Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Jurečka: Česko svůj systém podpor ukrajinským uprchlíkům zřejmě neotevře

Česko svůj systém sociálních podpor ukrajinským uprchlíkům od ledna zřejmě neotevře, a to kvůli nákladům. Při dnešních sněmovních interpelacích to uvedl na dotaz Ivany Mádlové (ANO) ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O možnosti zrušení nynější dvoukolejnosti poskytování dávek se zmiňoval letos v únoru.

"Po všech debatách a analýze toho, co by to stálo na straně organizačních nákladů, personálních nákladů na straně úřadu práce, včetně i těch nákladů na výdajové stránce státního rozpočtu, tak se k této variantě uchylovat nebudeme," řekl ve Sněmovně Jurečka. Záležitost chce ale ještě probrat s dalšími ministerstvy.

Policisté z Nizozemska a ČR na Ukrajině sbírali důkazy o ničení infrastruktury

Vyšetřovatelé z Nizozemska a Česka ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.

Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.

Slovenský ministr obrany potvrdil zájem své země o výrobu munice pro Ukrajinu

Nový slovenský ministr obrany Martin Sklenár potvrdil zájem své země podílet se na plánu Evropské unie ohledně dodávek munice na Ukrajinu, která se od loňského února brání ruské invazi. Sklenár to řekl při dnešním jednání se šéfem zastoupení EU na Slovensku Vladimírem Šuchou.

EP nechce, aby Maďarsko předsedalo EU. Vyzval státy k rychlému řešení

Evropský parlament dnes vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Dnešní rezoluce je další v řadě kritických dokumentů europarlamentu směrem k vládě konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána. Poslanci ji dlouhodobě vyzývají, aby přestala omezovat pluralitu médií, akademické svobody, činnost nevládních organizací či práva sexuálních menšin. Nelíbí se jim také fakt, že Maďarsko se často proti všem ostatním zemím staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a Orbán udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kvůli tomu se obávají průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku.

Zelenskyj: Ukrajina chce jasné rozhodnutí o své budoucnosti v NATO

Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat „jasné“ rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod summitu lídrů Evropského politického společenství (EPC). Jednání, které se koná v Moldavsku, zahájila prezidentka Maia Sanduová, a poté hned předala slovo právě Zelenskému.

Ukrajinský prezident, jehož přítomnost na summitu nebyla předem oznámena, hovořil rovněž o důležitosti jednoty. Zmínil, že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje, při nočním útoku zemřeli v Kyjevě tři lidé.

Západ aktivně podněcuje Moldavsko k účasti v konfliktu na Ukrajině, řekl šéf FSB

Západ aktivně podněcuje Moldavsko k účasti v konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Ukrajina se podle něj stala odrazovým můstkem pro válku proti Rusku a „podvratnou činnost“ proti Bělorusku, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru a rozpoutalo tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

„Západ aktivně vtahuje Moldavsko do ukrajinského konfliktu a podněcuje ho k násilnému vyčištění Podněstří a Gagauzska,“ prohlásil Bortnikov na setkání šéfů bezpečnostních a tajných služeb Společenství nezávislých států (SNS) v Bělorusku.

Švýcarský zbrojařský koncern chce poskytnout tanky Ukrajině

Švýcarský zbrojní koncern Ruag navzdory odmítavým signálům z vlády oficiálně požádal o export 96 vyřazených tanků Leopard 1. Potvrdil to dnes podle agentury DPA švýcarský státní sekretariát pro hospodářství (SECO) při ministerstvu hospodářství. Podle firmy má o nákup těchto tanků zájem německá zbrojovka Rheinmetall. Použité tanky, které momentálně nejsou způsobilé pro nasazení do boje, by později měly být dále poslány na Ukrajinu, řekla mluvčí švýcarského koncernu.

