Válka na Ukrajině ONLINE: Jednání s Ukrajinou ve Vatikánu je nereálné, řekl Lavrov

Číně válka na Ukrajině vyhovuje, dává jí páku na Rusko, řekl v rozhovoru Pavel

Mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka jí umožňuje nutit Rusko k ústupkům, řekl v rozhovoru s bruselským webem Politico český prezident Petr Pavel. Peking podle něj v souvislosti s konfliktem sleduje pouze vlastní zájmy a „každý den“ si z vývoje odnáší ponaučení.

„Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ cituje Politico českého prezidenta v dnešním textu. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ řekl Pavel.

Zástupci agrárních komor V4 chtějí po EU obnovit clo na obilí z Ukrajiny

Zástupci agrárních komor ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. Dlouhé týdny proudilo na společný trh Evropské unie nelegálně bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat na trhy třetích zemí, především do Afriky. Působí tak problémy středoevropským a východoevropským zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v sídle EU v Bruselu, řekl dnes na tiskové konferenci v Brně prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zásoby pšenice v Česku jsou nyní o 40 procent vyšší než loni touto dobou, zhruba 2,6 milionu tun. „Zemědělci nemají kam obilí prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku je nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí,“ řekl Doležal.

Lipavský má za potřebné spolupracovat se třetími zeměmi, vysvětlovat jim koloniální povahu ruské války na Ukrajině a čelit ruské propagandě.

Ruská armáda na Ukrajině nasadila nejnovější tanky T-14 Armata, tvrdí média

Ruská vojska začala ve válce proti Ukrajině používat nejnovější tanky T-14 Armata, které Rusko až dosud pouze předvádělo na zbrojních veletrzích a květnových přehlídkách na moskevském Rudém náměstí. Tanky T-14 ale ruští vojáci používají jen k ostřelování ukrajinských pozic, nikoliv k přímým útokům, uvedla dnes státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Počet nasazených strojů upřesněn nebyl. Zprávu pak převzala i další ruská média.

„Ruská vojska začala používat nejnovější tanky Armata k ostřelování ukrajinských pozic. Do přímých útoků nebyly dosud nasazeny,“ řekl zdroj. Dodal, že tanky byly pro ukrajinské bojiště vybaveny dodatečnou ochranou boků před protitankovou municí a že posádky procházely od konce loňského roku slaďovacím výcvikem na cvičištích na okupovaném východě Ukrajiny.

Ruské jednotky přestaly usilovat o postup u Lymanu a Kupjansku, uvádí Kyjev

Ruské jednotky přestaly usilovat o postup na nejsevernějším výběžku ukrajinské fronty, u měst Lyman a Kupjansk, uvádí dnes v pravidelném hodnocení situace na bojišti ukrajinský generální štáb. V Kupjansku dnes ale Rusko zasáhlo budovu muzea, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně jeden člověk při útoku zahynul, další jsou uvězněni pod sutinami.

Na budovu muzea v Kupjansku podle ukrajinských médií dopadla ruská raketa S-300. Zahynul při tom jeden zaměstnanec muzea, deset lidí je zraněných. Tři z nich byli hospitalizováni. Nejméně dva lidé zůstávají pod troskami, uvedl podle ruskojazyčného serveru BBC šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Ruský diplomat pohrozil ukončením účasti Ruska na dohodě o jaderných zbraních

Rusko by mohlo zcela ukončit svou účast na dohodě Nový START, která omezuje počet strategických jaderných zbraní. Pohrozil tím ředitel odboru kontroly zbrojení na ruském ministerstvu zahraničí Vladimir Jermakov, kterého citovala agentura TASS. Podle něj by takový krok byl důsledkem postoje USA, které „míří ke konfliktu s Ruskem“. Už koncem února ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který účast Ruska na smlouvě Nový START pozastavil.

„Pokud budou USA dál sledovat současný kurz směrem ke konfrontaci s Ruskem a trvale zvyšovat pravděpodobnost přímého vojenského konfliktu, pak může být osud dohody Nový START zpečetěn,“ řekl Jermakov.

Guterres hovořil o utrpení Ukrajinců, Lavrov nazval Kyjev zločineckým režimem

Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Právě Rusko přitom patnáctičlenné Radě bezpečnosti tento měsíc v rámci rotačního principu předsedá. Dnešní jednání řídil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost. Kyjev přitom nazval zločineckým režimem.

