Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Jihokorejský prezident naznačil možnost vojenské pomoci Ukrajině

V případě rozsáhlého útoku na ukrajinské civilisty by Jižní Korea mohla Kyjevu poskytnout pomoc nad rámec humanitární a ekonomické podpory, uvedl jihokorejský prezident Jun Sok-jol v rozhovoru s agenturou Reuters. Jedná se o první náznak, že Soul po více než roce od začátku ruské invaze na Ukrajinu mění postoj ohledně vojenské pomoci Kyjevu. Kreml tyto jihokorejské úvahy odsoudil.

Jihokorejská vláda podle Juna zkoumá možnosti, jak pomoci při obraně a obnově Ukrajiny, podobně jako Jižní Korea obdržela mezinárodní pomoc během korejské války v letech 1950 až 1953.

„Pokud nastane situace, kterou mezinárodní společenství nemůže tolerovat, jako například jakýkoli rozsáhlý útok na civilisty, masakr nebo závažné porušení válečného práva, může pro nás být obtížné trvat pouze na humanitární nebo finanční podpoře,“ uvedl jihokorejský prezident, který příští týden odletí do Spojených států na státní návštěvu.

„Soul bohužel zaujal dost nepřátelský postoj,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, kterého citovala agentura AFP. „Zahájení dodávek zbraní by nepřímo znamenalo určitou míru zapojení do tohoto konfliktu,“ dodal.

Svaz INES: Německu stále hrozí nedostatek plynu

Německu v případě velmi chladné nadcházející zimy hrozí nedostatek zemního plynu, protože dosud neobnovilo zásobovací bezpečnost, prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke, podle kterého se tak Německo zatím neobejde bez plných zásobníků a bez úspor ve spotřebě. Bleschke poukázal na to, že v případě teplé zimy Německo problémy mít nebude a zásoby plynu využije pouze z části, ale už při průměrných zimních teplotách může zásobníky v topné sezoně zcela vyprázdnit.

„Uplynulou zimu jsme překonali díky zcela naplněným plynovým zásobníkům, mírným teplotám a značným úsporám ve spotřebě. Pohled na nadcházející zimu ale ukazuje, že bezpečné zásobování plynem v Německu ještě nebylo obnoveno,“ řekl Bleschke. „Pro nadcházející zimu tak budou mít rozhodující význam naplněné zásobníky a velké úspory ve spotřebě, pokud budou nízké teploty,“ dodal. Důležitý bude podle něj i další rozvoj plynové infrastruktury, aby bylo možné v zimě dodat další plyn.

INES ve výhledu pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu takzvané normální teploty, za které INES považuje ty z roku 2016.

„Pro zimu na přelomu let 2023 a 2024 scénáře INES ukazují, že v případě vyšších teplot budou zásobníky plynu využity jen mírně. Při středních a nízkých teplotách se ale naproti tomu zásobníky vyprázdní výrazně, případně zcela,“ uvádí zpráva svazu. Pokud bude nadcházející zima velmi chladná, není podle INES vyloučeno vyčerpání všech zásob plynu už v lednu. V takovém případě podle Bleschkeho hrozí, že od ledna do března nadcházejícího roku by v Německu mohl být nedostatek plynu.

Bulharsko zavádí dočasný zákaz dovozu obilí z Ukrajiny

Bulharsko zavádí dočasný zákaz dovozu obilí z Ukrajiny, s výjimkou tranzitu. Informuje o tom na svých internetových stránkách bulharská rozhlasová stanice Radio Bulgaria, která se odvolává na prozatímního premiéra Galaba Doneva. Dovoz ukrajinského obilí už zakázalo Polsko a také Maďarsko a Slovensko, uvažuje o něm i Rumunsko. Česká republika zákaz dovozu nechystá.

Donev podle rozhlasu uvedl, že za poslední rok zůstalo v Bulharsku značené množství potravin, což narušilo potravinové řetězce. „Jsme nuceni přijmout toto národní opatření, protože evropské úřady adekvátní opatření teprve zvažují,“ prohlásil.

