Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to v úterý bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.
Fiala: Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska
Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).
ČR je opakovaně terčem kyberútoků nejen z Ruska a dělá aktivní kroky směrem k obraně, řekl Fiala. Podle Pavla pomáhá k obraně i členství v EU a NATO.
ČR je opakovaně terčem kyberútoků nejen z Ruska a dělá aktivní kroky směrem k obraně, řekl Fiala. Podle Pavla pomáhá k obraně i členství v EU a NATO.
Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Kurbangalejevovou do Ruska
Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Podle žalobkyně ale informovala o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, což v Česku není trestné.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize opustila Rusko po ruské anexi Krymu v roce 2014. Obvinění odmítla již dříve jako naprosto vykonstruovaná. Dnes se z jednání ze zdravotních důvodů omluvila.
Při ruském ostřelování Chersonu zahynula seniorka, uvedly úřady
Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných.
Rusko hlásí zničení dalších 105 ukrajinských dronů, desítky mířily na Moskvu
Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.
Rusko oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů
Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.
Rusko sestřelilo na 230 dronů z Ukrajiny, útok patří k největším z poslední doby
Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.
Ukrajinské drony sestřelila ruská armáda nad různými oblastmi, zejména na západě u hranic s Ukrajinou, několik jich ale zneškodnila i v blízkosti Moskvy. Kvůli tomu byl dnes z bezpečnostních důvodů dvakrát krátce přerušen provoz na několika letištích ruské metropole.
V některých regionech také dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet. Ukrajinské dronové útoky si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.
Ukrajinci za tři roky zadrželi na hranici 49 tisíc mužů, kteří utíkali před odvody
Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.
Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45.000 ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi. Dalších téměř 4000 Ukrajinců, jimž hrozil odvod do armády, se neúspěšně pokusilo překročit hranice přes přechody s použitím falešných dokladů.
Západní tajné služby včetně českých varují před ruskými kybernetickými útoky
Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfD), který plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Rutte: Česko od začátku invaze poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 1,3 mld. eur
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je výrazně úspěšná, řekl šéf NATO Rutte. Umožnila podle něj celkově zajistit víc než tři miliony nábojů.
Rusko bude chránit svou vlastní lodní dopravu všemi dostupnými prostředky v rámci mezinárodního práva, prohlásil mluvčí Kremlu podle agentur.
Podle Kremlu stále není rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských rozhovorů
Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto dnes reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022.
Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že „by bylo skvělé“, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu. Podle něj by to procesu ještě dodalo na významu. V úterý italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že jí nový papež Lev XIV. potvrdil, že je ochotný příští kolo rusko-ukrajinských jednání hostit.
Kreml dnes zopakoval úterní informaci, že ohledně místa možných jednání zatím nepadlo žádné rozhodnutí. Kreml zároveň Lvu XIV. poděkoval za nabídku takové mírové rozhovory hostit.
