Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně. Uvedl to v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Šéf NATO Rutte ujistil Ukrajinu o podpoře v dosažení trvalého míru. Turecko uvedlo, že mírovým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou dá veškerou podporu.
RFE/RL: Kvůli ruské invazi se na Ukrajině plní hřbitovy a není dost volných míst
Kvůli vysokému počtu válečných obětí se plní ukrajinské hřbitovy a na některých už nejsou volná místa pro nové hroby. Vzrostly také náklady na pohřby. Na svém webu to dnes napsalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Od začátku ruské invaze do země v únoru 2022 zahynuly podle dostupných informací přinejmenším desetitisíce Ukrajinců včetně vojáků a civilistů.
„Máme šest hřbitovů. Z těch šesti je pět zavřených. To znamená, že na nich nejsou žádná volná hrobová místa,“ řekl majitel pohřebního ústavu působícího na okraji Kyjeva Ihor Sereda. Situace je podle RFE/RL o něco lepší mimo města, kde je k dispozici více pozemků pro rozšíření hřbitovů, ale v Kyjevě a dalších velkých městech bývá zvětšení pohřebišť složitější, jelikož hřbitovy často obklopuje soukromý majetek.
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, řekl ve vládním prohlášení německý kancléř Merz. Evropa musí držet pohromadě, vyzval.
Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.
Kreml kritizoval Macronův návrh na rozmístění jaderných zbraní v Evropě
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.
„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.
Mluvčí Kremlu Peskov uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení ale dosud nebylo stanoveno.
Lipavský: Spojenci by měli Rusko opět označit za nejvážnější přímou hrozbu
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.
„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.
V Německu a Švýcarsku zadrželi tři Ukrajince kvůli podezření ze sabotáže
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
Ukrajina oznámila velký noční útok ruských dronů, na 80 jich sestřelila
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.
„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.
V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedlstarosta Sum Artem Kobzar.
EU se chystá zavést vyšší cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píší FT
Evropská unie se v nadcházejících týdnech zřejmě chystá výrazně zvýšit cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píší dnes Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. List podotýká, že by šlo o krok, který by silně zasáhl ekonomiku Ukrajiny v situaci, kdy se tato země čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Rozhodnutí ukončit zvláštní obchodní vztahy mezi EU a Kyjevem, díky němuž většina ukrajinského zboží přichází na unijní trh bez poplatků, podle diplomatů přišlo z iniciativy Polska s cílem chránit zemědělce v sedmadvacítce. FT připomínají, že EU má s Kyjevem dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Jejich platnost vyprší 6. června a Brusel je plánuje nahradit „přechodnými opatřeními“ na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Diplomaté však říkají, že tento návrh na přechodná opatření, který byl nedávno rozeslán členským státům, by výrazně omezil kvóty, v rámci kterých Ukrajina může do EU bezcelně dovážet zemědělské produkty.
USA chtějí se spojenci v NATO jednat o pěti procentech na obranu, řekl diplomat
Spojené státy chtějí na schůzce ministrů zahraničí zemí NATO tento týden jednat se spojenci o tom, jak dosáhnout výdajů na obranu ve výši pěti procent hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to novinářům podle agentury AP řekl americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker. O tom, že výdaj na obranu je nutné zvýšit na pět procent HDP, mluví americký prezident Donald Trump.
Nemám více informací než ostatní, řekl Macron o účasti Putina na jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Bez příměří přijme EU v příštích dnech sankce.
Ruská ekonomika má kvůli válce na Ukrajině a sankcím potíže, tvrdí ekonom
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Dva lidé - 80letý muž a 70letá žena - přišli o život při ruském bombardování vsi u Kupjanska. Další čtyři lidé utrpěli zranění, uvedly úřady.
Zelenskyj o Putinovi: V Rusku na něm závisí absolutně všechno
Zelenskyj podle tiskových agentur rovněž uvedl, že udělá vše pro to, aby vyjednal příměří, o kterém „může rozhodnout jen on“ (Putin), protože na něm v Rusku závisí „absolutně všechno“. „Pokud udělá krok a řekne, že je připraven na příměří, pak to otevírá cestu k jednáním o všech prvcích k ukončení války,“ řekl.
„Pokud Putin nedorazí a bude hrát hry, bude definitivně jasné, že nechce ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. “Domnívám se, že Putin nechce, aby válka skončila, nechce příměří, nechce jednání,„ prohlásil. Zelenskyj poznamenal, že se Putin možná bojí osobního setkání, ale emoce by měly jít stranou a mělo by se hledět jen na možný výsledek, kterým by podle ukrajinského vůdce mělo být ukončení války či alespoň první krok k tomu v podobě příměří.
