Téměř osmiletý vrchol a šestiprocentní skok jen od počátku února. Taková je podle indexu agentury Bloomberg únorová statistika cen světových komodit. Právě komodity jsou pro světový kapitál přinejmenším krátkodobou přestupní stanicí za situace, pokud rusko-ukrajinský konflikt přeroste v nepokrytou válku. Obecným modelem, jak přežít řinčení zbraní bez větší investorské úhony, má být podle ekonomů i dočasná sázka na státní dluhopisy a pozvolný návrat na zesláblý parket. Převažujícím scénářem je totiž stav, že konflikt investorsky nepřeroste svůj regionální půdorys.
„Celkově může mít situace velmi negativní dopad vedle ruských akcií i na pražskou burzu a další trhy ve střední a východní Evropě. Důvodem je například i to, že ve světě je oblast často spolu s Ruskem, Tureckem, Polskem a Maďarskem vnímána jako jeden region. Když investoři z tohoto regionu začnou utíkat, nebudou příliš rozlišovat mezi jednotlivými trhy,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Krátkodobým řešením má být odklon peněz z akciového parketu. „Komodity i dluhopisy chápu jako krátkodobý nástroj, který ovšem při odeznění nervozity přestane fungovat a bude třeba portfolio znovu upravit,“ uvádí analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Analytici přirovnávají současný stav k roku 2014, kdy vypukly na východě země první nepokoje. Tehdy část investorů přesměrovala své peníze do dlouhodobějších amerických státních dluhopisů, častá byla i sázka na investiční aktiva v japonském jenu. „Otevřený konflikt a zavedení sankcí povede k poklesům ruské měny, přičemž podpořit by to mělo americký dolar, jen, případně švýcarský frank, což jsou měny považované za takzvané bezpečné přístavy,“ soudí analytik společnosti XTB Lukáš Lipovský.
I ve zmíněném roce 2014 se přitom první fáze rusko-ukrajinského konfliktu trefila do etapy, kdy americký Fed chystal zpřísnění své měnové politiky, konkrétně omezení nákupů státních dluhopisů, tedy takzvaného kvantitativního uvolňování.
„Je třeba zdůraznit, že trhy se nacházejí ve složité situaci i bez Ruska. Letos jim přináší velké ztráty i reakce amerického Fedu na inflaci. Tento problém má tendenci se zhoršovat, respektive s invazí na Ukrajinu může přerůst ve strach ze stagflace,“ připomíná Vlk s tím, že případný návrat investorů na zesláblé trhy by měl cílit na fundamentálně silné akcie s malou expozicí na aktuální témata.
„Našim klientům nedoporučujeme akcie střední a východní Evropy. Z akciových investic převažujeme akcie USA, a pokud by došlo k dalšímu propadu, využijeme ho k nákupům,“ dodává Tyl.
Záchvaty geopolitického rizika prý navíc nemívají na trzích dlouhého trvání. „Na základě historických dat americké akcie obvykle odepíšou pod vlivem geopolitických tenzí asi šest procent, v horizontu týdnů však mají tendence tyto ztráty umazat,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Evropa prý konflikt ponese hůře a indexy v regionu mohou oslabit zhruba o deset procent.
Očima guvernéra: Inflace
„Zvýšená volatilita v Evropě pravděpodobně přetrvá déle vzhledem k větší ekonomické propojenosti Ruska a starého kontinentu. Nicméně i v tomto případě negativní sentiment postupně odezní,“ dodává Pfeiler.
Stejné procento ztrát na Wall Street předpokládá třeba i banka Goldman Sachs, dotknout by se mělo především takzvaných růstových akcií, tedy zejména technologií. Ekonomové nicméně vesměs předpokládají, že ani otevřený konflikt výrazněji nesrazí byznys velkých světových firem. „Pro americké akcie bude v důsledku mnohem důležitější chování Fedu než konflikt na Ukrajině. Proto doporučujeme držet se dosavadní strategie,“ připomíná Tyl.
