Zákaz kouření měl na českou gastronomii podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) pozitivní dopad. Do restaurací začali přicházet lidé, kteří je dříve kvůli zápachu z kouře nenavštěvovali. Zákon by měl ale jasně definovat, jak mají provozovatelé stravovacích provozů přistupovat k elektronickým cigaretám a dalším bezdýmným řešením, domnívá se restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner. Zákaz kouření v českých restauracích, kavárnách či barech začal platit před pěti lety, 31. května 2017.
Kastner je přesvědčen, že podniky veřejného stravování kvůli konci kouření ekonomickou ztrátu neutrpěly. V důsledku zákazu se ale podle něj změnila struktura trhu, kde začaly vznikat různé kuřácké kluby a normě se provozovatelé snažili a snaží takto vyhýbat. "Je rok 2022, kouření do společnosti nepatří," uvedl Kastner. Neměl by tak podle něj být ani prostor pro podobné "kličky". Jeho názoru dal letos v lednu za pravdu rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého zákaz kouření ve stravovacích zařízeních nelze obcházet účelových zakládáním soukromých klubů.
Zastánce opačné strany sdružuje nadnárodní asociace milovníků tabáků Smokers´ club LLC. Ta se zaštiťuje mimo jiné stanoviskem pražských hygieniků z prosince 2018, podle kterého se zmíněný zákon na klubovny asociace nevztahuje. Smokers’ club je zahraniční firmou se sídlem ve Spojených státech.
Data společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous, ukazují, že zákaz kouření tržby ani návštěvnost stravovacích provozů výrazně neovlivnil. Zákazníci si podle mluvčí firmy Jany Kohotouvé na novou normu postupně zvykli a většinou ji také respektují. Pokud chtějí kouřit, chodí ven.
"Zákaz kouření v restauracích každopádně považujeme za krok správným směrem, který české gastroscéně prospěl a jde ruku v ruce s celoevropským trendem a snahou snižovat počet kuřáků," dodala.