„Napětí mezi hlavními světovými mocnostmi je na historickém maximu,“ uvedl Guterres a vyzval státy k mírovému řešení konfliktů.

Ruský žoldnéř, jenž se doznal ke zločinům na Ukrajině, byl odveden k výslechu

Bývalý velitel v řadách ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který veřejně promluvil o zločinech, jichž se dopustil na Ukrajině, byl v Saratově na jihozápadě Ruska předveden k výslechu. Dnes o tom s odvoláním na Vladimira Osečkina, zakladatele ruské nevládní organizace Gulagu.net, informoval portál Meduza. Azamat Uldarov nedávno popsal, jak na Ukrajině zabíjel děti i další žoldnéře, kteří se odmítali podřídit rozkazům.

Ruský soud uložil sedm let vězení policistovi, který se vyjadřoval proti válce

Soud v Moskvě poslal na sedm let do vězeňského tábora pracovníka moskevského policejního velitelství Sergeje Klokova za šíření "nepravdivých zpráv" o ruské armádě v soukromém telefonickém rozhovoru z loňska. Dnes o tom informuje ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nevládní organizaci OVD-Info. Prokurátor pro Klokova žádal devítiletý trest odnětí svobody.

Klokov také přišel o hodnost kapitána a čtyři roky po propuštění z vězení nesmí pracovat ve státních službách.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci, řekl šéf OSN. Právě Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Lotyšsko a Estonsko chtějí konkrétní plán pro vstup Ukrajiny do NATO

Lotyšsko a Estonsko chtějí, aby před červnovým summitem NATO ve Vilniusu existoval "konkrétní harmonogram" pro vstup Ukrajiny do aliance. Dnes se na tom podle agentury DPA shodli prezidenti těchto pobaltských zemí.

Lotyšský prezident Egils Levits po schůzce se svým estonským protějškem Alarem Karisem řekl, že od summitu očekávají "konkrétní harmonogram pro cestu Ukrajiny do NATO". "Myslím, že to je v souladu se společnými zájmy NATO, zájmem Ukrajiny i bezpečnostními zájmy celé Evropy a světa," dodal. Prezidenti připomněli, že NATO je obrannou aliancí a že přístup Ukrajiny by posílil bezpečnost všech jejích členů.

Ukrajina se blíží k přelomové bitvě, uvedl šéf ukrajinské rozvědky Budanov

Ukrajina se blíží k přelomové bitvě, uvedl dnes šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina řekl, že jediný způsob, jak ukončit válku, je obnovení hranic Ukrajiny na stav v roce 1991 - tedy i se čtyřmi okupovanými ukrajinskými oblastmi, které si nárokuje Rusko, a s anektovaným Krymským poloostrovem.

"Faktem je, že se všichni připravují (na protiofenzivu)," uvedl Budanov. "Blížíme se k přelomové bitvě moderních dějin. To je fakt, všichni to víme," řekl bez upřesnění, kdy dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva začne. Odmítl také sdělit, v jakém směru či síle útok bude.

Ukrajina se posunula v plnění sedmi podmínek, které stanovila EK pro vstup do EU, řekl Stefančuk. Doufá v letošní zahájení přístupových rozhovorů.

Ukrajina si zvolila cestu k evropským hodnotám a společenství a platí za to tu nejvyšší možnou cenu, řekl předsedům parlamentů EU Stefančuk.

Rusko po invazi na Ukrajinu podle Rakušana EU překvapila svou jednotou

Evropská unie překvapila Rusko po jeho invazi na Ukrajinu svou jednotou, rázností a rozhodností, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v úvodu dnešní unijní parlamentní konference v Praze. Ocenil, že tím unie ukázala, že stojí za svými hodnotami. EU podle něj v posledních letech z historického hlediska stála možná před největšími výzvami od druhé světové války.

Rakušan zmínil některé krize posledních dvou desetiletí, například ekonomickou krizi z let 2008 a 2009, migrační krizi před osmi lety nebo covidovou epidemii. "Čím si prošla Evropa, se bude z historického odstupu brát jako jedno z nejtěžších poválečných období, které přinášelo velké výzvy," uvedl.