horor Ghoul, v němž propojil téma ukrajinského hladomoru ve třicátých letech s příběhem jednoho z nejbrutálnějších zločinců 20. století, kanibala Andreje Čikatila. „Byl to film ve stylu found footage, což je žánr, ve kterém byly natočeny filmy jako Záhada Blair Witch nebo Paranormal Activity. Chtěl jsem, aby bylo vše co nejvíc uvěřitelné, proto jsem do rolí vybíral neherce nebo méně známé herce, kteří na projektu pracovali pod podmínkou přísné mlčenlivosti. Film vznikal přímo na místech, kde řádil Andrej Čikatilo, i to atmosféře snímku velmi pomohlo, třebaže jsme kvůli tomu zažívali velmi napjaté natáčení,“ vzpomíná Petr Jákl.
Hladomor na Ukrajině je dnes historiky interpretován jako cílená genocida ze strany tehdejšího Sovětského svazu. Jak Petr vnímá to, že film Ghoul získal v kontextu současného dění na Ukrajině na aktuálnosti? „Samozřejmě mě to vůbec netěší a znovu se potvrzuje, že zrůdnosti válek se stále opakují. Už v době, kdy jsme Ghoul natáčeli, jsem prohlásil, že jestli si dokážu představit, že by někde začala válka, byla by to právě Ukrajina.“
Nejdražší český film
Film Ghoul byl poctou hororovému žánru, který patřil k Petrovým inspiračním zdrojům spolu se sportovními a akčními filmy Rocky, Terminátor či Rambo. Další diváckou vášní Petra Jákla byla rozmáchlá historická vyprávění typu Gladiátor nebo Statečné srdce. A právě film Mela Gibsona o statkáři Wallaceovi, který se stal symbolem skotských válek za nezávislost, stál za Petrovým rozhodnutím spojit několik let života s osudy husitského válečníka Jana Žižky.
„Od mládí jsem miloval Statečné srdce, a když se naskytla možnost natočit film obdobného žánru o české historické postavě, neváhal jsem ani chvíli.“ Film Jan Žižka se nakonec stal s rozpočtem 450 milionů korun nejnákladnějším českým filmem všech dob a ve většině technických kategorií byl nominován i na Českého lva.
Byť ale vznikal ve spolupráci s respektovaným historikem Jaroslavem Čechurou, snesla se na něj četná kritika kvůli historickým nesrovnalostem. „Z doby Žižkova mládí se nedochovaly skoro žádné dokumenty, navíc každý historik tu dobu popisuje trochu jinak,“ komentuje to Petr Jákl.
„Filmy tohoto druhu se prostě nedělají přesně podle skutečnosti, protože některé historické události jsou příliš komplikované na to, aby mohly být ve dvouhodinovém formátu filmu přesně vylíčeny. Mě bavilo, že jsem mohl hodně věcí dotvořit, ale ve finále se vše mohlo stát tak, jak je to ve filmu. Nejsou tam historické nesmysly, na to jsem velmi dbal a i hotový tvar s profesorem Čechurou stále konzultoval,“ říká Petr Jákl, kterému snímek obsazený mnoha hereckými hvězdami definitivně umetl cestu do Ameriky. „Bez Žižky bych se do Hollywoodu nikdy nedostal. Otevřel mi vrátka jak k produkování filmů, tak k další režii.“
Lesk oscarových hvězd
V Žižkovi si Petr Jákl poprvé vyzkoušel vést oscarové herce. Konkrétně Michaela Cainea, držitele Oscara za filmy Hana a její sestry a Pravidla moštárny, který ve snímku o nikdy neporaženém vojevůdci ztvárnil fiktivní postavu lorda Boroše. Platí okřídlené tvrzení, že čím větší hvězda, tím pokornější profesionál? „Většinou ano, ale ne úplně vždy,“ odpovídá Petr Jákl. „Musím říct, že když jsem si uvědomil, že budu při Žižkovi režírovat držitele dvou Oscarů, byl jsem z toho nervózní. Ale pak jsem si řekl, že budu k Michaelovi přistupovat jako ke komukoli jinému, protože tak to dělám se všemi lidmi, jak v práci, tak v soukromém životě. A to bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat! Michael je úžasný člověk i herec, spřátelili jsme se tak, že si mě vyžádal na produkci ještě jednoho filmu, kde hrál.“