Jourová: EU nebude tolerovat násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska

Násilná deportace je zločinem a Evropská unie ji nebude tolerovat, řekla v projevu k Evropskému parlamentu o převozech ukrajinských dětí do Ruska místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o nich shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.

„Jsme oddáni tomu, abychom zajistili, že ti, kteří jsou zodpovědní za násilnou deportaci, budou pohnáni k odpovědnosti,“ zdůraznila Jourová. Upozornila, že deportace ukrajinských dětí do Ruska pod záminkou evakuace začaly ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu z loňského února.

Počty deportovaných dětí se v různých zdrojích liší, upozornila Jourová. Ukrajinská platforma Dity vijny (Děti války) k dnešnímu dni registruje přes 19 390 deportovaných dětí. Navrátit na Ukrajinu se jich podle ní zatím podařilo 361. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu připisuje zodpovědnost za deportace přímo ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi a ruské zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovové-Bělovové. Na oba jmenované vydal v polovině března zatykač.

Rusko chystá sabotáže elektráren a kabelů v Severním moři

Rusko údajně využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodi, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S tvrzením na základě společného pátrání přišla veřejnoprávní média v Dánsku, v Norsku, ve Švédsku a ve Finsku.

Lodě, které navenek vypadají jako rybářské čluny nebo výzkumná plavidla, jsou vybavena podvodním sledovacím zařízením a mapují klíčové oblasti, které by bylo možné napadnout. Podle zdrojů dánské stanice DR je cílem naplánovat sabotáž proti severským zemím, mimo jiné přerušením elektrických a datových kabelů přes Atlantik a do zbytku Evropy.

Televize uvádějí, že analyzovaly zachycenou komunikaci ruského námořnictva, která potvrzuje existenci takzvaných lodí duchů. Tato plavidla se pohybují mořem s vypnutými vysílači a nesdílejí tak svou polohu. Jedním z nich je údajně také plavidlo Admirál Vladimirskij, které je oficiálně na oceánografické expedici. Podle severských zemí je to ve skutečnosti ruská špionážní loď a DR zveřejnila i záběry tohoto plavidla, včetně záběrů ozbrojených maskovaných mužů na jeho palubě.

Na Slovensku začal platit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny

Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Příslušná vyhláška ministerstva hospodářství byla zveřejněna ve sbírce zákonů. Návrh na zavedení časově neomezených obchodních restrikcí schválila slovenská vláda v pondělí, když k podobnému opatření a ve snaze ochránit domácí zemědělce například před levnou ukrajinskou pšenicí přistoupily Polsko a Maďarsko. Tranzit ukrajinského zboží přes Slovensko zůstal povolen. Polsko se mezitím omezení po jednání s ukrajinskou stranou rozhodlo zase uvolnit.

Slovenské opatření se týká tří desítek produktů z Ukrajiny nebo původem z této východoevropské země. Zakázán je mimo jiné dovoz pšenice, ječmene, ovsa, kukuřice, dále olejnatých semen, ovoce, zeleniny, cukru, medu a včelích produktů. Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministra zemědělství Samuela Vlčana je na seznamu zboží, ve kterém je Slovensko soběstačné.

Česko podobný zákaz nechystá.

Budeme příliš závislí na čínských technologiích, uvádějí interní ruské dokumenty 

Ruští představitelé se už před deseti měsíci obávali, že kvůli embargům Západu vzroste závislost země na čínských technologiích. Dominance Huawei Technologies a dalších čínských technologických firem na ruském trhu představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost, uvádějí interní dokumenty ruského ministerstva digitálního rozvoje, komunikací a masových médií, o nichž nyní informuje Bloomberg.

Rusko nezvládá pokročilé technologie samo vyrábět, a ačkoliv se mu na začátku války na Ukrajině dařilo obcházet západní embargo prostřednictvím dovozu západních výrobků přes třetí země, obchodní omezení se ale postupně zpřísňují.

