Domácnosti mají zaparkován rekordní objem peněz ve státních dluhopisech. Vypovídají o tom únorové statistiky ministerstva financí, podle nichž na jejich účtech leží papíry za bezmála 83 miliard korun. Nikdy dříve Češi takový objem dluhu své země nevlastnili. Důvodem je primárně lavina zájmu drobných investorů o protiinflační dluhopisy, a to především v závěru loňského roku. Ještě před rokem měli tuzemští drobní investoři ve státních bondech pouhou třetinu peněz. Česko jako stát ovšem vyjde masivní podíl dluhu mezi obyvatelstvem velmi draho.
„V držení domácností jsou ve velké míře protiinflační dluhopisy. Ty se postupem času staly pro domácnosti velmi luxusním a pro stát velmi drahým instrumentem. Perspektivně bude zřejmě podíl domácností na financování státního dluhu v dalších letech lehce klesat s tím, jak budou některé papíry odprodávány nebo nastane jejich splatnost,“ soudí ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek.
Jen v prosincové emisi stát prodal drobným investorům protiinflační bondy za 41,1 miliardy korun. Připadá na ně zhruba polovina všech českých vládních dluhopisů v rukou obyvatelstva. Desetiprocentní míra inflace, kterou v lednu Česko atakovalo, by tak za letošek znamenala více než čtyřmiliardový výdaj státu na úroky z těchto bondů. To by zároveň například znamenalo kolem devíti procent souhrnných nákladů na státní dluh, které Česko vyplatilo investorům během loňského roku.
„Faktické podmínky loňských emisí inflačních dluhopisů byly nastaveny výhodně pro obyvatelstvo, což však znamená nevýhodně pro státní pokladnu, a náklady na jejich financování budou tedy pro stát dosti vysoké,“ souhlasí ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Obyvatelstvo zároveň koncem ledna vlastnilo přes 3,5 procenta všech domácích českých vládních bondů, což je nejvyšší podíl od jarních měsíců roku 2016. Ještě na počátku roku 2019 například domácnosti měly v držení české vládní bondy za pouhých 7,5 miliardy korun, což odpovídalo zhruba polovině procenta všech vydaných státních bondů.
„Ve srovnání s jinými zeměmi je to spíše nadprůměrná hodnota. Nicméně při srovnávání by bylo dobré vzít v potaz také nepřímou expozici vůči státním dluhopisům zahrnutím také investic penzijních a podílových fondů,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Vůbec nejvyšší podíl na vydaných českých státních dluhopisech drželi Češi v roce 2014, a to téměř 6,3 procenta.
Ve většině zemí eurozóny drží obyvatelstvo méně než tři procenta objemu dluhopisů vydaných vládami svých zemí. Mezi jednotlivými státy ovšem panují obrovské rozdíly. Zatímco například Španělé vlastní pouhé dvě desetiny procenta dluhopisů vydaných Madridem, v Portugalsku mezi lidmi obíhá takřka čtrnáct procent všech bondů. Rekordmanem eurozóny je Malta, kde je každé páté euro státního dluhu podle statistik ECB v rukou obyčejných lidí.
Jak už dříve uvedlo ministerstvo financí, většího množství bondů v přímém držení drobných hráčů se Česko zřejmě hned tak nedočká. „Žádné další peníze pro financování státního dluhu nepotřebujeme. Program dluhopisů se neruší, ale není třeba dalších emisí,“ uvedl během ledna ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ekonomové nicméně vyšší podíl státních bondů v rukou drobných investorů spíše kvitují. „Obecně platí, že více dluhopisů v rukou menších domácích věřitelů přináší vyšší stabilitu. V případě zhoršené nálady na trzích nemají domácnosti tendenci dluhopisy vyprodávat jako například velké zahraniční fondy,“ uvádí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
