Varianty covidu-19 v Česku: Aktuální mutace a subvarianty a jak na ně zabírají vakcíny

Varianta omikron BA.5 představuje na podzim v ČR nejrozšířenější typ nemoci covid-19

Varianta omikron BA.5 představuje na podzim v ČR nejrozšířenější typ nemoci covid-19 Zdroj: Profimedia

Na první pohled by se mohlo zdát, že covid, který od začátku roku 2020 sužuje celý svět, se pomalu stává minulostí. Opak je ale pravdou. Nemoc nikam nezmizela, naopak se objevují nové mutace a subvarianty, které se především s příchodem chladnějších měsíců zase hlásí o slovo. 

V České republice nyní převládá subvarianta omikronu označovaná jako BA.5, už v červenci se ale objevil první případ subvarianty přezdívané kentaur, která se zatím jeví jako dosud nejnakažlivější verze omikronu. 

Varianta, subvarianta a mutace covidu-19: Jak se liší?

Viry nejrůznějších onemocnění zcela běžně mutují, aby se dokázaly adaptovat na nové podmínky a přežily. Konkrétně virus SARS-CoV-2 dokáže vytvořit jednu až dvě mutace za měsíc. Jakkoli děsivě to zní, je to stále méně, než co dokáží některé jiné známé viry, například chřipka. Po sérii mutací může vzniknout nová varianta nebo subvarianta viru.

Subvarianty představují odnože, které vycházejí z původní varianty viru. S ní stále sdílejí některé mutace, současně už se ale v něčem liší. Každá nová subvarianta i varianta přirozeně představuje větší riziko, protože si dokáže lépe poradit se získanou imunitou, vakcinací i některými dalšími překážkami.

Varianty covidu-19

Po vypuknutí koronavirové pandemie začal vir SARS-CoV-2 rychle mutovat a šířit se po celém světě. Nové varianty získaly nejen svá číselná označení, ale také názvy. Nejprve se označovaly podle místa prvního výskytu, později Světová zdravotnická organizace (WHO) přešla k využívání řeckých písmen. Cílem bylo nejen zjednodušení komunikace, ale také snaha vyhnout se stigmatizaci zemí, ve kterých se mutace objevily.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dělí varianty do dvou skupin:

  • Varianty, které by nás měly znepokojovat (variants of concerns): patří sem alfa, beta, gama, delta a omikron.
  • Varianty hodny zájmu (variants of interests): jde například o varianty éta, lambda nebo mí. U variant hodných zájmu je třeba sledovat jejich další vývoj a blíže poznat jejich vlastnosti.

Alfa (B.1.1.7)

Alfa je varianta, která se poprvé objevila v září 2020 ve Velké Británii (odtud původní označení britská varianta). Hlavním problémem této varianty se stala vyšší nakažlivost, proto rychle převládla nejen ve Velké Británii, ale začala se šířit i do dalších zemí včetně Česka. Vědci později přišli s vysvětlením, že alfa dokázala zpomalit imunitní odpověď organismu, a získat tak čas potřebný k namnožení viru v těle.

Beta (B.1.351)

Beta se objevila ve stejném období jako alfa, jen v Jihoafrické republice (původně byla označovaná jako jihoafrická varianta). Rizikem se stala nejen vysoká infekčnost, ale také horší průběh u mladých pacientů nebo vyšší počet reinfekcí. 

Gama (P.1)

Gama byla poprvé identifikována v lednu 2021 v Japonsku, onemocnění se ovšem prokázalo u turistů, kteří přiletěli z Brazílie (proto označení brazilská varianta). O pár dní později byla detekována i přímo v Brazílii, předpokládá se ale, že se tady šířila už od prosince 2020. Lékaři uvedli, že gama je více než dvakrát nakažlivější než předchozí varianty, zvyšuje riziko opakované nákazy a má na svědomí životy mladších pacientů.

Video placeholde
Čtvrtá dávka očkování proti covidu • Videohub

Delta (B.1.617.2)

Delta se objevila v prosinci 2020 v Indii (indická varianta), kde se rychle rozšířila a vyžádala si tisíce životů. Ukázalo se, že dostupná očkování proti této variantě působí poměrně dobře, neočkovaní pacienti se ovšem potýkali se značnými komplikacemi. V první polovině roku 2021 se delta rozšířila do dalších zemí po celém světě a rychle převládla nad ostatními variantami.