Německo předalo Ukrajině první protiletadlový systém Patriot i s raketami

Německo předalo Ukrajině první systém protivzdušné obrany Patriot i s raketami, jejichž počet nebyl upřesněn, uvedla německá vláda na svém webu. Dodávka se uskutečnila během uplynulého týdne a Německo poskytlo Ukrajině také šestnáct nákladních vozů a dva hlídkové automobily. Deník Ukrajinska pravda připomněl, že Německo slíbilo Ukrajině předat jednu baterii, která obvykle čítá od čtyř do osmi odpalovacích zařízení. Z každého lze odpálit čtyři rakety. Berlín od počátku loňského roku do letošního 17. dubna vydal povolení vyvézt na Ukrajinu zbraně v hodnotě 2,75 miliardy eur, tedy asi 64,45 miliardy korun.

Putin podle médií navštívil okupovaná území jindy, než tvrdí Kreml

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v okupované ukrajinské Chersonské a Luhanské oblasti, která se podle Kremlu uskutečnila toto pondělí, se mohla odehrát už minulý týden. Tvrdí to ruský nezávislý server Agentstvo po analýze oficiálního videa. Kreml po kritice video stáhl a nahradil ho jiným, kde sporná pasáž chybí.

Na ukrajinské frontě byl podle serveru Lidovky.cz těžce zraněn další český dobrovolník, který údajně přišel o nohu. České velvyslanectví v Kyjevě o tom však zatím nemá žádné informace. 

Ruský Gazprom varoval, že pro Evropu bude obtížné doplnit zásobníky plynu

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že pro Evropu bude velmi obtížné doplnit zásobníky plynu. Upozornila rovněž, že v nynější topné sezoně Evropě pomohlo relativně teplé počasí, které se příští zimu nemusí opakovat.

Výrobce vodky Absolut zastavil export oblíbeného nápoje do Ruska

Švédská společnost The Absolut Company, která vyrábí vodku Absolut, oznámila, že zastavuje veškerý vývoz populárního alkoholického nápoje na ruský trh. Firma tak reaguje na rozsáhlé protesty ze strany švédské veřejnosti, informuje britský deník The Guardian. Majitel The Absolut Company - francouzský koncern Pernod Ricard, obnovil na začátku dubna export vodky do Ruska. Mnoho Švédů následně začalo na sociálních sítích vyzývat k bojkotu této značky. Ke kritice firmy se připojil i švédský premiér Ulf Kristersson. Koncern se nejprve bránil tvrzením, že chce především chránit své zaměstnance v Rusku, nyní se však rozhodl dřívější rozhodnutí přehodnotit.     

Ruští poslanci schválili doživotí za vlastizradu, dosud hrozilo 20 let

Ruští poslanci schválili ve třetím a konečném čtení předlohu, která zpřísňuje trest za vlastizradu na doživotí. Zatím za vlastizradu v Rusku hrozí nejvýše dvacet let za mřížemi, napsal list Kommersant. Zavedení normy do praxe ještě vyžaduje souhlas ruských senátorů a podpis prezidenta Vladimira Putina, což je ale na nynější ruské politické scéně považováno za formalitu. Poslanci také podpořili zpřísnění trestu za terorismus. 

Na 7000 ukrajinských vojáků je nezvěstných; snad jsou v zajetí, doufá Kyjev

Ve válce Ruska proti Ukrajině se pohřešuje více než 7000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský zmocněnec pro nezvěstné Oleh Kotěnko. Doufá, že většina nezvěstných je naživu v ruském zajetí. Kyjev, podobně jako Moskva, nezveřejňuje své ztráty ve válce, která trvá 419. den. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov o víkendu naznačil, že celkové ukrajinské ztráty - tedy zabití, zranění, pohřešovaní a zajatí vojáci - jsou menší než 50 tisíc obětí únorového zemětřesení v Turecku.

Moskva pátrá po brancích pomocí kamerového systému poznávajícího obličeje

Moskevské úřady používají systém kamer, který umí rozpoznávat obličeje, k vyhledávání branců. Ruské státní agentuře TASS to řekl vojenský komisař metropole Maxim Loktěv. Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, jenž zpřísňuje restrikce pro ty, kdo se vyhýbají odvodu, a umožní posílat povolávací rozkazy elektronicky.