Podle něj by se měly řešit příčiny samotných trestných činů, Češi ale reagují emotivně. „Bohužel v tom hrají velkou roli média, která rozpoutají až hysterické kampaně. Politici pak více či méně na těchto vlnách surfují v představě, že na tom vydělají,“ píše Rath.
Společnost podle něj nyní kritizuje Václava Klause stejně, jako svého času kritizovala amnestii jeho předchůdce Václava Havla. Problém je především v tom, že v českých věznicích končí mnohem více, než je zvykem v jiných zemích a je mezi nimi více recidivistů, myslí si Rath. „U nás 230 vězňů na 100 000 obyvatel, v Německu pod 90 lidí. Recidiva trestné činnosti je u nás okolo 70 procent trestaných, v Německu méně než poloviční,“ uvádí.
Amnestie tedy podle něj při takovém počtu recidivistů nic neřeší. „Zásadní požadavek vůči vládě by měl znít- co vše uděláte, aby u nás ubývalo recidiv trestné činnosti na úroveň vyspělých zemí,“ dodává Rath.
Jako bývalý člen ČSSD Rath podporuje snahu sociálních demokratů vyvolat kvůli amnestii hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Podle něj může být sněmovní diskuse provázející hlasování prospěšná.
Soudy na základě novoroční amnestii propustily už více než sedm tisíc vězňů. Klausovo rozhodnutí zastavilo také stíhání obviněných v několika velkých hospodářských kauzách. Osvobození tak budou například Tomáš Pitr a Miroslav Provod, vinění z daňových deliktů z roku 1994. Na svobodu míří i obžalovaní v kauze vytunelované firmy H-Systém či soudce Jiří Berka stíhaný v kauze zmanipulovaných konkurzů.
Skupina senátoru včera podala k Ústavnímu soud návrh na zrušení části amnestie, kde jde o zastavení kauz, jež trvají déle než osm let a hrozí u nich sazba do deseti let vězení. Senátoři tvrdí, že amnestie touto částí porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků.
