Válka na Ukrajině ONLINE: Zabíjí spoustu lidí, nelíbí se mi to, řekl Trump k Putinovi. Zvažuje sankce

Rozhodnutí o načasování ukrajinského postupu bylo přijato, řekl Zelenskyj

Rozhodnutí o načasování dalšího ukrajinského postupu bylo přijato, řekl v noci na dnešek ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na jeho výrok upozorňují agentura Unian nebo server Meduza, které jej dávají do souvislosti s dlouho očekávanou ukrajinskou protiofenzivou.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 29 ze 31 ruských dronů, většinu zlikvidovala u Kyjeva nebo nad metropolí, uvedlo ukrajinské letectvo.

Ruské ministerstvo obrany označilo dnešní dronový útok na Moskvu za terorismus a obvinilo z něj Kyjev. Uvedlo, že útočilo osm bezpilotních strojů.

Dva lidé museli vyhledat lékařskou pomoc po ranním útoku bezpilotních letounů na ruskou metropoli Moskvu, uvedl starosta města Sobjanin.

Bezpilotní letouny zasáhly dvě obytné budovy v Moskvě, žádná zranění

Bezpilotní letouny zasáhly dnes dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nebyl zraněn, domy jsou lehce poškozeny. Příliš bližších podrobností zatím není známo. Rusko, které před více než 15 měsíci napadlo Ukrajinu, v poslední době stále častěji čelí útokům na vlastním území. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé.

Kyjev čelil dalšímu masivnímu útoku, vyžádal si nejméně jednu oběť

Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na dnešek čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné. Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována vysokopodlažní budova. Informují o tom agentury Reuters a Ukrinform, podle nichž útok trval téměř tři hodiny.

Biden telefonoval s Erdoganem, mluvili o členství Švédska v NATO

Americký prezident Joe Biden si telefonoval se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem den poté, co Erdogan ve volbách podruhé obhájil svou funkci. Podle Bidenova vyjádření Erdogan zmínil požadavek na dodávky amerických stíhaček F-16, zatímco Biden připomenul otázku schválení vstupu Švédska do NATO.

„Víc o tom budeme mluvit příští týden,“ řekl americký prezident. Telefonát s tureckým lídrem komentoval pouze stručně. Prohlášení Bílého domu o obsahu hovoru nebylo ihned k dispozici.

Komuniké turecké strany uvedené body nezmiňuje. Uvádí pouze, že Biden poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení a že dvojice se shodla na potřebě posílit spolupráci mezi svými zeměmi.

Rusko po odchodu wagnerovců od Bachmutu výrazně méně útočí, tvrdí Ukrajina

Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na telegramu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.

„Intenzita nepřátelské ofenzivy se výrazně snížila, protože nepřítel nahradil wagnerovce běžnými jednotkami. Naši vojáci tento postup nepříteli výrazně ztěžují,“ píše v příspěvku na sociální síti Maljarová, podle které ale ruská armáda na bachmutské frontě se stejnou intenzitou pokračuje v dělostřeleckém ostřelování.

„Naše jednotky kontrolují jihozápadní čtvrť Bachmutu,“ uvádí Maljarová.

Wagnerovci, soukromá vojenská skupina ruského podnikatele Jevgenije Prigožina, se z Bachmutu začala stahovat 25. května. Prigožin oznámil, že své pozice jeho bojovníci přenechají ruské armádě.

O východoukrajinské město, které má nyní podle pozorovatelů už spíše symbolickou než strategickou hodnotu, bojovali ruští a ukrajinští vojáci tvrdě po dlouhé měsíce. Převzetí kontroly nad Bachmutem Moskva ohlásila 20. května.

V Rusku by měla po válce vzniknout demilitarizovaná zóna, navrhuje Kyjev

V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.

„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ uvedl na twitteru Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.

Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.

O vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území Podoljak hovořil už v sobotu, a to v reakci na prohlášení ruské diplomacie. Ta oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině, ve kterých mimo jiné žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Podoljak následně psal nejen o demilitarizaci, ale také o vydání válečných zločinců a strůjců války a o vyplacení reparací.

