Achillova pata vlády se jmenuje zahraniční politika | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Achillova pata vlády se jmenuje zahraniční politika

Achillova pata vlády se jmenuje zahraniční politika
Prezident republiky Miloš Zeman (vpravo) přijal 4. prosince v Praze šéfa oddělení pro zahraničí Ústředního výboru Komunistické strany Číny Wang Ťia-žueje
• 
ZDROJ: čtk

Jana Havligerová

Dilema mezi lidskými právy a obchodem, nesoulad Hradu a vlády. Tyto problémy vyhrotila ukrajinská krize natolik, že zahraniční politiku lze označit za nejslabší agendu Sobotkova kabinetu. A letos také jednu z nejdiskutovanějších navzdory tomu, že debatu o zahraniční politice v poslanecké sněmovně, po níž volala opozice, vládní strany odmítly.

ODS i TOP 09 tvrdí, že nová koncepce, s níž přichází ministerstvo zahraničních věcí, mimo jiné odkazuje na tradici reformního komunismu, což znamená, že experimentuje s bezpečností země. Vláda to odmítá. I premiér Sobotka ale musel připustit, že například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka přinejmenším poškozují pověst Česka, zejména pak v USA. Náměstek jako první prohlásil, že zdůrazňovat v zahraniční politice lidská práva je škodlivé.

O škodlivosti jeho tezí se premiér a šéf Poslanecké sněmovny přesvědčili při návštěvě USA. Podobně je to i s výroky prezidenta Miloše Zemana. Zpochybňování přítomnosti ruských vojáků na východě Ukrajiny, bagatelizování krize na Ukrajině citací známého, který ji nazval „něčím jako chřipkou“, výzva ke zrušení sankcí, jež zavedly Evropská unie a Spojené státy… Velké znepokojení nad Zemanovým postojem k Rusku vyjádřil třeba americký senátor John McCain.

Konec ostré rétoriky

Pevný postoj k sankcím Západu proti Rusku ale neprojevila ani vláda. Ostrou rétoriku – po kritice zevnitř ČSSD – nejdříve opustil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), posléze se na označení sankcí jako neúčinných ustálil i premiér.
Zjevná změna kurzu zahraniční politiky by nemusela být úplně k horšímu. Akcent na ekonomickou diplomacii, po němž už dlouho volali podnikatelé, má pro zemi střední velikosti logiku. Otázka je, zda nutně musí mít doprovodné jevy, jakých jsme byli svědky při prezidentské návštěvě v Číně.

Otazník visí také nad ambicemi, jež si staví vláda. Podle premiéra by například mnohovrstevnaté vztahy s Čínou – včetně dialogu o lidských právech a právním státě – měly vést k tomu, že se Česko stane pro čínské podnikatele vstupní branou do EU. V této souvislosti stojí za zmínku, že pokusy Česka o smíření Východu a Západu či stavění mostů mezi znesvářenými stranami na Blízkém východě vyvanuly do ztracena.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!