Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Odejít z Ruska je pro západní firmy stále komplikovanější

Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu podepsal dekret, jímž stát převzal kontrolu nad místní pobočkou francouzské společnosti Danone a pivovarem Baltika z dánské skupiny Carlsberg. Není to první takový krok Kremlu vůči západním firmám. Dekret navíc přišel pouhých pár dní poté, co ruské úřady zveřejnily seznam podmínek, které zahraničním společnostem dále komplikují odchod z válčící země.

Celý článek o západních firmách v Rusku čtěte tady

Černomořské dohody byly záchranným lanem pro globální potravinovou bezpečnost, řekl Guterres. OSN podle něj dále pracuje na řešení situace, píše DPA.

Odstoupení Ruska od obilné dohody podle Bílého domu ublíží milionům lidí

Bílý dům dnes vyzval Rusko, aby okamžitě přehodnotilo své rozhodnutí pozastavit svoji účast na černomořských obilných dohodách. Krok Moskvy podle Washingtonu ohrozí světovou potravinovou bezpečnost a "ublíží milionům lidí", píše agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Adama Hodgeho. Podle americké velvyslankyně při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové se Moskva dopustila "aktu krutosti".

Kyjev: Je třeba udělat vše pro využívání černomořského koridoru, i bez Ruska

Je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska, uvedl dnes podle svého mluvčího ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Kyjev se podle něj obrátili majitelé lodi, kteří jsou prý připraveni pokračovat v tomto vývozu, pokud jim to umožní Ukrajina a Turecko. Rusko dnes zastavilo svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři.

Pšenice na burzách zdražuje po zprávě, že Rusko odstoupilo od obilných dohod

Pšenice dnes na světových trzích zdražuje. Reaguje tak na oznámení, že Rusko zastavilo svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři.

Cena pšenice na komoditní burze v Chicagu krátce před 15:00 SELČ vykazovala růst skoro o tři procenta na 6,80 dolaru za bušl (27,2 kg). Když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že Rusko od obilných dohod odstupuje, cenový růst u pšenice dosahoval až čtyř procent.

Rusko si bere země třetího světa jako rukojmí, řekl k obilným dohodám Výborný

Rusko si pozastavením obilných dohod, které od loňského roku umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů z černomořských přístavů, vzalo země třetího světa jako rukojmí, prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vyjádřil se tak po dnešním jednání se svým slovenským protějškem Jozefem Bírešem v Horní Lidči na Vsetínsku.

Postup Ruska vnímá ministr jako další akt agrese vůči Ukrajině. "Je to krok, který může mít zcela dramatický dopad na země třetího světa, které v tuto chvíli budou ohroženy kvůli tomu, že dodávky obilí z Ukrajiny budou fakticky od zítřka (úterý) zastaveny. A ta loď, která včera odplula, tak byla tedy pravděpodobně poslední," řekl Výborný.

Británie rozšířila sankční seznam o Rusy zapojené do deportací ukrajinských dětí

Britská vláda v pondělí oznámila, že do sankčního režimu vůči Rusku zařadila dalších 14 lidí, včetně ruské ministryně kultury Olgy Ljubimovové a ministra školství Sergeje Kravcova. Zatímco na Ljubimovovou byly uvaleny sankce za poskytování podpory politice a akcím, které destabilizují Ukrajinu nebo ohrožují její územní celistvost, Kravcov byl sankcionován za účast na tom, co Velká Británie označila za „program ruské vlády na nucenou deportaci a převýchovu ukrajinských dětí“. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Erdoğana chce Putin v obilné dohodě pokračovat, Moskva tvrdí opak

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce pokračovat s obilnou iniciativou, ačkoliv Rusko v pondělí oznámilo faktický konec příslušných dohod. Píše to agentura AFP. Turecko chce přesto dál jednat o dohodách, které loni pomáhalo domluvit a které Erdoğan vnímá jako diplomatický úspěch své vlády. Turecký prezident chce jednat s Putinem o exportu ruských hnojiv. Jednat o záležitosti mají i ministři zahraničí Hakan Fidan a Sergej Lavrov.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru odsoudila rozhodnutí Ruska zastavit účast na iniciativě umožňující vývoz ukrajinského obilí, krok označila za cynický.

Přes most na Krym opět jezdí vlaky, fungují také trajekty, hlásí úřady

Po mostě spojujícím pevninské Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym opět jezdí vlaky a úřady doufají, že se do večera železniční spojení vrátí k jízdnímu řádu. Opět také fungují trajekty, jejichž plavby byly po explozích na mostě zastaveny, hlásí ruská média. Místní úřady podle nich také doufají, že se podaří obnovit silniční dopravu po mostě alespoň v jednom pruhu.

Rusko pozastavilo svou účast na černomořských obilných dohodách

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého nebyly naplněny části dohod týkající se Ruska. Platnost smluv, které obě strany prodloužily naposledy v květnu, k dnešnímu dni vypršela. Moskva podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí s rozhodnutím neprodloužit ujednání obeznámila Turecko a OSN, které dohody zprostředkovaly, i Kyjev.

Také ukrajinská média tvrdí, že poškození mostu na Krym bylo společnou operací ukrajinského námořnictva a tajných služeb. Ukrajinci prý k útoku využili podvodní drony. 

Další záběry poškozeného mostu na Krym, které zveřejnil nezávislý ruský online server The Insider. Z videa je patrné, že část vozovky se zřídila do vody. Sousední železniční most je podle autorů videa nepoškozený. 

Podle Ruskem dosazeného šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova stáli za pondělním útokem na Kerčský most Ukrajinci. Uvedla to agentura RIA Novosti. 

Rusko má nedostatek protibateriových radarů, tvrdí Británie

Ruská armáda trpí nedostatkem protibateriových radarů, které potřebuje k tomu, aby velitelé mohli rychle lokalizovat nepřátelské dělostřelecké linie. Ve své nejnovější analýze ke konfliktu na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. „Přežití ruských pozemních sil závisí na účinném odhalování ukrajinského dělostřelectva a úderu proti němu,“ dodalo ministerstvo.