Pandemická éra dala investorům vydělat mnohdy i na aktivech dříve považovaných za nebezpečná. Symbolem jsou státní dluhopisy řecké vlády, které od vrcholu první vlny do konce listopadu podražily o téměř třicet procent. Dvouciferný procentní růst mají ale po dvou vlnách koronakrize i bondy dalších jihoevropských vlád, které investory ještě loni děsily rozpočtovou nezodpovědností nebo bobtnajícím státním dluhem.
Solidní zisky nabídly i země, jako jsou Itálie nebo Španělsko, analytici mluví o uměle nafouknutých cenách.
„Je to výsledek zoufalého hledání pozitivního absolutního výnosu v prostředí nízkých úrokových sazeb, kdy navíc samotné centrální banky na sekundárním trhu většinu obchodovatelných emisí vysály v rámci kvantitativního uvolňování,“ říká předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč.
Silným motorem ženoucím ceny dluhopisů rizikových zemí výše se stává Evropská centrální banka se svými masivními nákupy vládních bondů. „Dluhopisový trh je pokřivený politikou centrálních bank. Kladný, i když mnohdy až nesmyslně nízký výnos, zbývá v Evropě právě už jen v zemích s vyšším rizikovým profilem,“ dodává portfolio manažerka Amundi CR Markéta Jelínková.
Rizikovým zemím přitom dále nahrává takzvaný protipandemický program Evropské centrální banky. „ECB v jeho rámci nakupuje vyšší objemy dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny, než by odpovídalo podílu ekonomik těchto zemí na celkovém HDP eurozóny,“ vysvětluje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Dalším důvodem je nástup společných evropských dluhopisů. „Výrazně to snížilo rizika jednotlivých zemí, zejména těch problematických,“ dodává partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Indexy cen státních dluhopisů Bloomberg Barclays hovoří kromě cenového rekordu řeckého dluhu v závěru listopadu také o patnáctiprocentním růstu cen italských státních dluhopisů. O deset procent více mají od března na kontech investoři do španělských či portugalských dluhopisů.
Obdobný globální index Bloomberg Barclays mapující vývoj cen státních dluhopisů 37 zemí světa s investičním ratingem vzrostl za stejné období jen o čtyři procenta.
S růstem ceny klesá výnosnost dluhopisů, a tak se osm let po evropské dluhové krizi odstartované Řeckem stalo realitou, že se do záporného pásma propadly koncem léta i výnosy některých tamních dluhopisů. Část investorů do dluhu této země je tak premiérově ochotna vládě v Aténách za půjčku svých peněz platit. A to právě kvůli kapitálovému zhodnocení dluhopisů.
„Rozhodně se jedná o bublinu. Bez nákupů ECB by byly veřejné finance jižního křídla eurozóny jen stěží udržitelné,“ připomíná investiční stratég Consequ Michal Stupavský. Výsledkem je stav, kdy jsou reálné výnosy dluhopisů očištěné o inflaci záporné, což označujeme jako finanční represi,“ dodává Stupavský.
Sázky na bondy se přesto mohou ještě stupňovat. Od nadcházejícího prosincového zasedání ECB ekonomové vesměs očekávají, že prezidentka banky Christine Lagardeová oznámí další zvýšení plánovaných dluhopisových nákupů, tedy další tlak na jejich růst. Naopak pokles bankovních nákupů by mohl rizikovým zemím přidělat vrásky.
„Mnohé státy by to poslalo do dluhové pasti. Nastavení měnové politiky s tím jistě bude kalkulovat a politici na to budou dál hřešit. Lze tedy říci, že se dostáváme do nového normálu, kdy centrální banky a vlády budou více koordinovat své postupy,“ připomíná ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Zhruba čtyřicet procent všech globálně obchodovaných dluhopisů má podle ekonomů výnos do splatnosti maximálně jedno procento, a to především kvůli nákupům centrálních bank.