Omikron (B.1.1.529)

Omikron je varianta, kterou poprvé identifikovali jihoafričtí vědci v listopadu 2021. Experty znepokojil především vysoký počet mutací, které způsobily vyšší odolnost viru vůči protilátkám.

Současně ovšem zjistili, že omikron ve většině případů neproniká do plic, ale drží se v horních cestách dýchacích. To sice vede k vyšší infekčnosti, současně ale dochází k mírnějšímu průběhu onemocnění. Postupně bylo identifikováno několik subvariant omikronu, z nichž některé jsou stále „aktivní“. 

Které varianty a subvarianty jsou aktuálně v Česku?

V České republice se aktuálně objevují některé subvarianty omikronu. Ty se navzájem vytlačují, jejich zastoupení v populaci se tak postupně mění. V poslední době převládají subvarianty BA.5 nebo BA.4, které tvoří více než 90 procent zachycených případů, dále BE, BF a poměrně nově i BA.276 nebo BA.275.

Poslední zmíněná subvarianta získala přezdívku kentaur a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ji označilo za „variantu hodnou zájmu“. Z prvních známých údajů vyplývá, že by kentaur mohl vykazovat vyšší infekčnost. Panuje také obava z horšího průběhu nemoci, kvůli nedostatku dat to ale zatím nebylo potvrzeno.

 

Testy versus varianta omikron: dokáží odhalit subvarianty?

Výrobci aktuálně dostupných testovacích sad (včetně těch určených pro domácí testování) potvrdili citlivost na omikron. Už před několika měsíci ovšem vědci upozorňovali na skutečnost, že v případě omikronu záleží nejen na citlivosti testů, ale také na způsobu odběru.

Národní referenční laboratoř (NRL) proto doporučila, aby se v odběrových centrech prováděly odběry současně z krku i nosu. Pokud jde o konkrétní subvariantu, antigenní ani běžné PCR testy vám ji neprozradí. Lze ji zjistit pouze pomocí laboratorně prováděného diskriminačního PCR testu.

 

Příznaky nemoci covid-19

S vývojem nemoci a množstvím jejích mutací se mírně mění i příznaky. Zatímco dříve mezi ně ve větší míře patříly potíže s dýcháním nebo ztráty čichu, dnes se příznaky čím dál více podobají chřipce a dalším sezónním onemocněním. Omikron a jeho subvarianty napadají – na rozdíl od předchozích variant – primárně horní cesty dýchací. V souvislosti s tím se objevují především následující příznaky: 

  • bolest v krku
  • únava
  • suchý kašel
  • noční pocení
  • bolest hlavy

Objevit se samozřejmě mohou i jiné příznaky, stejně tak můžete prodělat onemocnění zcela bezpříznakově. I v případě omikronu a jeho nástupců se potom může projevit závažnější průběh onemocnění. Mezi jeho příznaky patří například dušnost, horečka nebo přetrvávající bolest na hrudi.

Nakažlivost a inkubační doba

Spolu s příznaky se od prvních koronavirových případů změnila také inkubační doba. Zatímco dříve se uvádělo až 14 dní, u omikronu se odhaduje mnohem kratší lhůta. První příznaky se často objeví už po třech dnech od nákazy. Současně jsou omikron i jeho subvarianty mnohem nakažlivější než předchozí varianty.

Dosud nejnakažlivější subvariantou byla BA.5, která začala v řadě zemí včetně České republiky poměrně rychle převládat. Lékaři teď s jistými obavami sledují nastupující subvariantu kentaur, která by se podle prvních dat mohla šířit ještě rychleji.

 

Očkování a varianty covidu-19: fungují proti nim aktuální vakcíny? 

Očkované osoby mají zpravidla mírnější průběh nemoci. To znamená, že s platným očkováním se sice můžete nakazit, onemocnění by ale mělo proběhnout zcela bez komplikací. Ačkoli nové subvarianty mohou být o něco odolnější vůči protilátkám nebo účinkům vakcíny, stále platí, že očkování dobře chrání před nejzávažnějšími průběhy onemocnění.

v polovině července se začalo očkovat posilující čtvrtou dávkou. Doporučuje se především lidem nad 60 let a rizikovým pacientům po transplantacích nebo s poruchami imunity. V Česku jsou aktuálně k dispozici vakcíny od společností Pfizer a Moderna, které jsou uzpůsobené tak, aby poskytly co možná nejvyšší stupeň ochrany i proti subvariantám omikronu BA.4 a BA.5.