Českého prezidenta přivítal v Hofburgu Van der Bellen, mluvit se má i o Ukrajině

Válka Ruska proti Ukrajině, ale také otázky regionální spolupráce či rozšiřování EU o země západního Balkánu jsou hlavními tématy dnešního rozhovoru rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena s jeho českým kolegou Petrem Pavlem. Van der Bellen dnes dopoledne svého českého hosta přivítal ve vídeňském Hofburgu s vojenskými poctami. Společná tisková konference obou prezidentů je plánovaná po poledni.

Prezident Pavel přijel na nádvoří paláce Hofburg s manželkou Evou, kromě rakouského prezidenta s manželkou Doris Schmidauerovou tam na něj čekala nastoupená jednotka čestné stráže a vojenská kapela, která zahrála hymny obou zemí. Ráno Pavel za krásného počasí stihl ještě procházku centrem Vídně kolem budovy Státní opery ke katedrále svatého Štěpána, provázel jej český velvyslanec Jiří Šitler.

Na summit Evropského politického společenství do Kišiněva přijel i Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno přijel na summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná v Moldavsku. Na červeném koberci ho přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. Jde o první návštěvu Zelenského v sousední zemi od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že jej dnes v Moldavsku čeká také řada dvoustranných jednání.

Stoltenberg: Členské státy souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem NATO

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem aliance, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku.

Na dotaz, zda se postoj aliance nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, odpověděl: „Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se.“ Ruská metropole Moskva také tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.

Při nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé, tvrdí úřady

Během nočního útoku ze vzduchu dnes zemřely v Kyjevě tři osoby a další jsou zraněné. Uvedly to místní úřady. Útok zasáhl východní část metropole, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení vojenských úřadů. Mrtvé a škody na majetku zřejmě způsobil dopad sestřelených ruských raket.

Podle serveru The Kyiv Independent bylo v ukrajinském hlavním městě slyšet dnes brzy ráno několik výbuchů. „Tři osoby zemřely a čtyři se zranily během útoku v Desňanské čtvrti,“ uvedla vojenská správa na síti Telegram. Podle úřadu jsou mezi mrtvými dvě děti. Později úřady informovaly o tom, že zraněných je nejméně deset.

USA dodají Ukrajině další výbavu pro protivzdušnou obranu, oznámil Bílý dům

Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Oznámil to dnes Bílý dům, který představil nejnovější balík vojenské pomoci pro zemi bránící se už déle než rok ruské ozbrojené agresi. Hodnotu chystané sady materiálu ihned neoznámil.

„Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, budou pomáhat dávat jim věci, které potřebují, aby se mohli lépe bránit,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby. Nový balík vojenské pomoci při tom spojil s častými leteckými údery ruských sil proti ukrajinským městům, které devastují civilní infrastrukturu.

Summit NATO by podle Senátu mohl nabídnout harmonogram začlenění Ukrajiny

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost

„Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice,“ uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.

Rusové zničili kus silnice v obavě z útoku na Brjansk, tvrdí Ukrajinci

Ruští vojáci vyhodili do povětří část silnice na místě, kde se stýkají hranice Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Oznámila to dnes na sociálních sítích ukrajinská pohraniční stráž, která také zveřejnila záběry z místa. Ukrajinci tvrdí, že Rusové tak učinili v obavě, aby ukrajinská vojska nezaútočila po silnici spojující ukrajinské město Černihiv s ruským městem Brjansk, které je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.

„Ruští okupanti od vychloubání, že Kyjev dobudou za tři dny, začali vyhazovat do povětří silnice ze zjevné obavy, že Ukrajina zaútočí na oblastní centrum. Ale Ukrajina není agresor. Náš stát se výlučně brání, Brjansk nepotřebujeme. Potřebujeme ale pád rozhodovacího centra, kde se rozhodlo o rozpoutání války proti Ukrajině, a proto ať raději to vyhodí do povětří,“ řekl listu Ukrajinska pravda mluvčí pohraničníků Andrij Demčenko. Dodal, že část zmíněné silnice Rusové vyhodili do povětří už v úterý. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.