Se stejným nadšením Petr mluví také o Anthonym Hopkinsovi, s nímž spolupracoval na novince V pasti. „Kdysi jsem měl roli v thrilleru Česká spojka, kde jsem hrál zabijáka, který šel po krku právě postavě, již ztvárnil Anthony. Hrát s takovou legendou pro mě tehdy znamenalo strašně moc, ale natočit s ním film, to je ještě víc. Anthony si navíc na Českou spojku pamatoval. Připomněl mi, že jsme si tenkrát povídali o tom, jaké to bylo na olympiádě v Sydney, kde jsem závodil jako judista a ze které jsem se právě vrátil.“
Ve filmu V pasti hraje Anthony Hopkins roli samozvaného mstitele Williama, na dálku si pohrávajícího s hlavním hrdinou, zlodějíčkem v podání Billa Skarsgårda, který uvázne ve Williamově luxusním SUV. Víc o filmu prozrazovat nebudeme, snad jen to, že jde o remake argentinského thrilleru 4x4, který je v Česku k vidění na několika VOD platformách. Čím námět původního snímku Petra Jákla zaujal natolik, že se podílel na produkci jeho ještě děsivější verze? „Originalitou a jednoduchostí. Věřili jsme tomu, že budeme schopni budovat napětí, které diváka vtáhne do děje. Ještě před pár lety by byly věci, co se v tomto filmu dějí, považovány za sci-fi, dnes už je to realita.“
Zabijáci a wrestleři
Film V pasti je jen jedním z řady filmových projektů, jež Petra Jákla v posledních letech zaměstnávaly. Letos měla v Americe premiéru například akční komedie Old Guy, na které se podílel opět jako producent a v níž si hlavní roli zahrál rakouský herec Christoph Waltz, známý jako „lovec Židů“ Hans Landa v Tarantinových Hanebných panchartech nebo dr. Schultz v oscarovém westernu Nespoutaný Django od stejného režiséra. „Old Guy je film ve stylu devadesátých let a to mě na něm bavilo. Stárnoucí nájemný vrah předává řemeslo mladšímu kolegovi, ale vlastně se mu do toho vůbec nechce, protože je přesvědčený, že ještě nepatří do starého železa,“ odhaluje téma snímku Petr Jákl.
Petr Jákl
Narodil se v roce 1973. Je synem prvního českého účastníka judistických soutěží na olympijských hrách a jednoho z představitelů slavné české kaskadérské školy. Stejně jako jeho otec začínal jako špičkový judista a později přešel na filmovou dráhu. Zahrál si ve snímcích Česká spojka, Krysař, Vetřelec vs. Predátor nebo Bathory a jako režisér natočil tři celovečerní filmy (Kajínek, Ghoul, Jan Žižka). Mezi jeho největší sportovní úspěchy patří účast na olympiádě v Sydney v roce 2000, ve filmu na sebe nejvýrazněji upozornil historickým dramatem Jan Žižka (2022), v němž hrály globální hvězdy Ben Foster, Michael Caine nebo Til Schweiger. V českých kinech je nyní k vidění thriller V pasti (Locked), který Jákl produkoval společně se Samem Raimim, autorem série Spider-Man nebo hororu The Evil Dead, u nás známého jako Lesní duch.
Jeho aktuálním srdečním projektem je ale dokumentární snímek o enfant terrible světového filmu, americkém herci Mickeym Rourkeovi (9 a 1/2 týdne, Sin City – město hříchu, Wrestler). „Už mám hotovou první verzi střihu, ale pořád hledám lidi, kteří Mickeyho znají. Mám potřebu zjistit toho o něm ještě víc. Mickey je extrémně komplikovaný člověk, který se vším a se všemi bojuje. Proto taky několikrát padl na dno, ale je to bojovník, ostatně sám kdysi boxoval a i teď má ambice ještě jednou zápasit,“ přibližuje Petr protagonistu filmu, jímž bude debutovat v žánru dokumentu. Další své filmařské sny si ale zatím nechává pro sebe – v souladu se svým celoživotním přesvědčením, které zní vlastně docela jednoduše: „Nikdy nemluvím o svých snech nahlas. Lepší je tiše si počkat, až se vyplní!“