Polsko zavře hranice pro ruské a běloruské kamiony

Polsko zavádí nové omezení na hranicích s Běloruskem a od 1. června zakáže vjezd kamionům s běloruskou a ruskou poznávací značkou, oznámil ministr vnitra Mariusz Kamiňski. Příslušné nařízení již vyšlo v úředním věstníku a 30. května vstoupí v platnost, uvedl polský rozhlas. Zákaz bude platit do odvolání.

Ministerstvo krok odůvodnilo starostí o veřejnou bezpečnost, ale v médiích se objevilo, že jde o reakci na výzvu ruských poslanců ruské vládě, aby zakázala polským kamionům vjezd do Ruska v odvetě za sankce Evropské unie.

Ministerstvo vnitra také v reakci na páteční potvrzení verdiktu nad aktivistou polské menšiny v Bělorusku uvalilo sankce na 365 Bělorusů v podobě zákazu vstupu do Polska a do schengenského prostoru. Postih se se týká nejen politiků, hodnostářů a soudců autoritářského režimu, ale i prorežimních sportovců, sportovních funkcionářů či novinářů. Na „černé listině“ se tak ocitlo i 159 poslanců běloruského parlamentu - na ostatní Varšava uvalila sankce již dříve - 76 soudců, sedm prokurátorů, 32 zástupců místních úřadů a 28 velitelů a pracovníků silových složek. Ministr Kamiňski také zmrazil finance a majetek 20 firem a 16 jednotlivců spjatých s ruským kapitálem.

Jde o přislíbenou odvetu polské vlády za rozhodnutí běloruského nejvyššího soudu, který v pátek potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andreji Pačobutovi.

Dánsko navýší výdaje na vojenskou pomoc Ukrajině o 2,6 miliardy dolarů

Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že její vláda hodlá během letoška a příštího roku navýšit výdaje na vojenskou pomoc Ukrajině o 2,6 miliardy dolarů. Dánsko už letos vytvořilo fond, který má k dispozici miliardu dolarů, na vojenskou, civilní a podnikatelskou pomoc Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reagoval, že tato pomoc v krátkém a středním časovém horizontu posílí schopnosti ukrajinských ozbrojených složek. 

BIS: Rusko zřejmě bude chtít zamezit schválení obranné smlouvy Česka s USA

Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na dnešní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.

Ohledně obranné smlouvy je podle Koudelky nutné rozlišovat mezi běžnou politickou debatou, která patří k demokracii, a dezinformačními útoky proruských aktérů, které směřují proti dohodě nebo proti lidem, kteří za ní stojí. „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ prohlásil Koudelka. Smlouvu, kterou podepsala minulý týden ve Spojených státech ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nyní čeká ratifikační proces v obou parlamentních komorách.

Pro ruské zpravodajské služby je podle Koudelky nyní obtížnější využívat jako zdroje informací obyvatele kvůli nízké přítomnosti ruských diplomatů v Česku, omezené činnosti ruských firem a ztížené možnosti cestování. Zvyšuje se podle něho význam technických operací a operací v kyberprostoru. „Rusové mohou monitorovat naši telefonickou komunikaci. Mají k tomu dostatečné technické prostředky umístěné v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze,“ varoval Koudelka.

Protiruské sankce mají svůj účinek, řekla slovenská prezidentka Čaputová

Sankce proti Rusku kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty.

„Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.

Rusko po delší době udeřilo na Kyjev ve dne, rakety zničeny, hlásí správa města

Ruská invazní armáda dnes po delší době výhradně nočních vzdušných útoků udeřila na Kyjev ve dne, kdy byla většina lidí v práci a na ulici, uvedla správa ukrajinské metropole na platformě telegram. Kyjev se přitom stal terčem útoků už v noci na dnešek; po několika hodinách se pak městem znovu rozezněly sirény a byly ohlášeny exploze. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle předběžných informací zničila všechny ruské střely mířící na město, uvedla kyjevská správa. Média informují o dopadech trosek raket a jednom zraněném. Podobné informace stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.