Letošní rok se nese ve znamení boomu firemních dluhopisů. Domácí firmy jen do konce prázdnin oznámily záměr vydat korunové bondy za bezmála 73 miliard korun. To je téměř dvaapůlkrát více, než získaly domácí firmy prodejem dluhopisů za celý loňský rok. Letošek zároveň suverénně poráží i léta před pandemií. Na trh šly přitom pro peníze častěji než loni menší společnosti s cílem nabrat půjčky v řádu stamilionů korun. Právě ty přitom bývají rizikovější než velké, známé firmy.
„Zájem je velký i díky nízkým úrokovým sazbám, kdy se firmám vyplatí stávající dluh refinancovat na nižší sazbě,“ vysvětluje primárně apetit firem vydávat bondy ekonom Tomáš Kálal z Conseq Investment Managementu. Investoři zároveň více slyší na slibované úroky ve snaze ochránit své úspory.
„Emitenti dluhopisů se přiživují na všeobecné hysterii kolem inflace. Mnozí z investorů se tak nechají zviklat na „garantovaný výnos“ nejrůznějších dluhopisů včetně těch pofiderních,“ říká privátní a investiční poradce Jan Traxler.
Profil typického emitenta se ani po pandemii příliš nezměnil. „Nadále jde typicky o firmy, u nichž je často byznys model poněkud netransparentní, mají krátkou historii a bývá u nich problém sehnat financování úvěrem,“ připomíná předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč.
Alespoň část potenciálně „prašivých“ bondů, tedy papírů s reálným rizikem nesplacení, prý mohou odfiltrovat prodejní sítě takových dluhopisů. „Na trhu už se ví, že základem úspěšných emisí je jejich distribuce. Distributoři však chtějí kvalitní emise kvůli své reputaci,“ dodává advokát Lumír Schejbal z kanceláře Schejbal & Partners.
V nadpoloviční většině letos firemní emitenti dluhopisů zatím podle statistik České národní banky žádají méně než jednu miliardu korun. „Se zvýšenou rezonancí dluhopisového financování se váhy přenesly směrem k menším a středním emitentům. U větších emitentů byl zároveň vidět zájem směrem k developerské činnosti a k nemovitostem,“ říká Vlastimil Bijota, partner fondu DaVinci Investments.
Významná část firem přitom vydává své bondy na základě takzvaného unijního prospektu pro růst, tedy nákladově levnějšího a informačně chudšího dokumentu, než je standardní prospekt vyžadovaný Českou národní bankou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
