„Neexistuje žádný strategicko-vojenský důvod, proč by armáda měla zabírat tak velkou plochu území. V Německu nebo Rakousku jsou tyto plochy mnohem menší,“ řekl šéf rezortu Alexandr Vondra (ODS).
Vojsko podle dřívějších návrhů obsažených v Bílé knize o obraně zcela opustí újezd Brdy mezi Příbramí a Rokycany. Prostor Libavá u Olomouce, kde žije nejvíce civilistů pod vojenskou správou, zeštíhlí o čtvrtinu. Jihočeské Boletice pak přijdou o desetinu své plochy a Hradiště na Karlovarsku o sedminu. Nejméně redukována bude rozlohou nejmenší Březina na Vyškovsku.
„Brdy původně vznikly pro potřeby dělostřelectva, v posledních letech jsou ale nejméně využívané. Dělostřelectvo tam cvičí čtyři, maximálně osm dnů za rok,“ dodal Vondra. Zeštíhlení cvičišť podle něj přinese zlepšení právního postavení civilních obyvatel, kteří v nich žijí, zároveň bude armáda vycházet vstříc požadavkům obcí na zpřístupnění okrajových částí. V Brdech ve spolupráci s rezortem životního prostředí vznikne CHKO, oblast bude zpřístupněna „měkké“ turistice a cyklistice.
„V rámci optimalizace lze uvolnit 42 tisíc hektarů z celkové rozlohy přes 129 tisíc hektarů vojenských újezdů. Jejich rozloha by se tedy měla zmenšit o zhruba 33 procent,“ uvádí materiál ministerstva. Podle vedení resortu zmenšení plochy újezdů neznamená omezení výcviku vojáků „v terénu“, zbývající plocha má být pro tyto účely dostačující.
Zákonná úprava redukce vojenských výcvikových prostorů schválená vládou má jednoznačně stanovit nové hranice újezdů. Vymezená území prostorů mají být přiřazena ke katastrům přilehlých obcí, případně má zákon vyhlásit vznik nových obcí.
