Centrální banky světa jsou v otroctví svých vlád. Není cesty zpět | E15.cz

Centrální banky světa jsou v otroctví svých vlád. Není cesty zpět, jinak padnou trhy

Světové centrální banky drží po čtrnácti měsících globální nadvlády koronaviru historicky největší podíl vládních dluhů svých zemí.
Světové centrální banky drží po čtrnácti měsících globální nadvlády koronaviru historicky největší podíl vládních dluhů svých zemí.
• 
ZDROJ: ČTK

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Světové centrální banky drží po čtrnácti měsících globální nadvlády koronaviru historicky největší podíl vládních dluhů svých zemí. Během pandemie se totiž právě centrální banky napříč světem staly mnohdy rozhodujícími investory do dluhopisů, jimiž státy financovaly své pandemické schodky. 

Jen od počátku loňského roku především díky nákupům vládních bondů vzrostla aktiva pěti nejvýznamnějších centrálních bank vyspělých zemí o deset bilionů dolarů na současných 26. To znamená dvoutřetinový nárůst oproti stavu před pandemií. Zvrátit tuto politiku v příštích letech může být největší výzvou pro nezávislost v historii centrálního bankovnictví. 

„Podstatou problému je, že centrální banky okolo nás pomáhají z vlastního rozhodnutí politikům se zadlužovat. To způsobuje inflaci na trhu aktiv, třeba v cenách nemovitostí. Exit z toho přitom bude na Nobelovu cenu. Aby nezpůsobil krizi či deflaci. Trhy okolních zemí jsou namlsány penězi za nulový úrok a poptávkou po dluhopisech ze strany centrálních bank a najednou to nebude, nebo to bude postupně ubývat,“ říká pro deník E15 radní České národní banky Aleš Michl. Situace se prý může dále vyhrotit.

„Pokušení vypomáhat a ulevovat vládám od nákladů na dluh poroste. A zároveň poroste tlak ze strany vlád. Je to výzva pro vyspělé demokracie. Proto se enormně zvyšuje význam způsobu volby členů bankovních rad a měnových výborů,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Horečné nákupy státních dluhů centrálními bankami pomohly vládám financovat dluhy nejen ve větším měřítku, ale i podstatně levněji, než by to udělali soukromí investoři oceňující reálná rizika hospodaření těch či oněch zemí. 

„Není to tak dávno, co ECB některé země fakticky zachránila před krachem, a i dnes by bez její pomoci měly velké problémy s financováním,“ připomíná hlavní analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk. Jak říká, centrální banky jsou více než obvykle pod tlakem, aby držely nízké sazby a levné financování. „A aby přimhouřily oči nad inflací,“ dodává Vlk.

Jen Evropská centrální banka skoupila podle svých statistik během pandemie dluhopisy vlád zemí eurozóny za 1,8 bilionu dolarů, objem vládních bondů ve svém majetku tak zvýšila o bezmála 60 procent. Aktuálně tedy podle statistik Bloombergu vlastní kolem čtvrtiny všech vydaných dluhopisů zemí eurozóny. Jak vypovídají data americké centrální banky, obdobná situace panuje i ve Spojených státech. 

Americký Fed jen od loňského března do současnosti téměř čtyřbilionovým nákupem bondů takřka zdvojnásobil svou bilanci. Rekordmanem se nicméně stala Bank of Japan, která koncem letošního dubna držela přes polovinu vydaných vládních dluhopisů, a stala se tak dominantním věřitelem japonské vlády. 

„Centrální banky si jsou pochopitelně vědomy dopadů měnové politiky na státní rozpočty svých zemí, proto například sledujeme určité rozvolnění měnových pravidel Fedu a nechuť k navyšování sazeb v době, kdy inflace převyšují cílové hodnoty,“ zdůrazňuje ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. 

Nákup státního dluhu centrálními bankami uvolnil do ekonomik obrovské množství nových peněz, které se přelily na finanční trhy. Jak uvádí data společnosti Lohman Econometrics, globální hodnota všech akcií a bondů vzrostla od počátku loňského roku z přibližně 125 bilionů dolarů na necelých 185, tedy zhruba o polovinu. 

„Je zcela jasné, že zpátečku už centrální banky nemohou zařadit, protože by to přineslo kolaps cen akcií, nemovitostí, dluhopisů, zlata či kryptoměn,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Centrální banky mohou tak maximálně zpomalit tempo růstu bilancí a doufat, že v nejbližších letech porostou ekonomiky. Tím by se nerovnováha mezi reálnou produkcí a nabídkou peněz v systému pokryla,“ doplňuje Tomčiak. 

Výsledkem tak prý bude jistá forma kooperace mezi centrálními bankami a vládami. „Centrální banky budou alespoň potichu plnit pokyny vlády, aby se celá ekonomická postpandemická situace zvládla,“ soudí analytik Saxo Bank Tomáš Daňhel.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah