Český trh s dluhopisy menších firem určenými převážně drobným investorům a prodávanými povětšinou přes internet na podzim navzdory pandemii nabobtnal do rekordní šíře. V polovině října se tak podle posledních dostupných odhadů České národní banky nabízely na nejvýznamnějších internetových tržištích bezmála dvě stovky emisí v celkovém objemu takřka čtyři miliardy korun.
Je to suverénně nejvyšší suma přinejmenším za dobu monitorování trhu od roku 2012. Jen oproti roku 2019 přitom objem nabízených dluhopisů vystoupal na téměř 2,5násobek loňské úrovně.
„V posledních letech celkový objem rizikových dluhopisů emitovaných malými podniky a nabízených na internetových tržištích roste,“ uvádí prosincová zpráva ČNB s názvem Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Prospekt schválený centrální bankou měla jen zhruba každá desátá emise.
Vyšší výnos, vyšší riziko
Zatímco emise s prospektem nesly investorům podle dat regulátora v průměru 6,62 procenta a jejich velikost činila bezmála 280 milionů korun, v případě emisí bez razítka ČNB cílil emitent na zhruba osmnáct milionů korun s tím, že nabízel v průměru 7,33 procenta ročního výnosu.
„To dokládá obecně vyšší rizikovost dluhopisů bez schváleného prospektu a naznačuje, že se k nim mohou uchylovat především menší a méně bonitní podniky, které nejsou schopny získat potřebné cizí zdroje na regulovaném trhu či prostřednictvím úvěrového financování od bank,“ zdůrazňuje zpráva ČNB. Podle analytiků je to výsledek souběhu dlouhodobě nízkých úrokových sazeb a omezení dostupnosti bankovních zdrojů.
„Jde o strukturální změnu, která souvisí s přísnými úvěrovými standardy bankovních domů a současným hladem investorů po výnosech. Banky se postupně proměnily v instituce se silnou averzí k riziku, které řadu projektů odmítají financovat,“ zdůrazňuje analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že tento důvod přiměl firmy k vyšší aktivitě už v období před pandemií, která ovšem trend výrazně posílila.
Omezený přehled
Pokles úrokových sazeb během pandemie dramaticky snížil úroky z tradičních úložišť peněz obyvatelstva, a to především bankovních účtů. „Zjevně však mezi investory nadále pokračuje nepochopení vztahu mezi očekávaným výnosem a podstupovaným rizikem,“ zdůrazňuje předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč.
Celková velikost tohoto trhu s rizikovějšími dluhopisy malých podniků se podle ČNB může pohybovat až v nízkých desítkách miliard korun. Prospekt schválený centrální bankou je povinný pro veřejné emise o velikosti nad jeden milion eur, menší emise razítko nepotřebují.
„Znalost velikosti tohoto trhu je proto omezená,“ zdůrazňuje zpráva ČNB. Ani prospekt schválený centrální bankou přitom není zdaleka všelékem, regulátor kontroluje pouze jeho formální správnost, nikoli finanční zdraví emitenta a jeho rizikovost.
Bez dohledu ČNB
„Jestliže by řada emitentů zřejmě nezvládla vyplácet ambiciózní výnosy ani za normálních okolností, pandemie COVID-19 už je pověstná konečná. Paradoxně jde o vítané vysvětlení neúspěchu, za který bude nasazována psí hlava viru a souvisejícím státním opatřením,“ připomíná výkonný ředitel České asociace finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch.
Odborníci zdůrazňují, že internetová dluhopisová tržiště nepodléhají dohledu ČNB. „Taková praxe je nepřijatelná. Obchodování s dluhopisy by mělo být svěřeno výlučně do kompetencí renomovaných bank a obchodníků s cennými papíry, kteří jsou na obsluhu náročných finančních operací vybaveni,“ připomíná analytik BH Securities Štěpán Křeček.
